Extremismus v ČR: Extremismus cizinců

Vymezení extremismu cizinců

Pojem extremismus cizinců se vztahuje k extremismu, který je prosazován cizinci a imigranty (případně i jejich naturalizovanými potomky) na území určitého státu a má kořeny a zpravidla i dominantní zájmy v zemích původu těchto cizinců či jejich předků. Z hlediska státu, na jehož území tito extremisté jakožto cizinečtí extremisté působí, je důležité, zda působí v souladu s jeho zahraničněpolitickou linií či nikoliv, zda používají násilí (jen na území původních států nebo i jinde, včetně státu jejich současného pobytu) a proti komu (cílů spojených se zemí či regionem původu a vlastní komunitou nebo i objektům jiných států, včetně státu jejich současného pobytu) a zda usilují o změnu režimu či hranic pouze v původním regionu nebo i v širším rámci, včetně státu jejich současného pobytu (Mareš 2005a). Jedná se o extremisty různého ideového zaměření a zájmů (pravicové, levicové, etnické, náboženské), kteří mohou spolupracovat i s domácími extremisty. Pokud se však cizinci dominantně začlení do struktur domácího extremismu anebo přestanou být vázáni na zemi původu, nejedná se o extremismus cizinců ve výše uvedeném pojetí. Je rovněž třeba připomenout, že ne každá ozbrojená skupina podporovaná cizinci je extremistická. Pokud bojuje za demokracii a dodržuje právní zásady humanitárního práva, nelze ji ani její stoupence v cizinecké komunitě považovat za extremisty (v ČR se to týká např. Karenů podporujících jejich etnické formace bojující proti chuntě v Barmě/Myanmaru).

Rovněž skupiny usilující o změnu nedemokratických režimů či změny hranic anebo územního statutu demokratickou cestou nejsou extremistické (v ČR se jedná např. o struktury rusínského autonomismu a separatismu), samozřejmě pokud nenaplňují jiná kritéria extremismu.

Stručná historie extremismu cizinců na území českých zemí

Na území ČR se v minulosti krátkodobě i dlouhodobě vyskytovala nejrůznější uskupení cizinců, kteří zde uskutečňovali extremistickou propagandu či dokonce násilnou činnost. Dělo se tak již za první republiky. V období Protektorátu Čechy a Morava i během komunistického režimu byly oficiálními i polooficiálními hosty na území českých zemí jejich spřátelené extremistické organizace (Mareš 2005a, Mareš 2011b).