Kde domov můj?

“Za těmito dveřmi bylo naše město, město, ve kterém jsem vyrostl, město, ve kterém jsem strávil velkou část svého života, kde za rohem žili moji přátelé, ale teď najednou město, které mi bylo zapovězeno.”

Alfred Dube[1]

Klíčové otázky:

• Jak sami sebe identifikovali českoslovenští Židé, když byli za druhé světové války konfrontováni s realitou transportu a pobytu v ghettu?
• Jak na sebe vzájemně hleděli Židé z Československa a Židé z Polska, kteří se v ghettech setkali?
• Co je to podstatné, když přemýšlíme nad tím, kdo jsme a kam patříme?

Úvodní text:

Na otázku, kdo je Žid, neexistuje jediná univerzální odpověď, jelikož není jediné obecně přijímané kritérium židovství. To si mimo jiné dobře uvědomovali čeští Židé, kteří byli v říjnu 1941 transportováni z protektorátu do ghetta v polské Lodži. Zde byli konfrontováni s prostředím, které jim na první pohled připadalo velmi exotické.

Metodická část:

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností

Způsob práce: video, čtení s porozuměním, skupinová práce, vytváření schématu

Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně