Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Člen spikleneckého centra
4,3 (4 hodnocení)
Co je to spiknutí? Proti komu nebo čemu se lze spiknout?
Proč se totalitní státy snaží posilovat ve svých obyvatelích pocit ohrožení?
Jakým způsobem komunistický režim na počátku padesátých let vytvářel obraz vnitřního nepřítele? Jak tomuto pojmu rozumíte?
Jaký způsob ohrožení měli představovat v padesátých letech Židé?
„Bankéři, průmyslníci a bývalí kulaci se normálně do naší strany nedostanou. Pokud však byli židovského původu nebo sionistické orientace, věnovali jsme jejich třídnímu původu jen málo pozornosti. Takový stav věcí vyplynul z našeho odporu k antisemitismu a našich ohledů k utrpení Židů.“
Klement Gottwald v projevu na celostátní konferenci KSČ, prosinec 19521
Klíčové otázky
Co je to spiknutí? Proti komu nebo čemu se lze spiknout?
Proč se totalitní státy snaží posilovat ve svých obyvatelích pocit ohrožení?
Jakým způsobem komunistický režim na počátku padesátých let vytvářel obraz vnitřního nepřítele? Jak tomuto pojmu rozumíte?
Jaký způsob ohrožení měli představovat v padesátých letech Židé?
Úvodní text
Pro mnohé české Židy, kteří si po druhé světové válce od komunismu slibovali vytvoření společnosti bez projevů rasismu, byl skutečným šokem proces s „protistátním spikleneckým centrem“ Rudolfa Slánského. V tomto zmanipulovaném politickém procesu proti převážně židovským komunistickým hodnostářům se obvinění museli z donucení doznávat ze „sionismu“, spolupráce s „imperialisty“ a snahy o rozvrácení socialismu v Československu. Z čeho byli jednotliví aktéři procesu obviněni a jakou roli v tom hrál jejich údajný židovský původ, si ukážeme na příkladu Otty Fischla, který před svým zatčením a odsouzením zastával funkci náměstka ministra financí.
Velké a malé dějiny > Antisemitismus > Proces s Rudolfem Slánským, s. 183
Otto Fischl se narodil roku 1902. Politicky se výrazněji prosazoval po druhé světové válce.
Před druhou světovou válkou byl spolumajitelem advokátní kanceláře, kterou musel v roce 1938 kvůli svému židovskému původu uzavřít.
Fischl žil v tzv. „smíšeném manželství“ (tj. s manželkou, která nebyla Židovka podle rasových zákonů), a proto nebyl téměř do konce války deportován do ghett či koncentračních táborů.
Na začátku roku 1945 byli židovští partneři z tzv. „smíšených manželství“ deportováni do Terezína. Rodinný přítel, který byl lékař, však pomohl Fischlovi předstírat infarkt. Vyhnul se tím transportu.
Od roku 1946 působil jako poradce ministra financí Jaromíra Dolanského.
Po únoru 1948 se Fischl stal náměstkem ministra financí a poté vyslancem v NDR.
Ve funkci náměstka ministra financí byl zodpovědný za kontrolu celních a finančních záležitostí židovských vystěhovalců do Palestiny a později do Izraele.
V červnu 1951 byl zatčen a následně spolu s dalšími 13 politiky v čele s Rudolfem Slánským obviněn z protistátní spiklenecké činnosti.
Fischl byl mimo jiné obviněn ze záměrného povolování nadměrného vývozu majetku židovských rodin z Československé republiky. V důsledku toho se měl dopouštět poškozování a okrádání státu.
Po zatčení byl Otto Fischl vyslýchán ve věznici StB v Praze-Ruzyni.
Ve dnech 20.–27. listopadu 1952 stanul spolu s dalšími 13 obviněnými před soudem v procesu s vedením tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským.
Na závěr soudního procesu byl odsouzen k trestu smrti.
Fotografie Otto Fischla,Post Bellum,www.pametnaroda.cz
Pracovní materiál č. 2
Ze soudního jednání s „členy spikleneckého centra“ byl pořízen podrobný písemný záznam, který byl následně vydán ve velkém nákladu. Devět ukázek pochází právě z výslechu Otty Fischla:
Velké a malé dějiny > Antisemitismus > Proces s Rudolfem Slánským > Ukázky z protokolů výslechů Otty Fischla při procesu s „vedením protistátního a spikleneckého centra“, s. 184–187
Text č. 1
„Předseda: ‚Rozuměl jste žalobě a z jakých trestných činů jste viněn?‘
Fischl: ‚Ano.‘
Předseda: ‚Cítíte se vinen z trestných činů, jak je v žalobě uvedeno?‘
Fischl: ‚Ano, já jsem se doznal již při vyšetřování.‘
Předseda: ‚Řekněte tedy souhrnně, v čem je vaše vina!‘
Fischl: ‚V prvé řadě doznávám, že jsem byl členem protistátního spikleneckého centra, vedeného Rudolfem Slánským. Jako společník Slánského a jako židovský buržoazní nacionalista zúčastnil jsem se aktivně nepřátelských akcí, které byly organisovány americko-anglickými imperialisty, jejich agenturou v Izraeli v čele s Ben Gurionem2. Byly to akce, které směřovaly k ochraně židovské buržoasie, která prchala ze zemí lidové demokracie a okrádala přitom pracující lid.‘
Předseda: ‚Oč jste se opíral při této své činnosti?‘
Fischl: ‚O úkoly, které mi byly svěřeny Slánským. Spolupracoval jsem velmi těsně s druhým členem spiknutí Bedřichem Geminderem3 a byl jsem v těsném spojení s americko-anglickými agenty, které vysílal do Československa Ben Gurion.‘
Předseda: ‚Kdo byli ti agenti?‘
Fischl: ‚Tito agenti, kryjící se v Československu pod maskami izraelských diplomatů, byli: izraelský vyslanec Avriel4, dr. Felix a Ben Schalom. Spolu s těmito agenty jsem podporoval činnost sionistických organisací, kterých anglo- -američtí imperialisté využívali k uplatnění svých válečných plánů. Na pokyn těchto agentů pomáhal jsem židovské buržoasii, aby legálně i ilegální cestou vyvážela ze zemí lidové demokracie ohromné majetky a spolu s ostatními spiklenci sledoval jsem cíl dostat Československo pod vliv amerických monopolistů. Dále doznávám, že jsem za okupace spolupracoval s nacisty, po osvobození je chránil před trestem a pomáhal jim k odjezdu do zahraničí.‘“
Text č. 2
„Předseda: ‚Proč jste měl tak nepřátelský postoj k lidově demokratickému Československu?‘
Fischl: ‚Nemohl jsem, pane předsedo, mít jiný postoj než nepřátelský.‘
Předseda: ‚Proč?‘
Fischl: ‚Jsem maloburžoasního původu, syn obchodníka a židovský buržoasní nacionalista. V roce 1930 stal jsem se společníkem advokátní kanceláře Mauttner v Praze, jejímiž klienty byli většinou příslušníci židovské velkoburžoasie. Dostával jsem značné částky za práci, kterou jsem pro tuto židovskou buržoasii konal, a proto naše zájmy byly shodné. S představiteli této židovské buržoasie byl jsem také členem židovských buržoasně nacionalistických organizací, jako byl Kapper a Svaz Čechů-Židů5, což mou příslušnost ke kapitalistickému řádu ještě upevnilo.‘“
Text č. 3
„Předseda: ‚Jakým způsobem jste byl zapojen do protistátního spikleneckého centra?‘
Fischl: ‚O tom musím vypovídat trochu obšírněji. Když jsem po osvobození v roce 1945 viděl, že vedoucí roli v Československu bude hrát komunistická strana Československa, vetřel jsem se do této strany a abych získal vyšší funkce, falšoval jsem datum vstupu do Komunistické strany Československa. Předstíral jsem, že jsem členem KSČ již od roku 1928.‘
Prokurátor: ‚Předkládám soudní dokument o tom, jak obviněný Fischl v roce 1945 zfalšoval datum svého vstupu do strany.‘
Fischl: ‚Tento můj podvod se mi podařil a získal jsem zaměstnání v tiskařských podnicích Svoboda. Odtud jsem se dostal za pomoci Slánského do hospodářského oddělení ústředního sekretariátu KSČ, jehož vedoucím jsem se stal v r. 1946.‘
Předseda: ‚Znal jste již dříve Slánského?‘
Fischl: ‚Ano. Se Slánským se znám již od studentských let. Slánský také znal celý můj život a věděl, že nejsem předválečným členem strany. Přesto mě pověřil funkcí a mimo to mě požádal, abych převzal správu jeho soukromého majetku. Já jsem také velmi dobře věděl, že Slánský je synem obchodníka z Nezvěstic, a že tedy naše zájmy jsou stejné. To, že Slánský znal můj podvod a neodhalil ho, ale naopak mě prosazoval do funkcí a svěřil mi péči o své soukromé záležitosti, vyvolalo u nás těsné spojení. Protože měl Slánský vysokou funkci a mohl mě prosazovati dále, byl jsem ochoten splnit každý jeho pokyn. Pokyny, které mi Slánský dával, byly nepřátelské, a protože já sám jsem byl nepřítelem, plnil jsem je, projevoval jsem vlastní iniciativu a stal se členem protistátního spikleneckého centra, které vytvořil a vedl Rudolf Slánský.‘“
Text č. 4
„Prokurátor: ‚Již jste se doznal, že jste byl členem protistátního spikleneckého centra, vedeného Slánským. Co jste prakticky prováděl, aby u nás byla uskutečněna restaurace kapitalismu?‘
Fischl: ‚Z počátku se Slánský i ostatní členové centra zaměřili na to, aby uchvátili co nejvíce moci. Proto jsme na důležitá místa ve státním, hospodářském i stranickém aparátu dosazovali státu nepřátelské živly. Při tom jsme využívali v prvé řadě příslušníků londýnské emigrace, židovských buržoasních nacionalistů, trockistů, starých kapitalistů a jiných nepřátel lidu. Tím jsme měli zajištěny s hlediska námi připravovaného spiknutí důležité mocenské posice, aby v okamžiku pro zájmy americko-anglických imperialistů nejvýhodnějším mohla býti provedena likvidace demokratického řádu, zvrat hospodářských poměrů ke kapitalismu a převedení Československa do tábora imperialismu. Současně pak tyto živly prováděly na místech, která jim byla svěřena, nepřátelskou činnost, podvracely politické i hospodářské poměry, šířily nespokojenost a pracovaly tak přímo v zájmu americko-anglických imperialistů proti lidově demokratickému řádu.‘“
Text č. 5
„Prokurátor: ‚Mám k dispozici odborný posudek soudních znalců, kteří zjistili, že škody vámi způsobené ve Správě majetkových podstat činí 10 miliard korun, o které jste okradl náš pracující lid. Komu prospíval tento postup?‘
Fischl: ‚Prospíval americko-anglickým imperialistům, v jejichž zájmu jsme chtěli v ČSR obnovit kapitalismus, a jejich přirozeným spojencům – židovské reakci a buržoasii. Majetek, o který jsme republiku okradli, zčásti vyvezla židovská buržoasie a zčásti zůstal v jejích rukách v Československu.‘
Prokurátor: ‚Nám je známo, že svou nepřátelskou činnost jste prováděl ještě ve větším měřítku v době svého působení na ministerstvu financí. Kdo vám to umožnil?‘
Fischl: ‚To mi umožnil Rudolf Slánský, který mě dosadil na ministerstvo financí v zájmu posílení posic protistátního centra.‘“
Text č. 6
„Prokurátor: ‚Dal Vám Slánský nějaké směrnice pro vaši sabotérskou činnost na tomto ministerstvu?‘
Fischl: ‚Při rozmluvě, která předcházela mému přeložení z ústředního sekretariátu ministerstva financí, řekl mi Slánský, že mým úkolem na novém pracovišti je potlačovat kapitalistické živly, avšak přitom řekl, že mám proti nim postupovat blahovolně. To bylo pro mne direktivou k další podpoře kapitalistických živlů. V té době probíhala rozsáhlá emigrace židovské buržoasie do Izraele a do dalších kapitalistických států. Mým úkolem bylo pomoci této buržoasii k vývozu majetku, který získala vykořisťováním pracujícího lidu a tím dále okrádati lid lidově demokratických států. Abych tento úkol mohl dobře plnit, pověřil mě Slánský vedením trestní, revisní a celní agendy na ministerstvu financí, takže v podpoře kapitalistů jsem měl volnou ruku.‘“
Text č. 7
„Prokurátor: ‚Jakou protistátní činnost vyvíjely sionistické organisace v Československu?‘
Fischl: ‚V zájmu amerických imperialistů vyvíjely sionistické organisace v Československu takovou činnost, která byla podporou imperialistické politiky USA a která byla namířena proti lidovým demokraciím. Ústřední svaz sionistů a jemu podřízené organisace aktivně podporovaly legální a ilegální odjezd židovské reakce z ČSR do kapitalistických států a hlavně do Izraele. Svoji činnost zaměřil na vývoz majetku a hodnot vůbec, při čemž spolupracoval s americkou agenturou Joint. Tato sionistická organisace financovala různé výlohy emigrující reakce, aby se tak tyto živly staly oporou kapitalistických vlád. Finanční prostředky k tomu získával Joint devisovými podvody a machinacemi, nezákonným vydíráním tzv. vystěhovaleckých daní a mimo to organisoval únik československého kapitálu. Židovské náboženské obce prováděly propagandu na podporu masového vystěhování židů do kapitalistických států a těmto vystěhovalcům materiálně i jiným způsobem pomáhaly.‘
Prokurátor: ‚Jak bylo možné, že tyto židovské náboženské obce prováděly takovou činnost?‘
Fischl: ‚Bylo to možné proto, že v těchto židovských náboženských obcích vládli sionisté, kosmopolité a třídně cizí elementy, kteří zneužívajíce náboženství, prováděli sionistickou činnost podle programu židovské náboženské obce.‘“
Text č. 8
„Prokurátor: ‚Únik československého státního kapitálu jste kryl pro zájmy několika izraelských organizací. Je to tak?‘
Fischl: ‚Ano. Tato moje činnost, kterou jsem prováděl jako agent amerických špionů, pracující na izraelském vyslanectví v Praze, a jako člen protistátního centra, vedeného Slánským, těžce poškozovala hospodářství ČSR. Dalším případem ze sabotování trestně finančního případu je rodina Anderů, známých vlastníků jednotkových obchodů ASO v hlavních městech republiky. Tito kapitalisté měli filiálku obchodu také v zahraničí. Rodina Anderů způsobila daňovými a devisovými podvody republice škodu přes 70 milionů Kčs a dalšími machinacemi škodu více jak 16 milionů Kčs. Po zahájení trestního řízení jsem dal příkaz, aby bylo provedeno upouštěcí řízení pod záminkou, že Anderové se vzdají svého obchodního majetku. Ve skutečnosti se neměli Anderové v té době čeho vzdávat, protože jejich obchodní domy byly již dříve znárodněny. Tak jsem nejenom chránil Andery před trestem, nýbrž zachoval jsem jim rozsáhlý soukromý majetek.‘“
Text č. 9
„Prokurátor: ‚Jakým způsobem jste ve finanční politice vytvářeli uvnitř státu předpoklady obnovení kapitalistického zřízení?‘
Fischl: ‚V zájmu obnovení kapitalistického zřízení v ČSR jsme zaměřili domácí finanční politiku k podpoře udržování posic kapitalistické reakce a rozmnožovali jsme finanční prostředky v rukou kapitalistů. Tím jsme zvyšovali rovnováhu mezi fondem zboží a mezi fondem peněz na trhu. Tak jsme spolu s naším rozhodováním o zásobování chlebovinami, se sabotážemi v zahraničním obchodě, ve výživě a jinde, šířili nespokojenost mezi obyvatelstvem. Bránili jsme všemožně vzestupu životní úrovně československého pracujícího lidu. Kdyby nebylo naší nepřátelské činnosti na těchto úsecích, mohla dnes být životní úroveň pracujícího lidu mnohem vyšší.‘
Prokurátor: ‚Vaše nenávist vůči lidově demokratické republice vás tedy zavedla tak daleko, že jste se dostal na cestu otevřené zrady a páchal tyto zločiny!‘
Fischl: ‚Ano. Chtěli jsme vyvolat nespokojenost pracujícího lidu s lidově demokratickým řádem v Československu, nedůvěru k vládě, jejíž politiku jsme sabotovali, abychom podvraceli hospodářské a politické poměry v ČSR a připravovali půdu pro své zločinné úmysly, to je pro likvidaci lidově demokratického řádu, zvrat hospodářských poměrů ke kapitalismu a převedení Československa do tábora imperialismu. Tímto způsobem jsme vlastně pracovali pro válku. Nepřátelská činnost prováděná naším protistátním centrem, která měla zlikvidovat lidově demokratické zřízení ČSR a obnovit kapitalismus, byla odhalena a v důsledku toho stojím před soudem pracujícího lidu.‘“
Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským, Praha 1953, s. 364–385
Metodická část
Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností
Způsob práce: skupinová práce, práce s prameny, vytváření schémat
Lekci začněte položením některé/některých klíčových otázek: Co je to spiknutí? Proti komu nebo čemu se lze spiknout? Proč se totalitní státy snaží posilovat ve svých obyvatelích pocit ohrožení? Jakým způsobem komunistický režim na počátku padesátých let vytvářel obraz vnitřního nepřítele? Jak tomuto pojmu rozumíte? Jaký způsob ohrožení měli představovat v padesátých letech Židé? Otázky mohou být napsané na tabuli, na flipchartu nebo promítnuty projektorem. Vyzvěte žáky, aby se nad nimi krátce zamysleli. Umožněte krátkou diskusi a neodmítejte žádný názor a pohled na věc. Odpovědi žáků i jejich případné otázky můžete zaznamenat a později se k nim v reflektivní části hodiny vrátit.
Rozdělte žáky do skupin po čtyřech nebo pěti členech. Každá skupina obdrží obálku s fotografií a kartičkami s částmi stručného životopisu Otty Fischla (vytištěný a rozstříhaný Pracovní materiál č. 1). Úkolem skupiny je sestavit jednotlivé části životopisu chronologicky za sebou tak, aby text dával smysl. Poté si společně s žáky životopis přečtěte či se dotazujte, co se o Ottovi Fischlovi z životopisu dozvěděli.
Využijte úvodního textu, abyste žákům vysvětlili kontext situace, kterou se budou v rámci výuky zabývat. Ujistěte se, že žáci rozumí pojmům jako antisemitismus, sionismus, antisionismus6, imperialisté apod.7
Ukázky z výpovědi Otty Fischla (Pracovní materiál č. 2, Texty 1–9) vytiskněte jednotlivě na samostatné papíry většího formátu a rozmístěte po učebně. Členové skupin se na chvíli stanou „reportéry“, kteří na základě těchto ukázek ze soudního přelíčení vytvoří novinovou/rozhlasovou reportáž o roli Otty Fischla, ve které objasní, proč je souzen. Reportáž bude v rozsahu 150–200 slov a musí obsahovat následující pojmy (nebo pojmy od nich odvozené): spiknutí, imperialismus, pracující lid, buržoazie, Židé, nepřítel, vykořisťování, válka. Jednotlivé reportáže následně prezentujte. V Pracovním materiálu č. 2 je celkem devět ukázek ze soudního líčení. Počet, který využijete, záleží na potřebách a možnostech třídy.
V následujícím kroku se vraťte k informacím z úvodního textu a znovu připomeňte, že celý proces byl vykonstruovaný, výpovědi obviněných byly vynucené – často fyzickým i psychickým mučením. Zaměřte se nyní na to, že veškerá obvinění byla nepravdivá a byla určena spíše veřejnosti než samotnému soudu s cílem prezentovat obviněné jako nebezpečí pro Československo. Nyní se žáci budou věnovat tomu, jak bylo toto nebezpečí popisováno. Požádejte žáky, aby ve skupině vytvořili soupis všeho, čím se Otto Fischl údajně provinil proti tehdejšímu Československu (žáci mohou využít pasáží ze soudního líčení vyvěšených po třídě). Popis by měl být co nejkonkrétnější. Například: účastnil se akcí organizovaných imperialisty, umožňoval vývoz československého majetku, byl „buržoazního původu“. Každá skupina vytvoří minimálně 15 pojmů.
S využitím výše nalezených provinění vytvořte s žáky společnou myšlenkovou mapu či obdobné schéma popisující údajná provinění Otty Fischla proti tehdejšímu Československu, a shrňte tak zjištění jednotlivých skupin. Pokuste se společně pojmenovat, zda a co mají jednotlivá „provinění“ společného a v rámci diskuse se vraťte k úvodním otázkám: Jakým způsobem komunistický režim na počátku padesátých let vytvářel obraz vnitřního nepřítele? Jak tomuto pojmu rozumíte na příkladu Otty Fischla?
Ze společné myšlenkové mapy a na základě reportáží z předchozích kroků se v závěru hodiny zaměřte na to, jak byl v tomto procesu zdůrazňován a formulován vztah k židovství, a pokuste se znovu odpovědět na otázky z úvodu lekce: Proč se československá vláda snažila posilovat ve svých obyvatelích pocit ohrožení? Proč byl celý proces „inscenovaný“ a jaký způsob ohrožení měli v pojetí tehdejší moci znamenat právě Židé?
V závěrečném kroku se žáci pokusí ve skupinách vyjádřit k následujícím výrokům (nebo jednomu z nich). Položte žákům otázky: Souhlasíte s tímto výrokem, jak mu rozumíte v kontextu celého procesu se „spikleneckým centrem“? Po prodiskutování ve skupinách projděte jednotlivá zjištění na závěr společně.
„Prokurátor a svědkové opakovaně zdůrazňovali židovský původ většiny obžalovaných… ‚Židovský původ‘ sloužil jako presumpce viny, pokud šlo o antikomunistické nebo protičeské záměry.“8
„Zdůrazňování židovského původu většiny obžalovaných v hlavních politických procesech mělo očividně přesvědčit prosté občany, že tihle lidé jsou něco cizorodého, odlišného.“9
1 Tony JUDT: Poválečná Evropa. Historie po roce 1945, Praha 2008, s. 188–189.
2 David Ben Gurion (1886–1973) sionistický politik, první premiér Státu Izrael.
3 Bedřich Geminder (1901–1952), vedoucí mezinárodního oddělení ÚV KSČ, v procesu odsouzen k trestu smrti.
4 Ehud Avriel (1917–1980), izraelský diplomat, zasloužil se o spolupráci mezi Československem a sionistickým hnutím, respektive Státem Izrael v letech 1945–1949.
6 V pojetí pozdně stalinského antisemitismu byl „sionistou“ každý, kdo měl jakékoliv židovské předky, či se s Židy stýkal. Ve skutečnosti je sionismus židovskou nacionalistickou ideologií volající po vytvoření židovského národního státu a požadující přesídlení Židů z celého světa do takové národní domoviny. Více: Martin ŠMOK: „Každý žid je sionista, a každý sionista je špion!“, Paměť a dějiny, 2012, č. 4, s. 29–39. Dostupné z: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1104/029-039.pdf [cit. 27. 12. 2012].
7 Souhrnnou informaci o procesu nabízí pořad Českého rozhlasu 6 Zaostřeno na moderní dějiny (rozsah 20 min) – dostupné z: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2770068 [cit. 27. 12. 2012]. Více: http://www.csfd.cz/film/220996-prazsky-proces [cit. 27. 12. 2012].
8 Tony JUDT: Poválečná Evropa: historie po roce 1945, Praha 2008, s. 188.
9 Jan Kavan v dokumentu Pražský proces (Trial in Prague, USA 2000, Zuzana Justmanová).
Materiál vznikl v rámci projektu Židovského muzea v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy s názvem Naši nebo cizí?
