Významná výročí v roce 2019 – primární vzdělávání: Ondřej Sekora
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Významná výročí v roce 2019 – primární vzdělávání: Ondřej Sekora
1,0 (1 hodnocení)
25. září 2019 uplyne 120 let od narození významného českého spisovatele Ondřeje Sekory, který se zapsal do dějin české dětské literatury především jako autor Ferdy Mravence. Pojďme si se svými žáky zpestřit začátek školního roku dnem, který tematicky věnujeme tomuto spisovateli. Text přináší náměty na využití knih Ondřeje Sekory v hodinách Český jazyk a literatura, Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce, Hudební výchova, Matematika a její aplikace a Tělesná výchova.
Český spisovatel, novinář, kreslíř, grafik, ilustrátor, karikaturista a entomolog Ondřej Sekora se narodil 25. září 1899 v Králově Poli u Brna. Psal a ilustroval především knihy pro děti předškolního a mladšího školního věku a je znám jako stvořitel postavy Ferdy Mravence, který se poprvé se objevil v roce 1927 jako postavička v kreslených seriálech pro dospělé. Stejně známý jako Ferda Mravenec je i Brouk Pytlík (1935).
Knížka Ferda Mravenec, určená pro děti, vyšla poprvé v roce 1936 a dosud byla vydána v patnácti jazykových mutacích. Po válce v roce 1949 se Ondřej Sekora podílel na založení Státního nakladatelství dětské knihy – dnešního Albatrosu a působil jako jeho vedoucí redaktor. Stál také u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti. Jeho ilustrace jsou blízké stylu animovaného filmu, bývá označován za českého Walta Disneyho.
Sekorovy knihy spojuje snaha přiblížit se mentalitě dětského čtenáře a prostřednictvím nenásilného zlidšťování a humoru je seznamovat s životem v přírodě. Svého nejpopulárnějšího knižního i seriálového hrdinu s puntíkovaným šátkem vybavil vlastnostmi, které dětští čtenáři oceňovali a dodnes oceňují. Ferda si vždy ví rady, je optimistický, chytrý, vynalézavý a šikovný, nebojácný a také sportovec se smyslem pro fair play i pro legraci. Na rozdíl od Brouka Pytlíka, který sice všude byl a všechno zná, převážně však jen teoreticky. Kladnými i zápornými lidskými vlastnostmi vybavil Ondřej Sekora i své další postavičky z hmyzí říše.
Knihy Ondřeje Sekory můžeme využít ve výuce na 1. stupni rozmanitými způsoby. Následující náměty lze využít samostatně nebo poskládat do tematického dne, který autorovi „věnujeme“. Všechny náměty na aktivity jsou navrženy tak, aby bylo možné je realizovat ve dvojicích nebo ve skupinách žáků a jsou modifikovatelné pro všechny ročníky 1. stupně podle podmínek a potřeb konkrétní školy.
Učitel požádá žáky, aby vypátrali v domácí knihovničce, zda mají nějakou knihu od Ondřeje Sekory, a na určený den ji přinesli do školy (připraví zásobu knih pro žáky, kteří si vlastní knihu nepřinesou, nebo využije práci ve dvojicích). Žáci si knihy vzájemně ukáží a představí (zajímavé bude pozorovat, která z knih bude nejčastěji zastoupena) a zkusí odhadnout, o čem knihy pojednávají (podle názvu, ilustrace). Následně si budou 15 minut samostatně nebo ve dvojicích číst (u mladších žáků předčítá z vybrané knihy učitel).
Na základě čtení zhodnotí, zda obsah knihy odhadli správně a proč. Z přinesených knih uspořádají ve třídě výstavu panu spisovateli „k narozeninám“. Žáci, kteří přečetli (nebo přečtou) celou knihu Knížka Ferdy Mravence nebo Kronika města Kocourkova, se mohou zapojit do charitativního projektu „Čtení pomáhá“ (http://www.ctenipomaha.cz/). Každý školák, který se zapojí, získá po úspěšném vyplnění testu k přečtené knize kredit padesát korun a ten věnuje na jeden z vybraných charitativních projektů.
Český jazyk a literatura
Pro aktivitu zaměřenou na čtení s předvídáním učitel využije knihu Ondřeje Sekory, kterou žáci pravděpodobně neznají, např. Pošta v ZOO. Vybraný úryvek rozdělí na několik částí podle úrovně žáků. Před čtením žáci odvozují děj knihy podle názvu a podle ilustrací. Následuje práce ve dvojicích. Žáci si samostatně tiše (polohlasně ve dvojici) přečtou první úryvek a po jeho přečtení diskutují, jak bude příběh pokračovat. Následuje přečtení dalšího úryvku a opět předvídání, co bude dál. Po přečtení všech úryvků žáci společně zhodnotí svou četbu (jak se jim předvídání dařilo, jak se jim pracovalo ve dvojici, jaká mají doporučení pro příště). Na závěr učitel dočte zvolený příběh z knihy.
Aktivitu „zvláštní zvířata“ učitel motivuje úryvkem „Zoologická zahrada snadno a rychle“ z knihy Kuře Napipi a jeho přátelé. Ilustrace poslouží pro popis zvířete. Aktivita probíhá formou „hádanky“. Jeden žák popisuje co nejvýstižněji zvíře podle ilustrace a druhý určuje, o které zvíře se jedná. Po této úvodní „rozcvičce“ si každý žák vymyslí své vlastní zvláštní zvíře a napíše, jak vypadá. Zvíře pojmenuje a text může doplnit ilustrací. Po skončení činnosti žáci uspořádají „přehlídku“ a svá zvířata představí ostatním.
Kapitola „Jak se hází lasem“ z knihy Ferda Mravenec dobře poslouží k porovnávání vlastností hlavních postav Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka. Žáci si tiše přečtou úryvek (u mladších žáků čte učitel nahlas) a pomocí Vennových diagramů porovnají hlavní hrdiny (co mají společného, v čem se liší). Při společné diskuzi se snaží na základě přečteného/slyšeného textu vystihnout podstatné znaky postav a svá tvrzení odůvodňují (Brouk Pytlík je nešika, protože…).
Autor díla: Hana Havlínová
Autor díla: Hana Havlínová
Vyprávění o autorovi a o knihách z vytvořené výstavy učitel využije jako motivaci žáků k vlastnímu psaní literárního textu. Aktivitu zahájí otázkou: „Kdybys byl spisovatel/ka, o čem by byla tvá kniha?“ Po krátkém promyšlení žáci navrhnou obal své knihy (ilustrace a název). Ve skupinkách diskutují, o čem by jednotlivé knihy mohly vyprávět. Obal knihy pak doplní krátkým textem podle svých vlastních schopností.
Autor díla: Hana Havlínová
Autor díla: Hana Havlínová
Člověk a jeho svět
Na motivační čtení úryvku z knihy „Ferda mravenec“ nebo „Čmelák Aninka“ navážeme pozorováním „hmyzí říše“ v okolí školy. Nabízí se pozorování chování mravenců (pokud máme štěstí a v blízkosti školy se nachází mraveniště), ale stejně tak se žáci mohou zaměřit na pozorování jiného hmyzu a zaznamenávat jaké druhy a jaké množství na určitém místě zpozorují. Při plánování venkovní aktivity nechá učitel žáky rozhodnout, na jaké místo by se chtěli vydat, aby měli větší šanci hmyz pozorovat (park, zahrada, …).
Před zahájením aktivity upřesní zadání – zda budou žáci „vyhledávat“ a zaznamenávat výskyt konkrétního hmyzu (kde hmyz zpozorovali a v jakém množství), nebo jeho rozmanitost (kolik různých druhů objevili). Promyslí si a dohodnou způsob záznamu (tužka a papír, stírací tabulka, barevné lístečky pro různé druhy hmyzu, mobilní telefon k fotografování). Po realizaci venkovní části následuje dohledávání neznámých druhů v atlase hmyzu, společná reflexe činnosti, porovnávání výsledků pozorování (žáci např. diskutují příčiny, proč dvojice nemají shodné záznamy).
Matematika a její aplikace
Pokud si žáci při tělesné výchově zaznamenávali své výkony, využije učitel záznamů žáků a zadá jim úkol porovnat ve skupinách jejich výkony, přehledně uspořádat zaznamenané výsledky (např. do tabulky) a zformulovat slovní úlohu, kterou by bylo možné na základě záznamů vyřešit. Tyto slovní úlohy si žáci vymění a řeší je. Diskutují nad úplností úlohy (jsou v zadání všechny údaje potřebné k řešení).
Aktivitu, jejímž cílem je tvoření a řešení vlastních slovních úloh, uvede učitel slovní úlohou (modifikovanou podle úrovně žáků): „Dělnice mravence lesního potřebovaly přemístit drobek housky do mraveniště. Utvořily řetěz dlouhý 1 metr. Kolik se jich muselo do řetězu zapojit, když stály těsně za sebou?“ Žáci by měli odhalit, že jim k vyřešení chybí důležitý údaj – délka těla dělnice). Je na volbě učitele, zda žákům tento údaj prozradí (4–9 mm) nebo je nechá, aby si jej samostatně vyhledali (je potřeba mít připravené vhodné zdroje: encyklopedie, internet).
Vzhledem k rozměru těla dělnice nebude mít úloha jedno řešení. Žáci si sami zvolí, jak budou úlohu řešit a svoji volbu zdůvodní. Poté dá učitel žákům text „Mravenec lesní“ (příloha). Žáci mají na základě textu samostatně zformulovat slovní úlohu. Úlohy si vymění a řeší je. Na závěr učitel vyzve žáky, zda řešili nějakou zajímavou úlohu, kterou by chtěli spolužákům představit.
Tělesná výchova
Hodina je motivována úryvkem z knihy „Ferda cvičí mraveniště“. Žáci si navrhnou pohybové činnosti a úkoly, které jsou motivovány hmyzí říší (skok do dálky jako kobylka, běh s předmětem jako když mravenec přenáší břemeno, slalom mezi kužely je poletování motýla z květu na květ, …). Podle navržených disciplín připraví stanoviště, na kterých budou jednotlivé disciplíny plnit. Dosažené výkony si žáci mohou zaznamenávat na kartičky a později je využít pro tvoření slovních úloh v matematice nebo si je založit do svého portfolia.
Člověk a svět práce
Pro různé druhy hmyzu vyrobí žáci hmyzí hotel, který umístí na školní zahradu. Pro realizaci stačí dřevěná bedýnka, která bude tvořit základ. Na vyplnění budou potřeba provázky, drátky, stébla rákosu, suchá tráva, šišky, nalámané klacíky, stará dutá cihla, ztrouchnivělý kmen stromu či prázdná makovice. Jen s vrtáním děr do dřeva musí pomoci dospělý. Návody na výrobu jsou dostupné na internetu.
Hudební výchova
Námětem pro hudební výchovu může být práce s písní Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře „Mravenčí ukolébavka“.
Pokud vás náměty zaujaly a budete je se žáky realizovat, budeme rádi, když se s námi podělíte o zkušenosti z průběhu realizace.
Očekávané výstupy dle znění RVP:
ČJL-3-1-01 plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
ČJL-5-1-01 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
ČJL-3-3-04 pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
ČJS-3-4-02 roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
ČJS-5-4-03 zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
ČJS-5-4-04 porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy
M-3-1-05 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
M-5-1-04 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel
M-3-2-03 doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
M-5-2-02 čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
TV-3-1-02 zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
TV-5-1-08 zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy
ČSP-3-1-02 pracuje podle slovního návodu a předlohy
ČSP-5-1-03 volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu
HV-3-1-01 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
