Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Významná výročí v roce 2019 – chemie
4,0 (1 hodnocení)
V roce 2019 si v oblasti chemie připomínáme několik výročí významných událostí či objevů. K nejvýznamnějším z nich patří 150. výročí Mendělejovy periodické tabulky prvků, či 60. výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému. V první části příspěvku je uveden přehled významných výročí, v druhé části jsou podrobněji představeny dvě výše uvedená výročí.
Přehled výročí a životních jubilejí v oblasti chemie v roce 2019
Leonardo da Vinci (15. 4. 1452 – 2. 5. 1519), italský renezanční umělec a vědec. V roce 1519 využil „cameru obscuru“, čili temnou místnost. Jedná se o optické zařízení používané jako pomůcka malířů a předchůdce fotoaparátu. V České republice se vyskytuje camera obscura například na Milotickém zámku.
Jöns Jacob Berzelius (20. 8. 1779 – 7. 8. 1848), švédský všestranný chemik. Je považován za jednoho z otců moderní chemie. Mimo jiné zavedl moderní chemické značky prvků, jejichž názvy odvodil z řečtiny a latiny.
Antoine Francois Fourcroy (1755–1809), Louis-Bernard Guyton de Morveau (1737–1816), francouzští chemici. V roce 1799 zkapalnili amoniak a oxid siřičitý
William Odling (5. 9. 1829 – 17. 2. 1921), anglický chemik. V roce 1865 představil tabulku prvků. Oproti Mendělejově tabulce prvků předpokládal konstantní délku period po 8 prvcích.
Friedrich August Kekulé von Stradonitz (7. 9. 1829
– 13. 7. 1896), německý organický chemik, jeho rod pochází z Čech. Je spolutvůrcem teorie chemické struktury.
Vojtěch Šafařík (26. 10. 1829 – 2. 7. 1902), český chemik a astronom. Podílel se na zkoumání pravosti Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského.
Johan Gustav Christoffer Thorsager Kjeldahl (16. 8. 1849 – 18. 6. 1900), dánský chemik. Pracoval v pivovaru Carlsberg v Kodani. V roce 1883 vyvinul destilační metodu na stanovení přítomnosti dusíku.
Svante August Arrhenius (19. 2. 1859 – 2. 10. 1927), švédský fyzik a chemik, nositel Nobelovy ceny za elektrolytickou teorii disociace.
Ludwig Knorr (2. 12. 1859 – 4. 6. 1921), německý organický chemik. Objevil Paal-Knorrovu syntézu, syntézu chinolinu a pyrrolu.
Pierre Curie (15. 5. 1859 – 19. 4. 1906), francouzský fyzik a chemik, nositel Nobelovy ceny za výzkum přirozené radioaktivity (společně se svou ženou Marie Curie-Skłodowskou a Henri Becquerelem).
Richard Wilhelm Heinrich Abegg (9. 1. 1869 – 3. 4. 1910), německý fyzikální chemik, průkopník v oblasti valenční teorie.
Dmitrij Ivanovič Mendělejev (8. 2. 1834 - 2. 2. 1907), ruský chemik a tvůrce periodické tabulky prvků. 6. března 1869 formuloval periodický zákon: „Fyzikální a chemické vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich protonového čísla“.
Otto Hahn (8. 3. 1879 – 28. 7. 1968), německý chemik, držitel Nobelovy ceny za chemii. Je označován za otce jaderné chemie.
Jaroslav Heyrovský (20. 12. 1890 – 27. 3. 1967), český fyzikální chemik, objevitel a zakladatel polarografie. 10. 12. 1959 získal Nobelovu cenu za rozvoj polarografie.
Mendělejova periodická tabulka prvků slaví jubileum
V roce 2019 si připomínáme 150. výročí Mendělejovy periodické tabulky prvků, která představuje vstupní bránu k základům chemie. Tento rok byl dokonce vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem Periodické tabulky chemických prvků.
Mendělejova periodická tabulka prvků se „narodila“ 6. března 1869. Obsahuje chemické prvky řazené do vodorovných řad (period) dle rostoucí hodnoty protonového čísla a do svislých sloupců (skupin prvků) na základě podobných chemických vlastností prvků. Periodická tabulka prvků grafickou formou vyjadřuje periodický zákon, který před 150 lety formuloval ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (8. 2. 1834 – 2. 2. 1907) a který vychází z předpokladu pravidelně se opakujících vlastností prvků. Díky tomuto zákonu dokonce dokázal předpovědět existenci i dosud neobjevených prvků. Když byl v roce 1875 objeven dosud neznámy prvek – galium (Ga), který měl vlastnosti předpovězené Mendělejevem, byla platnost periodického zákona potvrzena. Poté se Mendělejev stal slavným a obdržel řadu vyznamenání. Nobelovu cenu za chemii však bohužel nezískal o jediný hlas. Na počest ruského vědce byl pojmenován i jeden z prvků, mendelevium (Md), s protonovým číslem 101.
Periodická tabulka má 118 prvků, 7 period a 18 skupin. První verze tabulky obsahovala 63 prvků, současná tabulka obsahuje 118 prvků, z nichž 94 se vyskytuje přirozeně na Zemi. Tím posledním doplněným prvkem byl oganesson (Og), který se v přírodě nevyskytuje, byl vytvořen laboratorně. V současné době rozlišujeme tři základní formy periodické tabulky prvků: dlouhou tabulku s 18 sloupci, velmi dlouhou tabulku s 32 sloupci (vnitřně přechodné kovy jsou její součástí) a krátkou tabulku, která má 8–10 sloupců a která vychází z Mendělejovy historické tabulky prvků. U krátké tabulky jsou lanthaniody a aktinoidy umístěny mimo tabulku.
Pozn. K sestavení periodické tabulky prvků vědce údajně inspirovala hudba, kdy se tóny opakují po oktávách. Podle jiného příběhu se periodická tabulka chemikovi zjevila ve snu. V českých vědeckých kruzích se traduje, že Dmitrij Ivanovič nabídl spolupráci na nové periodické tabulce českému velikánovi Járovi Cimrmanovi. Ten jeho nabídku odmítl s tím, že má daleko lepší tabulku. Tuto však, k velké lítosti vědecké obce, sám Cimrman zničil.
60 let od udělení Nobelovy ceny za chemii Jaroslavu Heyrovskému
Jaroslav Heyrovský byl významným českým vědcem, fyzikálním chemikem a prvním českým laureátem Nobelovy ceny. Studoval na Univerzitě Karlově a na University College London. Ve svých 32 letech byl jmenován mimořádným profesorem Univerzity Karlovy a stal se prvním profesorem fyzikální chemie u nás. Věnoval se zejména problematice rtuťové kapkové elektrody, na které jako první pozoroval nový jev, elektrolýzu. Spolu se svým žákem, Japoncem Masuzo Shikatou sestrojil v roce 1924 polarograf, přístroj pro automatický záznam závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Podle přístroje byla poté metoda analýzy nazvána polarografie. Tato významná analytická metoda umožňuje rozpoznat složení i těch nejslabších roztoků. Heyrovský patří mezi spoluzakladatele Polygrafického ústavu ČSAV, jehož ředitelem byl v roce 1950 jmenován. Na Nobelovu cenu byl Heyrovský navržen již v roce 1934, ale teprve 10. prosince 1959 převzal z rukou švédského krále Gustava Adolfa VI. ve Stockholmu Nobelovu cenu za chemii za vynález a využití polarografie.
Jakubkorab. Wikimedia.org: Busta profesora Jaroslava Heyrovského [online]. 2018-07-28 [cit. 2019-04-03].
Periodická soustava prvků dle IUPAC. Osobní webové stránky Ladislava Nádherného na VŠCHT Praha [online]. Praha: VŠCHT Praha, 2017 [cit. 2019-09-13]. Dostupné z: http://web.vscht.cz/~nadhernl/psp.html
