Jak pomáhají mladým čtenářům MAP?

V rámci rozvojového financování vzdělávání z ESF byla v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) designována klíčová intervence na podporu kvality výuky s označením „Akce KLIMA“. Důležitým prvkem akce zasahujícím segmentovaně významnou část území naší vlasti jsou tzv. Místní akční plány rozvoje vzdělávání (MAP). MAP jsou vedoucí leader-skupina pro plánování rozvoje kvality a ucelenosti vzdělávací nabídky ve vymezeném území. Území často kopíruje působnost obcí s rozšířenou působností. Vedle naplánování komplexní rozvojové intervence jsou MAP momentálně zaúkolovány plánem začít implementovat opatření vymyšlená na společných setkáváních stakeholderů vzdělávání v místě, zavádět je do praxe škol, školských a dalších kulturně vzdělávacích zařízeních na konkrétním území.

Implementační projekty – hantýrkou známé jako MAP II – mají již z podstaty výrazný dopad přímo do škol (aj. vzdělávacích organizací). Navíc jednou z povinných oblastí rozvojové podpory je čtenářská a matematická gramotnost. Proto se odborný panel ČG v systémovém projektu PPUČ rozhodl, že se zeptá přímo těchto významných aktérů kvality vzdělávání a škol na minikonferenci, jaké zdroje využívají, jaký je charakter jejich řízení, jaké centrální podpůrné mechanismy využívají a co konkrétního naplánovaly a dělají na podporu zavádění čtenářské gramotnosti jako cíle učení žáků škol.

Druhou významnou otázkou odborného panelu před konáním akce bylo, na kolik jsou si MAPy vědomy, že čtenářská gramotnost není „cokoliv“, že je nějak konceptualizována a že je to právě projekt PPUČ, který je leader-projektem zavádění základních gramotnostostí do výuky jako cílů učení pro děti a žáky. A že jako inspirace, jak postupovat mohou sloužit například do projektu zapojené školy. A v neposlední řadě panel zajímalo, zda si MAP uvědomují limity pro svou činnost, existující nebo nové bariéry pro podporu rozvíjení gramotnosti (nadpředmětového fenoménu) v rámci školního vyučování, a co pociťují, že by se potřebovali naučit.