Odborný panel chce podpořit systematický rozvoj čtenářských dovedností a postojů dětí a žáků českých škol
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Odborný panel chce podpořit systematický rozvoj čtenářských dovedností a postojů dětí a žáků českých škol
4,8 (5 hodnocení)
Článek přináší shrnutí první minikonference odborného panelu projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) pro čtenářskou gramotnost, která se konala 30. května 2017 v Praze. Setkání se zúčastnili zástupci pedagogických fakult, České školní inspekce, Národního institutu pro další vzdělávání, Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a projektů, které se zabývají podporou rozvoje čtenářské gramotnosti.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Odborný panel pro čtenářskou gramotnost fungoval již před lety ve Výzkumném ústavu pedagogickém v Praze za účelem vymezit čtenářskou gramotnost jako cílovou doménu školního učení. Nynější odborný panel, fungující v rámci systémového projektu PPUČ (Podpora budování kapacit pro rozvoj základních (pre)gramotností v předškolním a základním vzdělávání), na jeho činnost navazuje. Měl by napomoci síťovat a umožnit spolupráci všem, kteří chtějí pomáhat českým školám k tomu, aby děti a žáci lépe a rádi četli, ať již z důvodu studia, nebo aktivního odpočinku.
Odborný panel chce přispět k naplnění vize, že každé dítě a každý žák v ČR má příležitost ve škole systematicky rozvíjet svou čtenářskou a pisatelskou gramotnost.
To je výsledek prvního jednání minikonference odborného panelu. Jednání proběhlo 30. května 2017 v Gymnáziu Olomouc-Hejčín za účasti pozvaných realizátorů projektů na podporu gramotnosti a institucí, které se podporou (dětského) čtenářství a rozvojem čtenářské gramotnosti za své podstaty zabývají. Nechyběli zástupci čtyř pedagogických fakult, České školní inspekce, Národního institutu pro další vzdělávání, Pedagogického muzea a knihovny nebo společnosti Scio. Panel je tvořen stálými zástupci za instituce a za projekty financované operačním programem Věda, výzkum, vzdělávání. Jeho program a jeho ducha tvoří a naplňují tzv. jádroví členové, kterými jsou Hana Košťálová, Irena Poláková, Jana Kropáčková a Miloš Šlapal. Za projektový tým PPUČ jej zaštiťují Jakub Holec, obsahový manažer projektu a manažer koncepce gramotností, a Petr Koubek, odborný garant čtenářské gramotnosti.
Na začátku jednání vymezil cíle projektu J. Holec a složení panelu osvětlil P. Koubek.
Na návaznost systémového projektu PPUČ na ostatní projekty zaměřili v úvodní části svá vystoupení Petr Naske, hlavní manažer projektu PPUČ, a Dana Pražáková, z kabinetu ústředního školního inspektora. V dopoledním programu byla následně na základě skupinové práce otevřena diskuse s cílem zjistit, jaká jsou očekávání účastníků panelu a za jakých okolností budou považovat svou účast v panelu za přínosnou pro sebe a vzdělávací systém. Hosté a stálí členové následně prezentovali výsledky. Prezentace jsou zaznamenány na videu:
má zajistit sbližování představ, pojetí, terminologie a dílčích výkladů týkajících se gramotnosti, které se promítají dále do kurikula nebo do aktivit MŠMT (výzvy k realizaci projektů OP VVV, DVPP apod.);
má zajistit komunikaci a koordinaci i velmi různorodých subjektů, sdílení, resp. korigování vizí a představ;
má přispívat ke všeobecnému posunu k podpůrné kultuře na různých úrovních vzdělávání vč. každé mateřské a základní školy;
má vytvořit či všem zprostředkovat opravu kvalitní inspiraci do výuky, referenční rámce růstu gramotnosti u dětí a žáků a rámce pro sebehodnocení učitelských dovedností tuto gramotnost rozvíjet;
má být prospěšný pro děti a žáky tím, že se bude podílet na zlepšování národního projektovaného kurikula v připravovaných revizích RVP;
má pomoci zkvalitnit počáteční přípravu učitelů, jejich celoživotní podporu a vzdělávání a inspekční činnost;
má propojit daleko pevněji učitele, odborníky na didaktiku dětí a mládeže, zejména v psychodidaktickém ohledu, se speciálními pedagogy.
odborný panel:
požaduje po organizátorech systematickou a soustavnou práci, založenou primárně na společných prezenčních jednáních;
požaduje po organizátorech kvalitní přípravu a organizaci, aby všichni věděli, „jak a co“, a to dostatečně dopředu – s tím souvisí dobré plánování a prioritizace obsahu;
by měl být pracovním společenstvím s otevřenou kulturou komunikace a s dostatečnou mírou kritičnosti;
by měl být v kontaktu s lokálními a regionálními autoritami a s konkrétními školami či existujícími komunitami učitelů.
Rizika v činnosti odborného panelu:
příliš široký záběr;
formalismus, činnost nebude mít reálný dopad nikde a na nikoho, nebo jen velmi dílčí;
panel se neshodne ani na dílčích východiscích spolupráce;
co když je schopnost číst natolik individuální a natolik determinovaná rodinným dědictvím, že je snaha podpořit každého žáka více méně marná;
co s inkluzivním vzděláváním, které je nyní velkou starostí mnoha ředitelů, zvládnou další „prioritu“;
respektovat a zachovávat specifika např. mateřských škol, prvního stupně (např. nenutit děti psát souvislý text v MŠ).
Odpolední část byla rozdělena do dvou bloků. V prvním byla opět ve skupinách diskutována vize odborného panelu, jak ji zformulovali jádroví členové a odborný garant. Ve druhé části byla prezentována praktická ukázka práce učitele rozvíjejícího čtenářské dovednosti a strategie žáků. Učitelka na videu má k dispozici konzultanta či mentora, s nímž pravidelně diskutuje o kvalitě realizované výuky a její účinnosti a efektivitě vzhledem ke čtenářským cílům. Před odchodem jsme ještě hosty požádali o zpětnou vazbu v plénu a o vyplnění zpětnovazebního dotazníku.
Výsledky skupin prezentovali opět stálí členové panelu, a to tak, že měli vybrat z aktivit pro učitele, které realizovaly jejich projekty, jednu, která přinesla prokazatelně výrazný efekt v rozvoji čtenářské (pisatelské) gramotnosti dětí nebo žáků.
Vybrané závěry této části programu:
efektivními se jeví postupy zařazované pravidelně, dlouhodobě, s jasným cílem monitorovatelným na jednání či výkonu žáků:
dílny, čtení, čtenářské kluby, systematické zařazování metod RWCT;
často obsahují společný prvek: dlouhou fázi tichého čtení doplněného aktivitami před a po čtení;
odborníci panelu do rozvoje gramotnosti zahrnují neoddělitelně psaní a čtení;
objevily se i postupy více angažující jen žáky (sebehodnoticí mapy učebního pokroku), popř. jen učitele (referenční rámec);
důležité impulzy se týkají spolupráce institucí a koordinace jejich aktivit prostřednictvím pojetí gramotnosti, společného učení (či akčního výzkumu), ale i sdílení služeb: vysoké školy, střední školy, zřizovatelé, obecní knihovna a školní knihovny apod.;
k dalšímu využití v systému (šablony…) i ve školách a v tomto projektu je zde daleko více impulzů; bude-li příležitost, PPUČ iniciuje ve školách jejich další zkoušení, popř. záznam i s učitelskou reflexí.
Další část uvedl M. Šlapal poukazem na významnou složku mistrovství učitele – na profesní vidění. Tím uvedl aktivitu opřenou o videozáznam části hodiny paní učitelky z jedné základní školy v České republice vč. kolegiální reflexe. Vybraná aktivita se týkala toho, jak učitelka nenásilně, v přirozené diskusi vede žáky k uvědomění si určitých ustálených motivů v pohádce, které čtenáře vedou příběhem, tvoří jakousi kostru děje, oddělují dějové sekvence a mají další smysl v narativu pohádky či povídky. Pozoruhodné je to, že učitelka k tomuto vedení nemusela používat žádnou prezentaci, a už vůbec žádná opěrná slůvka, většinou pojmy založené na latinském názvosloví oboru. Komunikaci dominuje zájem o to, co říkají ostatní, navazování žáků na promluvy jiných žáků, zpětnovazební komunikace učitele starající se o komfort žáků v diskusi.
Videozáznam hodiny a následnou diskusi je možné zhlédnout v následujícím videu. Analýzy a hodnocení v diskusi panelisty může čtenář tohoto článku ještě konfrontovat s tím, jak se hodnotila sama učitelka v kapitole „reflexe práce učitelky“.
Rozsáhlá diskuse měla za cíl sladění profesního vidění a vědění (uvažování o kvalitě), co se týká výuky, s potenciálem rozvíjet čtenářskou (pisatelskou) gramotnost. Hlavní rys mistrovství učitelky, na nějž se v diskusi poukázalo, byla právě otevřená, zpětnovazební komunikace se záměrem podporovat žáky, ale neovlivňovat je příliš, spíše diskusi moderovat a upozorňovat na důležité detaily či naopak klíčové myšlenky.
Na závěr proběhla reflexe celého setkání. Účastníci se shodli na tom, že tento způsob práce směřuje k cíli, tedy ke slaďování pojetí gramotnosti ve smyslu představené vize, a vyjádřili zájem dále spolupracovat, bude-li součástí panelu také rozhodovací sféra a budou-li myšlenky setkání dále díky účastníkům rezonovat v celém vzdělávacím systému. Jádro panelu připraví do konce roku 2017 bodový plán činnosti odborného panelu, vybere klíčové faktory rozvoje čtenářství napříč systémem, na minikonferencích odborného panelu je bude postupně otevírat, umožní širokou diskusi a sbližování pohledů a pojetí gramotnosti v rámci vzdělávacího systému.
