Článek přináší shrnutí a ohlédnutí za příspěvky druhé minikonference odborného panelu pro matematickou gramotnost projektu Podpora práce učitelů (PPUČ), která se konala 21. listopadu 2017 v Olomouci. Setkání se zúčastnili členové týmu projektu PPUČ, zástupci projektu UP Olomouc a OU Ostrava, učitelé ze škol, akademičtí pracovníci z vysokých škol a zástupci organizací, které se dlouhodobě zabývají rozvíjením matematické gramotnosti u dětí, žáků a studentů (např. Společnost učitelů matematiky při Jednotě českých matematiků a fyziků, Česká školní inspekce).
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) v rámci projektu PPUČ (Podpora práce učitelů) uspořádal 21. listopadu 2017 druhou minikonferenci odborného panelu pro rozvíjení matematické gramotnosti. Akce proběhla v Pevnosti poznání v areálu Korunní pevnůstky v Olomouci ve spolupráci s projektem Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí a matematické gramotnosti UP Olomouc a OU Ostrava. Setkání se zúčastnili členové týmu projektu PPUČ, zástupci projektu UP Olomouc a OU Ostrava, učitelé ze škol a akademičtí pracovníci z vysokých škol. Na společném jednání se sešlo 120 účastníků, které spojuje společný zájem – rozvíjení matematické gramotnosti nejen ve vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace, ale napříč všemi vzdělávacími obory.
Již samotné prostory expozice Muzea vědy byly pro účastníky setkání příjemným inspirativním zážitkem. Nově zrekonstruovaná budova bývalého skladiště munice z 18. století v sobě ukrývá interaktivní exponáty, např. osmimetrovou maketu lidského mozku, gyroskop z vesmírné stanice, 3D piškvorky, logické úlohy, hlavolamy a šifry, které si užijí nejen matematici.
V úvodu konference vystoupil obsahový manažer projektu PPUČ Mgr. J. Holec. Ve svém příspěvku zmínil jednu z vizí projektu: všechny vzdělávací oblasti poskytují příležitosti pro rozvíjení matematické, čtenářské a digitální gramotnosti.
RNDr. Libuše Samková, Ph.D., z PF JU České Budějovice představila projekt Fibonacci (realizovaný v letech 2010–2013), který se zabýval badatelsky orientovaným vyučováním, výběrem vhodných úloh a jejich ověřováním ve výuce. Ve zmiňovaném projektu vznikaly i nové úlohy a metodické listy s komentáři pro učitele. Přednášející zdůraznila, že úlohy, které jsou žákům předkládány s cílem rozvíjení matematické gramotnosti, by měly být: úlohy s otevřenými problémy, mohou mít nekompletní vstupní informace vyžadující od žáků dovednost k jejich nalezení a doplnění; úlohy, které předem nemají jasný počet řešení; aktivity podněcující týmovou spolupráci, dovednost argumentace, bádání a pokládání otázek, navrhování postupů řešení. Při badatelsky orientovaném vyučování by nemělo být opomenuto závěrečné představování nalezených řešení spolužákům. Výhodou takto zaměřeného vyučování je možnost zadávat žákům tzv. polyvalentní úlohy s více řešeními na různé úrovni, kdy má každý žák možnost dojít k řešení na úrovni svých aktuálních schopností a dovedností.
Vystoupení doc. RNDr. Dariny Jirotkové, Ph.D., PhDr. Jany Slezákové, Ph.D., z PedF UK v Praze a Mgr. Jany Hanušové, Ph.D., z Gymnázia v Mnichově Hradišti pod záštitou Mgr. Miroslavy Vlčkové z ČŠI umožnilo posluchačům nahlédnout do problematiky nastavování metodiky ČŠI pro hodnocení rozvoje matematické gramotnosti v rámci projektu NIQUES (realizovaného v letech 2011–2015). Ve svém příspěvku se přednášející zaměřily na jednu ze složek matematické gramotnosti, kterou je potřeba žáka opakovaně zažívat radost z úspěšně vyřešené úlohy, z pochopení nového pojmu, vztahu, argumentu nebo situace a důvěra v jeho vlastní schopnosti. Na videoukázkách z vyučovacích hodin ukázaly, jakým způsobem může učitel tuto složku ve svých hodinách rozvíjet již od předškolního období. Velký důraz je zde kladen na dlouhodobou a soustavnou tvorbu pozitivního klimatu třídy, což ale není možné sledovat v kontextu jedné vyučovací hodiny. Vystupující si položily otázku: „Jakým způsobem lze proměnit transmisivní (někdy až instruktivní) vyučovací styl, který převládá na našich školách?“ Řešení nalézají ve zvyšování intelektuální autonomie žáka a posunutí výuky směrem ke konstruktivismu.
Probíhající projekt Podpora pregramotností v předškolním vzdělávání (2017–2019) představila Mgr. Eva Nováková, Ph.D., z PdF MU v Brně. Pro tento projekt je klíčovým bodem pojetí společenství praxe jako vzájemné interakce akademické a praktické sféry. Za výhodu projektů, které zapojují školy, přednášející považuje, že se do nich zapojují učitelé, kteří jsou angažovaní a o své práci přemýšlejí. V předškolním vzdělávání je propojování a společné rozvíjení všech oblastí rozvoje samozřejmostí, proto v aktivitách, které učitelky pro děti připravují, dochází k rozvíjení předčtenářské a předmatematické gramotnosti při zapojení manipulativních činností zcela přirozeně.
Tým spolupracovníků z projektu Podpora společenství praxe jako nástroj rozvoje klíčových kompetencí a matematické gramotnosti (2017–2019) pod vedením prof. RNDr. Josefa Molnára, CSc., z UP Olomouc seznámil účastníky konference s vývojem v definování matematické gramotnosti a s částečnými výsledky výzkumu, který v rámci projektu probíhá. Ten mimo jiné ukázal, že učitelé vnímají jako překážku v rozvíjení matematické gramotnosti v mateřské škole vysoký počet dětí ve třídách, věkově heterogenní třídy a nedostatek metodických námětů. Pro svůj další rozvoj a vzdělávání učitelky mateřských škol preferují přednášky, workshopy, semináře a spolupráci s kolegyněmi, tedy podporu založenou na společenství praxe. Část vystoupení byla zaměřena na práci učitelů přírodovědných předmětů, kteří využívají ve svých oborech při výuce matematiku jako nástroj pro popis či řešení problematiky daného oboru. Komplexní úlohy a pracovní listy zaměřené na rozvoj mezipředmětových vazeb na základě průřezových témat využívají matematiku jako jednotící prvek v těchto mezipředmětových vazbách. Jako příklad z oblasti přírodopisu byly uvedeny otisky prstů a jejich papilární linie. Žáci využijí znalosti o shodnosti a podobnosti křivek a pravděpodobnosti shody. Při výuce chemie jsou využívány odhady, práce s daty, tvorba grafů, v zeměpise slovní úlohy sloužící k opakování a prohlubování konkrétního učiva (přírodní poměry a obyvatelstvo Afriky), přímá úměra, vyjádření proměnné, funkce, práce s tabulkou, práce s daty. Příspěvek ukázal, že rozvíjení matematické gramotnosti napříč vzdělávacími obory je tématem, které učitelé ve školách řeší.
Posledním příspěvkem bylo vystoupení Mgr. Lukáše Javorka, učitele ze ZŠ v Jihlavě, který uvedl svůj příspěvek nádhernou větou: „Mám skvělé povolání!“ a nastínil důvody, proč je podle jeho názoru učitelské povolání úžasné. Během 60 minut ukázal, jak jednoduchým způsobem tvoří pro své žáky úlohy ze života a že zadávání úloh, které zároveň podporují rozvíjení matematické gramotnosti, může být odpovědí na častou otázku žáků: „K čemu to potřebuji?“ Například využití obyčejné účtenky od nákupu umožňuje formulování otázek na různé úrovni obtížnosti, přesunutí odpovědnosti za danou aktivitu na žáky (jeden ze žáků aktivitu řídí) a zadávání úkolů, které jsou z jejich vlastního života. To je i pro žáky 2. stupně ZŠ silným motivačním prvkem. Na příkladu žáka Honzy, který si na základě zadání „Přineste si libovolnou mapu, plán, náčrt…“ přinesl projekt domu své rodiny (a spolužáci pak počítali skutečné rozměry Honzova domu a porovnávali je se svou zkušeností), ukázal, že i žák, který není v matematice příliš úspěšný, může zažít úspěch a radost. Přibližování matematiky k žákům, využívání her a jednoduchých aktivit na procvičování základních numerických operací, které žáci znají z 1. stupně, podle přednášejícího ukazuje, že i u slabších žáků může dojít ke zlepšení vztahu k matematice, a tím i ke zlepšení jejich výsledků. V celkově pozitivně laděném příspěvku si L. Javorek posteskl, že je chyba, že jako učitelé málo sdílíme zkušenosti a málo čerpáme od ostatních kolegů.
Na závěr minikonference proběhla pod vedením RNDr. Evy Zelendové, Ph.D., z NÚV diskuze nad materiálem „Konkretizace složek matematické gramotnosti pro potřeby projektu PPUČ“. Pracovní skupina diskutovala nad smyslem předkládaného materiálu pro učitele v praxi. Diskutující se shodli na tom, že vymezení složek matematické gramotnosti a jejich úrovně pro jednotlivé stupně vzdělávání je důležité. Na 2. stupni základní školy je podstatné, aby učitelé jednotlivých vzdělávacích oblastí viděli potenciál k rozvíjení matematické gramotnosti v obsahu svých oborů a využívali znalosti a dovednosti, které si žáci osvojí v matematice. Sdílení inspirativní praxe mezi učiteli cítí jádro odborného panelu jako důležitou podmínku vzájemného učení mezi učiteli, přičemž se nesmí zapomínat na to, že každý učitel je autonomní osobnost, která se sama rozhodne, jak, proč a co ve svém oboru učí.
Druhá minikonference je za námi a po příjemně prožitém dni plném zajímavých a inspirativních příspěvků začínáme plánovat třetí jarní setkání našeho odborného panelu pro matematickou gramotnost.
