Jak začít se zpěvem v mateřské škole

1. Úvod

Zpěv tónů má jednu nespornou výhodu proti mluvené řeči. Tou odlišností je snadnost tvoření tónů na hlasivkách. Bezproblémově článkovaný proud vokálů je svojí jednoduchostí předurčen k počátečním spontánním hrám s hlasem. Opačnou stránkou věci je skutečnost, že tóny jako takové nemají vyjádřený smysl. V porovnání se slovními projevy zde chybí pochopení významu, tvoření myšlenek a jejich sdělování. Pro zpěvní projev to má ten negativní důsledek, že v prvních pokusech dítě neví, co tónového se kolem něj děje. Jestliže se neumí hlasem přiladit k poslechovému vzoru, nemáme možnost vysvětlit mu, co dělá špatně. Řešení spočívá ve vytvoření situací, ve kterých k nám bude skupina tónů promlouvat svým významem.

Cíl výuky

Čistý zpěv melodie v jednohlase.

2. Základy hudební gramotnosti

První dovedností, kterou potřebujeme dětem zprostředkovat, je vnímání výšky tónů v jejich vzájemném vztahu. Využíváme přitom intelektuální schopnosti dětí ke spolupráci. K rozvoji potřebného vnímání dochází součinností sluchu, zraku a pohybu.

Základním způsobem předávání informací o výšce tónů je používání pohybu. Dětská ruka se již od narození vztahuje vzhůru a snaží se objevovat věci, na které ještě nedosáhne. Pojem výšky je tak pevně zakotven v senzomotorické inteligenci dítěte. K tomuto pocitu při tréninku připojujeme představu výšky tónů.

Aby bylo možné mezi tóny se orientovat, je nutné zavést jejich základní třídění do skupin. Z fyzikálního hlediska je možné definovat tyto elementární průběhy:

a) pohyb tónů v jednom směru, tj.