Cizí jazyky – Jak na digitální kompetence na 1. stupni ZŠ
4,0 (1 hodnocení)
Vyučujete na 1. stupni základní školy a rádi byste do výuky zařadili digitální technologie? Nebo již digitální technologie zařazujete, ale hodila by se vám další inspirace? V následujícím seriálu článků vám přinášíme desítky konkrétních námětů „jak na digi na 1. stupni ZŠ“ ve výuce.
Vyučujete na 1. stupni základní školy a rádi byste do výuky zařadili digitální technologie? Nebo již digitální technologie zařazujete, ale hodila by se vám další inspirace? V následujícím seriálu článků vám přinášíme desítky konkrétních námětů „jak na digi na 1. stupni ZŠ“ ve výuce.
Více o seriálu článků a o tom, jak s jednotlivými náměty pracovat si přečtete zde.
Pokud některý z námětů ve svých hodinách vyzkoušíte, napište k němu komentář níže pro nás i pro ostatní učitele.
Náměty jsou rozdělené po tématech, v tomto díle se věnujeme tématu Cizí jazyky.
Fake news
Cíl: Vytvořit jednoduchou falešnou zprávu a krátce popsat, proč je třeba přistupovat k informacím v digitálním prostředí kriticky a ověřovat si jejich pravdivost.
Ve skupině (3–4) nakreslete obrázek nereálného (neexistujícího, bájného zvířete/tvora).
Učitel nakreslené obrázky vyfotí pomocí mobilního telefonu nebo fotoaparátu (pokud má k dispozici) a fotku vám pošle na váš školní e-mail nebo uloží do sdíleného úložiště, potom si ve skupině společně připravíte popis obrázku na 5–6 vět.
Otázky k popisu ve výuce angličtiny: What is it? What colour is it? Is it big/small? Describe its body. Where does it live? What can/can´t it do? … Odpovídejte celou větou na otázky, tvořte tak jednoduché věty. S aplikací je možno pracovat i v jiném cizím jazyce, případně v českém jazyce, tam nebude nutno zadávat otázky.
Vyučující vaše popisy zkontroluje a pomocí formativního hodnocení nechá skupinu opravit si své případné chyby.
Seznamte se saplikací na tvorbu fake news. Vyučující vám promítne přes dataprojektor, vysvětlí a ukáže, jak s aplikací pracovat. Odkaz vám pošle do chatu nebo přes váš žákovský e-mail.
Ve skupinkách tvořte své Breaking News – zprávy o zvířeti, které podle vašich falešných informací opravdu existuje, využijte svůj obrázek a připravený popis.
Výslednou vyrobenou falešnou zprávu pošlete vyučujícímu prostřednictvím žákovského e-mailu jako printscreen nebo z aplikace stažený obrázek.
Porovnejte vytvořené zprávy – pokud některá skupina kromě prostého popisu napsala i nějakou zajímavost, je zpráva pro čtenáře atraktivnější. Jsou naše zprávy uvěřitelné? Jak se před takovými zprávami chránit? V průběhu diskuze dojde k důležitému poznání, že kdokoli může (i my už to umíme) vytvořit falešnou zprávu, je tedy třeba být opatrní a kriticky vyhodnocovat obsah.
Diskuzi lze doplnit dalšími informacemi o tom, jak rozlišit falešnou zprávu od pravdivé:
Nejjednoduššími ukazateli nedůvěryhodnosti zprávy jsou titulky VELKÝMI PÍSMENY a náhledové obrázky, které jsou zjevnými fotomontážemi.
Nezůstaňte jen u přečtení titulku. Zpráva samotná nemusí titulku vůbec odpovídat.
Podívejte se, kdo je autorem textu. Je redaktor nepodepsaný?
Zkontrolujte datum zprávy. Na sociálních sítích se často sdílí i několik let staré články, které navozují dojem, že souvisí s aktuálním děním.
Věnujte pozornost fotografiím v článku. Jednoduchá kontrola pomocí vyhledávače (v prohlížeči Google Chrome stačí kliknout na obrázek pravým tlačítkem a vybrat Vyhledat obrázek pomocí vyhledavače Google) může ukázat, že fotka ve skutečnosti s tématem článku nesouvisí a je pořízená v jiném čase nebo na jiném místě.
Přemýšlejte, jaký pocit ve vás článek vyvolává. Pokud vás rozčílil už titulkem a jeho obsah je pobuřující, může být vyvolání emocí bez ohledu na pravdivost odkazu jeho jediným cílem.
Pokud se zpráva jeví podezřele, zkuste ji ověřit ze seriózních zdrojů – buď pomocí vyhledávání, nebo přes specializované weby, které se vyvracením hoaxů a falešných zpráv zabývají. V Česku jsou to webycz a manipulatori.cz, pro zahraniční zprávy napříkladsnopes.com.
Pokud si nejste jistí, že je článek pravdivý, nesdílejte ho.
Tvoříme komiks v angličtině
Cíl: Posílit a rozvinout dovednost práce s e-mailem, s aplikacemi, s myší. Použít modální sloveso can v jednoduchém komiksovém příběhu.
Vysvětlete krok za krokem, co je třeba udělat – nejprve se zaregistrovat (bez registrace by nebylo možné se k práci vrátit ani ji odeslat formou odkazu) pomocí modrého tlačítka vpravo SIGN IN TO SAVE ONLINE. Po přihlášení se objeví druhé menší modré tlačítko – SAVE – pomocí něj je možné si komiks uložit a pak ho přes UPDATE můžeme kdykoli upravovat.
Ukažte postupně vlastní tvorbu komiksu, jak vybrat pozadí, postavy, bubliny, jak vložit text. Ovládání je intuitivní, vše postupně přidáváme do prázdných slidů.
Zadání pro žáky:
Zaregistrujte se do aplikace – stačí jen přezdívka a heslo, vytvořte komiksový příběh (minimálně 5 slidů, použijte sloveso can, can´t, otázku Can you…?). Svému komiksu dejte název a vyplňte také jméno autora (bílé rámečky – nepoužívejte své pravé jméno, nahraďte ho přezdívkou). Vytvořený komiks si uložte (SAVE) a pošlete mi odkaz na něj přes e-mail.
Žáci tvoří komiks na zadané téma.
V následující vyučovací hodině dejte žákům zpětnou vazbu pomocí formativního hodnocení.
Žáci se vrací ke svému příběhu a opravují případné gramatické chyby.
Nasdílejte jednotlivé vytvořené komiksy přes obrazovku, ostatní žáci se seznamují s příběhy, učitel vede žáky k vrstevnickému hodnocení – tak, aby zazněla vždy nejprve pozitiva a pak případně návrhy na vylepšení.
Tvoříme dotazník
Cíl: Rozvíjet dovednost tvoření otázek, vytvořit dotazník na dané téma, sdílet odkaz na dotazník, vyhodnocovat dotazník.
Vymyslete témata blízká žákům, na která budou tvořit dotazník, a připravte si aplikaci na tvorbu dotazníku – např. Forms přes Teams nebo Google Formuláře.
Rozdělte žáky do skupin – počet žáků ve skupině ideálně 3–4.
Seznamte je s tím, že dnes budeme tvořit dotazníky. Na úvod můžete žákům nějaký dotazník zadat k vyplnění nebo ukázat přes dataprojektor.
Dejte žákům na výběr 2–3 témata k tvorbě dotazníků (plány na víkend, cíl výletu, v angličtině What can you do? – Can you swim/ski/draw…?) a seznamte je s nástrojem na tvoření dotazníků – možnosti otázek, odpovědí – výběr z možností, otevřené otázky… Ukažte příklady dobré a špatné praxe – např. nejasné otázky, špatné formulace, nevhodný výběr z odpovědí apod.
Vysvětlete žákům, jak bude vypadat jejich úkol – stanovit si, co chceme dotazníkem zjistit, vytvořit dotazník na vybrané téma, poslat dotazník ostatním skupinám a vyučujícímu (např. přes chat v Teams jako odkaz) a odpovědi vyhodnotit.
Popište obrázek pro AI
Cíl: Rozvíjet schopnost popsat obrázek v anglickém jazyce (nebo jiném cizím jazyce) a učit se základy promptování – co to je umělá inteligence, co je to prompt, jak můžeme AI využít pro tvorbu obrázků.
Rozdělte žáky do skupin – počet žáků ve skupině ideálně 3–4.
Seznamte je s tím, že dnes budeme pracovat s AI – ve 4.–5. třídě ještě žáci sami s umělou inteligencí pracovat nemohou ani se souhlasem rodičů, ale můžeme jim vysvětlovat a ukazovat, co umělá inteligence umí a s čím nám může pomoci.
Domluvte se se žáky, jak se bude jejich skupina jmenovat, společně se domluvte na způsobu bodování a seznamte žáky s generátorem obrázků. Přes dataprojektor nasdílejte žákům svou obrazovku a ukažte jim, co jste zadali a jaký obrázek AI vytvořila, a vysvětlete, co je to prompt.
Vysvětlete žákům, jak bude vypadat jejich soutěžní úkol – žáci uvidí obrázek a jejich úkolem bude odhadnout co nejpřesněji zadání.
Aktivita s 4–5 obrázky zabere cca 30 minut, žáci si procvičí popis obrázků zábavnou formou – od jednotlivých slov se posouvají k přesnější formulaci ve stylu: člen + přídavné jméno + podstatné jméno. Žáci řešení zapisují na papír a učitel projde postupně skupinky a vyhodnotí, která skupina byla nejblíže, a body zapíše na tabuli. Pokud se řešení více liší, je dobré i nechat zástupce skupinky napsat ho poté na tabuli.
Pozor – v neplacené verzi je omezený počet promptů (např. v Gencraft je 5 promptů na den – informaci najdete na horní liště). Prompty si vždy připravte předem. Pracujte s dataprojektorem tak, aby žáci viděli nejprve jen obrázek (pomocí freeze a zoom). Bodujte tak, abyste vždy žáky povzbudili.
Přes nahrávku AI TTS k vlastnímu zvuku
Cíl: Vytvořit jednoduché video, kde propojí obrázek s vlastní nahrávkou. Používat AI k pokroku ve svém učení.
Seznamte se s AI aplikací TTS pro převod textu do zvukové nahrávky.
Žáci si připraví text o svém vlastním/oblíbeném/vysněném zvířátku, nakreslí obrázek.
Učitel sdílíaplikaci TTS na převod textu do zvukové podoby přes dataprojektor. Vysvětlí krok za krokem, co je třeba udělat – nejprve přepsat text do rámečku, potom vybrat jako cílový jazyk angličtinu, je možno i vybrat, zda chceme mužský nebo ženský hlas, a vyzkoušet různé hlasy, v angličtině je v aplikaci velký výběr mužských i ženských hlasů. Aby nám aplikace převedla text do nahrávky, musíme označit modré tlačítko CONVERT. Protože se jedná o AI aplikaci, žáci jsou omezeni věkem, a proto nebudou převádět text sami, text si přepíšou a odešlou učiteli, který text vloží.
Žáci text přepíšou a v elektronické podobě ho pošlou učiteli, který text převede do hlasové nahrávky (žák sleduje celý proces, vybírá si hlas) a pošle žákovi nahrávku jeho textu ve formě MP3.
Žáci si nahrávku několikrát poslechnou a potom si sami několikrát přečtou text, učí se číst text se správnou výslovností. Potom pomocí mobilu a audiozáznamu nahrají svou vlastní nahrávku a odešlou ji učiteli.
Učitel nahrávku zkontroluje, případně pomocí formativního hodnocení s žákem pracuje na další verzi nahrávky.
Pokud je nahrávka v pořádku, žák pracuje dál. Vyfotí svůj obrázek a pomocí aplikaceCapCut na mobilu propojí nahrávku s obrázkem a vytvoří krátké video.
Učitel sdílí vytvořená videa včetně zvuku přes dataprojektor, společně práci hodnotí, učitel vede žáky k vrstevnickému hodnocení tak, aby zazněla vždy nejprve pozitiva a pak případně návrhy na vylepšení. Ze všech vytvořených videí (nebo několika vybraných) pak může složit krátké pásmo.
Vyzkoušeli jste některý námět ve třídě s žáky? Napište nám o tom do komentářů u daného námětu či konkrétní aktivity. Pozn.: komentáře lze vkládat po přihlášení na Metodický portál.
Na co bychom se měli sami sebe ptát?
Každá správná hodina by měla být zakončena reflexí nejen s žáky, ale i učitel by si měl umět položit některé otázky a hledat na ně odpovědi.
Zde jsou některé z mnoha reflektivních otázek, které mohou sloužit k zamyšlení nad tím, co a proč v hodině děláme, na co u žáků navazujeme a kam směřujeme.
Reflektivní otázky pro učitele:
Co bych bez digitálních technologií při výuce dělal/a obtížně nebo nedokázal/a?
V čem digitální technologie pomohly mým žákům při učení?
Co jsem se jako učitel/učitelka naučil/a?
Do jaké míry se žáci aktivně zapojili do výuky a jak se mi podařilo toho dosáhnout?
Na co přesně danou aktivitou u žáků navazuji (z hlediska oboru i digi) a kam tím směřuji?
Co se žáci danou aktivitou skutečně naučili?
Které digitální dovednosti/znalosti žáci aktivitou rozvíjeli?
Co jsem při realizaci námětu „jak na digi na 1. stupni ZŠ“ změnil/a a proč?
Co bych rád/a předal/a kolegům/kolegyním?
Jaká pravidla je podle mě důležité nastavit s žáky po realizaci námětu „jak na digi na 1. stupni ZŠ“?
Jaké další otázky si chci položit?
V souvisejících materiálech/odkazech níže najdete nejen další náměty k jednotlivým tématům, ale také vybrané náměty rozpracované do výukových aktivit do hodin, zahrnující jak zadání pro žáky, tak i informace a metodické poznámky pro učitele.
