Slavné dny pro ZŠ: Den kdy byla podepsána mnichovská dohoda
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Slavné dny pro ZŠ: Den kdy byla podepsána mnichovská dohoda
1,9 (7 hodnocení)
Žáci jsou prostřednictvím aktivity seznámeni s příčinami, výsledky a důsledky mnichovské dohody především v souvislosti se situací ve 30. letech 20. století. Lekce se zaměřuje na rozmanité možnosti výkladu minulosti a měla by žákům objasnit, že výklad dějin pochází vždy z určitého úhlu. Klíčová otázka – je filmový dokument natočen z českého úhlu pohledu? Je objektivní? Aktivita dále pracuje s karikaturou, myšlenkovou mapou, dobovou poezií a přesahuje do širšího kontextu tehdejšího světa. Dotýká se z českého úhlu pohledu problematické otázky – nebyl na mnichovském řešení určitý podíl spravedlivého/spravedlivějšího uspořádání poměrů? Aktivita však nechce bourat nějaká tradiční vysvětlení, chce poukázat na rozdíl mezi fakty a interpretacemi.
Cíl výuky
Žáci:
jsou schopni popsat základní kontexty mnichovské dohody,
jsou schopni interpretovat karikaturu,
jsou schopni popsat a objasnit českou/československou reakci na základě poezie,
jsou schopni zaujmout stanovisko k možnostem objasnění historických událostí a zároveň jsou schopni hodnotit relevantnost jednotlivých hypotéz.
Délka:
45 minut
Postup:
1) Práce s pracovním listem I. Učitel zadá úkol číslo I. a. Žáci si rozdílným způsobem (barevně) označí, podtrhají informace známé a neznámé. V diskusi žáci doplňují. Učitel otázky, které nebyl zodpovězeny jinými žáky, zapisuje na tabuli, flipchart. Pokud je reakcí příliš mnoho, učitel je nechá napsat na připravené lístky, žáci si vybírají barvu papíru podle typu reakce – otázka, hodnocení, fakt, nejasnost, souvislost, asociace... Žáci porovnávají své nápady ve dvojicích, skupinách a posléze v krátké společné diskusi. Mnichovská dohoda byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově, byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září. Zástupci čtyř zemí – Chamberlain (Velká Británie), Daladier (Francie), Hitler (Německo) a Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni. Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany. Mnichovská dohoda je příkladem appeasementu. (wikipedie.cz)
pracovní list I., pracovní list II., fotografie a obrázky, list s básní/básněmi, lístky na reakce (nejlépe barevné), kniha Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii (str. 244).
Financování materiálu
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
a) Fakultativně učitel v krátké přednášce (do 7 minut) připomene historii mnichovské dohody – dává ji do kontextu vzniku Československa, mezinárodní situace 30. let 20. století. Během přednášky si žáci dotvářejí myšlenkovou mapu I. b.
b) Práce s pracovním listem II., žáci si samostatně (ve dvojicích) dotvářejí myšlenkovou mapu. Učitel může žáky jak výkladem, tak otázkami směřovat k některému konkrétnějšímu problému. Navrhujeme například – hledání příčin mnichovské dohody, ať vnitropolitických, tak diplomatických; role SSSR, národnostní situace v Československu apod. Doporučujeme například hledání paralel mezi situací roku 1918 a 1938. Myšlenková mapa Mnichov 29.–30. září 1938.
3) Práce s pracovním listem I. Popište karikaturu. Doplňte jména, datum, místo. Na co myslí jednotlivé postavy?
4) Společné sledování filmu ze série Slavné dny. Učitel dvakrát film zastaví a nechá žáky doplňovat, komentovat myšlenkovou mapu, karikaturu. Práce s pracovním listem I. i II., lze rozdat nakopírovaný list z knihy „Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii“. Navržená zastavení je možné variovat. Toto upřednostňuje promýšlení souvislostí.
1. do září 1938 – stopáž 0.10–1.53
2. do 29. září 1938 – stopáž 1.53–3.59 (Ne zcela výstižná formulace o možnosti, že by SSSR pomohl.)
3. 29. září 1938 a dále – stopáž 3.59–5.32 (Chamberlain po návratu nemává textem mnichovské dohody; cenný je záznam Masaříkových vzpomínek)
Pokud chce učitel vstoupit do diskuse o reflexi dohody, lze vyjít z těchto svědectví:
1. Beneš: „Je to pro nás katastrofa, kterou jsme si nezasloužili. Podrobujeme se a budeme se snažit zajistit svému národu klidný život. Nevím, zda budou mít vaše země prospěch z rozhodnutí učiněného v Mnichově. Určitě však nejsme poslední, po nás to postihne i jiné.“
2. Churchill: „Nechť anglický národ ví, že jsme utrpěli těžkou porážku bez války a že nás budou její důsledky provázet po dlouhé cestě... byla narušena celá evropská rovnováha... Nevěřte, že tohle je konec. To je teprve začátek zúčtování, pouze první doušek, první ochutnání hořkého nápoje, který nám bude podáván rok co rok.“
Po každém zastavení je vhodné dát prostor pro „burzu,“ ve které žáci sdělují ostatním své postřehy. Mělo by platit, že jednotlivé postřehy nejsou dále komentovány, ani učitelem. Pokud zazní nějaká otázka, respektive nejistota, učitel ji zapisuje na tabuli, flipchart.
5) Práce s pracovním listem I. Žáci vypracovávají zadání III. a podle pracovního listu a poté krátce diskutují. Lze využít otázky zapsané v předešlých částech hodiny.
6) Práce s pracovním listem I. Žáci vypracovávají zadání III. b a poté porovnávají ve dvojicích. Doplňují si informace do myšlenkových map. Jedna dvojice je vyzvána, aby své postřehy zveřejnila.
7) Žáci vypracovávají zadání III. c – zhruba po dvou minutách učitel zobrazí původní vtip (se Stalinem), nechá žáky odhadovat, co si asi myslí (v optimálním případě i se zdůvodněním), a posléze doplní text: Nebyla by pro mne volná židlička? Obdobně následuje varianta s Benešem. Pokud učitel uzná za vhodné, může osvětlit původ karikatur.
8) Žáci jsou vyzváni, aby komentovali jednu linii „své“ myšlenkové mapy.
9) Učitel recituje, pouští, nechá přečíst vybranou báseň reagující na události 1938.
10) Zadání pro úkoly:
a) Připravte si sehrání „scénky“ na základě karikatury. Vhodný start do další hodiny. Učitelova přednáška může poté pokračovat přiblížením dalších osudů zobrazených postav.
b) Doplnění ilustrací do básně. Pokud má učitel možnost, vyvěsí zpracování na společnou internetovou adresu.
V příloze Pracovní list 30. září 1938 II. vypracování lze nalézt tři varianty žákovského vypracování.
Reflexe:
Probíhá během aktivity několikrát formou diskuse, závěrečná úkolem 8 (komentář části myšlenkové mapy, karikatury z pracovního listu), ve kterém je klíčové, aby žáci dokázali argumenty potvrdit své názory, obhájit souvislosti a logiku svých argumentů.
Poznámka a zdroje:
Text Halasovy básně Praze (není nutné zvolit tuto), autor rád přednáší Zpěv úzkosti a báseň Praze zadává za domácí úkol:
Praze
Malověrní Čas kostižerný jí jenom krásu dal a z polí stenných křik iluminoval kamenné texty portálů a zdí Tak bude vždy Malověrní Tak bude vždy
Za vraty našich řek zní tvrdá kopyta za vraty našich řek kopyty rozryta je zem a strašní jezdci Zjevení mávají praporem
Je lehké listí vavřínů a těžký padlých stín
Já vím Já vím Jenom ne strach jen žádný strach takovou fugu nezahrál sám Sebastian Bach co my tu zahrajem až přijde čas až přijde čas Kůň bronzový kůň Václavův se včera v noci třá s a kníže kopí potěžkal Myslete na chorál Malověrní Myslete na chorál
Výběr literatury:
Taťjana Bernátková, Josef Märc. Využití zvukových záznamů pro výuku vybraných kapitol z dějin první poloviny 20. století. In.: Josef Märc (ed.) Mystifikace ve výuce dějepisu, mystifikace výukou? Ústí nad Labem, 2010, s. 241–242.
František Čapka, Jitka Lunerová. Tragédie Mnichovské dohody. Brno, 2011.
Rudolf Jaworski. Mnichovská dohoda v mezinárodní karikatuře. In.: Dějiny a současnost 6/1998, s. 45–49.
Viliam Kratochvíl. Politika appeasementu a ČSR ikonograficky a v kombinovaných textoch. In.: Josef Märc (ed.) Mystifikace ve výuce dějepisu, mystifikace výukou? Ústí nad Labem, 2010, s. 61–85.
Jan Němeček (ed.). Mnichovská dohoda – cesta k destrukci demokracie v Evropě. Praha, 2004.
Jiří Tůma. Pančelko, kdy už bude dějepis (věda dětskýma očima), s. 252–255.
Doporučení:
Medailonky jednotlivých účastníků a jejich fotografie naleznete v knize Slavné dny 50 + 2 příběhy, které psaly historii.
