Třetí minikonference odborného panelu čtenářské gramotnosti PPUČ
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Třetí minikonference odborného panelu čtenářské gramotnosti PPUČ
Pardubice. Třetí minikonference odborného panelu čtenářské a pisatelské gramotnosti proběhla v pátek 13. dubna na děkanátu fakulty elektrotechniky a informatiky Pardubické univerzity. Zúčastnilo se jí přes padesát odborníků na dětské čtení a rozvoj čtenářské gramotnosti z celé ČR. Mezi odborníky z nejpovolanějších považujeme samozřejmě také učitele pilotních škol našeho projektu. Tématem bylo, zda se dostatečně relevantně zabýváme tím, co dítě prožívá, když čte.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Tématem třetí minikonference odborného panelu pro čtenářskou a pisatelskou gramotnost (dále jen OP) byla odezva čtenáře na to, co čte. Hlavní téma bylo vybráno z několika zásadních výzev pro rozvoj ČG dětí a žáků v naší vlasti. Tyto výzvy byly formulovány na pražském jednání, více viz článek na metodickém portálu o tomto setkání (Havlínová & Koubek, 2017[1]). Přípravou, realizací a reflexí hlavního bloku jednání byl pověřen člen OP doc. Jaroslav Vala z katedry ČJL pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc. Také další program, který představovala inventura čtenářství členů OP a hostů a vystoupení kolegyň z krajské knihovny v Pardubicích a Národní pedagogické knihovny, se týkal sebeuvědomění čtenáře a rozvoje vyšší ČG, tedy čtenářské metakognice[2]
. Vedle tohoto tématu jsme přivítali zástupce systémových projektů a projektů MAP, kteří diskutovali toto velice aktuální téma; z diskuse byl pořízen videozáznam, který je součástí tohoto článku. V závěru vystoupili členové pracovní skupiny pro tvorbu očekávaných výsledků učení v oblasti čtenářské a pisatelské gramotnosti, seznámili účastníky se stavem tohoto významného koncepčního úkolu projektu PPUČ a pozvali členy OP k tvorbě tohoto dokumentu, aby byl inspirací a rukovětí pro ředitele a další pedagogické pracovníky v každé mateřské a základní škole v ČR.
Jak děti čtou?
Tato otázka, položená prostě sdělovacím jazykem, zní zcela banálně. Ale skrývá velkou část problematiky rozvíjení čtenářské a pisatelské gramotnosti v českých školách. Děti čtou, a jak? No to přeci slyším, když čtou, zněla by obdobně povrchní odpověď, kdybychom si předem tuto otázku nerozložili na prvočinitele. A to učinil kolega Vala, když připravil hlavní blok programu: představil v něm několik modelů žákovského vnímání textu, z nichž utvořil třífaktorový nástroj na principu sémantického diferenciálu[3] k zachycení žákovských reakcí na četbu, která je jim překládána ve školních čítankách. Účastníci OP si následně prošli všechny kroky, které Vala před tím realizoval ve svém výzkumu: žákovský dotazník, rozhovory se žáky a promýšlení hlavního sdělení výzkumu. Toto bylo zformulováno do několika doporučení OP:
Čítanky nabízené školám mají východiska spíše historizující než literární (ve struktuře a do značné míry i v obsahu textů a zadání pro žáky)
Výzvou pro tento projekt je, do jaké míry se učitelé orientují v tom, jak jejich žáci předkládané texty vnímají a jak na ně reaguji; potažmo jak to souvisí se vzdělávacími výsledky
Výsledky učení a vymezení vzdělávacího obsahu jsou na státní úrovni dány v RVP ZV a jsou převáženě v komunikativním pojetí jazykové a literární výchovy; čítanky jsou sestaveny spíše v modu literárně historickém, ba čistě historickém a národním
Odborný panel soudí, že s obdobným deficitem zájmu o čtenářskou metakognici[4] se mohou potýkat učitelé i žáci v dalších vzdělávacích oblastech druhého stupně ZŠ
Knihovny podporují (komunity) čtenářství
Vystoupení zástupkyň veřejných knihoven ukázalo na možnosti spolupráce těchto institucí se školami. Nabízejí totiž obsahy pro inspiraci do výuky, ale také prostor pro rozvoj čtenářství dětí/žáků. Obě vystoupení byla zaznamenána na video viz níže. Pro školy velmi užitečná může být aplikace Lovci perel, kterou vytvořily krajské knihovny V Pardubicích a Hradci Králové. Aplikace vznikla na bázi „soutěže“ čtenářů, kteří za přečtené knihy a splněné úlohy k nim sbírali virtuální perličky. Soutěž se čím dál více transformuje v komunitní aktivitu, která umožňuje sdílení zkušeností čtenářů o tom, co se reálně čte. Pro náš projekt se jedná o příležitost, jak zapojit pilotní školy do aktivity komunitního sdílení mezi nejmladšími čtenáři, učiteli, rodiči a čtenáři z dalších škol.
Paní PhDr. Magda Junková z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského představila nabídku NPMK k rozvoji ČG ve školách a vzdělávání učitelů: Sukovu studijní knihovnu zprostředkovávající fondy knihovny pro prezenční badatelskou činnost, vč. literatury pro děti a mládež od 18. století a projekty pro rozvoj čtenářské gramotnosti, které nabízejí široké veřejnosti aktuální literaturu pro vzdělávání učitelů a nabídku dětských knih. NPMK realizuje také projekt dalšího vzdělávání zacílený na pedagogiku a na rozvoj ČG pro učitele a knihovníky. Junková připojila také odkazy na programy NPMK, které jsou umístěny na konci videozáznamu.
V rámci projektů MAP2 budou ve dvou stech mikroregionech či regionech spravovaných konkrétní ORP zřízeny pracovní skupiny učitelů, které mají koordinovat rozvoj ČG dětí a žáků v daném území. Mají k dispozici metodickou podporu nabízenou IPs SRP. Podpora se podle členů OP zabývá více aktivitami mimo školní výuku. Podle členů OP by naopak měl být kladen důraz na rozvoj gramotností ve výuce; už proto, že školní docházka je povinná pro všechny žáky, na rozdíl od účast v projektech knihoven a nebo ve volnočasových aktivitách. Z jednání je pořízen videozáznam, který je dostupný níže v článku.
OP se shodl na řadě dílčích závěrů, které jsou předány MŠMT:
Potřeby MAP
Podpora není dostatečná, není koordinovaná, jen rozhodit prostředky (šablonami a systémovými projekty) nestačí; ve školách není zvykem komunitní učení, to je však předpoklad rozvoje gramotností ve výuce napříč kurikulem
Pracovní skupina – formát naznačuje, že jde o práci navíc, mimo školu, z toho jsou školy a učitelé nešťastní – je třeba to pojmout jako interní skupiny učitelů, kteří se učí navzájem
Chybí koncepční uchopení gramotností ve vzdělávání a to jak na lokální úrovni, tak na úrovni národní
Chybí odborní poradci či mentoři; a systém jejich celoživotního učení a supervize
Sama gramotnost musí mít zacílení: jde o rozvoj v kmenovém předmětu? Ve všech? na kterém typu školy? v zájmovém vzdělávání? Jde o podporu rozečtění nečtenářů? ...
Je třeba zahrnout lidi do národní skupiny pro koncepci v dané oblasti: VŠ, nevládní organizace a projekty a další mají zkušenosti a prostředky podporovat rozvíjení gramotností dětí účinně, je třeba je dát dohromady v tělesu jako je tento panel a setkávat se intenzivně nad problematikou kvality výuky (směřující ke gramotnosti); to učitelé v praxi činit nemohou
Odborný panel, modul, manuál ŠVP, konzultační centrum, případové studie (přehledová studie) o rozvíjení gramotností ve výuce mateřských a základních škol, on-line podpora profesních společenství učitelů a živých komunit, přímá podpora 36 MŠ a ZŠ
Podpora ČŠI
Materiály NIQES, InSpis SET, mobilní panely, odborný panel na hodnocení ve vzdělávání, monitoring realizace vzdělávání za pomoci nového designu inspekční činnosti: Kvalitní škola, analýza a syntéza takto získaných dat, tematické zprávy věnované podpoře gramotnosti žáků, studie uvolněných úloh mezinárodních testování a semináře pro učitele, národní sondy a zprávy
Diskuse mezi NÚV(MŠMT) a ČŠI o gramotnostech, kompetencích a vůbec o kurikulárních otázkách by měla být intenzivnější, aby byla podpora lépe směřovaná a koherentní
Spolupráce SRP a PPUČ není vyjasněna (v oblasti rozvíjení základních gramotností ve škole)
Očekávané výsledky učení ve čtenářské gramotnosti
V závěru byl představen členům OP materiál koncepčního charakteru vymezující čtenářskou gramotnost formou očekávaných výsledků učení v této oblasti v uzlových bodech vzdělávání: na konci předškolního vzdělávání, na konci 3., 5., 7. a 9. ročníku. Zahájení diskuse o OVU pro ČG bylo též zaznamenáno na videu níže. V projektu tento text vzniká jako jeden z nejdůležitějších výstupů i výsledků projektu. V podobě projednané ve školách a s odbornou veřejností bude až ke konci projektu. V současné době je diskutován v pilotních školách pod vedením proškolených odborníků, regionálních koordinátorů gramotností (otázky pro pilotáž formulovalo vedení projektu). Všichni členové OP obdrželi dokument ihned po této minikonferenci a v tomto školním pololetí mají možnost vyjádřit se ke konkrétním částem textu. Vznikl proto též on-line dotazník s otevřenými položkami.
Třetí minikonference OP čtenářské a pisatelské gramotnosti proběhla v Pardubicích k tématu čtenářského přijetí čteného (čtenářské odezvy). Doporučila školám a každému jednotlivému pedagogickému pracovníkovi, aby reflektoval tento významný faktor, který ovlivňuje žákovo porozumění, ale také jeho zapojení (engagement) při řešení konkrétního úkolu. Žák, který dlouhodobě (nikdy) nerozumí zadání a nevnímá textová zadání školních úloh vstřícně, si nemůže vytvořit ani dobrý vztah k vyučovanému předmětu, ani nemůže úspěšně rozvíjet čtenářskou a pisatelskou gramotnost ve výuce. Projekt zároveň navrhuje prohloubit metodickou podporu vznikajících pracovních skupin IPo MAP v oblasti podpory ČG ve výuce (a ve volném čase) ve smyslu zaměření na podporu kvality výuky, aby rozvíjela systematicky ČG každého z dětí a žáků v ČR. Školám byly představeny dva projekty významných veřejných knihoven, do nichž se mohou zapojit.
[3] Kvantitativní postup umožňující zachytit názory cílové skupiny na soubor výroků na osmistupňových škálách (vč. „0“) od úplného souhlasu po úplný nesouhlas. Výroky ve Valou využitém nástroji jsou distribuovány v náhodném pořadí a sytí tři výchozí faktory: srozumitelnosti, působivosti a hdnocení.
[4] Ve zkratce, jak žáci rozumí tomu, co čtou, a co se děje v jejich hlavách při čtení a řešení úloho a problémů, zejména když čtenému nerozumí či čelí jiným překážkám čtenáře (nepůsobivý, neatraktivní text).
