Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Obtížné cizinky
4,5 (2 hodnocení)
Jak se z občana stane vyhnanec/uprchlík? Kdo má odpovědnost za uprchlíky a vyhnance? Má někdo povinnost se o ně postarat? Kdo podle vás?
Univerzum závazku je okruh jednotlivců a skupin, vůči nimž je člověk povinován závazky, na něž se vztahují pravidla, a pro něž platí, že je-li jim ublíženo, společenství vyžaduje nápravu křivdy.
Helen Feinová
Klíčové otázky:
Jak se z občana stane vyhnanec/uprchlík?
Kdo má odpovědnost za uprchlíky a vyhnance?
Má někdo povinnost se o ně postarat? Kdo podle vás?
Úvodní text:
V říjnu roku 1938 došlo, v souladu s dohodou Německa, Itálie, Francie a Velké Británie v Mnichově, k obsazení českého a moravského pohraničí německou armádou. Československo ztratilo pětinu svého území a zhruba 3,5 milionu obyvatel. Lidé žijící v obsazeném pohraničí - v Sudetech, se rázem ocitli na území státu, ve kterém již pět let vládli nacisté, ve státě, ve kterém vystupovat proti nacistům znamenalo hazardovat se životem, ve státě, ve kterém kromě jiných nařízení platily i rasistické zákony. Mnozí z nich tak byli vydáni v nebezpečí. Někteří se rozhodli Sudety opustit: Češi, demokraticky smýšlející Němci, Židé. Ti byli, zvláště po událostech křišťálové noci , ze Sudet přímo vyháněni. Ochota přijímat uprchlíky před nacismem však byla v Evropě v roce 1938 téměř nulová. Výjimkou v tomto směru nebylo ani Československo.
Pracovní materiály:
Svízelnou situaci uprchlíků a vyhnanců ze Sudet dobře ilustruje příběh, který je možno vyčíst ze zprávy okresního úřadu v Kralovicích z 18. listopadu 1938:
Věc: Židovští uprchlíci z Nečtin, dne 18. listopadu 1938
[…] Žid Walter Kohn a jeho konkubina Františka Friedová, kteří byli vystěhováni z Nečtin na naše území, dosud se nacházejí na silnici u říšskoněmecké celní závory. Tito jsou podporováni souvěrci z Manětína . Nábytek těchto vystěhovalců byl dosud složen na vozech rolníků z Nečtin.
[…] Dne 16. 11. 1938 v 9.40 hod. vyrozuměla říšskoněmecká finanční stráž konající službu u celních závor na silnici k Nečtinám naší hlídku Stráže obrany státu , že obdrželi od svých představených rozkaz, aby do jedné hodiny byly uvolněny vozy patřící rolníkům v Nečtinách… a dodala, že když se tak nestane, nábytek bude složen do příkopu a vozy si odvezou do Nečtin.
[…] Jelikož žid Walter Kohn výzvu říšskoněmecké finanční stráže neuposlechl a nábytek z vozů dobrovolně nesložil,… německá finanční stráž v počtu osm neozbrojených osob v 11.20 za tímto účelem přešla, proti vůli naší hlídky, na naše území za celní závory, složila nábytek do silničního příkopu a vozy odtáhla do Nečtin.
[…] Velitel roty Stráže obrany státu poručík Procházka dotázal se přítomného říšsko německého finančního strážníka, proč byli žid Walter Kohn a jeho konkubina Františka Friedová vystěhování z Nečtin, když zde mají domovské právo . Dostal odpověď, že říšsko německá vláda neuznává žádného státního občanství židovských obyvatel a považuje je za cizozemce bez ohledu na to, zda v zabraném území mají domovské právo, či nikoli.
[…] Během této události bylo navíc zjištěno, že tentýž den v 1.30 nad ránem přišli do Manětína Siegfried Zentner se svou ženou Emou Zentnerovou a také Hana Bergmanová, všichni židé. Obě ženy byly zadrženy a vyslechnuty Stráží obrany státu. Siegfried Zentner stačil před zadržením odjet vlakem do Plzně za svým bratrem.
[…] Ženy vypověděly, že v noci na 16. 11. 1938 byly ony a Siegfried Zentner říšsko německou finanční stráží převedeni lesem z Nečtin, kde bydleli, k hranici nad Manětín a pobídnuti, aby pokračovali sami na české území. Svůj skromný majetek měli naložen na dvou vozících. Manžel Hany Bergmannové byl zatčen a odveden neznámo kam.
[…] Obě ženy byly později jako obtížné cizinky českými četníky vyvedeny z Manětína na hranici a odeslány na německé území. Totéž bude provedeno se Siegfriedem Zentnerem, jakmile se vrátí z Plzně do Manětína.
Metodická část:
Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
Způsob práce: čtení s porozuměním, skupinová práce, práce s prameny
Zařazení lekce: lekce je vhodná pro práci na dosažení očekávaných výstupů vzdělávacích oblastí Člověk a společnost, včetně rozvíjení vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot ve většině průřezových témat všech druhů škol druhého a třetího stupně
1. Uveďte lekci: můžete použít úvodní text, nebo jiný podobný.
2. Rozdělte studenty do trojic a vyzvěte je, aby přečetli dokument následujícím způsobem: První z trojice přečte nahlas první část dokumentu, ke značce […], druhý okomentuje to, co první přečetl. Komentářem může být otázka, vyjádření pocitu, konstatování, pokus předpovědět, jak bude příběh pokračovat, asociace, přirovnání apod. Třetí pokračuje ve čtení tam, kde první přestal, první komentuje, druhý čte a tak dále až do konce textu. Tato metoda nabízí možnost vytěžit maximum z písemného textu, obohatit se již v průběhu četby o postoje a názory spolupracovníků, umožňuje vyslovit otázky, a předejít neporozumění.
2. Zeptejte se studentů na to, co je při četbě dokumentu zaujalo, přesvědčte se, že příběh pochopili, případně načrtněte na tabuli či flip stručnou osnovu.
3. Poté vyzvěte téže trojice, aby se zamyslely nad následujícími otázkami:
Do jaké situace se dostali židé v tomto příběhu? Jak byste tuto situaci (jejich postavení) co nejvýstižněji charakterizovali?
Jak byste výstižně popsali postoj českých a německých úřadů, které s tímto případem přišly do styku? Podle čeho se podle vás rozhodovaly?
Vytvořte tomuto příběhu přiléhavý název.
4. Během závěrečné diskuse přečtěte (nebo poskytněte) studentům citát v úvodu lekce. Zeptejte se studentů, komu podle nich vyhnanci ze Sudet patřili do univerza závazku. Komu měli patřit? Kde se stala chyba?
Literatura:
Helen FEINOVÁ: „Accounting for Genocide“, Holocaust a lidské chování. Čítanka textů, Praha 2003, str. 4.
Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?
