Sčítání lidu

Klíčové otázky

• Jak byste definovali pojem národnost?
• Je národnost věcí osobní volby, nebo o ní někdo rozhoduje? Pokud ano, na základě čeho?
• Je příslušnost k nějakému národu důležitá? Proč?
• K jakým národnostem se mohli přihlašovat Židé obývající území dnešní České republiky na přelomu 19. a 20. století?

Úvodní text

Jednoznačně změřit komplexní národní, kulturní či náboženskou identitu lidí je většinou velmi obtížné. Od druhé poloviny 19. století se statistici v habsburské monarchii snažili zjistit také běžný dorozumívací jazyk obyvatel a v meziválečném Československu též národnost. Kampaně nacionalistů kolem sčítání lidu jsou názorným příkladem toho, jakému tlaku může být v době moderního nacionalismu podrobena individuální identita, jež často neodpovídá zjednodušeným kategoriím národa. Navíc nás následující metodika vede též k podpoření kritického přístupu k pramenům a statistickým údajům. Pro úvod do problematiky sčítání lidu podle vlastní úvahy použijte:

Velké a malé dějiny > Židovské identity > Sčítání lidu, s. 109

Pracovní materiál č. 1

Velké a malé dějiny > Židovské identity > Sčítání lidu, s. 110–111

• „Kdo s námi a kdo proti nám“
• „Sčítáním lidu prokážeme oprávněnost národního státu československého a odvěkou křivdu na nás páchanou“
• „Židé!“

„Kdo s námi a kdo proti nám“

„S druhé strany však musí zajisté každý Žid býti sobě vědom, že když v českém městě přese všechnu způsobilost k obcování jazykem českým a přes známé faktum, že děti židovské do 6. roku německy mluviti ani neumějí, přece k německé řeči se přihlásí, nemůže obyvatelstvo české spatřovati v tom ničeho jiného, než-li úmyslné projevování nepřátelství k národu českému, svévolné poškozování národních zájmů našich, jedním slovem hrubou urážku celého národa, vrženou ve tvář jeho na důkaz nevážnosti, nýbrž opovržení k věci naší národní.