Zamysleli jste se někdy nad tím, jak a čím reklama působí na příjemce, jaký účel je sledován neustálým opakováním stejných reklam? Co je potřeba k vytvoření reklamy, která zaujme, je vtipná a má nápad?
Výuka o reklamních sloganech probíhala v rámci povinně volitelného předmětu Mediální výchova, který do svého učebního plánu zařadilo Letohradské soukromé gymnázium. Žáci pracovali s texty známých reklamních sloganů, poté se věnovali televizním reklamám a v závěru hodiny vytvářeli vlastní reklamní slogany. Výuky se zúčastnili žáci kvarty osmiletého gymnázia, virtuální hospitace byla natočena v únoru 2010.
Cíl výuky
Žáci rozpoznají manipulativní funkci reklamy, popíší, jaký vliv na vnímání reklamy má slogan, sami reklamní slogan vytvoří. Výuka podpoří kritické vnímání reklamy.
O vyučovací hodině mediální výchovy můžete diskutovat s vyučující této hodiny - Mgr. Zuzanou Šepsovou a s PhDr. Denisou Labischovou, CSc. (Katedra společenských věd, Pedagogická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě).Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do on-line diskuze. Tabude probíhat 14. 4. 2010 od 16.00 do 18.00 na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.
Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
Hana Pilařová31. 3. 2010
Dobrý den, na podzim vyšla v Computer Media učebnice Mediální výchova (Mgr. J. Pospíšil, Ing. Lucie S. Závodná), ke které má být vydána i metodika a cvičebnice (http://www.computermedia.cz/knihy/medialni-vychova.html)
Denisa Labischová1. 4. 2010
Dobrý den, děkuji za upozornění na novou učebnici pro výuku mediální výchovy. V rámci diskuze k virtuální hospitaci MV je otevřeno téma učebních materiálů, kde se jistě společně podělíme o možnosti využívání informačních zdrojů k mediální výchově a vzájemně si doporučíme další zajímavé odkazy a publikace.
Ondřej Hausenblas19. 5. 2010
Cením si ochoty paní učitelky nechat se natočit.Bylo vidět, že žáky práce zaujala, pracovali všichni a vymýšleli i přemýšleli. Výhoda maličkého počtu žáků a ještě víceletých gymnazistů je ovšem jasná. Použitím pracovního listu se konkretizuje zapojení každého z žáků. Ale práce se slogany by asi zabrala i na běžné základce.
Jenže právě pro ZŠ by bylo cenné to, co v této hodině nevidím: pomoct žákům, aby si i při sledování reklamy, i při vlastní tvorbě hodně jasně uvědomovali, jakými všemi prostředky reklama člověkem manipuluje (ať už ve zlém, nebo dobrém). Možná tu jen nemůžeme v jedné hodině vidět, co všecko žáci prozkoumali a uvědomili si už v hodinách předtím nebo až potom. I tak by ale myslím bylo dobré žádat po žákovi, aby ke svému sloganu a k vybraným jazykovým prostředkům taky hned vysvětlil, čím vlastně ta reklama ovlivňuje adresáta. Nejen čím na sebe upozorňuje, ale taky čím mu buď dává možnost se sám rozhodnout (takové nebývají ty obchodní reklamy), anebo čím mu ubírá soudnosti! To, že "Google vygugluje i vás!" je z hlediska propagace dobrý slogan, z hlediska adresáta ho manipuluje do pozice, že vyguglovat právě jeho maličkost je něčím radostné, významné, užitečné. A to už je pochybné. Právě takové finesy reklamní komunikace by měly být v populaci citlivě vnímány, protože k odolnosti proti nejen konzumerismu, ale i politické demagogii nebo proti zkalené demokracii je potřebné "nenechat manipulaci plavat" kolem sebe.
Samozřejmě že v určitém věku žáků se dá dosahovat jenom určité úrovně promyšlenosti předloženého problému. Ale nejen deváťák, nýbrž už i šesťák by mohl být veden k pochybování o líbezných nabídkách - a právě nejen třebas v prevenci drog.
Děkuji za pěknou hodinu!
Pracovní listy (kopírovatelné z publikace Základy mediální výchovy), volný list papíru, psací potřeby, počítač s připojením k internetu, dataprojektor, zvuková technika
Radek Sárközi7. 3. 2011
Tato hodina byla podle příručky od pana Mičienky, nebo ji celou vymyslela paní učitelka?
Radek Sárközi9. 8. 2011
Myslel jsem, že cílem virtuálních hospitací je natáčet hodiny učitelů, kteří si je sami vymysleli, nikoliv učitelů, kteří si zakoupili jednu příručku o mediální výchově a podle ní "jedou"... To mi přijde trapné.
Mgr. Jana Krotilová9. 8. 2011
Nebyla bych tak přísná. Za prvé se domnívám, že virtuální hospitace slouží jako podklad pro diskusi, inspiraci i poučení. Na každé hodině, ať je jakkoli kvalitní, se můžeme poučit. Tato hospitace je příkladem využití pracovních listů z konkrétní příručky - proč ne? Na videu je vidět, že je nelze použít bez úprav, neboť mediální svět se neustále mění. Jistě je to mnohým poučení.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
Na hodiny mediální výchovy v kvartě se vždy moc těším, a to ze dvou důvodů: zaprvé učím látku, která mě samotnou velmi baví, a zadruhé těch deset kvartánů, kteří tento povinně volitelný předmět navštěvují, tvoří docela komunikativní partu a mě baví sledovat jejich názory na současný svět médií, jenž je (i nás) obklopuje.
Natáčená hodina navazovala na několik předchozích, přibližujících problematiku reklamy. Žáky toto téma pochopitelně velmi zajímá. Cílem hodiny bylo ve dvojicích vytvořit vlastní reklamní slogan, a vžít se tak do pozice tvůrců reklamy, pochopit jejich strategii, kterou se snaží co nejvíce zapůsobit na konečného příjemce. Jednu vyučovací hodinu před samotným natáčením jsme věnovali přehledu různých jazykových prostředků, které lze při tvorbě sloganu použít. Žáci měli k dispozici „handout“ z použité prezentace, dopředu tedy částečně věděli, co je čeká, s výjimkou témat, na která měli slogany vytvořit.
V úvodní, motivační části hodiny, kdy jsem použila metodu rozhovoru o jejich žákovských zkušenostech s reklamou, byla na některých znát nervozita. Ta však rychle odpadla s vyplňováním pracovního listu Známé reklamní slogany. Přestože jsem sama měla pocit, že pracovní list obsahuje některé starší reklamní slogany, jež už nemusí být známé, neupravovala jsem ho, neboť mě žáci často svými znalostmi překvapí. Asi jsem ale neměla vyplňování zadávat jako soutěž, od čehož jsem v průběhu jejich práce také ustoupila. (Je ovšem možné, že by soutěž mohla být zachována, avšak s jinými pravidly, která jsem v tu chvíli neměla připravená.) U pravopisu výrobku Kitkat jsem se nechala znejistět, neboť také existuje výrobek Kitekat, což je krmivo pro kočky (jak jsem si později uvědomila). Soutěžní duch byl ale zachován, žáci pracovali, jako by soutěžili.
Prací se dvěma videoreklamami jsem chtěla žákům částečně připomenout minulou hodinu (jazykové prostředky reklamního sloganu) a navést je tím k zopakování učiva, následně provedeném čtením a interpetací shrnujícího textu. Tato společná práce jim měla pomoci při poslední části hodiny – tvorbě vlastního sloganu.
Využila jsem opět práci ve dvojicích (žáci si dvojice vytvořili sami už první rok výuky mediální výchovy - v tercii, a tak i v nervózní atmosféře natáčení věděli, co jeden od druhého mohou očekávat). Samotná tvorba dopadla podle očekávání – někomu se dařilo méně, jinému více.
V závěru hodiny jsem poněkud ztratila přehled o čase, neboť u nás ve škole nezvoní (čas si učitel může kontrolovat pomocí hodin umístěných v každé třídě), ale kvůli několika technickým přestávkám natáčecího týmu mi i tato možnost selhala. I tak hodina zasáhla do přestávky, proto jsem se snažila výuku co nejrychleji ukončit, a tudíž v závěrečné reflexi hodiny zbyl čas pouze dotázat se žáků na pocity z tvoření sloganů. V reálu jsem tedy pak nevyčerpala celých 45 minut.
Z předvedené hodiny jsem měla a mám dobrý pocit. Je mi jasné, že v ní byly chyby oproti „předepsané proceduře“ (např. zápis do třídní knihy na začátku hodiny), ale jde mi vždy především o co nejrychlejší zapojení žáků po úvodním zdravení a o jejich vtažení do problematiky hodiny. Sobě bych vytkla nedokončená a někdy i špatně gramaticky vystavěná souvětí, tzv. „slovní vatu“ a místy i hovorová slova (jo, o.k. apod.).
V hodinách mediální výchovy jsem vždy nucena přemýšlet nad náhle vyvstalými souvislostmi, všetečnými i věcnými otázkami žáků, hodnotit nebo alespoň korigovat jejich názory. Jsem jim za to velmi vděčná, neboť mě nutí být neustále ve střehu, soustavně se samovzdělávat a hledat nové výzvy (např. právě toto natáčení). Chci jim proto poděkovat, že se mnou do projektu šli a že vytvořili dobrý tým.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotila PhDr. Denisa Labischová, CSc., z Katedry společenských věd Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, která se rovněž zapojí do on-line diskuze k této hodině na Metodickém portálu (14. 4. 2010 od 16.00 do 18.00).
K úvodnímu zamyšlení
Mediální výchova představuje jedno z průřezových témat rámcového vzdělávacího programu. Na rozdíl od tradičních předmětů se jedná o disciplínu v našem prostředí relativně novou, proto bychom se ještě před analýzou konkrétní zhlédnuté vyučovací jednotky měli zamyslet nad několika otázkami.
V Letohradském soukromém gymnáziu je průřezové téma Mediální výchova vyučováno jako samostatný povinně volitelný předmět (ve dvou ročnících nižšího stupně gymnázia s hodinovou dotací 1 hodina týdně a ve dvou ročnících vyššího stupně gymnázia s dotací 2 hodiny týdně). Vzhledem k tomu, že kurikulární reforma dává jednotlivým školám značnou autonomii v tom, jakým způsobem budou jednotlivá průřezová témata do výuky implementovat (formou samostatného předmětu, výukovými projekty či infuzí do jednotlivých předmětů), nabízí se jako jedno z diskuzních témat zkušenost s optimálním začleněním průřezového tématu Mediální výchova do učebního plánu školního vzdělávacího programu na jednotlivých gymnáziích. Osvědčila se koncepce samostatného předmětu?
Dalším námětem pro diskuzi je způsob, jakým jsou v dané škole probírány jednotlivé tematické celky mediální výchovy ve výuce ostatních žáků školy, kteří si tento výběrový předmět nevolí, neboť témata mediální výchovy by měla v průběhu studia na gymnáziu prolínat výchovu a vzdělávání všech žáků (je tato skutečnost nějakým způsobem zohledněna ve školním vzdělávacím programu?).
Vyučující prezentované hodiny má aprobaci český jazyk, což je vedle základů společenských věd pravděpodobně nejčastější aprobace učitele mediální výchovy v českém prostředí (mediální výchova jako samostatná aprobace v ČR dosud neexistuje, i když se vedou odborné debaty o její případné akreditaci na některých pedagogických fakultách). Jaké jsou zkušenosti učitelů konkrétních škol s výukou mediální výchovy dle aprobace? S tím souvisí otázka, do kterých předmětů je mediální výchova zařazena v případě, že škola přistoupila k infuzi průřezového tématu do jednotlivých předmětů.
Jaké možnosti využívají učitelé gymnázií v oblasti dalšího vzdělávání? Které informační zdroje nejčastěji využívají pro přípravu na výuku mediální výchovy?
Podmínky výuky
Mediální výchova byla realizována ve třídě kvarty jako povinně volitelný předmět. Ve výuce byla přítomna početně malá skupina žáků (osm), což jistě skýtalo předpoklady pro optimální aktivní zapojení všech žáků jak do jednotlivých činností, tak do diskuze.
Použitá edukační média
Vzhledem k tomu, že v současné době na trhu neexistuje klasická učebnice mediální výchovy, můžeme se v on-line diskuzi zamyslet nad tím, které výukové materiály jsou ve školách využívány, zda si je vyučující tvoří či upravují sami. Pedagožka z letohradského gymnázia se ve své výuce opírá o zdařilou publikaci Jirák, J. - Mičienka, M.: Základy mediální výchovy z roku 2007 a o CD-ROM Rozumět médiím, který je součástí této výukové sady.
Dále byla pro potřeby této vyučovací hodiny vytvořena powerpointová prezentace. Využity byly rovněž audiovizuální nahrávky dvou reklam.
Žáci nepoužívají pro své poznámky do předmětu klasický sešit, nýbrž mnohem všestrannější portfolio (zařazují do něj kopie pracovních listů, handouty, vlastní poznámky a produkty činností, vytištěné snímky z prezentací atd.). Jaké další výhody či případné nevýhody má vedení portfolia? Dává vedení školy učitelům v tomto ohledu volnou ruku, nebo vyžaduje klasický sešit?
Téma a cíl hodiny: Funkce reklamy
Tématem vyučovací hodiny byl Reklamní slogan a jeho tvorba.Jak bylo sděleno v úvodu virtuální hospitace samotnou vyučující, navazovala tato jednotka na předchozí hodiny věnované fenoménu reklamy (jazykové prostředky reklamy). Cílem hodiny byla produktivní činnost žáků – vytvoření vlastního reklamního sloganu. Cíl byl žákům na začátku hodiny také sdělen.
2:00 Motivace
Vyučující ihned v úvodu hodiny navodila příjemnou atmosféru a žáky motivovala vhodnými otázkami, např.: Znáte reklamní slogany, které vás napadly jako první? Existuje slogan, který vás přesvědčil ke koupi produktu? Žáci na otázky reagují a diskutují.
6:00 Práce ve dvojicích – pracovní listy Reklamní slogany
Žáci obdrželi pracovní listy z výše uvedené publikace Základy mediální výchovy. Jejich úkolem bylo doplnit název produktu k uvedeným známým sloganům; aktivita byla zamýšlena jako soutěž. Avšak vzhledem k tomu, že ne všichni žáci znali všechny slogany, nemohl být v závěru aktivity určen vítěz. Vyučující kontroluje správné řešení společně s žáky a názvy produktů zapisuje na tabuli.
K zamyšlení: Jak bylo uvedeno v závěrečné autoevaluaci, naznačuje využívání předem připravených a publikovaných pracovních listů nezbytnost jejich aktualizace (pracovní listy obsahovaly některé starší reklamní slogany, případně reklamy na produkty, které jsou v současnosti známy již pod jiným názvem).
V průběhu plnění úkolu vyslovila vyučující zajímavou myšlenku, na které by bylo možné postavit následnou diskuzi – „tady se pozná, kdo ty reklamy sleduje“. Cílem mediální výchovy je především rozvíjení mediální gramotnosti žáků, proto by aktivita pojatá jako soutěž mohla být východiskem diskuze, zda vítězství ve znalosti produktů a jejich reklamních sloganů je skutečným vítězstvím, zda nakonec není jakýmsi vítězem ten, kdo se v reklamních sloganech příliš neorientuje – téma vliv médií a reklamy.
Na aktivitu by mohly být navázány další otázky – spojení sloganu se „vtíravým popěvkem“, volba sloganu, který žáci pokládají za nejvtipnější apod.
17:20 Audiovizuální nahrávka dvou vybraných reklam
Žáci sledují dvě reklamy; jejich úkolem je určit, jaké specifické jazykové prostředky dané reklamy využívají. Vyučující přitom odkazuje na učivo z minulých hodin, kdy se třída tématu věnovala podrobněji.
Žáci reagují aktivně a společně s vyučující dospějí ke správným odpovědím. Za přínosný považuji rozbor užití slova proklatě (odvození od slovesa klít, jeho využití v novém – pozitivním významu, návaznost na český jazyk). Stejně tak oceňuji způsob, jakým vyučující podnítila žáky k samostatnému usuzování v případě audiovizuálních reklam na automobily obecně (počet užitých slov je omezen na minimum, slogan bývá často v angličtině).
21:30 Co dělá dobrý reklamní slogan?
V rámci frontální formy výuky žáci nahlas pročítají pracovní list, v němž jsou shrnuty zásady tvorby dobrého reklamního sloganu (zapamatovatelnost, originalita, pozitivní pocit, jednoduchost atd.), včetně konkrétních příkladů (pracovní list 8/3 z publikace Základy mediální výchovy). Vyučující četbu textu prokládá doplňujícími otázkami, např. na některé produkty.
Tato aktivita předchází produktivní činnosti žáků – tvorbě dvou vlastních reklamních sloganů.
26:00 Práce ve dvojicích - tvorba reklamního sloganu (kreativní činnost, learning by doing)
Žáci mají k dispozici zásady dobrého sloganu (viz předchozí činnost) a písemně shrnuté základní jazykové prostředky reklamy z minulých vyučovacích hodin (pracovní list i snímek prezentace).
Pokyny jsou žákům promítnuty v rámci powerpointové prezentace – jejich úkolem je vytvořit ve dvojicích dva vlastní slogany – jednak na námět zvolený z několika nabídnutých témat (např. internetový vyhledávač, propagace Českých drah, boj proti obezitě), jednak slogan na libovolný (ať již existující, či neexistující) produkt. Vyučující zároveň pokyny komentuje (např. nedoporučuje jeden z vyhledávačů, jehož slogan je obecně velmi znám).
K činnosti žáci přistupují se zaujetím, vyučující prochází třídu a průběžně se vyjadřuje k některým nápadům žáků. Upozorňuje, že reklamní slogan by neměl vyznět negativně, naznačuje možnosti spojení slova a psaného textu, různé významy slova atlas, podněcuje žáky k přehodnocení a úpravě některých námětů (město – království), doporučuje spojení s příběhem apod.
Pro tuto kreativní práci je vymezen dostatečný časový prostor, což dokládá fakt, že všechny dvojice se daného úkolu zhostily víceméně úspěšně.
36:00 Vyhodnocení aktivity
Žáci postupně předčítají své slogany, jež jsou pak společně ve třídě hodnoceny. Vyučující reaguje pozitivně, upozorňuje na společenský kontext u některých sloganů (možnost ironického vyznění u reklamy Českých drah), přínosný je odkaz jednoho ze sloganů („Google najde i Vás“) na možnost „vygooglovat“ sám sebe – tedy zadat do internetového vyhledávače vlastní jméno.
40:00 Reflexe
Vyučující vybízí žáky k sebereflexi, k zamyšlení nad tím, co oni sami hodnotí jako nejobtížnější v průběhu tvorby sloganu (např. najít klíčové slovo, zvolit libovolný produkt pro reklamu, spojení produktu a zapamatovatelného hesla). V závěru vyučující naznačuje téma další vyučovací hodiny (co reklamu prodává).
Celkové hodnocení
Poměrně zdařilá ukázka vyučovací hodiny mediální výchovy jako samostatného povinně volitelného předmětu, kdy se vyučující v koncepci hodiny opírá o strukturu předem danou v použité publikaci Základy mediální výchovy (návaznost jednotlivých aktivit, předem vypracované a publikované pracovní listy). Hodina byla postavena především na diskuzi a vlastní produktivní činnosti žáků (tvorba mediálního sloganu) a jistě přispěla k postupnému rozvíjení jejich mediální gramotnosti. Z reakcí žáků na počátku, v průběhu i v závěru hodiny bylo zřejmé, že je předmět zajímá a zvolené metody motivují. Oceňuji také tvorbu žákovského portfolia jako přínosu pro rozvoj kompetence k učení.
Literatura a použité zdroje
MIČIENKA, Marek; JIRÁK, Jan. Základy mediální výchovy pro učitele. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 295 s. ISBN 978-80-7367-315-4.
ČMEJRKOVÁ, Světla. Reklama v češtině. 1. vyd. Praha: Leda, 2000. 258 s. ISBN 80_85927_75_6.
