Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Virtuální hospitace – Anglický jazyk: Health
5,0 (2 hodnocení)
Zaznamenaná výuky tématu Health je zaměřena na rozvíjení produktivních řečových dovedností. V první části výuky probíhá opakování a rozšiřování slovní zásoby k tématu, v druhé části se žáci seznamují s kontroverzními oblastmi (eutanazie, eugenika, plastická operace či výběr pohlaví potomka) a zaujímají k nim svá stanoviska.
Cíl výuky
Jedním z cílů hodiny je zopakovat slovní zásobu k tématu zdraví, seznámit se s novými výrazy,sumarizovat a utřídit dosavadní znalosti. Výuka si dále klade za cíl seznámit žáky s kontroverzními tématy a pomoci jim vhodně volit fráze při vyjadřování svých názorů a při strukturaci promluvy.
O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučující Mgr. Janou Kubičinovou a s PaedDr. Monikou Černou, Ph.D., z katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o výuce a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Tabude probíhat ve čtvrtek 1. 12. 2011 od 15.30 do 16.15. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
Úvod
Natočená hodina byla úvodem do bloku hodin k tématu Health. Toto téma je na Gymnáziu T. G. Masaryka v Litvínově tématem maturitním. Při přípravě těchto maturitních témat zpravidla opakujeme a procvičujeme slovní zásobu a po této přípravě užíváme tuto zásobu v diskuzi či nějaké jiné komunikační situaci (rozhovor, hraní rolí).
Cíl
Cílem výuky bylo rozšířit slovní zásobu žáků o nové výrazy vztahující se k lidskému tělu, k nemocem a zraněním. Dále bylo cílem zopakovat výrazy, které žáci už znají a pomoci jim ujasnit si postoje k některým kontroverzním tématům z oblasti medicíny. Cíl této hodiny byl splněn.
Průběh hodiny
Motivace
Jsem si vědoma, že v prvních minutách hodiny je důležité žáky motivovat a připravit na to, co bude probíhat. Někdy tak činím pomocí nějakého šokujícího citátu a chci po žácích, aby se k němu vyjádřili. Tentokrát jsem se domnívala, že mi žáci sami pomohou vymyslet nějaké přísloví či rčení, které se bude týkat zdraví, ale situace pro ně byla zřejmě tak nezvyklá, že si nikdo na nic nevzpomněl. Žáci se ocitli v nepříjemné situaci, kdy by museli „vystoupit z davu“ a začít komunikovat, proto zřejmě v tuto chvíli nereagovali. Kdybych virtuální hospitaci připravovala znovu, asi bych tuto aktivitu nezařadila, anebo ji podala jinak, napsala bych na tabuli anglické přísloví a nechala bych je žáky okomentovat, porovnat s českým. Motivace nebyla vhodně zvolena, ale navodila téma, čili splnila účel.
Instrukce k aktivitě č. 1
Žáci obdrželi instrukce o tom, co bude probíhat (práce na lexikální oblasti). Žáci dostali lístečky se slovní zásobou a měli jednotlivá slova napsat na tabuli do správné kategorie. Kategorie jsem stanovila předem a napsala je na tabuli, při jejich psaní jsem žáky vyzývala, aby uváděli příklady (abych mohla ověřit, že kategoriím rozumějí).
Ze záznamu mi připadalo, že fáze sdělování pokynů byla příliš obsáhlá a možná ji šlo rozčlenit do několika přehlednějších bloků, či by bývalo lepší nejprve kartičky rozdat a pak se zeptat, jestli žáci psaným pokynům rozumějí a jestli mají představu, co teď budou dělat. Žáci by tak byli více zapojení a možná by je to lépe vtáhlo do děje.
Aktivita č. 1 – Kategorizace slovní zásoby a její užití ve větách
Žáci chodili k tabuli po skupinách a rozepisovali slovní zásobu do kategorií, dále ji pak užívali ve větách. Práce šla žákům dobře od ruky, slova často uměli správně vyslovit a používali je ve větách. Vznikly zde ale situace, kdy některé skupiny nebyly hotovy s přípravou vlastní slovní zásoby a už na ně byl kladen požadavek sledovat, co se děje u tabule. Příště bych nechala více času na přípravu, či bych žáky nechala připravit jen některá slova (která stihli) a zbytek bychom umístili do kategorií kolektivně – při spolupráci s celou třídou.
Instrukce k aktivitě č. 2
Instruovala jsem žáky ohledně karet, které dostanou a které obsahují specifikované zadání úkolu a krátkou informaci o kontroverzním tématu. Dále jsem je informovala o tom, jak dlouho mají na přípravu a jaká aktivita (prezentace) bude následovat. Zdálo se, že žáci zadání rozumějí. Při vlastním provádění úkolu ale nastal trochu zmatek, protože někteří nepochopili, že na tabuli mají psát pouze anglická slova, nikoli také jejich fonetický přepis. To jsme si ale vysvětlili.
Aktivita č. 2 – Kontroverzní témata
Žáci si ve skupinkách připravili prezentaci kontroverzního tématu dle zadání a vyjadřovali se ke kontroverzním otázkám za pomoci návodných otázek a pomocí nedokončených vět, které měli k dispozici na worksheetu. Práci ve skupině si rozložili poměrně rovnoměrně, většina žáků měla možnost se vyjádřit. V co jsem doufala, ale co však neproběhlo, byla celotřídní debata na dané téma.
V této části hodiny byl splněn stanovaný cíl – seznámení se s kontroverzními tématy a ujasnění si vlastního postoje.
Závěr
V závěru hodiny jsem vedla žáky k tomu, aby zopakovali některé novější výrazy, jako vodítko jsem použila kategorie s umazanými výrazy. Žáci si některá nová slova dobře osvojili, na některá si vzpomněli jen někteří, slovní zásobu je třeba dále procvičit.
Dále jsem ověřila, jestli si žáci pamatují nová kontroverzní témata. K mému potěšení si je nejen pamatovali, ale dokonce potvrdili, že některá byla pro ně nová.
V úplném závěru hodiny jsem zadala domácí úkol – prozkoumat na internetu další kontroverzní téma. Tímto úkolem jsme další hodinu navázali na předchozí.
Sebehodnocení a hodnocení žáků
Hodnocení učitelem probíhalo přímo po jednotlivých výkonech žáků, kdy jim za projev buď poděkuji či je přímo pochválím. Pokud udělali chybu, zopakuji správně (ale ne vždy, v této hodině jsem spíš preferovala plynulost nad gramatickou přesností). Celkový výkon třídy jsem hodnotila v závěrečné promluvě, kdy jsem jim poděkovala za spolu práci a podané výkony.
Žáci hodinu hodnotili pozitivně, i když měli samozřejmě z natáčení obavu. Přítomnost kamer způsobila určitou nervozitu a neochotu nahlas komunikovat. To se projevilo tichostí jejich promluv a i určitou strohostí. Komunikace postrádala uvolněnost a spontánnost.
Použití metod
Mým záměrem bylo vycházet z toho, co už žáci znají (lehčí slova z oblasti zdraví) a využít tuto známou slovní zásobu pro popis významu nových – těžších – slov. Snažila jsem se žáky podpořit v tom, aby dané slovo užili ve větě. Ačkoli jsem chyby opravovala, domnívám se, že to bylo nenásilnou metodou (zopakování správně). Možná příště zredukuji vlastní komentář a budu spíše jen přikyvovat, aby „aktivita“ mohla být více v rukou samotných žáků.
Metoda kategorizace slovní zásoby a tvoření tzv. mind maps byla myslím dobře zvolena, pomáhá žákům si slovní zásobu utřídit a zpřehlednit.
V druhé části jsem se pak snažila při rozdávání témat zohlednit pokročilost žáků – těžší a novější témata jsem zadala pokročilejším. Práce ve skupinách se myslím také podařila. Úplně se mi nepodařilo ohlídat, v jakém jazyce probíhala skupinová diskuze. I to by šlo ošetřit případnou novou motivací (např. metoda trofeje – skupina, která mluví česky, ztrácí trofej a získává ji jiná, ta si ji musí udržet, či každá skupiny má svou trofej). Tato nová motivace by ale musela být použita tehdy, pakliže ji žáci už znají, jinak by došlo ke ztrátě drahocenného času dalším vysvětlováním.
Metoda závěrečného opakování byla rychlá a efektivní, žáci se zdáli být všichni zapojeni a motivováni tím, co se nového naučili. Závěrečné opakování tématu Health bude ještě završeno testem.
Trochu kontroverze v pedagogické veřejnosti může vzbuzovat použití mobilního telefonu, resp. fotoaparátu ve výuce. Žáci ale využívají tuto techniku v tak hojné míře a na takové úrovni, že pro ně není problém si tabuli vyfotit, přeposlat a fotografii použít jako studijní materiál. Šetří to čas, nahrazuje to zdlouhavé přepisování a opisování. Snímek je také kdykoli k dispozici, a když zrovna mají žáci čas, mohou si slovní zásobu připomenout. Metodu focení tabule čas od času používám a přemýšlím nad další možností využití této techniky v hodinách AJ.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotila PaedDr. Monika Černá, Ph.D., z katedry anglistiky a amerikanistiky Univerzity Pardubice, která se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (1. 12. 2011 od 15.30 do 16.15).
Analýza vyučovací hodiny byla zpracována za využití pracovní verze videozáznamu a pracovních listů, které učitelka pro výuku vytvořila. Z úvodu nahrávky se dozvídáme, že složení skupiny je výsledkem procesu vnější diferenciace v rámci ročníku podle dosažené úrovně komunikační kompetence v angličtině (učebnice Headway Upper-intermediate). Současně učitelka označila tuto skupinu za heterogenní dle stejného kritéria a dle národnosti žáků.
Hodnotíme-li, jak hodina jako celek působila, je nutné ocenit přirozené, jisté a vstřícné vystupování učitelky při vedení hodiny v anglickém jazyce, kterým se snažila vytvořit neohrožující prostředí pro aktivní účast žáků ve výuce. Přítomnost kamer zřejmě vykonala své, někteří žáci působili až strnulým dojmem. Pravděpodobně se i přes snahy učitelky vytvořit příjemnou atmosféru necítili zcela bezpečně – obsahem vyučovací hodiny byla diskuse v cizím jazyce na kontroverzní téma a očekávala se formulace jejich vlastních názorů a postojů. V této souvislosti je potřeba pozitivně hodnotit odvahu učitelky nabídnout pro natáčení takto koncipovanou hodinu.
Máme-li posoudit vyučovací hodinu zhlediska výsledků učení žáků, dostáváme se do potíží, neboť jak v krátkém úvodním představení před vyučovací hodinou, tak i na jejím začátku, nebyl řádně formulován její cíl a není možné hodnotit, zda jej bylo dosaženo. Učitelka hovoří o struktuře hodiny: „V první části budeme pracovat se slovní zásobou, studenti budou pracovat se slovníkem, budou opakovat starší slovní zásobu, ale budou se učit i nová slovíčka, naučí se je vyslovovat, naučí se je nebo je zkusí použít ve větě…“ V představení hodiny dominuje zaměření na obsah, o dílčím oborovém cíli se dozvídáme z formulace „naučí se je [nová slovíčka] vyslovovat“. Podobně i v komentáři k druhé části hodiny cíl zůstává implicitní: „…se budeme zabývat kontroverzními tématy, která jsou spojená s tématem Health, budou muset k nim zaujmout určité stanovisko, seznámí se s tématem aporeferují svým spolustudentům o tom daném tématu.“ K získání přesnější představy o cíli nám nepomůže ani formulace z úvodu hodiny v angličtině, kdy se po relativně slibném začátku („The aim is to revise some vocabulary from the topic…“) formulace cíle, tj. co se naučí žáci, mění v oznámení, o co se bude snažit učitel („I´ll try to give you some ideas…“).
Zvolená struktura hodiny je logická, po motivačním úvodu následuje aktivita zaměřená na jazykové prostředky, v tomto případě na slovní zásobu, pak je zařazena aktivita rozvíjející produktivní řečovou dovednost mluvení. V závěru jsou zopakována některá slovíčka a zadán domácí úkol. Podíváme-li se na dvě hlavní aktivity z pohledu Littlewoodovy taxonomie, aktivita prekomunikativní (vyhledávání významu nových slov, třídění slovní zásoby) předcházela aktivitám komunikativním (vysvětlování významu neznámých slov v první části hodiny, diskuse v části druhé). Učitelka využila různých organizačních forem práce, což bylo vzhledem k zadaným aktivitám relevantní. Učitelce se podařilo poskytnout rovnoměrný prostor pro vlastní produkci všem žákům. Zařazením skupinové práce se zvýšil tzv. student talking time, což bylo žádoucí, vyučovací hodina byla navržena jako příprava na profilovou část maturitní zkoušky. Vzhledem k pozorování zprostředkovanému videozáznamem však nebylo možné posoudit, do jaké míry žáci ve skupinách opravdu spolupracovali. Jelikož byla celá hodina vedena v anglickém jazyce, žáci měli příležitost k osvojování jazyka skrz tzv. comprehensible input.
Analyzujeme-li aktivitu zaměřenou na slovní zásobu, je pozitivní, že učitelka aktivizovala žáky zařazením skupinové práce a využitím slovníku. Ze záznamu není zcela zřejmé, o jaký slovník se jednalo, pravděpodobně to však byl slovník překladový. Vzhledem k zadanému úkolu a k úrovni komunikační kompetence žáků mohl být využit i slovník výkladový. Dalším aspektem ke zvážení je výběr slovní zásoby. Nabízí se otázka, jaká byla kritéria výběru lexika. Zvolená struktura hodiny naznačovala, že první aktivita bude lexikální přípravou pro aktivitu druhou, postupně se však ukázalo, že tomu tak není. Tím se znovu dostáváme k otázce cíle první aktivity. V pracovním listu bylo 32 slov (několik slov se ale na tabuli neobjevilo (heel, kidneys, tonsilitis) nebo je nebylo možné přes žáky na tabuli vidět). Posuzovat, zda to byl počet vysoký, je těžké, pokud nevíme, kolik slov bylo určeno k opakování a jaký byl cíl aktivity.
Pokud bylo cílem, aby se žáci naučili nová slova aktivně použít ve větě, pak to byl počet vysoký, literatura doporučuje na této úrovni přibližně 11 jednotek pro produktivní osvojení. V představení hodiny zaznělo, že se žáci mají naučit nová slova vyslovovat. Tento cíl je měřitelný a můžeme říci, že nevíme, zda byl dosažen, protože každý žák řekl a vysvětlil 2–3 slova, a to ne vždy správně (např. bruise, indigestion – nesprávná výslovnost, diarrhoea – přízvuk), ostatní příležitost neměli. Je-li dílčím cílem naučit se výslovnost nových slov, pak je důsledné poskytování korektivní zpětné vazby nezbytné. V rámci učební aktivity měli žáci za úkol vysvětlovat význam nových lexikálních jednotek, což je příležitost k rozvoji důležité součásti komunikační kompetence, a to kompetence strategické. Učitelka poskytovala žákům nápovědu nebo doplňovala jejich odpovědi. V některých případech to již nebylo nutné, žáci rozuměli novému slovíčku po vysvětlení spolužáka. Parafrázování žákovy odpovědi učitelem je na místě, pokud žáci poskytnutému vysvětlení nerozumí. V opačném případě je nadbytečné, aktivita se prodlužuje a zvyšuje se podíl tzv. teacher talking time. Tato aktivita trvala přibližně 20 minut, nabízí se otázka, jak žáky zaměstnat i ve fázi, kdy poslouchají prezentaci slovní zásoby jiných pracovních skupin.
Ve druhé části hodiny byli žáci rozděleni do čtyř skupin, každá z nich obdržela jedno z kontroverzních témat týkajících se zdraví (Eugenics, Plastic surgeries, Euthanasia, Choosing your baby's sex). Témata byla velmi dobře vybrána, přinesla do hodiny morální a etické otázky jako stimuly pro autentickou diskusi v cizím jazyce s mezioborovým přesahem do oblasti společenských věd. Do jaké míry žáci diskutovali anglicky, nelze ze záznamu vyvodit, toto bude moci komentovat učitelka, která práci žáků monitorovala. Jednotlivé skupiny představily své téma a odpovědi na zadané otázky; další diskuse se nerozvinula, k jednotlivým tématům se vyjádřili pouze žáci, kteří jej zpracovávali, i když na základě témat se očekávala diskuse bouřlivější. Jeden z možných důvodů, vliv kamery, byl zmíněn dříve. Příčiny však mohou být i jinde. Jednou z podmínek pro úspěšné mluvní aktivity je vyvarovat se toho, že žáci nemají co říci. Zatímco k jednomu z témat byl v pracovním listu krátký text, k jiným jen stručné vysvětlení. Poskytnutí krátkého textu k tématu by nejen nabídlo žákům další formu inputu, ale také by myšlenky v něm obsažené mohly žáky více stimulovat k diskusi. Slovní zásoba pro první aktivitu by mohla být vybírána na základě textu, obě aktivity by tak byly propojeny do jednoho celku.
Důležité pro zapojení jednotlivých žáků mohou být i osobní preference určitého tématu, kdyby si žáci mohli téma zvolit, potenciálně mohla být míra jejich aktivity vyšší. Nastartovat diskusi není snadné, žáci mohli pociťovat nedostatek času k promyšlení vlastního názoru na každé z kontroverzních témat nebo nebyli připraveni po jazykové stránce – roli mohla sehrát nejistota, jak formulovat svůj názor, jak nějaké slovo vyslovit (např. euthanasia – vysloveno chybně) atd. Druhé aktivitě bylo věnováno méně času než první, což je škoda, nabízela hodnotnější výstupy učení – umět formulovat vlastní názor na kontroverzní téma ve srovnání se znalostí významu izolovaných slov. Zpětná vazba na jazykovou stránku produkce žáků poskytnuta nebyla.
Rozvoj komunikační kompetence žáků v angličtině chápeme jako oborový cíl cizojazyčné výuky a můžeme závěrem konstatovat, že uvedená vyučovací hodina přispěla k rozvoji všech jejích složek – kompetence jazykové (organizační i pragmatické) a strategické. Oborový cíl se do značné míry překrývá s cílem obecným, tj. kompetencí komunikativní, která byla také rozvíjena. Z hlediska dalších klíčových kompetencí byl vytvořen prostor pro rozvoj kompetencí sociálních a personálních i občanských.
Literatura a použité zdroje
GOUGH, Chris. English vocabulary organiser. LTP, 2001. ISBN 1899396365.
MCCARTHY, Michael; O´DELL, Felicity. Vocabulary in use. Upper intermediate. Cambridge: Cambridge University Press, 1997. ISBN 0521577683.
