Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Realizace CLILu
5,0 (2 hodnocení)
Seriál Implementace CLILu do české školy se dostal od přípravné fáze do fáze realizace CLIL programu, který musí fungovat jako systém. Osmá kapitola příručky Cizí jazyky napříč předměty 2.stupně ZŠ se zabývá praktickou realizací CLILu ve škole. Je nutné definovat, kdo bude zodpovědný za vývoj CLILu ve škole, kdo bude zajišťovat jeho podporu, kontinuitu a personální obsazení. Odpovídá na otázku, jakými způsoby se bude sbírat zpětná vazba, kdo v týmu pedagogů bude výsledky vyhodnocovat a jak to přispěje k efektivnímu fungování celého systému. Nutná je i externí evaluace.
8.1 Koordinace a setkávání CLIL týmu
Jakmile se škola rozhodne zavést funkci školního koordinátora CLILu, pak musí být jasně definované, co přesně tato role znamená, co je povinností koordinátora a jaké jsou jeho pravomoce.
Skupinky CLIL učitelů by se měly alespoň jednou měsíčně setkávat s koordinátorem/koordinátory, aby společně vyhodnotili průběh CLILu v daném pololetí. Koordinační schůzky by měly být dohodnuty mezi dotyčnými učiteli, mohou být různého charakteru a svolávány z různých důvodů. Jsou důležité zejména proto, aby se učitelé necítili izolováni a neinformováni. CLIL učitelé by se měli dále setkávat s učiteli, kteří nerealizují CLIL, ale vyučují stejný předmět, a projednávat náplň vyučovacího předmětu a klíčové odborné termíny. Mělo by také docházet k průběžnému setkávání učitelů odborných předmětů s učiteli jazyků kvůli vzájemné pomoci a konzultaci metodiky. Celkově by měli koordinátoři podávat zprávy o jednotlivých jednáních CLIL učitelů, diskutovaných záležitostech a celkovém vývoji CLIL.
Obsah schůzek je samozřejmě spojen s konkrétní školou. Učitelé musejí diskutovat, sdílet, plánovat a zamýšlet se nad otázkami vedoucími k efektivnímu CLILu. Musí být také prováděna kontrola kvality vývoje a ukládání vlastních materiálů. Jsou používané výukové materiály funkční? Potřebuje učitel tvořící materiály podporu z jiných odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie nebo ilustrace? Mohou být finální vytvořené materiály zveřejněny? Je způsob jejich zpracování a ukládání efektivní a použitelný? Kdo bude jejich tvorbu financovat? Jsou importované materiály (pokud se používají) funkční?
. Velká část koordinačních schůzek by měla být proto zaměřena právě na
zpětnou vazbu od žáků a učitelů
. Tím, že se účastní zpětné vazby, jsou žáci intenzivněji zapojeni do procesu vývoje CLILu na škole, což posiluje jejich zájem a také posiluje pozici CLILu.
Je také potřeba zeptat se samotných učitelů na dojmy ze zaváděné metodiky a nechat si vysvětlit, jakými změnami prošly metody používané ve výuce, jaké postupy se nově aplikují. Všichni zúčastnění by měli sdílet své zkušenosti se zapojením do CLIL programu a mít dobrý pocit z přínosné investice do budoucnosti školy a jejích žáků.
Pro zjištění spokojenosti s CLIL programem klademe otázky typu: co, kdy, jak a proč.
Co? Tato otázka není tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zeptáte-li se žáka například Líbí se ti CLIL program, ano, či ne?, pak kvantitativní statistické informace, které škola obdrží, mohou být zavádějící. Vhodnější je otázka, která požaduje, aby žáci hodnotili své zkušenosti na stupnici 1–5 a pak je roztřídili např. z hlediska získávání dovedností, radosti z učení, podání učiva učitelem, srovnání skutečnosti s očekáváním atd. Získané informace hodnocené na stupnici poskytnou zcela jiný soubor kvalitativních údajů, které mohou být pro budoucí plánování užitečné.
Kdy? Je třeba zvážit, v jakém časovém úseku dotazování proběhne, zdali na konci prvního pololetí, na konci školního roku, nebo průběžně. Jedná se o proměnné, které mohou ovlivnit výsledky zpětné vazby.
Jak? Je třeba zvážit, jaké má škola možnosti realizovat zpětnou vazbu. Jak škola technicky zajistí dotazování, jestli budou dotazníky anonymní, jak to bude zajištěno, bude anonymita respektována, v jakém jazyce bude dotazník napsán a v jakém jazyce budou žáci odpovídat, zdali se zvolí i jiná než dotazníková metoda atd. Musí být jasně určeno, jak se bude nakládat se získanými informacemi, budou-li výsledky k dispozici ostatním učitelům a také rodičům. Škola se musí připravit na to, že prvotní výsledky nemusejí být uspokojivé. Je nutné promyslet, jak se bude dále pracovat s negativní zpětnou vazbou.
Proč? Měl by být jasný celkový cíl zpětné vazby. Chceme vylepšovat CLIL program tak, aby zahrnoval žáky, ukázal učitelům jejich silné a slabé stránky? Nebo slouží pro analýzu účinnosti materiálů? Každá škola bude pravděpodobně do dotazníku zahrnovat různé aspekty a je nutné zvážit, které dostanou prioritu (které bude škola dále využívat).
Pokud výsledky zpětné vazby požadují přehodnocení programu CLIL a nastartují ve škole závažné změny v jeho realizaci, tyto změny by se měly odrazit ve školním vzdělávacím programu.
8.3 Externí hodnocení
Koordinátor CLIL programu na škole by se měl rozhodnout, za jakých podmínek a jak často bude externí hodnocení probíhat. Toto je náročné pro externí hodnotitele v rámci posuzování žáků škol začínajících s CLILem, kdy je prvotní potřeba, aby se CLIL řádně zaběhl, což může trvat dva až tři roky. Ale jakmile začne hodnocení, je třeba realizovat jej tak, aby výsledky přinesly nějaký význam, tedy hodnocení po určitou dobu. Jednou za rok, jednou za dva roky nebo za delší časové období.
Aspekt „co“ souvisí s obsahem hodnoceného v závislosti na cílech školy. Externí hodnotitel může posoudit, jak jsou cíle plněny z hlediska odborného obsahu i úrovně cizího jazyka obecně. Přínosné je zaměřit se na vybraná specifika naplňování ŠVP školy, kdy hodnotitel sleduje například rozvíjení klíčových kompetencí, učebních strategií, klima školní třídy aj. v závislosti na dalších proměnných. K hodnocení obsahu předmětu mohou sloužit kontrolní skupiny, které posuzují stejné materiály v českém jazyce.
Aspekt „jak“ se týká záměrů externího hodnocení. Je nutné zvážit, kdo bude s výsledky seznámen i jestli budou zveřejněny i podrobné výsledky jednotlivých škol, zda budou k dispozici jen jednotlivým školám, nebo celé síti škol a také jakým způsobem budou zveřejněny. Tato rozhodnutí jsou dosti citlivá. Jak se bude postupovat v případě, že budou výsledky špatné, zda bude možné zjednat nápravu apod. Opět, stejně jako u výukových materiálů, vnější hodnocení je přínosné, ale může být drahé, obtížně realizovatelné a jeho výsledky mohou být politicky problematické. Všechny tyto faktory je třeba pečlivě zvážit.
Shrnutí
Systematická koordinace CLIL programu, pravidelné schůzky, sbírání dat zpětné vazby a nutnost externího hodnocení jsou čtyři důležité oblasti ovlivňující fungování CLIL programu, a tak udržují jeho kvalitu. Výsledky zpětné vazby i externího hodnocení se tak promítnou do celkové autoevaluace školy.
http://clil.nuv.cz
Seznam literatury:
ARTHUR, J., MARTIN, P. Accomplishing lessons in postcolonial classrooms: comparative perspectives from Botswana and Brunei Darussalam. Comparative Education, 2006, 42/2, s. 177–202. BALL, P., LINDSAY, D. Teacher Training for CLIL in the Basque Country: The Case of the Ikastolas – An Expediency Model. In LASAGABASTER, D., RUIZ DE ZAROBE, Y. CLIL in Spain: Implementation, Results and Teacher-Training. Cambridge : Cambridge Scholars Publishing. 2010, s. 162–188. BULLOCK, A. Bullock Report. A Language for Life. [online]. 1975 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z WWW: <http://www.educationengland.org.uk/documents/bullock/>.CUMMINS, J. Language, Power and Pedagogy: Bilingual Children in the Crossfire. Clevedon: Multilingual Matters. 2000. FERGUSON, G. Language Planning and Education. Edinburgh : Edinburgh University Press, 2006. GRADDOL, D. English Next. British Council Publications, 2006. HORNBERGER, N., CHICK, K. Co-constructing school safetime: Safetalk practices in Peruvian and South African Classrooms. In HELLER, M., MARTIN-JONES, M. (Eds.) Voices of Authority: Education and Linguistic Difference. Westport Conn : Ablex, 2001. KELLY, K. Interview with Keith Kelly [online]. 2010 [cit. 2011-06-10]. Dostupné z WWW: <http://www.teachingenglish.org.uk/think/articles/interview-keith-kelly>. LIN, A. M. Y., MAN, E. Y. F. Bilingual Education: Southeast Asian Perspectives. Hong Kong : Hong Kong University Press, 2009.
