Virtuální hospitace - Český jazyk a literatura: Umělecký styl
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Virtuální hospitace - Český jazyk a literatura: Umělecký styl
4,0 (18 hodnocení)
Výuka se zaměřuje na jazykové prostředky výstavby uměleckých textů. Ukazuje systematizaci poznatků, které žáci získali v rámci literární komunikace, a efektivní propojení složky komunikativní výchovy s jazykem a jazykovou komunikací. Jádro činnosti tvoří analýza a interpretace textů.
Cíl výuky
Virtuální hospitace z Českého jazyka a literatury byla natočena v prosinci 2010 v Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. Výuka je zaměřena na specifické jazykové prostředky uměleckého stylu. S nimi se žáci setkávají v průběhu celého středoškolského studia, ve 4. ročníku je pak prostor vymezen pro systematizaci již získaných poznatků.
Cílem výuky je analýza uměleckého textu z hlediska využití specifických prostředků uměleckého jazyka.
O této vyučovací hodině můžete diskutovat přímo s vyučující, Mgr. Lenkou Krejsovou, a s PaedDr. Janou Vejvodovou, CSc., z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Pokud byste se jich na cokoli rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat o hodině a natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do online diskuze. Tabude probíhat v úterý 22. 2. 2011 od 17.00 do 17.45. Diskuze probíhá v prostředí DIMDIM; hlavní prezentující během diskuze hovoří, další účastníci diskuze mají možnost své dotazy a postřehy psát prostřednictvím chatu.
Celé diskuzní fórum k této virtuální hospitaci naleznete zde.
K této virtuální hospitaci je otevřen pohled v digifoliu. Prohlédnout si jej můžete zde.
Reflexe
Cíl hodiny, dílčí cíle hodiny
Cíl hodiny − žáci analyzují umělecký text z hlediska využití specifických prostředků uměleckého jazyka.
Stanovený cíl jsme splnili − při poslechu hudební nahrávky si uvědomili, jaké specifické prostředky autor použil, jaký účel mají v básni, jak působí na posluchače, žáci uváděli konkrétní příklady, dokázali verbalizovat své pocity.
Při práci s jednotlivými texty v učebnici si znovu oživili specifické prostředky používané v poezii i próze.
V domácí přípravě se věnovali uceleným textům z poezie a prózy, zde na dvou různých žánrech opět specifikovali jazykové prostředky uměleckého stylu.
Aktivity, metody a formy práce
Ve vyučovací hodině jsem dala prostor různým aktivitám.
V první části to byla krátká prezentace žáka, který velmi stručně systematizoval poznatky z oblasti jazykové stránky uměleckého stylu. Žáci měli možnost znovu upevnit nejen své odborné znalosti, ale i opět přiblížit pravidla pro ústní prezentaci.
Další část byla zaměřená na poslech hudební nahrávky z díla V. Nezvala − báseň Edison. Domnívám se, že velmi přínosný byl celkový estetický dojem, který skladba u žáků vyvolala.
V druhé části hodiny si žáci individuálně a ve skupinách prošli jednotlivé ukázky, zamysleli se nad specifickými prostředky příznačnými pro umělecký text a opět zdůvodňovali jejich účel v textu.
Při vyučovací hodině se střídaly různé metody, hodina byla živá, měla spád a zároveň respektovala v úvodu stanovenou strukturu.
Zapojili se všichni žáci, střídalo se mluvené slovo, poslech nahrávky, individuální výstupy žáků, vyučující pouze korigoval jejich názory.
Vhodný byl také předem připravený pracovní list, který byl strukturovaný pro individuální práci a pro práci ve skupinách a do kterého si žáci zapisovali své poznámky. K upevnění učiva sloužily dva zadané texty z poezie a prózy, které si žáci připravili v rámci domácí přípravy
Hodnocení z pohledu žáků
V rámci samotné hodiny bylo velmi zajímavé hodnocení žáka, který okomentoval ústní prezentaci svého spolužáka. Zde je vidět, že žáci běžně hodnotí výstupy svých spolužáků, jsou vedeni i k sebehodnocení. Líbilo se mi, že nejprve poukázal na pozitiva prezentace, ale zároveň naznačil, kde má uvedený žák určité rezervy.
Klasifikace ze strany vyučující byla mírnější než při jiných hodinách, ocenila jsem zejména to, že se žák sám přihlásil a neměl problémy s tím, že jeho prezentace časově odpovídá termínu virtuální hospitace.
V průběhu samotné hodiny bylo vidět, že žáci jsou zvyklí shrnout učivo, uvést souvislosti a vysvětlit, k čemu probíraná látka směřuje.
Na žácích i na vyučující byl vidět stres z natáčené hodiny, což ovlivnilo vyznění hodiny, všechny paralyzoval pocit zodpovědnosti.
Nervozita byla znát zejména v počáteční části, pak se ale atmosféra uvolnila. Je zřejmé, že mezi vyučující i žáky panuje přátelský vztah, který velmi pozitivně ovlivňuje výuku.
Pokud bych měla přidat dodatečné postřehy od žáků, kteří se natáčení zúčastnili, a těch, kteří hodinu viděli a které učím, tak uváděli následující: běžná hodina, vhodně uvedená struktura hodiny, určité výtky k ústní prezentaci, zajímavě začleněná hudební nahrávka, připravenost žáků − přirozená, časté chválení ze strany vyučující − povzbuzující pro žáky, příliš rychlé tempo řeči − ale jsou zvyklí − zde kamera trochu zkreslila výsledný dojem.
Vzájemná interakce mezi zúčastněnými
Žáci reagovali na mé požadavky velice dobře, výborná byla i individuální práce a práce ve skupinách. Žáci se hlásili, nebáli se prezentovat svoje názory. Byli po celou dobu hodiny aktivní.
Práce s růzností
Zde bych zejména vyzdvihla využití hudební nahrávky − propojení estetického účinku s jazykovou stránkou, s celkovým vyzněním básně a s vazbou s literární historií.
Použití jazyka
V hodinách důsledně dbám na použití spisovného jazyka, snažím se korigovat ojedinělé nespisovné tvary, vzhledem k určité nervozitě jsem se ale i já dopouštěla některých chyb ve větných vazbách.
Práce s časem
Časově hodina vyšla dobře, to, že zadávám domácí úkol po zvonění, souvisí s určitou prodlevou na začátku, kdy jsme se zpozdili v souvislosti s přípravou natáčení.
Jednotlivé části hodiny byly zvoleny adekvátně − úvodní stanovení tématu, cíle hodiny, struktury, časový limit byl dodržen při ústní prezentaci, dostatečný prostor byl věnován i postřehům v souvislosti se zvukovou nahrávkou, rozčlenění zbývající části hodiny − individuální a skupinová práce, závěrečné shrnutí, zhodnocení − se mi zdá také přiměřené.
Domácí příprava byla zadána již na začátku − většinou zadávám domácí přípravu s delším časovým předstihem, práce s uměleckými ukázkami navazovala na probíranou látku.
Domácí úkoly, harmonogram, odevzdání prací, další časové termíny, studijní materiály apod. žáci najdou na mých webových stránkách www.lenka-krejsova.webnode.cz.
Hodnocení a sebehodnocení žáků
V hodině jsme měli možnost vidět hodnocení žáka − velmi vyvážené, dobře formulované. Já sama se snažím žáky motivovat pozitivně, často je chválím, takže nemají žádné zábrany se mnou při hodině komunikovat. Ze zpětné vazby od žáků vím, že tato pozitivní motivace je osvobozuje od strachu, trémy.
Celkově hodnotím hodinu jako povedenou, používala jsem metody, se kterými pracujeme v běžné hodině, hodina jak ve způsobu práce, tak z hlediska výběru témat nebyla speciálně přizpůsobena pro virtuální hospitaci. Závěrem bych chtěla ocenit přístup žáků 4. B, kteří se rozhodli hodinu virtuální hospitace se mnou natočit.
Evaluace
Virtuální hospitaci zhodnotila PaedDr. Jana Vejvodová, CSc., didaktička českého jazyka z Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, která se rovněž zapojí do on-line diskuze k této hodině (22. 2. 2011 od 17.00 do 17.45).
Úvodní slovo
Je velkým potěšením pro didaktičku českého jazyka hodnotit takové hodiny, jakou předvedla v rámci projektu Virtuální hospitace kolegyně Mgr. Lenka Krejsová z Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. Její hodina, tematicky zaměřená na charakteristiku jazykových prostředků uměleckého stylu, je výborným příkladem toho, jak lze propojit všechny tři složky vyučování českému jazyku a jak lze vést žáky 4. ročníků gymnázia k systemizaci získaných poznatků a dovedností.
Strukturní články vyučovací hodiny, použité metody a organizační formy
Ze záznamu vyučovací hodiny naprosto zřetelně vyplývá, že si vyučující perfektně uvědomuje, jak lze téma funkčně využít k realizaci cílů, které si stanovuje ve vztahu k žákům. Začátek hodiny je věnován seznámení žáků se stanovenými cíli a předpokládanou strukturou vyučovací hodiny. K tomuto záměru vyučující využívá nejen mluvené slovo, ale i projekci písemného záznamu cíle a struktury hodiny na bílou tabuli. Vzhledem k tomu, že adresáty projekce jsou žáci, bylo by vhodnější formulovat znění cíle přímo se slovesy ve 2. osobě, nikoli v osobě 3., tedy např. „na konkrétních příkladech popíšete specifické prostředky básnického jazyka a posoudíte jejich uplatnění v uměleckém textu“. To, že vyučující skutečně věnuje určitý čas seznámení žáků s cílem a předpokládanou strukturou hodiny i případným dotazům, považuji za velice důležité; jen tak mohou být žáci totiž v dalším průběhu hodiny schopni seberegulace.
K aktivizaci dříve získaných poznatků přispívá v hodině prezentace na téma základní jazykové prostředky výstavby uměleckých textů, kterou si připravil jeden ze žáků třídy. Z prezentace je patrné, že žáci jsou předem seznámeni s požadavky, jaké by měla prezentace splňovat. Jakub nejprve uvádí, že ve své prezentaci vychází z učiva dřívějších ročníků, a seznamuje spolužáky s obsahem prezentace, který tvoří hlásková instrumentace textu, afektivní pojmenování, tropy, figury, přirovnání a oxymóron. Neopomíjí závěrečné shrnutí ani uvedení použitých zdrojů. Žáci jsou zvyklí si v hodinách svá vystoupení vzájemně hodnotit podle pravidel prezentace, s kterými je vyučující předem seznámila a která jsou uvedena také na webu školy. Tento přístup považuji za výborný předpoklad správného vytváření komunikativní kompetence. Ústní projevy všech žáků třídy v průběhu vyučovací hodiny jsou na vysoké kvalitativní úrovni nejen z hlediska obsahového, ale i z hlediska jazykového; jejich projevy jsou přitom velmi plynulé a odpovídají komunikační situaci.
Příkladem takového vytříbeného projevu je následující hodnocení prezentace, které provedl žák Přemek. Nezůstává u obvyklého výčtu pozitiv, ale dodává i vlastní doporučení k vyšší efektivnosti prezentace.
Při samostatné práci s pracovními listy mají žáci prokázat své znalosti, které si aktivizovali prostřednictvím spolužákovy prezentace, mají prokázat schopnost vnímat mluvené slovo a na základě poslechu recitace Nezvalova Edisona identifikovat jazykové prostředky a uvědomit si vzájemný vztah obsahové a jazykové stránky básnické skladby. Skvělá recitace Radovana Lukavského jednak vyvolává v posluchačích estetický prožitek, jednak přispívá k lepší identifikaci zvukových jazykových prostředků, hláskové instrumentace. Následná kontrola samostatné práce je ukázkou pedagogicky mistrně vedeného dialogu učitelky s žáky, při kterém vyučující dokáže na názory žáků velmi pružně reagovat, dávat jejich komentáře do souvislostí, přispívat k tomu, aby si žáci ve svém povědomí vytvářeli ze získaných poznatků a informací systém.
Práce s učebnicí v hodině je rozdělena do dvou fází. V první fázi pracuje vyučující s žáky frontálně, řeší cvičení zaměřená na identifikaci tropů a figur i jiných jazykových prostředků v ukázkách z různých literárních děl. Tato frontální práce je pak východiskem pro práci samostatnou či práci v tandemu. Žáci jsou rozděleni do dvou skupin, z nichž každé je přidělen jiný úkol. Analogicky pak řeší další cvičení z učebnice.
Při kontrole samostatné práce či práce ve dvojici se ukazuje, že žáci poměrně náročné úkoly zvládají naprosto s přehledem, že jsou schopni v odpovědích používat velmi správně odbornou terminologii.
Úkoly, které nebyly z časových důvodů zvládnuty, přesunula vyučující do domácí přípravy žáků a do navazující vyučovací hodiny. Je skutečně velice obtížné odhadnout, kolik cvičení budou žáci schopni ve vyučovací hodině zvládnout. Také se přikláním k přístupu, aby učitel měl vždy připraveno pro žáky raději větší množství aktivit a podle situace pak vyhodnotil, které z nich skutečně do vyučovací hodiny zařadí a které raději vypustí či přesune do následujících hodin či zadá k samostudiu.
Závěr
Ve vyučovací hodině žáci prokázali, že mají nejen výbornou znalost faktů, ale i skvělé konceptuální znalosti; uvědomují si dobře souvislosti mezi jednotlivými pojmy i mezi jednotlivými jazykovými rovinami a složkami předmětu český jazyk a literatura, umějí pracovat s textem, hodnotit text a interpretovat ho z hlediska vztahu obsahové a jazykové složky. Navíc jsou vyučující vedeni i k tomu, že si vytvářejí určité strategie učení. Vyučovací hodina byla velice dynamická, žáci byli výborně aktivizováni, na dotazy učitelky reagovali velmi vhodně. Vynikající úroveň komunikace žáků je dána i tím, že vyučující vytváří v hodině velice příznivou atmosféru. Žádný názor, ani ten nesprávný, není zatracen, natož skandalizován, žáci si dobře uvědomují, že se nemusí bát své názory otevřeně vyjádřit. Je také patrné, že se v hodinách Mgr. Lenky Krejsové nerezignuje na formu, kterou je komunikace vedena. Tou formou je spisovný český jazyk. Platí zákon akce a reakce. Jak kultivovaně hovoří vyučující, hovoří i její žáci.
Literatura a použité zdroje
KOSTEČKA, J. Český jazyk pro 4. ročník gymnázií. 1. vyd. Praha: SPN, 2003. 280 s. ISBN 80-723-228-8.
KOSTEČKA, J. Do světa literatury jinak. 1. vyd. Praha: SPN, 1995. 368 s.
HRABAL, Bohumil. Ostře sledované vlaky. 6. vyd. Praha: Euromedia Group, 2005. 188 s. ISBN 80-86938-00-X.
SOVA, A. Básně. 2. vyd. Praha: ČS, 1958. 397 s.
VRÁNOVÁ, G. Moji milí básníci (zvukový záznam). Praha: Radioservis, 2007.
