Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Virtuální hospitace – Biologie: Měkkýši
3,1 (7 hodnocení)
Při hodině na téma Měkkýši (morfologické znaky a prostředí plžů, mlžů a hlavonožců) pracují žáci ve třech skupinách. Každá studuje z učebnice a vypisuje do připravené tabulky vnější stavbu těla jedné ze tříd měkkýšů (plži, mlži, hlavonožci). V závěru žáci zopakují pod vedením učitele zjištěné znaky na diapozitivech. Spolu s učitelem zhodnotí hodinu, pedagog zadá domácí přípravu – doplnění tabulky o údaje související s rozmnožováním.
Výuky biologie na téma měkkýši se zúčastnili žáci čtvrtého ročníku šestiletého gymnázia. Vyučování probíhalo v posluchárně biologie. Hodina byla natočena v listopadu 2009.
Cíl výuky
Cílem hodiny je zjistit morfologické znaky plžů, mlžů, hlavonožců. Žáci pracují s textem učebnice, získané informace zpracují do předem připravené tabulky.
O této hodině můžete diskutovat s vyučující RNDr. Janou Dobrorukovou a odborným asistentem z Centra pedagogického výzkumu Masarykovy univerzity v Brně, PaedDr. Milanem Kubiatkem, Ph.D.
Pokud byste se jich na cokoliv rádi zeptali nebo máte zájem diskutovat k hodině a k natáčení s dalšími diváky této virtuální hospitace, zapojte se do diskuze.
Do diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé Metodického portálu. Registrovat se můžete zde.
ulity, lastury, schránky hlavonožců, lihové preparáty, tabulky pro doplňování pro všechny žáky (pracovní list), učebnice Biologie pro střední školy (Jelínek, Zicháček, 2006), diaprojektor, diapozitivy plžů, mlžů, hlavonožců, laserové ukazovátko
na Metodickém portálu v prostředí diskuzí pro gymnázia.
Diskusní fórum k virtuálním hospitacím naleznete zde.
K této virtuální hospitaci byl otevřen pohled v digifoliu. Mužete si jej prohlédnout zde.
Reflexe
Mám ve druhém ročníku v biologii tříhodinovou dotaci a navíc každý žák absolvuje jednou za měsíc dvouhodinové praktikum. Proto jsem si mohla dovolit probírat měkkýše čtyři vyučovací hodiny (v jedné hodině se psala prověrka, jindy jsem zkoušela). Informace, které žáci získali za natáčenou hodinu, bych v časové tísni zvládla odvykládat za 10 minut. To ale nebylo cílem hodiny. Chtěla jsem, aby žáci pracovali s textem učebnice, získané informace zpracovali vhodným způsobem a zanesli do přehledné tabulky. Někteří z nich třeba zjistili, že se jim z takového přehledu lépe učí a mohou si takto zpracovat i jiné tematické celky.
1. část hodiny – seznámení s tématem, připomínka filmu promítaného minulou hodinu, zařazení měkkýšů do skupin podle různých znaků.
Žáci samozřejmě už slyšeli slovo morfologie, ale jak bylo vidět v záznamu, bylo vhodné tento termín znova zopakovat. Film o měkkýších jsme v minulé hodině po promítnutí ještě probrali, připomněla jsem jim otázkami ty situace, které jsem věděla, že budou moci využít další hodinu. Zařazení živočichů podle počtu zárodečných listů, umístění úst, typu tělní dutiny a stavby těla opakujeme vždy při probírání nového kmene, takže tyto pojmy pro ně již byly běžnější.
2. část hodiny – samostatná práce s textem, doplnění tabulky.
Studování zadaného úseku textu učebnice ve dvojicích používáme poměrně často.Pokud žáci přímo nezapisují zjištěné údaje, tak se vzájemně přesvědčí, zda text pochopili, případně se vzájemně z důležitých pojmů vyzkouší. Někdy studují všichni stejný text, někdy text rozdělím a vybraní žáci pak obsah textu vysvětlí celé třídě místo mého výkladu. Zde jsem zařadila ještě sjednocení vyplnění tabulky ve čtveřicích (v jednom oddělení to byla šestice). Žáci si uvědomili, co třeba přehlédli, a přesvědčili se o výhodách skupinové práce. Důležité je upozornit na začátku takové práce, aby se žáci na to, co ve dvojici nepochopí, ptali učitele. Zadaný úkol nebyl náročný, ale přesto si někteří potřebovali ujasnit drobné problémy. I když nejsem přímo oslovena, procházím třídou a sleduji práci skupin. Důležité bylo seznámení jednotlivých skupin se schránkami a preparáty zástupců jejich třídy měkkýšů, aby získané poznatky dokázali v další části hodiny využít při demonstraci přírodnin.
3. část hodiny – postupný záznam zjištěných faktů do tabulky na tabuli.
Vzhledem k množství údajů bylo možné, aby se u tabule vystřídali téměř všichni (nedostalo se pouze na jednu dívku). Třída dobře spolupracovala a doplňovala a zpřesňovala zaznamenané údaje. V jednom případě jsem začala pokládat doplňovací otázku, která ale nebyla na místě a byla jsem ráda, že mne jedna dívka upozornila na fakt, že toto budeme řešit až v následujícím úkolu. Je velice důležité, aby se žáci nebáli učitele upozornit na chybu a je stejně tak důležité, aby učitel svou chybu přiznal. Jeho autorita se tím v žádném případě nesníží, spíš naopak. Potěšilo mne, že žáci zareagovali i na hrubku, která se na tabuli objevila, protože gramatika není jejich silná stránka. 4. část hodiny – opakování a doplnění údajů pomocí diapozitivů. V této části hodiny jsem již byla trochu v časové tísni, protože bylo nutné přerušit na pár minut natáčení a "přeladit" kamery na jiné světelné podmínky při promítání diapozitivů.
Můj záměr, aby žáci pomocí mých otázek zopakovali vše, co vyplnili do tabulky, nešel beze zbytku uskutečnit. Takže jsem dost pojmů zopakovala sama, abych stihla doplnit údaje, které v učebnici nejsou. Snažím se, aby si žáci uvědomili, že fakta v učebnici platí opravdu většinou jen většinou, že výjimek je mnoho a v přírodě nelze vše nastrkat do přísně ohraničených škatulek.
Stejně tak mi nevyšel z časových důvodů závěr hodiny, kdy jsem původně zamýšlela, aby žáci hodinu zhodnotili sami. Omezila jsem se proto pouze na poděkování za spolupráci a za pozornost. Považuji za velice důležité, aby si žáci uvědomili, že jsou spolutvůrci hodiny a že na nich velice záleží, jaká atmosféra bude ve třídě panovat a zda se podaří vytvořit zajímavou hodinu.
Evaluace
Analýzu vyučovací hodiny biologie zpracoval PaedDr. Milan Kubiatko, Ph.D. (Centrum pedagogického výzkumu, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno), který se 20. 1. 2010 rovněž zapojil do online diskuze k této virtuální hospitaci na Metodickém portálu.
Úvod a opakování
Hodina začíná zápisem do třídní knihy, vyučující následně připomíná žákům, co se probíralo minulou hodinu. Plynule přechází k opakování, otázky klade celé třídě a vyvolává konkrétního žáka. Otázky jsou velmi jednoduché, stačí na ně většinou jednoslovná odpověď. Vhodnější by ovšem byly otázky, resp. úlohy problémové. Vyučující by případně mohla položit otázku jedinou – tu, kterou ukončila opakování. Mohla by se zeptat např.: „Do kterých skupin zařazujeme měkkýše?“
Skupinová práce žáků, prezentace didaktického materiálu
Po opakování učitelka sdělila cíl vyučovací hodiny. Následovalo rozdělení žáků do skupin, dle názvu skupin měkkýšů (plži, mlži a hlavonožci). Každý z žáků dostal tabulku, do níž měl zapisovat vybrané charakteristiky skupiny měkkýšů. Jako podkladový materiál pro vyplnění tabulky žákům sloužila učebnice. Učitelka je ale vyzvala, aby používali informace, které jim byly prezentovány v minulé hodině prostřednictvím filmu. Tento postup se nejeví jako zcela vhodný, protože jen málo žáků je schopno si zapamatovat informace z jediného zhlédnutí filmu. Práce s učebnicí by byla dostačující.
Samostatná práce žáků byla přerušena prezentací didaktického materiálu, který měli vybrání žáci představit ostatním v následující části hodiny. Pak se žáci opět vrátili ke své práci. Ta trvala přibližně deset minut, vyučující počkala, až práci dokončí všichni žáci. Tabulka byla překreslena na tabuli, ke které učitelka vyvolala vždy jednoho žáka, jenž na ni napsal údaj. Záměrem učitelky bylo, aby se u tabule vystřídali všichni žáci. Ti, kteří byli u tabule, měli dostávat zpětnou vazbu od žáků sedících v lavici, ta bohužel přicházela většinou jen ze strany učitelky.
Někteří žáci byli vyzváni, aby ostatním prezentovali vybrané zástupce dané skupiny měkkýšů. Tímto způsobem se s konkrétními druhy podrobněji seznámili jenom ti, kteří je prezentovali a popisovali. Ostatní je sledovali jenom z lavice, zejména žáci v zadních lavicích nemohli postřehnout znaky jednotlivých druhů. Ideální by bylo, kdyby se všichni žáci obeznámili s jednotlivými zástupci skupin měkkýšů.
V rámci prezentace didaktického materiálu byla také prezentována vnitřní kostra sépie – sépiová kost. Učitelka ji mohla didakticky lépe využít, např. se mohla žáků zeptat, zda se už někdy setkali se sépiovou kostí, jaké je její využití apod.
Zápis probrané látky
Poté, co žáci napsali na tabuli všechny informace, jim vyučující dala čas na opis z tabule a doplnění informací do tabulek. Zajímavým dodatkem byla instrukce, aby se žáci tyto informace naučili, neboť to budou potřebovat při prezentaci diapozitivů.
Prezentace diapozitivů
Následovalo promítání diapozitivů, na nichž učitelka prezentovala jednotlivé zástupce tří zmiňovaných skupin. Ukázala typické znaky jednotlivých zástupců. Později se tato aktivita stala poznávacím cvičením – žáci měli tipovat, o který druh jde, případně zda ho už někdy viděli nebo ne. Po dobu prezentace diapozitivů se vyučující snažila žákům ukázat rozdíl mezi pravotočivou a levotočivou ulitou. Bohužel tato aktivita byla doprovázena určitou nejistotou učitelky a vysvětlení obsahovalo i některé mylné informace. Nejednalo se však o nic závažného.
Závěr hodiny
Na konci vyučování následovalo shrnutí hodiny a úklid pomůcek a tabule. Bylo by vhodnější, kdyby se provedla reflexe hodiny – probíraného učiva, pracovních postupů apod.
Literatura a použité zdroje
ZICHÁČEK, V. Biologie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2006.
