Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Extremismus v ČR: Náboženský extremismus
3,8 (4 hodnocení)
Extremismus v České republice existuje v několika rozdílných ideových variantách a působí v různých organizačních formách.
Náboženský extremismus využívá náboženství k prosazování takových zájmů, které vedou k nastolení nebo udržení teokratického režimu anebo k výrazné netoleranci k osobám jiné víry (které netolerantní nejsou) či k excesivnímu omezování práv a potlačování lidské důstojnosti příslušníků vlastního náboženského směru.
Vymezení náboženského extremismu
Náboženský extremismus využívá náboženství k prosazování takových zájmů, které vedou k nastolení nebo udržení teokratického režimu anebo k výrazné netoleranci k osobám jiné víry (které netolerantní nejsou) či k excesivnímu omezování práv a potlačování lidské důstojnosti příslušníků vlastního náboženského směru. Náboženský extremismus se projevuje jak ve vyhraněných proudech velkých náboženství (v jejichž rámci působí i umírněné demokratické proudy), tak i v podobě ucelených – zpravidla menších – extremistických sekt a kultů (přesné odlišení obou vymezených typů je však často obtížné, protože i různé obskurní sekty a kulty odkazují anebo míchají vazby na různá světová náboženství). Náboženský extremismus může být propojen i s ideologickými směry extremismu, např. katolický extremismus s pravicovým extremismem (Bötticher, Mareš 2012: 281-286). V této publikaci bude zvláštní kapitola věnována islámskému extremismu jakožto specifickému fenoménu soudobého světa.
Stručná historie náboženského extremismu na území českých zemí
Území českých zemí se stalo již od raného středověku oblastí silných náboženských sporů, což vedlo k řadě excesů. V moderní české historii lze nalézt linii dogmatického křesťanství, která však bylo a je v menšinovém postavení vůči majoritnímu proudu populace i křesťanské víry. Jedná se především o extrémní varianty katolické konfese, ostatní křesťanské směry obsahovaly spíše dílčí extremistické excesy. Po pádu komunismu zažila ČR jistou expanzi nových náboženských směrů a kultů, mezi nimiž se nacházely i extremistické proudy světových náboženství (včetně těch s kořeny ve středo- a východoasijském prostoru) a náboženské skupiny, mj. hnutí Imanuelitů kolem Jana Dvorského (Vojtíšek 2009: 227-238). Vyskytlo se i několik násilných aktů a vražd odůvodněných satanismem (Mareš 2005b: 266-267), který zvláště od poloviny osmdesátých let díky blackmetalové subkultuře pronikal i mezi mládež. Psychokulty s extremistickými tendencemi se vytvořily i v okolí různých léčitelů a kvazireligiózních aktivistů. V oblasti tzv. UFO-kultů byla na přelomu tisíciletí diskutována, pod vlivem tehdejšího dění v zahraničí, i možnost přerodu Vesmírných lidí v destruktivní kult, pod vlivem změny celkového zaměření celé organizace se však toto nebezpečí podstatně zmenšilo (Vojtíšek 2004: 282).
V současnosti lze v ČR vysledovat několik dogmatických a netolerantních organizací v rámci katolického proudu, které jsou ve světovém kontextu někdy chápány jako extremistické (mimo jiné Pro Fide Catholica). V některých dalších náboženských konfesích dochází k netolerantnímu jednání malých společenstev a skupin (protestantské protikatolické skupiny, extrémní jedinci z protipotratového hnutí východní ortodoxní konfese apod.). V židovském proudu jsou jednotlivci a malé skupinky extremisticky orientováni na bázi nacionalisticko-náboženské identity, především vyznavači netolerantního „kahanismu“ (podle zakladatele Meira Kahaneho) z české sekce Židovské obranné ligy Jewish Defense League (JDL) (Mareš 2005b: 265).
V rámci satanismu se vyskytují menší skupinky agresivně orientovaných osob, především z řad mladší generace, které chtějí uskutečnit extremistické vize (jsou však početně slabí). Spíše sebepoškozující skupiny s rizikovými tendencemi existují mezi vyznavači vampyrismu. Omezené netolerantní skupinky a lokální teokratická společenství se vyskytují v rámci různých náboženských společností, včetně těch, které jsou chápána jako „standardní součást“ náboženského spektra, případně v pokusech o směs různých náboženství (např. skupina Nová víra/Druhý příchod Boha) či ezoterických proudech. Manipulativními tendencemi „lokálních diktátorů z boží vůle“ se vyznačují různí jedinci a skupinky s komplikovaným ideovým zázemím, kteří si nárokují mj. léčitelské schopnosti, okultní schopnosti apod. Následky působení různých extremistických psychokultů mohou být tragické, což se projevilo mj. v tzv. kuřimské kauze“ (viz níže) či v tzv. kauze týrání seniorek (potlačování práv žen důchodového věku lokálním vůdcem). Skupiny kolem obou těchto případů (i výše zmínění Imanuelité Jana Dvorského) se odtrhly od Hnutí Grálu, to se však od nich ostře distancuje (Ondráčková 2009).
Vybraný příklad nebezpečné náboženské extremistické aktivity: tzv. Kuřimská kauza
V roce 2007 došlo k náhodnému odhalení kauzy týrání dvou nezletilých chlapců, za nimiž stál s vysokou pravděpodobností blíže nespecifikovaný teokratický kult s brutálními metodami prosazování zájmů, seskupený kolem vůdčí osoby zvané Doktor (Ondráčková 2009). Při rozplétání případu se objevilo několik podivných skutečností, např. jedna z aktérek se vydávala za třináctiletou dívku (přestože jí bylo více než třicet let), na týrání chlapců se podílela i jejich matka a teta, velká část členů skupiny byla vázána na dřívější turistický oddíl Mravenci, ve prospěch členů skupiny působily i některé známé osobnosti apod. Policejní ani soudní vyšetřování nevneslo do kauzy zcela jasno, vedlo však k odsouzení několika klíčových aktérů. V hlavním procesu bylo v roce 2008 odsouzeno celkem šest osob k trestům od pěti do devíti let, mj. za trestné činy týrání svěřené osoby, zbavení osobní svobody a trestný čin ublížení na zdraví (Krajský soud v Brně 2008: 7-9).
Podle soudu byli obžalovaní mj. vinni tím, že „společně v přesně nezjištěné době od počátku letních prázdnin roku 2006 do 7. 5. 2007 na různých místech v Brně, dále v Kuřimi a Veverské Bítýšce po předchozí domluvě v úmyslu působit na zdraví a psychiku nezletilého… a nezletilého…, s cílem přetrhnout základní vztahy v rámci rodiny a vytvořit člověka se zlomenou vůlí, necitlivého k bolesti a násilí, který by se podřídil jakýmkoliv příkazům autority, byvše si vědomi následků, které svým jednáním vyvolají, opakovaně ve více případech tyto chlapce… buď z titulu příbuzenského vztahu anebo jako pedagogové jimi navštěvovaných zájmových kroužků… nepřiměřeně fyzicky a psychicky týrali, a to tím, že je surově bili, zraňovali, mučili, ponižovali a omezovali, a dále je po delší dobu drželi zavřené v uzamčených místnostech a klecích v různých objektech, často svázané nebo připoutané k pevné překážce, bez možnosti základní hygieny a sociálního kontaktu s okolím“ (Krajský soud v Brně 2008: 2). Kuřimská kauza vyvolala značnou pozornost médií a veřejnosti a opětovně přitáhla pozornost k nebezpečným sektám a kultům.
Literatura:
Bötticher, A. – Mareš, M.: Extremismus. Theorien – Konzepte – Formen. Oldenbourg Verlag, München 2012.
Vojtíšek, Z.: Encyklopedie náboženských směrů. Náboženství, církve, sekty a duchovní společenství. Portál, Praha 2004.
Mareš, M.: Terorismus v ČR, Centrum strategických studií, Brno 2005b.
Ondráčková, D.: Sekty a nová náboženská hnutí: bezpečnostní hrozba? Kriminalistika, Praha, 3, roč. 42, 2009, s. 187-200.
Krajský soud v Brně: 52/ T 2/2008, 2008.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Teoretická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-0-5.
Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.
