Významná výročí v roce 2019 – předškolní vzdělávání: mateřská škola a její proměny

Letos slavíme 150. výročí založení první mateřské školy. Vznikem této mateřské školy začíná nová etapa institucionální výchovy předškolních dětí. Do té doby patřily k nejvýznamnějším zařízením podobného charakteru opatrovny a dětské zahrádky. Uvedené instituce však nestačily společenským potřebám kvalitativně ani kvantitativně, proto se v 60. letech 19. století usilovalo o vznik nového typu výchovného zařízení, které by splňovalo nové požadavky hospodářského, politického a kulturního vývoje české společnosti. Vznik první české mateřské školy probíhal pomalu a s obtížemi. Byly navrhovány různé koncepce po vzoru Fröblových dětských zahrádek nebo podle výchovné práce Svobodovy opatrovny. Zásluhou velké angažovanosti Marie Riegrové – Palacké byly koncepce projednávány a diskutovány, došlo k seznámení se systémem dětských zařízení ve Francii a bylo usneseno, že z dosavadních známých soustav budou vybrány ty nejprospěšnější a nejinspirativnější prvky.

16. ledna 1869 se v Praze konalo slavnostní otevření nového zařízení pro děti, které neslo název MATEŘSKÁ ŠKOLKA. Proti dosavadním institucím pro děti předškolního věku, které byly soukromé a měly vysloveně filantropický ráz, to byla první instituce veřejná, v níž materiální a personální podmínky zajišťovala obec a o stravování a ošacení chudých dětí se staral dobročinný spolek. Školka byla určena především pro děti z rodin, kde se dětem nedostávalo potřebné péče a výchovy vzhledem k vysoké zaměstnanosti rodičů. Bylo to zařízení s celodenním provozem, kde byly děti nejen vychovávány a vzdělávány, ale kde se pečovalo také o jejich zdraví, výživu a ošacení. Novinkou bylo, že děti byly svěřeny do péče pěstounkám – ženám a ne již mužům, jak tomu bylo v dosavadních opatrovnách. Ve výchovném programu se původně počítalo i se školskou výukou čtení, psaní a počítání. Po silné kritice byl návrh osnov upraven, ale výchovná práce přesto probíhala školským způsobem.

Po vzoru první městské mateřské školy u sv. Jakuba byla zakládána další zařízení, která jsou novým typem veřejných institucí pro děti nejširších lidových vrstev.

Při budování městských mateřských škol se ukázalo jako nezbytné vytvořit takovou koncepci, která by odpovídala soudobým společenským požadavkům. Proto se hned od počátku usilovalo o vytvoření osobitého pojetí, které by v sobě zahrnulo to nejlepší, co dosud v předškolní výchově přinesla česká, německá a francouzská tradice. Z francouzské koncepce byla přejata celková organizační struktura. Mateřská škola se tak stala veřejnou charitativní výchovnou institucí, v níž dětem z dělnických vrstev poskytovaly celodenní péči, výchovu a základy vzdělání ženy. Organizace hromadné výuky po francouzském vzoru probíhala školskými metodami. Vliv německých dětských zahrádek se projevil zařazením dětských ručních zaměstnání a her i prací v zahradě. Česká tradice, která vnesla nové prvky do metodiky trivia, tělocviku, kreslení a her, zdůraznila všestranný rozvoj každého dítěte na základě výchovy v mateřské řeči a v duchu české kulturní tradice.