Prostředí a vybavení MŠ a ZŠ pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení dětí a žáků
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Prostředí a vybavení MŠ a ZŠ pro rozvoj digitálních kompetencí a informatického myšlení dětí a žáků
5,0 (2 hodnocení)
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Program akce byl zaměřen na diskusi a sdílení zkušeností MŠ a ZŠ k tomu, jak zajišťovat udržitelnou obnovu digitální techniky ve škole a také, jak zajistit její udržitelnou správu a metodické vedení celého pedagogického sboru. Nabízíme Vám stručný report z akce a v přiložených videích si můžete prohlédnout příspěvky jednotlivých vystupujících.
Celou konferencí provázel Jan Berki, který na začátek akce představil její smysl a cíl a také program dne. Jan Berki je zkušený zástupce zřizovatele škol v libereckém kraji a autor podkladů v projektu iMyšlení, aktuálně pracuje v NPI ČR na podpoře škol při inovacích ŠVP v oblasti informatického myšlení. V rámci úvodního slova vedení projektu (
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Teoretický
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština
Diskuze (1)▾
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
David Hawiger10. 8. 2021
Díky moc za rozpracovaný článek, již předám dál...
Mám jen jeden dotaz - chybí v článku video 09 o tom, jak správu ICT řeší v Plzni. Jde to prosím napravit?
Seriál
Minikonference odborných panelů projektu PPUČ pro čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost
) Podpora práce učitelů, který představil Petr Naske, seznámila Eva Fanfulová, garantka digitální gramotnosti projektu PPUČ, účastníky akce se svým týmem odborného panelu digitální gramotnosti, který celou akci připravil, podílel se na její realizaci a formulaci shrnutí a doporučení.
Aktuální informace z probíhající metodické podpory základním školám v oblasti proměny výuky směřující k informatickému myšlení a digitální gramotnosti dětí a žáků představila Daniela Růžičková (VIDEO 02). V kontextu aktuálních změn tak zaznělo, jaký vztah má digitální gramotnost a digitální kompetence, jak digitální kompetence ovlivňuje vzdělávací obsah napříč vzdělávacími obory a také, jak na změny ve školách.
Zkušenosti z konkrétních škol a příběhy konkrétních ICT metodiků/koordinátorů v další části akce představili pozvaní hosté ze škol. Tuto sekci moderovali Daniel Janata a David Hawiger. Vyzývali všechny diskutující, aby akcentovali svůj pohled na konkrétní role ve škole. Měli jsme tak možnost seznámit se s přístupem Jiřího Dvořáka (ředitel ZŠ Lesní, Liberec, VIDEO 03, VIDEO 04, VIDEO 05, VIDEO 06), Tomáše Nováka (ICT metodik ZŠ Bezručova, Hradec Králové, VIDEO 03, VIDEO 04, VIDEO 05, VIDEO 06) a Dagmar Nebuželské (učitelka ZŠ TGM a gymnázium Česká Kamenice, VIDEO 03, VIDEO 04, VIDEO 05, VIDEO 06). Zazněly zajímavé příklady dobré praxe, jak si prostředí pro digitální vzdělávání ve škole dlouhodobě budovat a opečovávat. Panelisté popsali své potřeby od zřizovatelů, vedení škol i státu. Příspěvky hodně směřovaly k uplatňování spolupráce ve sborovnách, sdílení kapacit a know-how. Základním předpokladem takové spolupráce a sdílení je vzájemná důvěra všech zapojených aktérů a ochota každého se aktivně zapojovat.
Za MŠMT v další části akce vystoupila Lucie Gregůrková (VIDEO 07), vedoucí oddělení podpory digitálního vzdělávání, která představila aktuální plány MŠMT na podporu digitálního vzdělávání související s podporou vedení škol zajistit obnovu a správu digitální vzdělávací infrastruktury. Klíčovými slovy vystoupení byly příležitosti, jako je Národní plán obnovy, připravovaný nový operační program Jan Amos Komenský a IT správa.
Velmi inspirativní vstup měl v další části akce Ondřej Neumajer (VIDEO 08), odborník NPI ČR na oblast digitálního vzdělávání. Ondřej Neumajer z nadhledu popsal hlavní příležitosti a rizika aktuálních trendů v digitálním vzdělávání a zaměřil se především na příležitosti z nově schváleného upraveného rámce pro specializační studium pro ICT koordinátory/metodiky. Zajímavými momenty jeho vstupu byly zejména části: právní aspekty práce ICT koordinátora, jeho pracovní náplň a doporučené role a kompetence v rámci školního týmu.
Na kontexty a trendy navázal Miroslav Nozar, zástupce Správy informačních technologií města Plzně (VIDEO 09). Jde o organizaci, která pro školy zřizované Magistrátem města Plzně zajišťuje pravidelnou podporu pro zajištění správy a kybernetické bezpečnosti informačních systémů, PC učeben a dalšího vybavení. Zkušenosti a příklady dobré praxe spolu s ním komentovala Zdeňka Vrátníková, ředitelka a ICT koordinátorka 13. ZŠ, Habrmannova, Plzeň.
S ohledem na probíhající intervence MŠMT v oblasti ESF fondů nemohl chybět hlas zástupců Místního akčního plánování. MŠMT dlouhodobě podporuje budování prostoru pro spolupráci zřizovatelů škol a starostů se školami v rámci celých regionů jednoho ORP a s dalšími aktéry (firmy, neziskový sektor a další). Lídry místního akčního plánování jsou na většině území ČR samotní zřizovatelé škol (obce s rozšířenou působností) a místní akční skupiny. Zástupce jedné MAS (místní akční skupiny) Jan Machek, MAS Královédvorsko, vystoupil se svým příkladem dobré praxe ke sdílené učebně robotiky a informatiky (VIDEO 10).
Velký úspěch na akci mělo vystoupení Michaely Trejtnarové z MŠ Náchod, Havlíčkova (VIDEO 11), která velmi srozumitelným způsobem vysvětlila potřeby k zajištění základního prostředí pro rozvoj digitálního prostředí pro učení dětí v MŠ. Pod heslem 7 × 1 nám představila námět, aby ideálně každá MŠ měla pro jednu třídu jeden notebook, pro jednu MŠ jednu interaktivní tabuli, jednoho správce sítě, který by docházel kontrolovat stav zařízení a podpořit sborovnu jedenkrát za měsíc a jedenkrát za 5–6 let vyměnit notebooky.
Posledními vstupy byly příklady inspirativní praxe ze ZŠ Bolešiny (Michael Burianek, VIDEO 12) a ZŠ Lesní, Liberec (Tomáš Řebíček, VIDEO 13). Na konkrétních příkladech škol byly vidět detaily všeho, co je třeba při vybavování škol zajistit: nabíjení zařízení, zajištění prostoru pro půjčování, rezervace zařízení a učeben a další.
V poslední části akce se účastníci rozdělili do sekcí v online platformě ZOOM a diskutovali o míře pokroku jednotlivých škol v budování prostředí pro digitální vzdělávání. Využity byly čtyři stupně rozvoje škol tak, jak je používá Profil Škola 21 a jak jsou vidět z tohoto obrázku.
Účastníci v sekcích diskutovali o rozdílnosti málotřídních škol, středně velkých či velkých škol, mateřských škol. Všechny skupiny pracovaly v prostředí Jamboard, výstupy jsou dostupné online v této složce (odkaz na složku).
Na závěr akce představili jednotliví facilitátoři skupin hlavní zjištění a doporučení z diskusí. Daniela Růžičková a Eva Fanfulová uzavíraly akci výčtem toho, co vyšlo z diskusí jako hlavní zjištění (VIDEO 20). V rámci spolupráce NPI ČR a MŠMT byla po akci všechna zjištění předána MŠMT v rámci řídicího výboru projektu PPUČ a dalších týmů v oblasti digitálního vzdělávání.
Mezi hlavní výsledky a doporučení akce tak patří
zjištění, že s digitálním vzděláváním je třeba myslet i na proměnu prostorů a učeben, počítat s tím, že se zdi a bariéry mezi vyučovacími předměty/třídami digitálním vzděláváním boří
zdůraznění, že v oblasti „školní digitální infrastruktury“ a její správy budou narůstat očekávání směrem ke zřizovatelům především ZŠ a MŠ; zajistit základní vybavení a odpovídající správu je nutným krokem
ve škole je vhodné myslet i na jiné pedagogické pracovníky – asistenty pedagoga, pracovníky školní družiny, poradenský personál
Těšíme se s Vámi na viděnou při poslední minikonferenci digitální gramotnosti na podzim 2021. Sledujte newsletter projektu PPUČ, viz https://gramotnosti.pro/#newsletter.
