AI chatboti nezvyšují podvádění studentů, zjistil výzkum
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
AI chatboti nezvyšují podvádění studentů, zjistil výzkum
Ohlédnutí za výzkumem vědců ze Stanfordu, odhalující, že na vině ani tentokrát nejsou technologie.
Vzdělávací odborníci ze Stanfordu Victor Lee a Denise Pope si položili jednoduchou otázku: co zabrání studentům využívat AI chatboty k podvádění při všech úkolech a zadáních, které ve škole dostanou? A rozhodli se, že se jich na to zeptají.
Jejich výzkum zaměřený na podvádění studentů amerických středních škol před a po uvedení ChatGPT přinesl zajímavá a pro mnohé možná i překvapivá zjištění.
„V médiích se objevila spousta reportáží o tom, jak AI s velkou pravděpodobností usnadňuje studentům podvádění,“ říká Denise Pope, docentka Stanford Graduate School of Education (GSE). „Z našich dat se to ale zatím nepotvrdilo. Na základě našeho výzkumu víme, že pokud studenti opravdu podvádí, je to obvykle z důvodů, které mají jen málo společného s jejich přístupem k technologii.“
Denise Pope je spoluzakladatelkou Challenge Success, neziskové organizace pro reformu škol přidružená k GSE, která provádí výzkum zkušeností studentů, včetně jejich wellbeingu a pocitu sounáležitosti, akademické integrity a zapojení do učení. Je autorkou knihy
Doing School: How We Are Creating a Generation of Stressed-Out, Materialistic, and Miseducated Students
a spoluautorkou knihy
Overloaded and Underprepared: Strategies for Stronger Schools and Healthy, Successful Kids.
Jak moc tedy studenti podvádějí?
„Víme, že míra podvádění je dlouhodobě vysoká. V Challenge Success provádíme průzkumy a skupinové rozhovory ve školách již více než 15 let, kdy se studentů ptáme na různé aspekty jejich života – kolik spí, jak velký zažívají tlak kvůli domácím úkolům, kolik mají mimoškolních aktivit, jaká jsou očekávání jejich rodiny, a také jim pokládáme několik otázek o různých formách podvádění,“ říká Pope.
„Vysoká míra podvádění sužovala školní systémy dlouho předtím, než se na scéně objevily ChatGPT a obdobné AI technologie. Přibližně 60–70 % studentů v průzkumu uvedlo, že za minulý měsíc alespoň jednou podvádělo. V průzkumech během roku 2023 však toto číslo zůstalo stejné, nebo dokonce mírně kleslo, a to i po přidání otázek, které se konkrétně zaměřovaly na AI technologie jako ChatGPT a jak je studenti používají při plnění školních úkolů,“ dodává Pope.
Možná si říkáte, že studenti v uvedených průzkumech na otázky týkající se podvádění nemusí odpovídat pravdivě. Pope to komentuje slovy:
„Jelikož jsou průzkumy anonymní, studenti jsou v nich překvapivě upřímní, obzvláště když vědí, že je děláme proto, abychom pomohli zlepšit jejich školní zkušenosti.“
„Otázky v průzkumech jsou navíc pečlivě formulovány, aby se neptaly přímo: „Podvádíš?“, ale cílily na konkrétní činy, které jsou klasifikovány jako podvádění, například zda v minulém měsíci opsali práci slovo od slova při vypracování domácího úkolu nebo zda během testu vědomě nahlédli na odpověď někoho jiného. U AI je největší obavou to, že chatbot napíše práci za studenta. Ale neexistují důkazy o nárůstu tohoto jevu,“ doplňuje Victor Lee.
Victor Lee je docentem GSE, zabývající se výzkumem a navrhováním učebních zkušeností v K-12 vzdělávání v oblasti datové vědy a AI gramotnosti. Je vedoucím fakulty pro AI vzdělávání na Stanford Accelerator for Learning a ředitelem programu CRAFT (Classroom-Ready Resources about AI for Teaching), který poskytuje bezplatné zdroje pro výuku AI gramotnosti studentům středních škol.
„Nejprozíravější věcí, kterou nyní můžeme říct, je, co naznačují data, možná k překvapení mnoha lidí, že AI nezvyšuje frekvenci podvádění. To se může změnit, jakmile se studenti s technologií více seznámí a my budeme pokračovat ve studiu a sledovat, zda a jak se tohle mění,“ říká Lee.
„Ale myslím, že je důležité poukázat na to, že v nejnovějším průzkumu Challenge Success byli studenti též dotázáni, zda a jak by měl být AI chatbot jako ChatGPT povolen pro školní úkoly. Mnoho z nich uvedlo, že by to mělo být přípustné na „začátku“ při vysvětlení nového pojmu nebo generování nápadů pro práci. Ale drtivá většina uvedla, že použití chatbota k napsání celé práce by nikdy nemělo být povoleno. Takže takový názor, že studenti, kteří nikdy nepodváděli, najednou začnou vyšilovat a nechají AI napsat všechny své práce, se zdá být neopodstatněný,“ dodává.
Nicméně otázka, která zůstává nezodpovězena a na niž bychom měli především hledat odpovědi, zní: co tedy vede studenty k podvádění?
„Existuje mnoho důvodů, proč studenti podvádějí. Mohou mít potíže s podklady a nedokážou získat potřebnou pomoc. Možná mají příliš mnoho domácích úkolů a nedostatek času na jejich vypracování. Nebo jim úkoly připadají jako bezúčelná práce pro práci. Mnoho studentů nám říká, že jsou zahlceni tlakem na dosažení úspěchu – vědí, že podvádění je špatné, ale nechtějí zklamat svou rodinu tím, že přinesou domů špatnou známku.
Z našeho výzkumu víme, že podvádění je obecně příznakem hlubšího, systémového problému. Když se studenti cítí být respektováni a ceněni, je pravděpodobnější, že se zapojí do učení a budou jednat čestně. Je méně pravděpodobné, že budou podvádět, když budou mít pocit sounáležitosti a spojení se školou a když budou nacházet smysl a význam své výuky. Strategie, které pomáhají studentům cítit se více zapojeni a ceněni, jsou pravděpodobně mnohem účinnější než tvrdý postoj vůči AI, obzvláště proto, že víme, že AI zde bude i nadále a ve skutečnosti může být skvělým nástrojem pro podporu hlubšího zapojení do učení,“ vysvětluje Pope.
A co by Pope a Lee doporučili vedení škol, které jsou znepokojeny ze studentů používajících AI chatboty?
„Ani před uvolněním ChatGPT jsme si nikdy nemohli být jisti, zda dětem v jejich úkolech nepomáhají rodiče, soukromý učitel, nebo jiný zdroj – a to za podvádění považováno nebylo. Děti se v našich skupinových rozhovorech diví, proč nemohou používat ChatGPT jako další zdroj, který by jim pomohl psát jejich práci – ne ji napsat celou slovo od slova, ale získat druh pomoci, který by jinak nabídl rodič nebo učitel, který je doučuje. Musíme studentům a učitelům pomoci najít způsoby, jak diskutovat o etice používání této technologie a kdy je a není užitečná pro učení studentů,“ říká Pope.
„Je tu velká obava z toho, že studenti tuto technologii používají. Školy zvažují vynaložit značné částky peněz na software pro detekci AI, který se ale podle studií ukazuje být velmi nespolehlivý. Některé okresy se pokusily blokovat AI chatboty ze školních wifi sítí a zařízení, pak ale tyto zákazy zrušily, protože byly neúčinné.
AI nikam nezmizí. Společně s pochopením hlubších důvodů, proč studenti podvádějí, musíme studenty učit, jak tuto technologii chápat a jak o ni kriticky přemýšlet. Myslím, že AI gramotnost je podobná autoškole: máme silný nástroj, který může být skvělým přínosem, ale může být také nebezpečný. Chceme, aby se studenti naučili, jak ho používat zodpovědně,“ uzavírá Lee.
Napadá mě, že celý výzkum Denise Pope a Victora Lee by se nakonec dal shrnout do jediné věty, takového malého poselství učitelům:
„Neodsuzujme žáky za to, jakým způsobem používají (nejen AI) technologie. Chyba nemusí být v nich, ale v nás.“
[1]
Literatura a použité zdroje
What do AI chatbots really mean for students and cheating? [online]. 2023. [cit. 2023-12-20]. Dostupné z: https://ed.stanford.edu/news/what-do-ai-chatbots-really-mean-students-and-cheating?print=all.
