Šestá minikonference odborného panelu digitální gramotnosti a informatického myšlení
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Digitalizace ve vzdělávání
Šestá minikonference odborného panelu digitální gramotnosti a informatického myšlení
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ) uspořádal 14. listopadu 2019 šestou minikonferenci odborného panelu pro rozvíjení digitální gramotnosti a informatického myšlení. Minikonference proběhla na Obchodní akademii v Praze-Holešovicích. Setkání se zúčastnili členové týmu projektu PPUČ, učitelé ze škol a akademičtí pracovníci z vysokých škol.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV).
Úvodního vystoupení konference se ujal Ing. Bořivoj Brdička, Ph.D. a přednesl příspěvek s výstižným názvem Ovládej, abys nebyl ovládán. Poukázal na zrychlující se vývoj světa, připomenul různé modely inovací a změn výukových postupů, možnosti rozvoje kompetencí učitelů a na závěr přidal náměty, jak se uplatnit s využitím inteligentních strojů.
V příspěvku Ing. Evy Fanfulové, odborné garantky digitální gramotnosti, jsme si připomněli, jak rychlý je vývoj v oblasti digitálních technologií v technických oborech a jak je nutné tyto rychlé změny promítat i do vzdělávání. Jinak se projektuje v době, kdy již existují první stavby vyrobené 3D tiskem z betonu.
V dalším příspěvku nastínila Mgr. Daniela Růžičková, garantka vzdělávací oblasti Informatika a Informační a komunikační technologie, co je nového v revizích informatiky a ICT. Vysvětlila připravený koncept revize ICT kurikula a také princip průřezovosti digitální gramotnosti napříč vzdělávacími oblastmi.
Příspěvek Mgr. Petra Naskeho, hlavního manažera projektu PPUČ, a Mgr. Lenky Urbanové, manažerky technické podpory v projektu PPUČ, představil aktuální aktivity a novinky projektu Podpora práce učitelů.
Posledním dopoledním příspěvkem bylo vystoupení Mgr. Štěpánky Baierlové, učitelky matematiky a informatiky na ZŠ Lerchova, Sušice. Příspěvek Štěpánky Baierlové nesl název Digitální gramotnost a robotika a ukázal posluchačům pronikání digitálních technologií a robotů do praktického života kolem nás. Viděli jsme obrázky z robotické vinárny, video o samořiditelných robotech na letišti a dověděli jsme se, jak umělá inteligence skládá hudbu. Dále se lektorka zaměřila na to, jaké dovednosti jsou potřeba v současné době rozvíjet a jak můžeme ve školách začít.
Odpoledne očima jedné z účastnic
Odpolední část byla věnována příkladům dobré praxe. V rámci workshopů jsme se seznámili s aktivitami, které přirozeným způsobem rozvíjejí u dětí digitální gramotnost. Program byl opravdu pestrý. Jak učit žáky technologie ovládat, aby jimi nebyli ovládáni? Jak je učit, aby na technologiích nebyli závislí? To byly otázky, kterými svůj vstup začal Jaroslav Mašek. Poukázal na nebezpečí digitální závislosti a ve své inspiraci ukázal pět způsobů cesty k digitálního minimalismu, který nám vědomě umožňuje převzít kontrolu nad časem stráveným u počítače či telefonu.
Petr Bendl představil možnosti projektové výuky na příkladu inspirace Žíznivé úspory. Cílem bylo zjistit, jakou máme denní spotřebu vody. Žáci během projektu zjišťovali informace o spotřebě pračky, myčky a dalších zařízení v domácnosti, zjišťovali, kolik vody spotřebují během koupání. Své poznatky zaznamenávali a společně vyhodnocovali. Umím si představit rozšíření, kdy získané informace budou žáci sdílet pomocí vhodných nástrojů a vytvářet společný výstup. Možná by se dala využít i aplikace Science Journal, o které byla řeč později.
V dalším příspěvku jsme si pod vedením Ivy Loužecké vyzkoušeli pokusy na vlastní kůži, tedy spíše na vlastní uši. Společně jsme vytvořili stupnici hluku, naměřili hladinu ticha i hlasitého potlesku. Naměřené hodnoty jsme průběžně zaznamenávali a sdíleli v aplikaci Science Journal, kde je někteří z nás doplňovali i vlastními fotografiemi a nákresy. Měření prostřednictvím aplikace je opravdu jednoduché, stačí nám mobilní zařízení a pro sdílení dat připojení na internet.
Poslední dvě inspirace byly v režii Petry Boháčkové a Slávka Hory, nejprve jsme rozmluvili Jana Ámose Komenského v aplikaci Chatterpix Kids, vytvářeli digitální záznam zvuku a diskutovali o tom, kde všude by se tato aplikace dala využít. Nápadů padala spousta – dějepis, jazyková výuka, ale uplatnění jsme našli i v matematice.
Závěrečný příspěvek byl věnován QR kódům a jejich využití v různých výukových aktivitách. Zakódovat se dají odkazy, textové informace, ale také zvukový záznam. QR kódy mohou sloužit jako kontrola řešení, dá se pomocí nich vytvořit hra, nebo dokonce je lze použít jako vstupenku do třídy či k rozdělování do skupin. A samozřejmě to může být přirozený vstup do tématu kódování a šifrování.
Během celého odpoledne se v paralelní sekci mohli účastníci seznámit s aktivitami pro rozvoj logického myšlení. Byli zde k dispozici Bee-Boti, Scottie Go!, logická hra Club 2 % a velké množství pomůcek, které byly pořízeny formou 3D tisku. Vše jsme si mohli vyzkoušet, osahat a společně s lektorkou Evou Fanfulovou zauvažovat o využití ve vlastní výuce.
Tématem konference byla digitální gramotnost, proto všichni lektoři na závěr zdůraznili, jakým způsobem předvedené aktivity rozvíjejí digitální gramotnost žáků, a pro snazší orientaci k aktivitám přiřadili i očekávané výsledky učení digitální gramotnosti.
Technologický pokrok nezastavíme, je potřeba, abychom naše žáky připravili na budoucnost, aby se ve světě digitálních technologií neztratili. Na vlastní kůži jsme si dnes vyzkoušeli, že to jde – přispět může každý z nás v jakémkoli předmětu, stačí se jen nebát a některé aktivity začít přirozeně zařazovat do výuky.
