Žáci během terénní zeměpisné exkurze navštíví meteorologickou stanici ve Svratouchu, přírodní památku Pivnice, dále pak provedou komplexní geografický průzkum sídla Proseč a na závěr zamíří do přírodní rezervace Maštale, kde změří vydatnost pramene a orientují se v krajině bez mapy a s pomocí buzoly.
Cíl výuky
Virtuální hospitace byla natočena v květnu 2011, kdy se žáci druhého ročníku Gymnázia Vincence Makovského se sportovními třídami v Novém Městě na Moravě, účastnili terénní zeměpisné exkurze v mikroregionu Maštale a okolí. Exkurze probíhala na 4 stanovištích (meteorologická stanici Svratouch, přírodní památka Pivnice, Proseč a přírodní rezervace Maštale), ale videozáznam byl pořízen až ve dvou posledních lokalitách. Doporučujeme proto před zhlédnutím videozáznamu prostudovat plán celé exkurze (viz 2. příloha – terenni-zemepisna-exkurze.ZIP).
Cíle pro jednotlivá stanoviště:
Stanoviště č. 1: Meteorologická stanice Svratouch
vyjmenují hlavní meteorologické prvky, které se měří na meteorologické stanici
sdělí, jaké informace týkající se čistoty ovzduší se zjišťují na meteorologické stanici
Stanoviště č. 2: Přírodní památka Pivnice
popíší princip vzniku pískovcového skalního města
praktickým změřením získají názornou představu o velikosti zrn pískovců
O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučujícím Mgr. Milošem Bukáčkem a s RNDr. Jaroslavem Vávrou, Ph.D., z katedry geografie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o exkurzi a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Tabude probíhat v pondělí 19. 9. 2011 od 17.00 do 17.45. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
Koncepce terénní zeměpisné exkurze
Terénní exkurzi je možno pojmout monotematicky nebo zařadit více různých aktivit do jednoho dne. Z časových i finančních důvodů jsem zvolil druhou variantu. Při výběru stanovišť jsem se snažil najít takovou oblast, která by nebyla příliš daleko od sídla školy, a současně zde bylo možné realizovat více různých aktivit na relativně malé ploše. Mezi taková vhodná místa patří mikroregion Maštale a jeho nejbližší okolí.
Na terénní exkurzi jsme se vydali vlastním autobusem ráno v 7.30 a návrat do Nového Města na Moravě byl okolo 18. hodiny. Využili jsme autobus s mikrofonem a během jízdy jsem žáky seznamoval s místy, kterými jsme pojížděli. Absolvovanou trasu, navštívené lokality i stručný komentář k místům, který slyšeli žáci v autobuse, si můžete prohlédnout v programu Google Earth (viz 2. příloha – terenni-zemepisna-exkurze.ZIP). Trasu exkurze si žáci cestou také zaznamenávali do přiložené mapy (viz mapa zájmového území).
Pokud se vydávám se svými žáky na terénní exkurzi, pak jim zcela záměrně předem příliš mnoho informací o navštívených lokalitách nesděluji. Většinou znají pouze oblast, v níž se budou pohybovat. Úkolem žáků samotných je pak zjistit co nejvíce informací o daném místě (lokalitě) terénním výzkumem či průzkumem. Žáci tedy předem věděli, že navštíví severovýchodní část Žďárských vrchů a okraj České tabule, ale neznali sídlo, v němž prováděli komplexní geografický průzkum. V případě, že by si informace nastudovali předem, pak by tato aktivita totiž úplně postrádala smysl.
Práce na jednotlivých stanovištích
Během terénní zeměpisné exkurze jsme navštívili 4 hlavní stanoviště. Z časových důvodů nebylo možné natočit záznam ze všech těchto lokalit (bohužel ani formou stručného dokumentu). I přesto se v autoevaluaci alespoň stručně zmíním o aktivitách na prvních dvou stanovištích, které jste sice nemohli vidět na záznamu, ale jedině tak můžete získat ucelený obraz o smyslu a koncepci celodenní exkurze. Aktivity, které můžete zhlédnout na videu, tak nebudou vytrženy z kontextu. U všech stanovišť také stručně okomentuji hlavní aktivity žáků i učitele, protože ani z míst, ve kterých se natáčelo, nemohlo být do výsledného videa zařazeno zdaleka všechno.
Stanoviště č. 1: Meteorologická stanice Svratouch
První navštívenou lokalitou byla meteorologická stanice Svratouch. Jedná se o profesionální meteorologickou stanici ČHMÚ, na které žákům místní pozorovatel poskytl profesionální výklad o činnosti na této stanici. Zaměřili jsme se především na pozorování základních meteorologických prvků a měření čistoty ovzduší. Návštěva meteorologické stanice trvala přibližně půl hodiny.
Žáci obdrželi pracovní list (viz ukázka pracovního listu), který v průběhu výkladu pozorovatele postupně individuálně vyplňovali. Jednalo se tedy o určitou formu frontální výuky.
Činnost učitele související s tímto stanovištěm spočívala v přípravě pracovního listu před konáním vlastní exkurze a po skončení exkurze ve vyhodnocení odpovědí (viz ukázka vyplněného pracovního listu).
Zhodnocení:
Žáci hodnotili pozitivně zejména možnost prohlédnout si na vlastní oči přístroje určené na měření meteorologických prvků a zjišťování kvality ovzduší. Zaujalo je také vysvětlení principu činnosti těchto přístrojů. Jako hlavní nevýhodu vnímali frontální způsob exkurze, kdy se celá skupina shromáždila před konkrétním přístrojem a ti, kteří byli vzadu, si ne vždy stihli daný přístroj detailněji prohlédnout. Řešením by mohlo být prodloužení doby návštěvy na meteorologické stanici. Samostatná práce žáků v menších skupinkách není z bezpečnostních důvodů na meteorologické stanici možná.
Úkoly v pracovních listech vypracovali žáci bez zásadnějších nedostatků.
Stanoviště č. 2: Přírodní památka Pivnice
Druhá navštívená lokalita byla přírodní památka Pivnice (viz mapa Pivnice). Jedná se o úzký pískovcový kaňon modelovaný erozní činností Dolanského potoka. Kaňon je velmi mladý, neustále a velmi rychle se vyvíjí. Často zde můžeme pozorovat např. řícení materiálu z okolních svahů. V Pivnici jsme se zaměřili především na princip vzniku pískovcového skalního města. Návštěva této lokality, včetně příchodu a návratu z vesnice Dolany, trvala asi 1,5 hodiny.
Žáci obdrželi pracovní list (viz ukázka pracovního listu), který v tomto případě vyplňovali individuálně. Zjišťovali informace související se vznikem pískovcového kaňonu, měřili velikost zrn pískovce a zakreslovali profil odkryvu pískovců.
Činnost učitele na této lokalitě spočívala v seznámení žáků s principem vzniku pískovcových kaňonů a skalních měst. Dále bylo nutné před vlastní exkurzí připravit mapu lokality, pracovní list a po skončení exkurze jej vyhodnotit (viz ukázka vyplněného pracovního listu).
Zhodnocení:
Přestože se přírodní památka Pivnice nachází relativně blízko sídla naší školy, většina žáků zde byla poprvé a navíc o této lokalitě nikdy dříve neslyšela. Zaujala je hloubka kaňonu, rychlost erozních procesů i malá pseudokrasová jeskyně, kterou mohli navštívit. Fyzicky méně zdatní žáci hodnotili negativně přístupovou cestu k přírodní památce Pivnice, která místy vede přímo korytem Dolanského potoka. Vodní stav byl však v letošním roce velmi nízký, takže žádné problémy s jeho překonáváním nenastaly. Přesto je třeba upozornit případné zájemce o exkurzi, že po vydatných deštích bývá přístupová cesta do Pivnice těžko přístupná, protože koryto potoka může vystoupit až o několik desítek centimetrů.
Úkoly vypracovali žáci bez větších problémů, rozdíly v kvalitě zpracování se projevily pouze u zákresu profilu odkryvu pískovců, kde měli žáci vystihnout především vrstevnatou strukturu pískovců.
Stanoviště č. 3: Proseč
Následovala návštěva sídla Proseč, které bylo v letošním roce povýšeno na město. Zde se žáci rozdělili do šesti skupin a provedli komplexní geografický průzkum Proseče. Měli tedy za úkol oslovit místní obyvatele a zjistit odpovědi na zadaná témata. Dále každá skupina prošla vybranou část města, zakreslila a popsala mapu využití ploch (land use). Pokud se ve zkoumané části Proseče nacházel průmyslový podnik, pak jej žáci měli navštívit a získat požadované informace. Na splnění těchto úkolů měli asi 1,5 hodiny.
Každá skupina žáků obdržela pracovní list se zadáním úkolů (viz úkoly pro jednotlivé skupiny studentů). Dále každý žák obdržel mapu centra Proseče za účelem zakreslení využití ploch zkoumané části města (viz mapa centra Proseče). Získané výsledky komplexního průzkumu žáci prezentovali přímo na exkurzi, ale až na následujícím stanovišti (Toulovcovy Maštale) na samotný závěr exkurze.
Činnost učitele související s touto lokalitou spočívala v přípravě mapy a sady úkolů pro žáky. V Proseči šlo pouze o zadání úkolů jednotlivým skupinám a po návratu z exkurze následovalo vyhodnocení mapy využití ploch (viz ukázka mapy využití ploch) i získaných informací z komplexního geografického průzkumu Proseče (viz struktura obchodní sítěamentální mapa).
Zhodnocení:
Průzkum Proseče pojali žáci velmi zodpovědně. Obdobnou aktivitu jsem již v minulých letech v jiných sídlech realizoval se stejně starými žáky a je zde vidět značný posun v komunikačních dovednostech žáků. Zatímco ještě před pár lety se žáci ostýchali zeptat prakticky kohokoli na cokoli, dnes jim to nečiní žádné potíže a byli schopni získat požadované informace bez větších problémů. Dokonce navštívili městský úřad a místostarosta jim ochotně poskytl potřebné informace. Obdobně úspěšní byli i při návštěvách průmyslových podniků. S přístupem žáků ke komplexnímu průzkumu Proseče jsem byl velmi spokojený. Čas na splnění úkolů byl dostatečný, většina skupin dokonce stihla i krátce poobědvat .
Lokalita č. 4: Přírodní rezervace Maštale
Poslední navštívenou lokalitou byla přírodní rezervace Maštale (viz mapa Maštalí). Výchozím i cílovým bodem byl Bor u Skutče. Postupně jsme prošli část pískovcového skalního města. Na třech zastávkách jsme se věnovali základům orientace v krajině bez mapy i s buzolou, dále si žáci vyzkoušeli měření vydatnosti pramene a nakonec prezentovali informace získané průzkumem Proseče. Návštěva přírodní rezervace Maštale trvala přibližně 3,5 hodiny.
V případě orientace v krajině s pomocí buzoly činnost žáků spočívala ve vytyčení trasy (určením azimutu a vzdálenosti několika bodů) a jejím následném absolvování (viz podklady pro vytyčení trasy). Tuto činnost prováděli žáci ve skupinách. Měření vydatnosti pramene se zúčastnilo pouze několik zájemců. Ve vrcholové partii Toulovcových Maštalí pak zástupci jednotlivých skupin prezentovali výstupy z Proseče.
Činnost učitele spočívala především v přípravě materiálů pro vytyčení trasy pomocí buzoly a na závěr ve vedení prezentací žáků. Po skončení exkurze bylo také nutné vyhodnotit výsledky terénního průzkumu Proseče.
Zhodnocení:
Teprve poté, co žáci začali vytyčovat trasu, se ukázalo, že řada z nich se s buzolou setkala poprvé. Proto bylo třeba některým skupinkám znovu vysvětlit princip určování azimutu pomocí buzoly. I zde je patrná změna oproti exkurzím v minulých letech, kdy neznalost práce s buzolou byla spíše výjimkou. V budoucnu tedy budu muset věnovat více času vysvětlení principu činnosti buzoly. V době GPS přístrojů již není práci s buzolou věnována taková pozornost jako dříve. Je to určitě škoda, protože elektromagnetický kompas v přístroji GPS pracuje na totožném principu. Určitým problémem bylo také nedodržení stanoveného času na vytyčení (resp. absolvování) trasy některými skupinami. V lese však na rozdíl od školy nezvoní, a tak jsme čekání na zbývající skupiny vyplnili trochou trigonometrie.
Měření vydatnosti pramene bylo spíše doplňkovou aktivitou, ale žáky pobavilo a „osvěžilo“. Teprve po zhlédnutí videozáznamu jsem zjistil, že výpočet jedné žákyně byl poměrně nepřesný, a bylo by vhodnější, abych po ní požadoval opravu.
Skutečným vyvrcholením exkurze byla návštěva skalního města Toulovcovy Maštale, které si žáci prošli, porovnali s přírodní památkou Pivnice a na vrcholové plošině pak prezentovali výstupy z Proseče. Každá skupinka vybrala jednoho zástupce, který seznámil ostatní s dosaženými výsledky. Získané informace byly velmi zajímavé a ve většině případů i hezky prezentované. Žákům se podařilo získat téměř všechny požadované informace, a to bez větších problémů, což mě samotného docela překvapilo. Tuto část exkurze hodnotím velmi pozitivně a také sami žáci ocenili práci jiných skupin potleskem.
Závěr
Exkurze splnila mé očekávání, žáci prožili zajímavý den ve městě i v přírodě a řada z nich litovala, že na obdobné akce nejezdíme častěji.
Hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl zúčastnit natáčení virtuální hospitace, byla snaha přesvědčit kolegy zeměpisce, že terénní zeměpisná exkurze je velmi důležitou a podle mého názoru nepostradatelnou součástí výuky. Její příprava rozhodně není jednoduchá, ale prožitek žáků, rozvoj jejich schopností komunikovat v neznámém prostředí a rozvoj týmové spolupráce za to určitě stojí. Tak to zkuste a třeba se na podobných exkurzích budeme potkávat stále častěji.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotil RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D., z katedry geografie na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, který se rovněž zapojí do online diskuze k této hodině (19. 9. 2011 od 17.00 do 17.45).
V zeměpisu je jednou z nejatraktivnějších, ale zároveň i nejobtížnějších forem výuky výuka mimo třídu, mimo školu. Můžeme ji nazývat zeměpisnou exkurzí, tak jako v této ukázce, nebo terénním cvičením či „field tripem“ nebo „fieldworkem“ nebo „field studies“, jak se často pojmenovává v zahraničí. Atraktivita spočívá v novém prostředí, v nových situacích, v nových zážitcích. Britští školští geografové Morgan a Lambert (2005) právě u zeměpisu vyzdvihují triumvirát, kterým by se měl zeměpis prezentovat: relevantnost – užitečnost / hodnotnost – zábavnost (neplést se zajímavostmi!).
Jak je obtížné připravit výuku mimo školu, tak je také obtížné ji hodnotit. Určitě nejdůležitější je udělat si celkový obraz o celém videu. Je zřejmé, že jde o sestříhaný materiál, který tvoří určitý výsek celé jednodenní aktivity. Jde vůbec o první takový záznam, který se na tomto portálu objevuje, a je dobře, že se objevuje. Určitě budou následovat další, právě pro atraktivitu, motivaci a zábavnost takové výuky. Nejdříve jsem v tomto hodnocení představil celý snímek v tabulce 1, kde jsem zaznamenal činnost učitele, časový úsek (podle stopáže videa) a činnost žáků s doplněnými poznámkami. To však je jen určitý popis. Proto jsem v další tabulce 2 použilrevidovanou Bloomovu taxonomii, dále RBT (dvojdimenzionální: kognitivní a znalostní dimenze) a hodnotil podle ní vzdělávací cíle. Snahou učitele by mělo být volit cíle tak, aby dosahovaly úrovně nad zapamatováním/porozuměním a nad dimenzí faktů. Poznamenávám, že zařazování do kategorií nemusí být jednoznačné. Přesto by rozdíl neměl být výrazný. Zvláště pak upozorňuji v souvislosti s RBT na znalostní dimenzi metakognici, která je dosud v českém vzdělávání nedoceněna. Je potěšitelné, že v předkládaném videu se objevuje (viz dále). Za podněcující část hodnocení považuji zamyšlení nad touto exkurzí, či spíše nad českými zeměpisnými exkurzemi. Vycházím přitom ze zahraničních zkušeností. Snahou je nabídnout jiný pohled na výuku mimo školu. A snad jako doplněk zde uvádím odkaz na Mezinárodní zeměpisnou olympiádu 2010 v Taipei na Tchajwanu, kde se týmy v terénu zabývaly land use. Propagátory takové výuky jsou nizozemští kolegové Joop van der Schee a Luc Zwartjes.
V čem spočívá obtížnost výuky mimo třídu? Stačí se podívat na předkládané video a položit si otázky, například: Co v novém, neznámém prostředí mám žáky učit? Jaká témata? Jak je mám učit? Jak mám vše zorganizovat? Nejjednodušším způsobem je vše odvykládat (není rozdíl mezi výkladem ve třídě a třeba na náměstí) a po žácích chtít, aby si vše zapsali a zapamatovali. V předkládaném videu se můžete podívat, že to jde i jinak.
Tabulka 1 Struktura videohopistace. Činnost učitele, činnost žáků, čas podle videa
Činnosti učitele
Čas (minuty) videa
Činnost žáků
Poznámky
Představení, exkurze (Proseč, náměstí)
Představení je doprovázené ukazováním tras na mapách.
4,5
Videohospitace začíná v polovině realizované exkurze v Proseči (po návštěvě meteorologické stanice ve Svratouchu a po aktivitách v Přírodní památce Pivnice)
Komplexní geografický průzkum města
Přírodní rezervace Maštale
Zadává úkoly pro
Komplexní geografický průzkum a land use
Mentální mapa náměstí
10
Organizují se do skupin, přebírají pracovní listy a je jim zadané území pro mapování land use, případně mentální mapu.
Kulturní a sociální profil sídla a bydlení
Doprava a občanská vybavenost
Ekonomický profil sídla: průmysl a zemědělství
Životní prostředí Proseče
Historický vývoj a politický profil sídla
Centrum města, struktura obchodní sítě, služby (mentální mapa náměstí)
2
Mentální mapa náměstí, služby
obchod s textilem
bazarové zboží
Zaměření: od kdy obchod, změny, spokojenost s tržbou
3
Dipro Proseč (řízený rozhovor s členem managementu)
Představování se a sdělení účelu exkurze
Zaměření: jaké výrobky, kolik pracovníků, kam se exportuje, možnost rozvoje
Otázka na další podnik (zem. družstvo)
4
Rozhovor s místostarostou
„Máme dělat nějaký průzkum města“
Zaměření: ekonomické aktivity ve městě, soukromníci, představení podniků ve městě, 15% nezaměstnanost, využívání zemědělských ploch, kriminalita/vandalismus
Představení Boru u Skutče
Pokyny o bezpečnosti (málo konkrétní)
2
Sledování výkladu
Turistická cesta do Toulovcovy Maštale (1 hodina)
Vedení skupiny do Toulovcových Maštalí
1
Následování učitele
Podle sdělení učitele trasa na 1 hodinu
Základy orientace v přírodě – kladení otázek
3
Odpovědi na učitelovy otázky
Orientace bez mapy (mraveniště, letokruhy, slunce – hodinky, oltář, satelitní antény). Co sluneční hodiny?
Výklad použití buzoly s využitím demonstrace žákem
2
Napodobování učitele
Pochod podle azimutu
instrukce
opakované instrukce – jak pracovat s buzolou
10
Pochod podle azimutu v 6 skupinách
• zapisování trasy a postup (15 minut),
postup podle
• zapsané trasy od předešlé skupiny (10 bodů na trase, 15 minut)
Zřetelněji vymezit funkce ve skupině
Změření výšky stromu pomocí podobnosti trojúhelníků
• nákres a výklad s otázkami
2
Odpovídání na otázky
Vložená činnost pro ty, kteří vytyčili trasu rychleji
Měření vydatnosti pramene
Výklad s následným procvičováním
6
Měření vydatnosti pramene
Použití improvizované nádoby
Prezentace výstupů z Proseče
Sledování prezentace, určování pořadí, času na prezentaci (3–4 minuty), doplňující otázky
23
Prezentace zástupců jednotlivých skupin, pasivní sledování prezentací
Kulturní a sociální profil sídla a bydlení
Doprava a občanská vybavenost
Ekonomický profil sídla: průmysl a zemědělství
Životní prostředí Proseče
Historický vývoj a politický profil sídla
Centrum měst, struktura obchodní sítě (mentální mapa, mapa obchodů). Nejlepší zhodnocení
Závěr a shrnutí
1
Sledování učitele
Sebereflexe
Vydařená část: průzkum Proseče
Méně vydařená: pochod podle azimutu
2
Cíl exkurze (činností na videu a deklarované v průvodním materiálu) porovnávané revidovanou Bloomovou taxonomií vzdělávacích cílů, dále RBT (Anderson a Krathwohl 2001, česky Vávra 2011, dostupné ZDE).
Tabulka 2 Vzdělávací cíle podle revidované Bloomovy taxonomie vzdělávacích cílů, případně podle domény psychomotorické taxonomie (Dave 1967)
Stanoviště/Cíle
Kognitivní dimenze
Znalostní dimenze
Poznámky
Proseč: hodnoceno podle základní kategorií. Detailněji v části Prezentace výsledků průzkumu
vytvoří a popíše mapu využití ploch (land use) Proseč
porozumět
hodnotit
tvořit
faktů
konceptů
Práce v 3–5členném týmu
provede ve skupinách formou dotazníkového šetření geografický průzkum Proseče na vybraná témata, uvedená v pracovních listech
aplikovat
faktů
konceptů
Práce v 3–5členném týmu
vytvoří a popíše mentální mapu vybraného území (v podkladech neuvedeno)
porozumět
analyzovat
hodnotit
tvořit
faktů
konceptů
metakognice
4členný tým
Přírodní rezervace Maštale
změří vydatnost pramene
Taxonomie psychomotorických cílů (Dave 1975)
imitace
praktické cvičení
Jeden z týmu provede měření.
orientuje se v krajině bez mapy
pamatovat
vybavovat si
faktů
postupů
Otázky a odpovědi bez systematické kontroly (motivační charakter).
orientuje se v krajině s pomocí buzoly, určí azimut
Taxonomie psychomotorických cílů (Dave 1975)
RBT
aplikovat
provádět
imitace
praktické cvičení
zpřesňování
koordinace
automatizace
metakognice (dívčí kroky)
Procvičování v týmu bez kontroly, že všichni dovednost ovládají.
Prezentace výsledků průzkumu vProseči
prezentuje získané poznatky z komplexního geografického průzkumu v Proseči
porozumět
interpretova
klasifikova
odvozovat
srovnávat
analyzovat
upořáda
přisuzovat
provést dekonstrukci
hodnotit
plánovat
tvořit
faktů
konceptů
postupů
metakognice
Všechny týmy předvedli velmi dobrou prezentaci (zástupci).
Vyzdvihuji:
Centrum Proseče a struktura obchodní sítě – Veronika: vlastní koncepce s „resistencí“ na předčasnou otázku učitele, s vysvětlením metody, odkazy na vlastní získanou zkušenost! Jak mluvit o „vietnamských spoluobčanech“?
Životní prostředí Proseče (žák nepředstaven): vlastní koncepce prezentace s občasným nahlédnutím do podkladů)
Tabulka 3 Klíčové kompetence (převzato z podkladů)
Kompetence k řešení problémů
kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry
Kompetence komunikativní
prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem
Kompetence sociální a personální
aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů
Komentáře ke zhlédnutému videu, co na něm je
Učitel vhodně vybral aktivitu (exkurzi) z hlediska prostoru a času. Blízkost míst pro fyzickogeografické činnost (ve videu nejsou prezentovány) a pro socioekonomickou (humánní) geografickou činnost. Pro socioekonomické aktivity bylo vybráno vhodné město Proseč.
Výhody míst, které byly učitelem maximálně využity:
poloha města mimo centrum (vazby na Skuteč a Litomyšl, dostupnost z Nového Města n. M., blízkost terénu pro FG aktivity – Maštale)
vhodně zvolené období (uprostřed května), kdy je vhodné počasí a v týdnu nejsou atraktivní oblasti přelidněné
centrum (náměstí), které umožňuje časově a obsahově zvládnutelné šetření
struktura ulic města, která umožňuje rozdělení do skupin, skupiny zpracovávají zadaná témata
velikost území, které lze v krátké době prozkoumat a zhodnotit
samospráva, která pracuje na profesionálním základě („práce na plný úvazek“)
podniky, které jsou vázané na místo (nikoliv „dcery“) a mají svou historii
místo (domov), ve kterém lidé žijí po generace
velmi kvalitní mapové podklady
K Proseči – získávání informací v terénu
Ze zhlédnutého záznamu je zřejmé, že učitel zvolené místo velmi dobře zná a určitě již několikrát takovou aktivitu zde učil, což jen oceňuji, a mluvím z vlastní zkušenosti. Zdůrazňuji, že při takové aktivitě, kdy se žáci obracejí na zástupce samosprávy nebo ekonomických subjektů, je žádoucí předem dojednat schůzku. I přesto dochází k tomu, že k setkání nemusí dojít (viz příklad zástupců podniku, který vyrábí šindele). Výborná je ukázka komunikace takových osob se žáky, která odpovídá i mé zkušenosti z podobných akcí se žáky („lidi z praxe“: způsob vyjadřováním, myšlení, chování).
K následné prezentaci o Proseči
Žáci měli připravenou strukturovanou prezentaci, které se většina zástupců skupin držela a z velké části četla. Vybočovali z toho dvě prezentace – o životním prostředí, kdy žák vycházel z předlohy, ale prezentoval vše podle své koncepce. Ještě lepší pak byla prezentace žákyně Veroniky (obchody na náměstí a mentální mapa), která již na začátku si nenechala vnutit postup při prezentaci (otázka učitele na pojem) a sama začala podle svého konceptu prezentovat téma služeb a percepci náměstí Proseče. Dostávala se i do úrovně metakognice, kdy hodnotí své poznatky na základě získaných poznatků dotazovaných. V tom značně převyšovala ostatní žáky. V prezentaci uplatňovala kritické myšlení.
Bylo by zajímavé po určité době diskutovat se žáky, co si z této části exkurze odnesli.
Postup podle azimutu
Velmi dobře zvolená dovednostní aktivita, procvičování použití buzoly. Z předvedeného bylo patrné, a moje zkušenost toto opět potvrzuje, že mnoho žáků, pokud nedělají orientační běh (to byla správná otázka pana učitele), tuto dovednost neumějí. Celá aktivita byla omezená počtem buzol a počtem žáků v týmu (5 žáků na jednu buzolu?), takže se domnívám, že někteří si na buzolu nemuseli „sáhnout“ (opět častá zkušenost). Dobré bylo spontánní rozdělení činností ve skupině (měřič, zapisovatel, vyhledávač záměrných bodů atd.). Velmi dobré bylo změna postupu, kdy z rozmisťování bodů na trase přešli žáci na vyhledávání bodů na trase. Poznamenávám, že takovéto činnosti se mohou procvičovat i na školním hřišti nebo na vhodném přilehlém pozemku u školy, například jako hvězdicový závod. Avšak na neznámém místě taková aktivita přináší jiné zážitky, viz například měření na „holčičí kroky“.
Učitel řešil různou rychlost postupu skupin vloženou úlohou o podobných trojúhelnících (výška stromu) pro tu skupinu, která čekala na ostatní. Oceňuji, že učitel volil jiné jednotky (šišky), které nutí žáky myslet jinak a nikoliv v zaběhnutých jednotkách.
Měření vydatnosti pramene
Aktivita zaměřená na dovednost a metodiku měření.
Činnost učitele
Pan učitel vedl celou exkurzi s přehledem, reagoval na otázky žáků. Po odborné stránce byl jeho výklad velmi dobrý. Jeho instrukce byly srozumitelné a přesné. Zvolil bezpečný prostor pro exkurzi a pohyb při těchto aktivitách. Žáci se chovali přirozeně a se zájmem o nabízenou činnost. Určitě by bylo škoda, kdyby byli žáci o takovou možnost (exkurzi) ochuzeni.
Shrnutí
Předvedená ukázka je velmi dobrým příkladem, jak realizovat zeměpisnou exkurzi. Příklad je také použitelný mimo navštívené území. Podobné aktivity děláme například s libereckými studenty učitelství geografie na území Malé Skály (v rámci geoparku Český ráj), kde městem pro studium nám slouží Železný Brod.
Velmi dobrá je práce těch, kteří vytvářeli záznam aktivit v terénu. Ze záznamu se dají vyčíst podstatné informace a následně tyto aktivity vyhodnotit a interpretovat.
Zamyšlení nad exkurzí
Prosím, aby tato část nebyla považovaná za kritiku zhlédnutých aktivit. Respektuji, že každý učitel je jinačí, má jinou osobní zkušenost (různě dlouhou), různé preference i různé žáky. Zamýšlím se nad tím, co mě při sledování videa napadlo.
První moje úvaha je nad pojmem exkurze. Myslím si, že je to podstatně lepší název než „výlet“, kterým je zeměpis dodneška nálepkovaný. A předvedené činnost jasně dokumentují, že pro učitele taková výuka není „dovolená“ ani výlet.
Do určité míry znám britskou školní geografii a podobně i americkou a přemýšlím o tom, zda nejít více do objevování, jakési expedice. Američané mají expedici v podpůrných materiálech pro geografické standardy (používají příkladu Lewis-Clarkovy expedice, která se uskutečnila v letech 1804–1806 a kterou vedli vojáci uvedených jmen). V Česku prezentují formu expedice například A. Hynek nebo E. Hofmann. Jak by mohla vypadat?
To už vyplývá z podstaty expedice – jít někam něco objevovat, objevovat neznámé území. Žáci by si volili z více oblastí (míst), připravovali by se ve škole na expedici: zjistili by si, co chtějí navštívit, jakým tématům se chtějí věnovat, co tam je z geografického hlediska významného, zjistit si co nejvíce podkladů předem, jak se tam dostat, zajistit si dopravu (vím, o čem mluvím, protože tohoto byli schopni moji žáci v tercii na gymnáziu), připravit si dotazníky, mapy (topografické, tematické), zjistit statistické údaje a dál. A co učitel? Ten je ve funkci mediátora, koordinátora.
Do zvolené oblasti by žáci vyrazili s určitými představami, které by pak porovnávali s realitou. Možná ti nejlepší by šli za to pověstné Alenčino zrcadlo (Alice's Adventures in Wonderland od Lewise Carrolla), co není vidět, ale je dobré vědět. Zdůrazňuji, že celá moje úvaha má tento charakter.
Jaké otázky mě napadaly a napadají?
Kdo byla zmiňovaná Teréza Nováková? Proč se přátelila s Karolinou Světlou (mimochodem od Ještědu)? Co obě ženy spojovalo?
Proč se v Proseči objevili bratři Mannové? Co je sem přivedlo?
Jak vysvětlit, že v tak malém městě mimo významná centra podnikají Vietnamci? Jak mohou podnikat, když nemluví česky? V čem podnikají, co prodávají? Kdo prodává? Je to rodina nebo zaměstnanec? Kde bydlí? Jak jsou zásobováni zbožím? Kým? Jak je lidé v místní komunitě vnímají? Nakupují u nich?
Co se stalo se zemědělskou půdou po rozpadu zemědělského podniku? Jak byla půda po roce 1989 restituována? Kdo z místních hospodaří na restituované půdě? Co se na ní pěstuje? Hrozí eroze půdy? Kde a proč? Jak erozi zamezit? Co pěstují lidé na zahrádkách?
Co dělají nezaměstnaní? Jaká je jejich životní strategie? Využívá město nezaměstnané pro veřejně prospěšné práce? Proč ano / proč ne?
Co místní napadne, když se řekne Proseč? Jaký předmět, jaká událost, jaká osoba atd. Z čeho to asi vyplývá?
Je rozdíl v názorech (třeba mentální mapy náměstí) u mladých / starších, žen / mužů?
Přibývá obyvatel přistěhováním nebo ubývá vystěhováním? V jakých věkových skupinách?
Proč pramen vytéká právě na tomto místě? Jsou v okolí nějaké další prameny? Jak jsou uspořádané? Kolísá vydatnost pramene? Proč?
Nechci znát na všechno odpověď. Pro sebe si je budu hledat, na některé již odpovědi znám. Takový je život podle Lewise Carrolla – plný otázek.
Použitá literatura
Carroll, Lewis. 1988.Alenka v kraji divů a za zrcadlem. [editor] Alena Peisertová. [překl.] Hana a Aloys Skoumalovi. Praha : Albatros, 1988. str. 161. originál: Alice's Adventures in Wanderland a Through the Looking Glass, v Londýně 1940.
Morgan, John and Lambert, David. 2005.Geography: Teaching School Subjects 11–19. Abingdon : Routledge, 2005. p. 230. ISBN 0-415-32111-5.
Literatura a použité zdroje
KÜHNLOVÁ, H. Školní pedagogický projekt. In Geografické rozhledy. Ročník 10, číslo 2, 2000.
ROMPORTL, D. Toulovcovy Maštale a okolí - nejmenší skalní města ve východních Čechách. In Geografické rozhledy. Ročník 17, číslo 4, 2008.
ZÁLESKÝ, J. Terénní výuka. In Geografické rozhledy. Ročník 19, číslo 2, 2009.
Mapa mikroregionu 1 : 25 000. Mapa PR Maštale 1 : 15 000. Sdružení obcí Toulovcovy Maštale.
Velký autoatlas. Česká republika. Slovenská republika. 6. vyd. Praha: Kartografie, 1996. ISBN 80-7011-336-7.
