Židům vstup zakázán

„Nikdo však tehdy netušil, že od zákazů pěstovat holuby, rybařit, chovat papouška a kanárky, povede cesta ke komínům pecí osvětimských krematorií. Nakonec směli židé jen zemřít.“

Karel Lagus, Josef Polák: Město za mřížemi[1]

Klíčové otázky

• Co je to bezpráví?
• Kdy je zákon či nařízení bezprávím?
• Proč jsou lidé ochotni takové zákony a nařízení vymáhat?
• Jak se proti bezpráví mohou lidé bránit?

Úvod

Je známým faktem, že během druhé světové války nacistický režim vedený Adolfem Hitlerem systematicky pronásledoval židovské obyvatele Německa i zemí, které „Třetí říše“ okupovala.

Oběťmi bezpráví se však Židé stali ještě dříve, než byli odvezeni do ghett a koncentračních táborů. Měsíce a roky před tím již byli vězni v ghettu obehnaném zdí zákonů, vyhlášek a cedulek „Židům vstup zakázán!“. Také „Protektorát Čechy a Morava“ se od června 1939, kdy zde vešla v platnost první protižidovská nařízení, stal takovým ghettem.

K jakým konkrétním situacím docházelo? Jak se při nich chovali „muži zákona“? Jak nežidovští obyvatelé a jak Židé? Odpovědi na tyto otázky se můžeme pokusit hledat v archivních pramenech, zejména v trestních oznámeních, protokolech o zadržení či v zápisech z výslechů z pražského policejního archivu ze 40. let 20. století.

Metodická část

Časová dotace: 90 minut, doporučujeme vyučujícím upravit citlivě délku pracovních textů podle schopností jejich žáků, stejně tak volit a měnit učební strategie a metody podle svých pedagogických zkušeností