Diskuze s extremisty v třídním kolektivu - 3. část

Jak otevřít diskusi na téma extremismu, xenofobie a intolerance?

Nejvhodnější chvílí pro otevření tématu extremismu ve třídě je doba, kdy se touto otázkou intenzivně zabývají média, nebo při příležitosti výročí historických událostí (Osvobození Osvětimi – 27. ledna 1945, Křišťálová noc – 9./10. listopadu 1938, Mnichovská smlouva – 29. září 1938, přijetí norimberských zákonů – 15. září 1935).

Vhodnou příležitostí k otevření dialogu o problematice pravicového extremismu může být i chvíle, kdy se ve třídě objeví žák zastávající extremistické, xenofobní nebo intoleranci se blížící postoje. Velmi důležitá je fáze přípravy na takovou diskusi. Vaše příprava musí být jednak konkrétní a jednak dostatečně transparentní v širších souvislostech. Pokud se rozhodnete zapojit do diskuse celou třídu, může vám to přinést řadu zajímavých zjištění. Můžete se například zorientovat v tom, co je skutečně pro školní kolektiv v tématu nosné a co méně naléhavé. Otázky a odpovědi i v tak obtížných tématech nejsou vždy jednoznačné a některé z nich si zasluhují zvláštní pozornost.

Můžete se setkat:

• S tím, že žáci používají hesel nebo symbolů, které se vážou k neonacistickému či nacionalistickému hnutí bez znalosti konkrétního významu daných hesel a bez porozumění tématu. Je dobré si nechat od žáků konkrétní symboly vysvětlit spolu s důvody jejich užití. Následně je sami informovat o těchto symbolech a upozornit na souvislost s uctíváním hnutí, které mělo za následek zločiny proti lidskosti, a nechat působit sílu těchto argumentů. Můžete přinést materiály a připravit práce ve skupinách, aby konkrétní význam zjistili žáci sami. V dalších hodinách v podobných tématech zjišťovat citlivě, bez zdůrazňování a připomínání minulé situace, stav postojů a názorů žáka. (V dnešní době je časté, že žáci používají různé symboly a neznají jejich konkrétní význam – o tomto problému je třeba s žáky mluvit a upozornit na nebezpečí této situace a možnost zneužití, ale i právní následky.)
• S přímými rasistickými nebo jinak nežádoucně orientovanými názory žáka, které jsou opřeny jen o pár slabých argumentů nebo vyjadřují pouze nenávistný a odmítavý postoj typu – „cizinci mi prostě vadí“, „nemají tu co dělat“ a ještě agresivnější výroky. Právě v tomto případě žáci často přímo odmítají jakékoliv racionální argumenty. Je nutné se o dialog sice pokoušet, ale právě zde jen racionální argumentace a rozhovor nestačí. Zde je dobré pracovat se zážitkem. Také je vhodné citlivě zařadit témata lidských práv, jejich porušování, pracovat s příběhy konkrétních lidí. Diskuse s lidmi, kteří jsou pro studenty zajímaví a které přijímají, již prošli nějakou náročnou situací, odmítáním v zahraničí apod. I zde je třeba být připraven na různé možnosti včetně toho, že žák stále deklaruje nezměněný stav svého postoje. Je nutné si uvědomit, že i přiznání změny postoje vyžaduje určitou osobnostní zralost. Učitel by měl vždy velmi citlivě sledovat celkovou situaci v celém kolektivu třídy. Pokud je ve třídě jeden žák s kontroverzními názory, je dobré využívat argumentačního a emocionálního potenciálu třídy. Vy sami pak řídíte diskusi a necháte zaznívat různé názory. Není však dobré přímo postavit jednoho žáka proti celé skupině. Důležitá je také reflexe každé aktivity.