Jak vést žáky k AI transparentnosti

Zkuste si na úvod položit jednoduchou, ale zcela zásadní otázku: co vede žáky a žákyně k tomu, že nepřiznají použití generativní umělé inteligence, konkrétně AI chatbotů?

Důvodů bude určitě víc, tím hlavním je podle mě přístup. A teď nemyslím výhradně jen ten náš, učitelský, ale také přístup, který zastává vedení školy. Na chvíli ale nechme stranou školní strategie vzdělávání s využitím umělé inteligence (zajisté už nějakou na své škole máte, nebo na ní přinejmenším pracujete). Pojďme se zaměřit na náš osobní přístup. Možná, že právě ten nám ukáže cestu ke zmíněné strategii.

Nejlépe bude, když začnu od sebe. Popíšu vám, jaký aplikuji se žáky já.

Přiznání

Na začátku je přiznání. Prosté přiznání skutečnosti, že pokud mí žáci použijí AI chatboty, aniž by to přiznali, sám na to nemám šanci přijít. Zároveň jim k tomu dodávám, že bych jejich texty mohl nechat projet nástroji na detekci AI obsahu, ale stejně bych nikdy neměl stoprocentní jistotu. A upřímně na tohle nemám čas a ani to dělat nechci a nehodlám. A hned jim také vysvětlím důvody proč.

Vztah

Mé důvody vycházejí ze vztahu, který si snažím se svými žáky vytvořit. Je založen na maximální vzájemné důvěře. Je to asi ten nejtěžší a zároveň nejdůležitější úkol, který vidím nejen u sebe, ale u každého učitele. Všechno ostatní je druhořadé. Bez vzájemné důvěry by nic z toho, co následuje, nikdy nemohlo fungovat.

Hra na AI transparentnost

Celé je to vlastně taková malá hra postavená na důvěře, upřímnosti a otevřenosti. Hra, obsahující různé scénáře, které se od sebe liší mírou zapojení umělé inteligence. Všechny ovšem mají jedno společné: obsahují maximální míru AI transparentnosti. V naší hře jde o to vždy přiznat, že AI používáme, uvést jak a v neposlední řadě zmínit důvody či motivace, které nás k tomu vedly.