Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy došlo ke komunistickému převratu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Slavné dny pro ZŠ: Den, kdy došlo ke komunistickému převratu
3,7 (3 hodnocení)
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami a důsledky únorových událostí, zařazují je do kontextu vývoje po druhé světové válce. Jsou vedeni k tomu, aby si všímali hodnocení jednotlivých událostí (zejména výkladu dějin pomocí vymazávání, používané terminologie a aktivit významných aktérů této události). Uvědomují si a zdůvodňují, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na značnou část východní a střední Evropy, v konkrétním případě na Československo. Zamýšlejí se nad zobrazovaným tématem v historické souvislosti, pracují s fotografií a získávají informace z filmového média. Formulují některé dopady únorových událostí na vývoj v Československu. Hodina vede i k zamyšlení nad tím, jak je obtížné objektivně interpretovat historické události a co vše je nutné k tomu získat.
Cíle:
Žáci:
jsou schopni popsat události českých moderních dějin v letech 1938–1948,
znají klíčové postavy událostí v únoru 1948,
jsou schopni popsat výsledky Února 1948,
jsou schopni zdůvodnit, jakým způsobem Sovětský svaz získal vliv na Československo,
uvědomují si roli osobností v dějinách,
uvědomují si možnosti a limity interpretace dějin,
uvědomují si nutnost pečlivého zkoumání pramenného materiálu,
uvědomují si rozmanité formy manipulace s minulostí i přítomností (zacházení s fotografií),
reflektují svůj styl učení.
Délka:
45 minut
Postup:
1) Učitel rozdá žákům pracovní list a vyzve je, aby vypracovali bod I.a. V optimálním případě má k dispozici fotografie Gottwalda na obrazovce, na plátně. Po krátkém čase (cca 5–7 minut) vyzve žáky, aby fotografii komentovali. Vede diskusi tak, aby žáci vyjádřili svůj osobní postoj a své individuální zkušenosti s touto a obdobnými manipulacemi fotografií (a dějin).
Je vhodné upozornit na obtížnost obdobných aktivit (pracnost retušování) v době před fungováním digitální fotografie.
2) Žáci pokračují v činnosti s pracovní listy – bod I.b. Učitel nemusí tento úkol vůbec komentovat, nechá jen na žácích, aby si doplnili do svých pracovních listů poznámky ano–ne, případně další. Pokud se žáci nedostali v předchozím úkolu k větší diskusi, může ji vyvolat otázkou: A proč je s nimi Stalin?
3) Před spuštěním filmu si žáci přečtou úkoly III.a, III.b. Za vhodné považujeme čtení nahlas různými žáky a krátký prostor pro reakce ostatních. Učitel by měl zasahovat jen tehdy, pokud přijde vyloženě chybná interpretace. Pokud se objevují různé varianty výkladu, může na ně upozornit bez toho, že by je komentoval, ba dokonce hodnotil. Pokud žáci chtějí, mohou už předem komentovat jednotlivé body. Poslední tři, čtyři body je vhodné nechat číst a diskutovat ve dvojicích, učitel zatím připravuje filmovou ukázku. Některé radikální formulace z filmu jsou „zjemněny.“ Týká se bodů:
d) když souhlasí se znárodněním („sám navrhuje princip znárodňování“ = příliš radikální),
f) když jsou zakázáni agrárníci („sám iniciuje zákaz“ = příliš radikální)
Ostatně diskuse nad formulacemi jednotlivých tvrzení může dovést žáky (i učitele) k překvapivě pozitivním závěrům (za konzultaci děkuji Jaroslavu Rokoskému z FF ÚJEP Ústí nad Labem).
4) Společné sledování filmu ze série Slavné dny: lze rozdat nakopírovaný list z knihy „Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii“.
5) Žáci vypracovávají zadání III.a, III.b. podle pracovního listu. Učitel nechává zaznít poznámky jen tehdy, je-li žákům cokoliv nejasného.
6) Společná diskuse nad zadáním III.c
7) Žáci vypracují na volné papíry formátu A5 úkol IV. z pracovního listu. Za vhodnější považujeme, aby žáci dostali toto zadání za domácí úkol – nejlépe tak, že jsou rozděleni na čtyři skupiny. Každý žák podle příslušnosti k jednotlivé skupině vypracovává jednu část úkolu, potenciální maturanti z dějepisu mohou vypracovat všechny čtyři.
Předpokládáme, že učiteli zůstává cca pět minut. Doporučujeme, aby ve společné diskusi vedl žáky k rozmýšlení, jak bude vypadat vypracování domácího zadání. V optimálním případě na něj (nebo na lepší) přijdou žáci sami, jinak jej učitel podává jako určité doporučení.
Například:
IV.a: Mezi 20. až 25. únorem 1948 (fotografie z I.a pocházejí z 21. února) – je vhodné sledovat film ještě jednou a porovnat jej s dalším libovolným zdrojem, výsledky zpracovat do tabulky.
IV. b: Text na pamětní desku Prezident Edvard Beneš (kam byste ji umístili?). Lze odkázat na text Blažek.
IV.c: Statistika po 1948 (popravení, uvěznění, emigranti, členové a nečlenové KSČ...) je vhodné sledovat film ještě jednou a porovnat jej s dalším libovolným zdrojem, výsledky zpracovat do tabulky.
IV.d: Analyzujte text: za klíčové považujeme to, aby si žáci uvědomili, jakým způsobem tento text situaci v únoru 1948 hodnotí a kdo může být jeho autorem. Důležitější je, aby v textu vyhledali argumenty, termíny, které jim jejich tvrzení zdůvodní. Pokud učitelé odmítají pracovat s propagandistickými texty Komunistického svazu mládeže, nabízíme v příloze dva další.
8) Učitel v následující hodině Československo po únoru pracuje se žákovskými úkoly a zároveň s připravenými statistickými údaji a tabulkami. U většiny z nich nechává prostor pro doplnění žáky. Ve svém „výkladu“ únorových událostí se vrací k masovým vystoupením na podporu KSČ a Gottwalda v konfrontaci se studentskými manifestacemi.
Reflexe:
Probíhá během aktivity několikrát formou diskuse a splněním domácího úkolu.
Poznámka a zdroje:
(viz příloha metodika pro učitele)
Doporučení:
Podrobnosti o smrti Jana Masaryka naleznete v knize "Slavné dny 50+2 příběhy, které psaly historii".
