Virtuální hospitace – Francouzský jazyk: Francouzské revoluce a passé composé
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Virtuální hospitace – Francouzský jazyk: Francouzské revoluce a passé composé
2,0 (2 hodnocení)
Na základě poslechu dialogu čtyř kamarádů z CD se žáci seznámí s historickým pozadím románu Bídníci, poznají minulý čas složený se slovesem avoir, vyvodí si pravidlo pro jeho tvoření a poté aktivně tento čas použijí při procvičování.
Cíl výuky
Virtuální hospitace byla natočena v dubnu 2011 na Gymnáziu Jiřího Ortena v Kutné Hoře. Výuka probíhala v kvartě osmiletého studia, žáci této třídy studují francouzštinu druhým rokem. Osnovu výuky tvoří děj románu Bídníci. Na tomto pozadí se žáci seznamují se slovesným časem passé composé. Cílem hodiny je, aby žáci tvořili passé composé některých sloves s pomocným slovesem avoir.
O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučující Mgr. Alenou Literovou a s Dr. PhDr. Renátou Listíkovou z Katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty UK. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Tabude probíhat v úterý 14. 6. 2011 od 16.00 do 16.45. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
„All mistakes are evident in writing and they cannot be hidden or forgotten.“
Tato citace z mé práce „Writing skill for a foreign language learning development“ se dá velmi snadno aplikovat na virtuální hospitaci. K nahrávce se můžeme několikrát vrátit a najít všechny chyby, omyly, slabá místa i naopak silné stránky a další pozitiva, což při běžné hospitaci není možné.
Neznám úplně dokonalou hodinu, tudíž vždy je co vylepšovat. Neměla bych se přeříkávat, měla bych používat jen spisovnou bezchybnou francouzštinu (např. qui vous plait) a češtinu. Další mé zamyšlení vedlo k následujícím otázkám. Měla bych opravovat úplně všechny chyby žáků? Měla bych umět dokonale ovládat techniku ve své třídě? Měla bych být absolutně důsledná v opravování výslovnosti u všech žáků? Měla bych být vždy na správném místě a mít úplně vše pod kontrolou? Nevezme úplné opravování všeho žákům chuť volně se vyjadřovat?
Co se mi v hodinách s žáky daří? Udržíme dost vysoké pracovní nasazení, střídáme aktivity, zvedám je ze židlí a nutím je pracovat s ostatními spolužáky. Vyhovuje nám indukční styl učení, hodně se učí jeden od druhého, pomáhají si navzájem a pomáhají i mně, když se věnují spolužákům se SPU.
Díky této nahrávce určitě sjednotím oslovování žáků. Budu používat český 5. pád, protože mi to připadá přátelské, navíc všichni nemají jména, která mají francouzský ekvivalent. Používání hezitačních výrazů přikládám určitému napětí při natáčení.
Hodina byla strukturovaná, všechny plánované aktivity se uskutečnily i přes můj minutový boj s počítačem. Vyvedlo mě to z míry, takže jsem nevyzvala další žáky pracující s interaktivní tabulí, aby přečetli své věty nahlas, což obvykle dělám. Se slovem dossier jsme se již setkali, takže jsem neověřovala, zda rozumějí významu. Určitě se na video podíváme v závěru školního roku a rozebereme si ho spolu s žáky.
Tato skupina je velmi pracovitá a veselá, žáci se rádi francouzštinou baví, ale před kamerami se přece jen ostýchali. Na můj dotaz mi odpověděli, že ani já jsem se tolik nebavila jako v jiných hodinách, což jsem musela uznat. Stres to byl, i když jsem zvyklá na návštěvy ve svých hodinách. Žáci měli z této hodiny asi lepší pocit než já, zejména po zhlédnutí videa.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotila Dr. PhDr. Renáta Listíková z Katedry francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (14. 6. 2011 od 16.00 do 16.45).
Jedná se o žáky kvarty, úroveň A1 směřuje k A2 – francouzštinu se zřejmě učí druhým rokem. Podle vyučující už znají několik časů, v samostatných výpovědích používají přítomný čas a blízkou budoucnost, i když ne vždy zcela správně.
Téma hodiny: francouzské revoluce
Cíl hodiny: nový slovesný čas passé composé
Typ hodiny: vychází především z učitelem řízené aktivity žáků, hodina je založená na komunikativní metodě a částečně na projektové výuce; je vedena ve francouzštině a ve vysokém tempu.
Začátek hodiny je velmi živý, navázání kontaktu typickou francouzskou otázkou comment ça va? Je zřejmé, že žáci na ni dokáží bez váhání odpovědět a obecněji jsou zvyklí spontánně reagovat na otázky a podněty vyučující. Bohužel ne vždy je žáky dobře slyšet.
Prvních šest minut hodiny je věnováno zřejmě opakování minulého tématu, i když pro vnějšího pozorovatele není zcela jasné, co se opakuje. Zdá se, že blízký budoucí čas a zájmové aktivity typu Co děláš v ten či onen konkrétní den nebo každý určitý den v týdnu (použití dnů v týdnu s určitým členem). Tomu by nasvědčovala i otázka Qu´est ce que tu fais le lundi?, která je však vzápětí pozměněna na pokyn On va faire la révision – le lundi, cet apres-midi, et les choses que nous avons fait (es!), kdy se v zadání objeví passé composé, jako by měli žáci formulovat věty v minulosti. Poté, co si žáci hravou formou vyberou partnera ke konverzaci a nácviku, dostávají další pokyn Vous avez trois minutes pour utiliser le lundi, cet après-midi et les choses comme ça – podobně jako vzápětí, když mají žáci jednotlivě odpovídat – Vous devez me dire une petite phrase QUI vous aimez, que votre voisine vous a dit. Myslím, že zadání je nepřesné a chybně formulované, jak co se týče tématu, tak slovesných časů, které by měli žáci procvičovat. Připravují se nejprve mezi sebou všichni najednou – je to pozitivní a motivující, zřejmě jsou na to zvyklí, mluví většinou nahlas a zdá se, že je to těší. Poté odpovídají jednotlivě přítomným časem nebo blízkou budoucností, i když ne vždy správně a není je dobře slyšet. To je obecně problém odpovědí žáků během výuky: často je není slyšet a není jim rozumět, ti ostatní pak málo sledují své spolužáky a jen těžko se mohou učit nalézat a opravovat chyby a tak se sami zlepšovat. Proto se domnívám, že v této opakovací části hodiny, kdy si žáci mají upevnit již probranou látku a správné užití slovíček, které se naučili, by měla vyučující důsledněji
vždy zopakovat odpověď žáka v plném znění, tedy i s případnými chybami (zvl. v případě, že ho není slyšet);
upozornit na chyby, opravit je a vysvětlit, zvláště pokud jde o známý jev, proč je to chyba;
říct větu, výraz, gramatický jev správně a vybídnout žáka, aby správnou odpověď zopakoval.
V této opakovací části hodiny nejde o motivaci zúčastnit se a spontánně se vyjadřovat v cizím jazyce, ale mít radost z toho, že jsem se to naučil správně a že je rozumět tomu, co říkám/chci říct. Oprava chyb by tedy měla být chápána ryze pozitivně.
Téma hodiny je uvedeno explicitně, motivací je potom přímá otázka, zda žáci znají „nějaké francouzské revoluce“ – otázka poněkud nezvyklá a vágní, bez bližšího časového určení, případně zmínce o složitosti situace ve Francii první poloviny 19. století – snad už si žáci téma připravili před touto hodinou? Zřejmě ano, což ostatně vyplyne vzápětí, kdy se žák snaží vyjmenovat revoluce od té „Velké“, ale vyučující reaguje: ale my jsme mluvili o té z roku 1832 a soustředí se pouze na tuto událost v souvislosti s textem v učebnici, na který vzápětí navazuje. Pokud jsou tématem hodiny „francouzské revoluce“, v této fázi práce v hodině by mělo být téma propojeno s dějepisem, a to jak zopakování letopočtů (1789, 1830, 1848, 1871), tak připomenutí, jak pohnutá doba to byla a jak dlouho trvalo, než byla trvale nastolena Francouzská republika – ostatně slovo republikáni zaznělo a vyučující posléze správně zdůraznila, že revoluce s velkým R je jen ta z roku 1789, a na konci hodiny vyzvala žáky, aby si o ní něco připravili za domácí úkol. Lze se tedy domnívat, že téma revoluce ještě není vyčerpáno a bude se dále doplňovat. Nutno ještě podotknout, že pro událost z 5. června 1832, o níž je během hodiny řeč, je termín „revoluce“ zavádějící. Dostalo se jí takové popularity jen díky Hugovu románu a dojemné postavě malého Gavroche, je součástí nepokojů, které se odehrály v Paříži a byly krvavě potlačeny, nebyla to však žádná revoluce.
Práce s textem z učebnice Amis et Compaigne 2 (Unité 9), který o tom nepřímo pojednává, je i skutečným tématem hodiny, na kterém žáci pracují. Bylo by možné ho posléze doplnit ještě dojmy z četby románu Les Misérables, případně z muzikálu, který žáci viděli (např. to zadat žákům za domácí práci s použitím nově získané slovní zásoby a passé composé s pomocným slovesem avoir). Žáci nejprve hledají odpověď na obsah ukázky společně, ale až po chvíli přichází přesnější pokyn, že mají mluvit nejprve česky – určitě správný postup vzhledem k novému textu a tématu, které žáci málo znají a ke kterému jim chybí slovní zásoba – jde tedy o první porozumění. Zde ještě poznámka: úroveň vyjádření žáků v češtině je velmi slabá, vyučující by mohla neúplné věty rychle přeformulovat a fakta opravit a přispět tak ke zlepšení vyjadřování i v mateřském jazyce.
Práce na tématu a cíli hodiny
Dobře zvládnutý poslech s porozuměním, žáci si nejprve sami mezi sebou ujasní, co slyšeli, pracují s chutí a všichni, to je třeba ocenit. Je dobré, že vyučující přechází od skupinky ke skupince a poslouchá, co žáci říkají, aniž do jejich rozhovoru zasahuje. Před novým poslechem za podpory sledování daného textu v učebnici žáci odpovídají už francouzsky, co v ukázce slyšeli – celkem správně. Je patrné, že jsou na tuto metodu práce zvyklí. Další prohloubení práce s textem a obrazovým materiálem učebnice – příležitost promluvit, osvojit si nová slovíčka a všimnout si nového gramatického jevu – passé composé, které bude částečně probráno v poslední části hodiny. Konstatujme, že žáci reagují dobře, vyučující jednotlivě opravuje hlavní chyby a někdy také výslovnost.
Při práci na porozumění textu po jednotlivých větách a výrazech, bych doporučila vždy důsledněji zopakovat, případně napsat, základní podoby slovního spojení, případně správně zopakovat chybně vyslovené nebo přečtené výrazy (např. tu as l´air inquiète = avoir l´air inquiet; Marius et ses amis ont commencé – nikoliv a ještě po odmlce ses amis… zont).
Další část aktivity připravuje žáky na čtení nahlas. Nejdříve mají žáci možnost nacvičit si dialog mezi sebou – to je jistě metodicky správné, textu již rozumějí a získají větší jistotu. Jen nelze souhlasit s pokynem vyučující lisez chez vous (to by si četli doma; ostatně podobný pokyn zazní i ke konci hodiny venez chez moi místo vers moi) – myslím, že k zadání bylo možné připojit i požadavek, aby se při čtení nahlas žáci pokusili imitovat francouzskou intonaci, kterou slyšeli v nahrávce.
Před četbou nahlas vyučující navozuje uvolněnou atmosféru, je to radost, zábava a zdá se, že žáci to také tak chápou. Aniž k tomu byli vyzváni, někteří se snaží alespoň v náznaku imitovat intonaci a dikci z nahrávky, to je potěšitelné a zasloužilo by si pochvalu, které se jim ovšem nedostane. V této fázi je i dobrá příležitost opravovat výslovnost žáků, což se částečně děje.
Nový gramatický jev – passé composé
Poté, co se vyučující znovu ujistila, že všichni článku rozumějí, dává nejdřív pokyn, aby všichni v textu podtrhli passé composé, a teprve potom se zeptá, co to je, hledá se odpověď na otázku, kolik má passé composé vlastně částí, výklad je v tomto okamžiku nejasný a zmatený. Myslím, že by bylo vhodné přejít na chvíli k frontální výuce a uvést přesněji téma: nácvik dalšího z francouzských minulých časů, tedy i nových slovesných tvarů. Zdůraznit především, že se jedná o čas složený a z čeho složený, a teprve potom vyzvat žáky, aby se pokusili vyhledat a sami pozorovat, jak se tento čas tvoří, ovšem půjde jen o případy s pomocným slovesem avoir a významovým slovesem ve „zvláštním tvaru“.
Další část práce s gramatikou už pokračuje dobře, je pozitivní využít k motivaci i znalostí z angličtiny, je vidět, že pro žáky téma není úplně nové, všímají si, že významová slovesa se „divně mění“, proto pracují dost rychle a práci si navzájem kontrolují. To se potvrdí i při dalším nácviku tvarů příčestí minulého, tvarů pravidelných a nepravidelných, pomocí předem připravených kartiček Žákům to jde až překvapivě snadno. Nicméně úkol není formulován terminologicky správně. Nejedná se o slovesa, která jsou navzájem propojená (qui se relient ensemble), ale o dva různé tvary téhož slovesa, a to infinitiv a příčestí minulé. Je důležité pracovat důsledně s touto terminologií, kterou by si žáci měli co nejdříve osvojit, a to i v češtině, vyhnou se tak do budoucna řadě zmatků a nejasností.
Práce s interaktivní tabulí, i přes drobný technický problém, se daří, včetně samostatné tvorby několika vět mimo cvičení na tabuli. Cíl hodiny, nácvik a seznámení se se základy passé composé, byl splněn, nicméně na konci hodiny, kdy žáci sami rekapitulovali, co se naučili, už výsledek tak jasný nebyl, a to i kvůli chybějící gramatické terminologii (viz výše).
Závěrem
Přesto, že v hodině se žáci občas přemísťují, ve třídě se udržela kázeň a pozornost, obecně lze hodnotit kladně zapojení všech žáků, i těch slabších, do aktivit hodiny. Hodina byla zajímavá, živá, aktivity se vhodně střídaly, někdy až příliš rychle. Vyučující vede výuku ve francouzštině, odbočky k češtině jsou v zásadě na místě, je patrné, že žáci si s vyučující rozumí, ta je také správně povzbuzuje a opravuje.
Kde spatřujeme rezervy:
rychlý spád hodiny byl v té první a poslední části na úkor přesnosti vyjádření a hlubšího porozumění tématu nebo gramatickým formám;
na konci hodiny by bylo vhodné ještě zařadit zopakování těch slovíček a frazeologismů, včetně výslovnosti, s nimiž měli žáci potíže (avoit l´air; j´ai lu; j´ai pu; révolution française, je n´ai rien fait, jouer au footbal, faire du sport a podobně), a to i přes nedostatek času;
nepřesně formulovaná zadání, případně chyby ve francouzštině u vyučující, můžeme o nich případně pohovořit během diskuse;
opravy chyb, jichž se žáci dopouštějí, v těch fázích hodiny, kde je k tomu prostor, nejsou důsledné, na druhé straně ovšem je správné, že vyučující žáky nestresuje a nechá je mluvit, jedná-li se o pochopení textu a vlastní produkci – ovšem zdůrazněme, že je nutné najít si vždy prostor a chyby nakonec přece jen opravit;
lze jen litovat, že akustika je často nedokonalá, není slyšet, co žáci říkají při samostatné práci a často ani jejich samostatné odpovědi.
Literatura a použité zdroje
SAMSON, Colette. Amis et Compaigne 2. CLE International. ISBN 978-2-09-035493-5.
SAMSON, Colette. Amis et Compaigne 2. 3 CD audio. CLE International. ISBN 978-2-09-032774-8.
TŮMOVÁ, Jolana. Minulý čas složený II [online]. 2011. [cit. 2011-06-03]. Dostupné z: http://www.jazykyinteraktivne.cz/predmety/francouzsky-jazyk/7422-minuly-cas-slozeny-ii/?grade=2.
