Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Zavedení CLILu ve škole
3,5 (4 hodnocení)
6. kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně ZŠ se zaměřuje na kritéria, která musí každá škola zvážit, pokud se rozhodne zařadit výuku CLIL do svého vzdělávacího programu. V úvodu ukážeme dva přístupy, které škola může využít při zvažování zavedení CLILu. Škola stanoví kritéria, která bude nutné naplnit, a provede audit i SWOT analýzu. Oba přístupy se vhodně doplňují. Dále se kapitola věnuje jednotlivým aspektům plánování a zavádění CLILu, které musí škola brát v úvahu, například učitelům, žákům, rodičům a vhodným materiálům pro CLIL.
Při zavedení CLILu musí brát škola v úvahu například tyto aspekty:
a) Posouzení proveditelnosti zavedení CLILu. b) Využití stávajících modelů CLILu (např. CLIL projekty a programy bilingvního vzdělání), které nám přináší cenné informace při rozhodování, zda přistoupit k implementaci. c) Stanovení minimální požadované jazykové úrovně učitelů i žáků. d) Vyučovací předměty, kterých se CLIL výuka bude týkat. e) Začlenění (a vyškolení) učitelů, kteří se programu přímo účastní nebo budou figurovat v roli poradců a konzultantů. f) Dostupnost vhodných didaktických materiálů od počátku plánování CLIL výuky. g) Hodnocení výuky ve spojitosti s CLILem. h) Stanovení podmínek rozvoje a vyhodnocení splnění daných podmínek CLIL programu. i) Výběr způsobu zavedení CLILu – kdy a pro koho. j) Rozhodnutí o aplikaci CLILu komplexně; CLIL pro všechny žáky nebo jakou metodu konkrétního výběru zvolit. k) Spolupráce s akademickým či jiným pracovištěm pro externí evaluaci.
6.1 Zhodnocení proveditelnosti a přijetí CLILu
Bilingvní vzdělání i integrace ve smyslu CLIL (na státních i soukromých školách) mají tendenci být selektivní v tom smyslu, že se rodiče, žáci a samotné školy rozhodnou pro studium v cizím jazyce. Jsou to často rodiče, kteří se ptají po zajištění takového vzdělání. Nicméně pokud považujeme CLIL za cestu k úspěšnému vzdělání, nemůže být spojován pouze s nadanými žáky nebo rodiči z vyšších a středních společenských vrstev. Země jako Španělsko a Itálie prošly jakousi demokratizací CLILu a je jistý předpoklad, že se Česká republika vydá stejným směrem.
V současné době je integrovaná výuka do určité míry
, i když tyto školy s CLILem cíleně nepracují. Žáci různých škol se učí cizí jazyk v kontextu více či méně odborných pojmů. Nicméně tento fakt nemusí přímo odpovídat metodám a pedagogickým postupům, tedy tomu, co rozumíme pod pojmem CLIL.
Bilingvní a mezinárodní školy mohou přinášet cenné poznatky a zkušenosti v počáteční fázi integrace cizího jazyka a výuky jiného předmětu. Jak soukromé, tak i státní školy mohou značně přispět svými malými pilotními projekty CLIL. Další poznatky o CLILu je vhodné čerpat ze zahraničí, kde se můžeme inspirovat úspěchem různých projektů a zároveň se i vyvarovat možných chyb. Zkušenosti a informace o CLIL mohou poskytnout odborníci na českých pedagogických fakultách, kteří jsou schopni poradit s konkrétními schématy implementace CLILu a možnostmi externí evaluace.
6.2 Uskutečnění auditu
Audit znamená přezkoumání a zhodnocení. Účelem auditu před zavedením CLILu je odhadnout, zda škola naplňuje nutná kritéria pro úspěšné zavedení CLILu a zda je schopna je udržet. V současné době v České republice neexistuje celonárodní projekt s podporou státu, který by vedl k plošnému zavedení CLILu, je tedy na zřizovatelích a školách samotných, zda a do jakého CLIL projektu (i mezinárodního) se zapojí a jaká kritéria pro ni budou platit. Uvádíme zde přehled několika obecných předpokladů a podmínek, které škola pro úspěšné zavedení CLILu musí splňovat:
a. jasné cíle, které zavedením CLILu sleduje, b. podporu CLILu ze strany vedení školy a pedagogického sboru, c. koordinaci CLIL aktivit školy (jak uvnitř školy, tak ve vztahu k dalším CLIL školám), d. dostatek materiálních zdrojů (včetně IT i jiného vybavení), e. přítomnost dostatečného množství členů učitelského sboru s patřičnou jazykovou vybaveností, f. další vzdělávání učitelů (alespoň části) v metodologii CLILu a cizím jazyce, g. schopnost vytvořit databázi výukových materiálů, ověřovat je v praxi a následně aktualizovat, h. souhlas učitelů s tím, že pro výuku budou používat tyto materiály a vytvářet také materiály vlastní, i. sdílení těchto materiálů s ostatními učiteli, případně jejich zveřejňování.
Pokud škola přistoupí k zavedení CLILu, pak se předpokládá, že se považuje za schopnou plnit požadované podmínky. Nastavení rozsahu CLIL programu v rámci dané školy plně závisí na dostupných lidských zdrojích. Vedení školy by mělo zvážit následující skutečnosti a jejich udržitelnost.
1. Učitelé programu CLIL. Kolik učitelů s odpovídající úrovní cizího jazyka bude k dispozici od prvního roku zavedení?
2. CLIL předměty. Kolik učitelů různých předmětů bude zpočátku k dispozici (s odpovídajícím jazykovým vybavením)? Čím více bude učitelů, tím spíš bude možné zavést horizontální politiku (více v kap. 7.6). Jaké materiály a didaktické pomůcky využitelné v cizím jazyce má škola pro dané předměty k dispozici?
3. Koordinace CLIL programu. Je vhodné, aby škola zvolila školního koordinátora CLIL před začátkem prvního roku programu, jelikož je klíčovou osobou celého procesu. Podobně jako koordinátor ŠVP zaštítí koordinátor spolupráci učitelů a postupné kroky zavádění CLIL. Koordinátoři mohou být také zodpovědní za vytvoření a udržování vazby (propojení) s jinými školami v rámci České republiky nebo v zahraničí.
4. Školní vzdělávací program. Jaký je rozsah CLILu, podoba či způsob integrace, kterou chce škola využít? Nabízí se několik různých možností, níže uvádíme tři nejčastější podoby:
a) Zavedení vyšší míry odborné slovní zásoby a tomu odpovídajících jazykových prostředků do hodin cizího jazyka a rozvíjení svých vlastních materiálů k tomuto účelu (tzv. soft CLIL). Tyto materiály mohou dokonce nahradit část obsahu osnov odborných předmětů, tak aby se (zbytečně) nepřekrývaly ve dvou vyučovacích předmětech. To samozřejmě vyžaduje správnou koordinaci organizace výuky, učitelů, osnov aj.
b) Zavedení krátkých didaktických vstupů cizího jazyka do těch odborných předmětů, které jsou vyučovány učiteli s dostatečnými jazykovými schopnostmi. Takové vstupy mohou trvat několik týdnů nebo mohou být rozloženy do celého školního roku. Daný vyučovací předmět je stále realizován převážně v českém jazyce, ale některé tematické celky nebo vyučovací jednotky jsou vedeny prostřednictvím CLIL jazyka.
c) Vyučovat celé pololetí nebo školní rok některé předměty v cizím jazyce (tzv. hard CLIL).
Všimněte si, že první podoba je program zaměřený na jazyk s jasnými jazykovými cíli, zatímco ostatní možnosti jsou zaměřené obsahově a cíle jsou koncepční a procedurální (založené na dovednostech). Tyto rozdíly jsou důležité v praxi CLILu, i když nemusejí nutně určovat celkový cíl školy. Podrobněji jsme se začlenění CLILu do vzdělávacího programu školy věnovali v samostatném článku, resp. v kapitole 5.2. publikace Cizí jazyky napříč předměty 2. st. ZŠ.
6.3 SWOT analýza
Zkratka SWOT1 označuje metodu používanou v marketingu a dalších analýzách, zejména při hledání nových možností růstu. Lze ji tedy vhodně použít i pro situaci škol, které chtějí zařadit CLIL do své výuky. Zatímco audit hodnotí připravenost školy na zavedení CLILu, soustředí se SWOT analýza na přínosy a rizika, která s sebou implementace CLILu ponese. Vždy existují problémy a obtíže spojené s přijetím nových metod výuky. SWOT analýza může být užitečná pro prevenci problémů, protože je předjímá, pojmenovává, a tím otevírá dveře k jejich řešení nebo kompenzaci. Je obtížné zobecnit v rozsahu této příručky principy praktické pro zavádění CLILu v České republice tak, abychom nabídli komplexní analýzu SWOT, ta ostatně musí být provedena vždy pro kontext konkrétní školy, ale některé znaky jsou (i dle výzkumu v jiných evropských zemích) stejné.
Mohou to být následující:
Silné stránky
Slabé stránky
CLIL může posílit image školy a zvýšit její příjmy.
CLIL zvyšuje celkovou dosaženou úroveň žáků v cílovém jazyce.
CLIL prokázal skutečné zlepšení studijních výsledků v daných předmětech.
CLIL může často také ovlivnit metodiku výuky v mateřském jazyce a stát se katalyzátorem pro všeobecné zlepšení pedagogické vzdělanosti ve škole.
Má také mnohem blíže k výuce na základě nadoborových dovedností (klíčových kompetencí), které jsou velkým přínosem jak v osobním, tak i profesním životě.
Horizontální zavedení CLILu (na různých úrovních současně) klade větší nároky na učitele a výukové zdroje.
S vertikálním zavedením CLILu (postupné zavádění od jedné úrovně) souvisí dlouhodobé jazykové školení. Otázkou je, které učitele na školení vybrat, kdo je bude financovat a v jakém časovém období proběhne.
Jen málo učitelů chce být navíc zapojeno do tvorby materiálů.
Je obtížné snížit počet hodin CLIL učitelům, aniž by to zatížilo ostatní učitele.
Hrozby
Příležitosti
Bude-li škola pro CLIL žáky vybírat, mohou se vytvořit nepřátelské kolektivy žáků a může to přispět k celkovému napětí ve škole.
Pokud škola přijme CLIL celoplošně (bez výběru žáků pro CLIL), spočívá hlavní riziko v tom, zda se s ním ztotožní všichni učitelé.
Další jazykové vzdělání a nová metodika příprav jsou časově náročné. Uvolňování učitelů z výuky je navíc náročné administrativně a finančně.
Učitelé, kteří nedosahují požadované úrovně cizího jazyka pro účast v CLILu, mohou mít pocit, že je jejich práce ohrožena.
CLIL přispívá k profesnímu pedagogickému rozvoji.
CLIL otevírá větší možnosti pro žáky ke studiu doma i v zahraničí.
CLIL může přispět k zisku dalších financí škole v rámci státních nebo ESF dotací.
CLIL může umožnit škole stát se součástí regionálních, národních a mezinárodních sítí učitelů a žáků, kteří jsou zapojeni do podobných programů.
6.4 Krátkodobé a dlouhodobé cíle implementace
Krátkodobé a dlouhodobé cíle odkazují přímo na vzdělávací cíle školy. Jsou obvykle charakterizovány v oblasti administrativní, jazykové a pedagogické.
Typicky administrativní oblastí CLIL je samotná organizace výuky. Postmoderní éra je spojená s rozšířením vzdělávacích předmětů, jako jsou informační a komunikační technologie, politologie, etika a občanská výchova. Většina škol se snaží nabízet výuku nejméně dvou až tří cizích jazyků. Časová dotace pro tyto vyučovací předměty zůstává však stále stejná a nedostatek času může řešit právě implementace CLILu. Škola může nabídnout například možnost studovat volitelné předměty v cizím jazyce, čímž zvýší dobu kontaktu s cizím jazykem a přitom naplní i obsahovou stránku daného předmětu. CLIL tak naplňuje administrativní cíle – umožní de facto pokrýt obsahové cíle dvou vyučovacích předmětů při nižším počtu hodin.
Prodloužení doby kontaktu s cizím jazykem může být hlavním vzdělávacím cílem školy v oblasti jazykové. Zvýšení kompetencí žáků v cizích jazycích je považováno za důležitou investici k celkovému zlepšení úrovně jazyků v rámci celého vzdělávacího systému a CLIL nejenže navýší počet hodin, po které se žáci jazyk vzdělávají, ale představuje ověřenou metodu, která přináší pozitivní výsledky.
S ohledem na pedagogickou oblast může být implementace CLILu brána jako způsob, jak přehodnotit a případně zlepšit celkový systém výuky na dané škole. K tomu může přispět propojení praxe jazykářů s učiteli odborných předmětů nejen v rámci školy, ale i při utváření sítě škol, která bude vhodnou platformou pro tvorbu materiálů, příležitostí k vzájemnému pozorování, zlepšení jazykové vybavenosti a k organizaci CLIL školení v rámci vzájemného dalšího vzdělávání pedagogů apod. Tyto snahy mohou pomoci i ke zkvalitnění výuky vedené v mateřském jazyce (Muñoa, 2011), mimo jiné proto, že nutí učitele zařazovat aktivní a experimentální metody, aktivně pracovat se studijními materiály i didaktickými pomůckami a reflektovat vlastní praxi. Zařazení CLILu je proto impulzem změn v průběhu celého vzdělávacího systému, se zaměřením na jazykovou stránku učitelů odborných předmětů a efektivního zavedení přístupu „jazyk napříč předměty“ (Bullock, 1975).
6.5 Informovanost o CLILu
Je důležité od začátku vytvářet pozitivní vztah k celému CLIL programu a ujistit se, že jsou rodiče a učitelé dobře informováni a přesvědčeni o pozitivních přínosech CLILu. Jak již bylo zmíněno, je vhodné předem připravit půdu pro zdárný rozvoj programu. Dobrým nápadem je například příprava ukázek žákovských prací a uspořádání dne otevřených dveří několik měsíců předem, zapojení místního tisku, pozvání novinářů do školy, reklama v místním rádiu nebo televizi. Je vhodné požádat i samotné žáky, aby se zapojili do komunikace s novináři. Další přínos nám nabízí mezinárodní síť škol – lze využít videa z konferencí, ukázky týmové výuky, představení systému výuky a spolupráce, který je na dané škole využíván, apod.
Školy realizující CLIL ve výuce mají různé důvody pro zařazení tohoto typu výuky. Míra zapojení cizího jazyka či jazyků se bude lišit v závislosti na sociolingvistickém kontextu jednotlivých zemí. V České republice jednoznačně převládá výuka angličtiny na základní škole a je logické předpokládat, že právě anglický jazyk bude i nejčastější – i když pochopitelně ne jedinou – volbou pro implementaci CLILu. Pro angličtinu v CLILu mluví i David Graddol (2006), když tvrdí, že angličtina samotná není jen jazyk, ale „základní dovednost“. Vysvětluje, že angličtina by neměla být jen předmětem studia sama o sobě, ale spíše prostředek „k něčemu dalšímu“. Na co Graddol nepřímo poukazuje, je fakt, že bez anglického jazyka by byl dnes mladý člověk, ať už ve škole, nebo následně na univerzitě, výrazně znevýhodněn a zajisté velmi omezen. Toto omezení se však netýká jen akademického světa, ale i běžného využití internetu, jehož převážná část je v současnosti právě v angličtině. Pro žáky i jejich rodiče tak může být CLIL přitažlivý právě tím, že se žáci setkají s jazykem jako s nástrojem osvojování si dalších informací a dovedností. CLIL tak pomáhá naplnit další Graddolův výrok (2006): „Postavení člověka ve společnosti je určitý proces … Spíše než o dosažení přesně stanovených cílů jde o zajištění flexibility, kreativity a inovací … Schopnost inovace a vyrovnání se s neustálými změnami.“
Shrnutí
Důvody pro přijetí CLIL na škole jsou zpravidla politické nebo jazykové anebo obojí. Cíle jsou krátkodobé i dlouhodobé a mají administrativní, jazykový či pedagogický charakter. I když mohou zahrnovat všechny tyto aspekty, jeden má vždy tendenci být prioritní, vzhledem k zvláštní povaze kulturního a vzdělávacího kontextu dané školy. Rodiče a zainteresované osoby mohou řídit přijetí CLILu. Pokud tomu tak není, musejí být informováni o změnách a být pokud možno součástí dalšího vývoje. Především musejí souhlasit s důvody pro přijetí CLIL programu a pochopit je – je nutné zajistit dostatečnou propagaci CLILu uvnitř školy i mimo ni. Pro zhodnocení proveditelnosti zavedení CLILu je vhodné provést audit a SWOT analýzu.
SWOT je zkratka anglických názvů pro silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby – strengths, weaknesses, opportunities, threats. ↩
http://clil.nuv.cz
Literatura a použité zdroje
BALL, Phil; TEJKALOVÁ, Lenka; ŠMÍDOVÁ, Tereza. Cizí jazyky napříč předměty 2. stupně a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií [online]. 2012. [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://clil.nuv.cz/index.html#.
