Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Virtuální hospitace - Biologie: Osmotické jevy v buňce
4,0 (3 hodnocení)
Hodina představuje jedno z možných využití experimentálně pojaté laboratorní práce, v tomto případě pro úvod do statistické analýzy dat. Směřuje k naplnění taxonomicky vyšších cílů, implementuje do výuky ICT a pracuje s pojmovým mapováním. Výuka probíhá v anglickém jazyce
Cíl výuky
Výuka biologie k tématu osmotické jevy v buňce byla natočena v Babicích na Open Gate, základní škole a gymnáziu, s.r.o. Zaznamenána byla první hodina ze dvouhodinových laboratorních prací. Kvintány výukou provedla PhDr. Kateřina Kožnarová. Vyučování probíhalo v anglickém jazyce.
Cíle výuky:
Žáci na základě předcházející laboratorní práce vlastními slovy popíší osmotické jevy na buněčné úrovni.
Žáci pojmenují osmotické jevy a upřesní popis na základě krátkého výkladu.
Žáci analyzují nashromážděná data.
Žáci na základě analýzy dat vyvodí vztah mezi dvěma proměnnými.
Žáci zhodnotí provedený pokus.
Žáci navrhnou zlepšení použité metody
Žáci vytvoří pojmovou mapu na téma „koncentrace okolního prostředí a její vliv na buňky“
., z Masarykovy univerzity v Brně. Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do
. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze pouze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
Celkové hodnocení aktivity žáků:
Kvinta je první ročník, kdy se v naší škole veškeré předměty vyučují v anglickém jazyce. Letošní kvintáni tedy byli stále ve stadiu jazykové adaptace. Podle mého názoru tento přechod zvládli a zvládají výborně. Na práci žáků se bohužel negativně projevila přítomnost kamer a také organizační zmatky před začátkem natáčení, způsobené pozdním příjezdem techniky. Žáci museli čekat na chodbě, hodina také začala později. V hodině žáci pracovali výrazně pomaleji, než je obvyklé, většina aktivit tedy zabrala delší dobu, než bylo plánováno. Na práci se žáci sice soustředili, ale méně, než je u této výrazně talentované třídy standardem. Skutečně slabým místem podle mého názoru byla identifikace klíčových slov.
Celková autoevaluace aktivity učitele:
S pomocí pracovního listu a úvodních aktivit se mi podařilo aktivizovat všechny žáky. V časovém plánu hodiny jsem bohužel podcenila schopnost žáků načrtnout jednoduchý graf a kvůli organizačním zmatkům spojeným s natáčením jsem neměla čas zkontrolovat na začátku hodiny, zda si žáci přinesli úplná data. Schopnost žáků identifikovat klíčová slova v popisu laboratorní práce jsem bohužel rovněž přecenila, aktivita se proto prodloužila. Z důvodu větší časové náročnosti některých aktivit oproti předpokladu se tvorba pojmové mapy a zavedení některých termínů musely přesunout do další hodiny a nejsou již součástí videa. Kvůli uspořádání učebny bylo bohužel nemožné více kontrolovat průběžnou práci žáků, což by bylo jistě žádoucí. Celkově jsem bohužel z hodiny měla pocit, že jednoznačně nedosáhla standardu, který je pro mne běžný, ale i to se stává.
Hodnocení jednotlivých aktivity v průběhu hodiny:
Úvodní aktivita – brainwriting:
Účelem brainwritingu bylo přivést pozornost žáků k hodině biologie a zároveň připravit materiál pro jednu z dalších aktivit. Všichni žáci během stanoveného času psali a na práci se soustředili.
Autoevaluace:
Tato aktivita byla součástí hodiny hlavně kvůli skupině, která v laboratorních pracích podcenila přípravu metody práce, a dospěla tak k velmi nepřesným výsledkům. Zajímalo mne, jak konkrétně tito žáci budou reflektovat svou práci. K mému potěšení si byli vědomi nedostatků a hodnotili se jako „spíše nespokojeni“. Další laboratorní práce experimentálního typu pro tyto žáky začne úkolem indentifikace problémů z předchozí laboratorní práce a dohodou nad tím, jak jim předejít.
Návrh zlepšení metody:
13 žáků do pracovního listu napsalo, že by upřednostnili práci v menších skupinách.
15 žáků napsalo, že by si lépe připravili pracovní plochu.
6 žáků napsalo, že kvůli nepřesnostem v měření poznali, jak je důležité věnovat pozornost opravdu přesné přípravě roztoků.
13 žáků si uvědomilo, že pro měření změn v hmotnosti by se vzhledem k nepřesnosti vah hodilo použít větší kostky parenchymu bramboru.
Tento fakt mne potěšil, záměrně totiž žáci v laboratorních pracích byli instruováni, aby použili kostky max. 2 x 2 cm. Změna u tak malých kostek byla po jejich vystavení roztoku nepatrná a kvůli nepřesnosti vah (± 0.1 g) nemusela být zaznamenána.
Seznámení s cíli hodiny:
Na Open Gate se v každé hodině snažíme implementovat do výuky aktivity zaměřené na rozvíjení klíčových kompetencí. Tato aktivita mi poskytla příležitost pozorovat, jak žáci mezi sebou při zadaném úkolu komunikují, jak spolupracují, kdo má tendenci třídu vést a kdo na druhou stranu rád nechá ostatní, aby ho nasměrovali k cíli. Podobné aktivity mi vždy poslouží k tomu, abych věděla, kteří žáci potřebují ve výuce větší míru aktivizace. V tomto případě jsem ke své radosti pozorovala, že žáci,, kteří byli v minulosti pasivnější, pookřáli a aktivně se na dokončení úkolu podíleli. V biologii jsme se tak na okamžik dostali k sociálním a komunikačním kompetencím. Žáci pracovali výborně, vše se povedlo podle očekávání, časově se aktivita oproti plánu o něco protáhla.
Formulace výzkumného problému na základě identifikace klíčových slov:
Slabé místo hodiny. Podcenila jsem vstupní dovednost identifikace klíčových slov. Žáci identifikovali i slova, která mezi klíčová z pohledu experimentu nepatřila. Aktivita se tedy protáhla, neboť jsme museli hlasováním dospět společně k závěru, která slova jsou skutečně klíčová.
Výklad – základní termíny statistické analýzy:
Trochu zazlobila interaktivní tabule, žáci si dělali poznámky do pracovního listu a základní termíny si osvojili. V hodině mne napadlo, že by bylo vhodné zařadit kontrolní otázku. Kvůli problémům s time managementem jsem je však musela realizovat až v následující hodině. Žáci odpověděli bez větších problémů všichni.
Kalkulace přírůstků či úbytků v expertních a domácích skupinách:
Z časových důvodů jsme práci soustředili pouze na jednu formu skupinové práce. Při kontrole žáků jsem zjistila, že někteří nedočkavci iniciativně vše vypočítali předem a sehnali si data od členů ostatních expertních skupin, protože je prý zajímalo, jak to vyjde. Někteří žáci si bohužel nepřinesli kompletní data, a tak došli k jiným výsledkům. Musela jsem hodnoty upřesnit.
Popis pozorovaného jevu do pracovního listu:
Až na 2 žákyně všichni do pracovního listu správně doplnili věty hovořící o vztahu koncentrace a hmotnosti vzorků.
Vysvětlení jevu:
Tato aktivita byla přesunuta na druhou vyučovací hodinu, ve které žáci nejdříve z organel vypsaných v brainwritingu vybrali tu, o které se domnívali, že je zodpovědná za pozorované osmotické jevy, a poté na základě výkladu o vlastnostech buněčné stěny a plazmatické membrány jev vysvětlili.
Graf:
Bohužel chybně jsem předpokládala, že jsou žáci běžně zvyklí zanášet nashromážděná data do grafu. Tato aktivita vyžadovala mou asistenci a protáhla se až do konce první hodiny. Je možné, že žáci prostě nepochopili, co mají do grafu zanést, a to buď vinou snížené pozornosti, nebo mého nepřesného vysvětlení, pravděpodobně kombinace obou. O přestávce jsem obešla všechny grafy a označila studentům ty, které byly v pořádku. Kromě dvou měli graf v pořádku všichni a druhou hodinu z něj velmi správně vyvodili vztah mezi dvěma proměnnými.
Termíny plazmolýza, deplazmolýza, hypertonické, hypotonické a izotonické prostředí a pojmová mapa
Tyto aktivity se přesunuly do další hodiny, žáci byli uvolněnější a zvládli je výborně. Pojmová mapa byla vytvářena s pomocí softwaru CmapTools, který umožňuje snadnou editaci map v průběhu jejich tvorby.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotil PaedDr. Milan Kubiatko, Ph.D., z Masarykovy univerzity v Brně, který se rovněž zapojí do on-line diskuze k této hodině (8. 2. 2011 od 16.00 do 16.45).
Analýza dát, skúmanie vzťahov medzi jednotlivými premennými, zavedenie terminológie štatistickej analýzy, pomenovanie základných osmotických javov, vytvorenie pojmovej mapy
Úvodná časť hodiny
Začiatok hodiny – žiaci mali pred sebou hárok papiera, na ktorom boli rozpísané jednotlivé úlohy, ktoré majú vykonávať. Ako prvú úlohu im učiteľka zadala vypísanie čo najväčšieho počtu organel eukaryotickej bunky. Táto aktivita slúžila ako prepojenie vyučovacej hodiny s preberaným učivom z minulých hodín. Po uplynutí určitého času mali žiaci po jednom povedať prvú organelu, čo napísali, učiteľka vyvolala jedného žiaka, ktorý zdôvodnil, prečo si väčšina z nich vybrala práve jadro.
Ďalšou aktivitou bolo poskladať výsledok, ku ktorému by mala smerovať vyučovacia hodina, s tým, že každý žiak mal hárok papiera s jedným slovom a žiaci „sa mali poskladať do vety“.
Následne žiaci mali ohodnotiť, ako boli spokojní so svojou prácou na minulej hodine. Neskončilo to len pri škálovanom hodnotení, ale učiteľka chcela, aby žiaci napísali dôvod, ako zlepšiť prácu pri praktických cvičeniach a tiež si vypočula aj názor vybraných žiakov, prečo neboli úplne spokojní so svojou prácou a ako by danú situáciu riešili, aby ich hodnotenie na škále bolo čo najvyššie.
Hlavná časť hodiny
Učiteľka premietla stručný opis minulej hodiny, z ktorého mali žiaci vybrať kľúčové slová. Najskôr chcela od žiakov len počet, až potom pristúpila k tomu, ktoré kľúčové slová žiaci vybrali. S touto aktivitou mali žiaci trochu problém, lebo pravdepodobne nechápali pravý význam pojmu „kľúčové slová“. Jeden žiak vybral celú vetu a ďalší sa spýtal učiteľky, či sa za kľúčové slovo považujú dve slová dávajúci jeden význam, alebo sú to dve kľúčová slová. Po vysvetlení významu pojmu kľúčové slová boli žiaci vyzvaní, aby nadiktovali kľúčové slová, ktoré vybrali. Potom pokračovala selekcia vypísaných kľúčových slov, ktoré boli zredukované na tri najvýznamnejšie.
Nasledovalo prepojenie minulej hodiny praktických cvičení, keď učiteľka zopakovala základné informácie, čo bolo náplňou cvičení. Následne došlo k uplatneniu medzipredmetového vzťahu s vyučovacím predmetom matematika, žiaci za pomoci učiteľky určili premenné, čo bolo považované za závislú a čo za nezávislú premennú. Žiakom bolo vysvetlené, čo je charakteristické pre tú ktorú premennú. Žiakom bolo predostreté, čo je takzvaná kontrolná premenná (kovariát), v tomto prípade to bol čas a žiaci mali napísať, prečo má byť konštantný pre každé meranie. Spolu so žiackymi odpoveďami a učiteľkiným dovysvetlením bola táto otázka zodpovedaná.
V ďalšej časti hodiny učiteľka vysvetlila pojem „výskumné otázky“ a uviedla ich najvýznamnejšie charakteristiky. Keďže ide o abstraktnú problematiku, tak učiteľka neostala len pri jednoduchom prezentovaní pojmov, ale po uplynutí určitého čase sa pýtala žiakov, či rozumejú problematike štatistického spracovania dát. Chcela od nich, aby určili čo bolo závislou a čo nezávislou premennou.
Následne boli žiaci rozdelení do skupín podľa úrovne koncentrácie chemickej látky v destilovanej vode a za pomoci tabuľkového procesora mali vyrátať rôzne úlohy, ktoré im boli zadané. Prvou úlohou bolo vyrátať priemer pozorovanej zmeny na hmotnosti za určitý čas pri určitej koncentrácii látky. Učiteľka bola v tomto prípade nápomocná žiakom tým, že sa prechádzala pomedzi lavice a v prípade nejasností odpovedala na žiacke otázky.
Následne na základe priemerných hodnôt pre každú koncentráciu mali žiaci vytvoriť graf. Priemerné údaje boli poskytnuté zástupcami jednotlivých skupín celej triede. Pri započúvaní sa do žiackych rozhovorov je možné pozorovať, že nie všetci žiaci presne rozumeli tomu, čo sa od nich vyžaduje. Aby učiteľka urýchlila činnosť, tak nakreslila graf na tabuľu. Keďže sa blížil koniec hodiny, tak učiteľka povedala, čo majú stihnúť do ďalšej hodiny a čo ich čaká na ďalšej hodine.
Záverečná časť hodiny
Počas prestávky učiteľka opravovala nakreslené grafy žiakmi, prípadne im dokreslila do grafu chýbajúce údaje tak, aby mohli graf dokončiť.
Na konci učiteľka zhrnula činnosť žiakov, ohodnotila spokojnosť s aktivitou žiakov, určila, či boli splnené ciele, ktoré boli stanovené na začiatku. Ak neboli splnené, tak uviedla dôvody ich nenaplnenia.
Subjektívne hodnotenie
Ciele hodiny učiteľka stanovila hneď na začiatku pred samotným nakrúcaním na kameru. Žiaci boli pravdepodobne s cieľmi oboznámení ešte pred začiatkom samotného začatia praktického cvičenia zameraného na vyššie uvedenú problematiku.
Učiteľka využívala počas celej vyučovacej hodiny najmä dialogické metódy, vhodne boli kombinované s metódami samostatnej práce žiakov. Do vyučovania bolo vhodne zaradené používanie výpočtovej techniky, ktoré uľahčovalo a urýchľovalo vyučovací proces.
V priebehu vyučovacej hodiny žiaci nedostali príležitosť sa nudiť, boli neustále konfrontovaní s vhodne cielenými otázkami učiteľky. Ak aj niektoré časti neboli okamžite pochopené zo strany žiakov, tak im ich učiteľka vysvetlila – buď zopakovala zadanie, alebo zvolila individuálnu formu opätovného vysvetlenia.
Ako už bolo zmienené vyššie, žiaci neboli len pasívnymi prijímateľmi informácií poskytnutými zo strany učiteľa, ale sa aktívne zapájali do hodiny. Učiteľka rôznorodými aktivitami nepripustila monotónnosť vo vyučovacej hodine. Žiakom bolo do určitej miery dovolené komunikovať medzi sebou aj v českom jazyku.
Žiakom bola poskytovaná spätná väzba na základe toho, ako zodpovedali na otázky učiteľky. Ak to bolo potrebné, učiteľka skorigovala odpoveď žiaka. Zaujímavým javom, ktorý nepatrí medzi veľmi rozšírené, bol záujem učiteľky o názor žiakov.
Všetky aktivity, ktoré boli realizované v priebehu hodiny, boli rozvrhnuté tak, aby spĺňali podmienky zamerané na opakovaciu fázu hodiny, ako aj na expozičnú časť vyučovacieho procesu. Hodina pôsobila ako jednoliaty celok bez hluchých miest, jednotlivé aktivity boli veľmi dobre premyslené.
Z vyučovacej hodiny by som do popredia vyzdvihol dva aspekty. Tým prvým je samotná komunikácia medi učiteľom a žiakmi v inom ako českom jazyku, v tomto prípade v anglickom. Síce na začiatku bolo povedané, že niektorí žiaci sú rodení Angličania, ale aj napriek tomu mala hodina spád, ktorý je možné prirovnať k vedeniu hodiny v domácom jazyku. Nezaujatý pozorovateľ by nevedel rozlíšiť anglických žiakov od českých. Fakt, že celá hodina prebieha v anglickom jazyku, si vyžaduje aj prípravu od učiteľa, ktorá je náročnejšia oproti príprave na vyučovaciu hodinu vedenú v českom jazyku.
Druhým aspektom sú medzipredmetové vzťahy. Biológia má blízko k chémii, o čom svedčilo aj praktické cvičenie, kde bez základných znalostí z oblasti chémie nebolo možné úspešne zvládnuť pokus. Veľmi pozitívnym dojmom pôsobí ale využívanie štatistických metód, čo nepatrí medzi javy bežne pozorovateľné pri praktických cvičeniach z biológie. Mnoho študentov prichádza do kontaktu s pojmami, ako závislá či nezávislá premenná.
Literatura a použité zdroje
CAMPBELL, Neil A. Biology. 8. vyd. San Francisco: Pearsons Education Inc., 2008. 1267 s. ISBN 978-0-321-53616-7.
