Extremismus v ČR: Protiextremistická politika a právo proti extremismu
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Extremismus v ČR: Protiextremistická politika a právo proti extremismu
1,5 (13 hodnocení)
Extremismus v České republice existuje v několika rozdílných ideových variantách a působí v různých organizačních formách.
Politika proti extremismu v ČR je vytvářena především na vládní úrovni, přičemž koordinační roli plní především Ministerstvo vnitra.
Protiextremistická politika
Politika proti extremismu v ČR je vytvářena především na vládní úrovni, přičemž koordinační roli plní především Ministerstvo vnitra. V resortu vnitra se do boje proti extremismu zapojuje Policie ČR, která má zřízeny i zvláštní protiextremistické složky. Vláda na základě zákonného oprávnění pověřuje bojem proti extremismu i zpravodajské služby, konkrétně Bezpečnostní informační službu (BIS), která je civilní službou s vnitřní působností a sleduje celkově extremismus na území ČR, Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), který je civilní službou s vnější působností a sleduje obecně extremismus v zahraničí, a Vojenské zpravodajství (VZ). Extremismem se zabývají i další bezpečnostní sbory a složky bezpečnostního systému ČR (Mareš, Smolík, Svoboda 2011: 16).
Boj proti extremismu ovšem není pouze záležitostí těchto specializovaných bezpečnostních složek, ale i záležitostí dalších resortů a oblastí, mj. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a školské politiky, Ministerstva práce a sociálních věcí a sociální politiky a pochopitelně Ministerstva spravedlnosti a obecné právní politiky.
Boj proti extremismu je obsažen i v Bezpečnostní strategii, kterou vláda přijala v roce 2011. Relativně široký rozsah bezpečnostní politiky vyplývá i ze Strategie boje proti extremismu, která byla vládou přijata v roce 2009:
Síla extremistů vychází z lidské nevědomosti. Jedinou možností, jak bojovat s jejich štvavou propagandou, je komunikace, otevřenost a nabízení alternativy.
Poučení lidé si dokáží vytvořit obranné mechanismy vůči nebezpečným myšlenkám. Výhodnost demokratické alternativy musí vysvětlovat škola.
Boj proti extremismu není jen záležitostí Ministerstva vnitra a policie, ale i dalších vládních i nevládních subjektů. Jenom spoluprací s nimi lze extremisty odsunout do role bezvýznamného hráče.
Specialisté, kteří bojují proti extremismu, musí vědět, co mají dělat, a dostat k tomu dostatečný prostor. Profesionalizace je výhodnější než paušální represe.
Konkrétní pachatele trestné činnosti je nutné nekompromisně postihovat za efektivního využití stávajících prostředků a mechanismů (Ministerstvo vnitra ČR 2009: 22).
Kromě vládních subjektů se v působení proti extremismu angažuje i nevládní sféra, která se zpravidla zaměřuje na konkrétní formu extremismu (pojem extremismus přitom nemusí být ze strany některých nevládních organizací akceptován). Extremismus je i předmětem vědeckého výzkumu a několik pracovišť se věnuje jeho zkoumání systematicky a dlouhodobě (např. Oddělení bezpečnostních a strategických studií Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity) (Mareš 2011c).
Proti extremismu působí i několik mezinárodních organizací, ve kterých je ČR členskou zemí. Jedná se především o Radu Evropy a Evropskou unii, v kontextu boje proti zločinům z nenávisti pak i o Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. V regionu středovýchodní Evropy se extremismem zabývá Visegrádská skupina. Především v rámci protirasistické a protiteroristické politiky působí proti extremismu i Organizace spojených národů. I v mezinárodním (resp. transnacionálním) prostředí existují sítě nevládních organizací postupujících proti extremismu či jeho jednotlivým formám (Mareš 2003: 535), ne vždy však musí pojem extremismus užívat.
Právo proti extremismu
V ČR není pojem extremismus ani boj proti němu vymezen přímo v zákonech. Lze však vysledovat několik oblastí a norem, které jsou proti nezákonným extremistickým projevům využitelné (Černý 2008). ČR je rovněž smluvní stranou několika významných mezinárodních úmluv, které na jednotlivé formy extremismu dopadají (např. Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace) a česká judikatura může využívat i rozsudky některých mezinárodních soudních orgánů, především Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (kde rovněž ČR bývá stranou sporu).
Základní východiska pro omezení některých svobod jsou obsaženy v Listině základních práv a svobod i v evropských normách. Omezení extremistických aktivit je možné v oblasti správního i trestního práva, konkrétně pak omezení práva na svobodu projevu, sdružovacího práva, shromažďovacího práva či petičního práva, případně i pracovního práva (ve smyslu nemožnosti vykonávat některá povolání pro extremisty, např. podle zákona v zásadě nemohou být vojáky z povolání) (Mareš, Svoboda, Stehlík 2011: 76-77).
Přísně se postihuje i násilí, které je v zásadě motivováno z extremistických pohnutek (i když se tak přímo v zákoně nenazývá), několik norem sankcionuje i teroristické jednání a jeho podporu, případně porušování sankcí vůči nedemokratickým a agresivním režimům (pokud jsou vůči nim sankce řádně vyhlášeny). Několik zákonů i mezinárodních norem tzv. „soft-law“ deklaratorně vymezuje demokratické hodnoty a obsahuje odsouzení historických totalitních režimů, čímž napomáhá tzv. diskurzivní ochraně demokracie, tedy ochraně demokracie prostřednictvím argumentů, nikoliv represí (Mareš 2011c).
Literatura k celému seriálu:
.. Backes, U. – Jesse, E.: Politischer Extremismus in der Bundesrepublik Deutschland, Bundeszentrale für politische Bildung, Bonn 1993
.. Balík, S. – Kubát, M.: Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimu. Dokorán, Praha 2004
.. Bastl, M.: Radikální levice v Ceské republice. Devadesátá léta dvacátého století. Masarykova univerzita, Brno 2001
.. BBC: Man jailed over IRA attack, 2003. http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/3342965.stm [cit. 22. 10. 2011]
.. Beran, L. J.: Odeprená integrace. Systémová analýza sudetonemecké politiky v Ceskoslovenské republice 1918–1938. Pulchra, Praha 2009
.. Bílek, J.: Kyselá tešínská jablícka. Ceskoslovensko-polské konflikty o Tešínsko. 1919, 1938, 1945. Epocha, Praha 2011
.. Bezpecnostní informacní služba: Informace BIS o vývoji na extremistické scéne ve 2. ctvrtletí roku 2011. http://www.mvcr.cz/clanek/bezpecnostni-hrozby-337414.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d [cit. 16. 10. 2011]
.. Bötticher, A. – Mareš, M.: Extremismus. Theorien – Konzepte – Formen. Oldenbourg Verlag, München 2012
.. Braun, S.: Entspricht die Organisationsstruktur der Behörden für Verfassungsschutz extremismustheoretischen Kategorisierungssystemen? In: Korte, G. (Hrsg.): Aspekte der nachrichtendienstlichen Sicherheitsarchitektur, Fachhochschule des Bundes, Brühl 2005, s. 69-109
.. Cerný, P.: Právní ochrana pred extremismem. C. H. Beck, Praha 2008
.. Lhotan, L. – Cesko-muslimský institut.: Islám a islamismus v Ceské republice, vyd. Lukáš Lhotan, Pstruží 2011
.. Mareš, M.: Moravismus a extremismus. Stredoevropské politické studie, roc. 4, c. 3, 2001. http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=66 [cit. 14. 10. 2011]
.. Mareš, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v CR, Barrister & Principal, Centrum strategických studií, Brno 2003
.. Mareš, M.: Extremismus cizincu: analýza konceptu a jeho aplikace v CR. Rexter – casopis pro výzkum radikalismu, extremismu a terorismu, roc. IV., c. 2, s. 1-15, 2005a http://www.rexter.cz/extremismus-cizincu-analyza-konceptu-a-jeho-aplikace-v-cr/2005/11/01/ [cit. 14. 10. 2011]
.. Mareš, M.: Terorismus v CR, Centrum strategických studií, Brno 2005b
.. Mareš, M.: Gewalt und Ideologie. Rechtsextremismus in Tschechien. Osteuropa, roc. 60, c. 10, 2010a, s. 33-50
.. Mareš, M.: Iredentismus: tradicní a nová dimenze hrozby pro Ceskou republiku. Obrana a strategie, Brno, roc. 10, c. 2, 2010b, s. 101-119
.. Mareš, M.: Problematika radikalismu a extremismu v České republice (Sociologicko-politologický kontext): stav zkoumané problematiky, odborná literatura k tématu, výzvy pro výzkum do budoucna, základní pojmy a koncepty (nepublikovaný materiál pro Policejní akademii ČR), 2010c
.. Mareš, M.: Islamismus jako bezpečnostní hrozba pro Českou republiku (nabídnuto k publikaci do časopisu Vojenské rozhledy, v recenzním řízení), 2011a
.. Mareš, M.: Legacy of the Extreme Right on the Czech Territory. Paper for the Conference „The Radical Right in East Central Europe: Yesterday and Today“, 5 October 2011, Central European University, Friderich Ebert Stiftung, Budapest 2011b
.. Mareš, M.: Politické a kriminologické pojetí extremismu. Prezentace pro Policii ČR, Vyšší policejní škola MV ČR v Brně, Brno 2011c
.. Mareš, M.: Terrorism-Free Zone in East Central Europe? Strategic Environment, Risk Tendencies, and Causes of Limited Terrorist Activities in the Visegrad Group Countries. Terrorism and Political Violence, roč. 23, č. 2, 2011d, pp. 233-253
.. Mareš, M. – Svoboda, I. – Stehlík, E.: Extremismus jako bezpečnostní hrozba, Ministerstvo obrany ČR, OKP, Praha 2011
.. Mareš, M. – Vejvodová, P.: Transnacionální dimenze soudobého českého neonacismu. Mezinárodní vztahy, Ústav mezinárodních vztahů, roč. 46, č. 1, Praha 2011, s. 75-90
.. Mareš, M. – Výborný, Š.: Soudobé ultralevicové násilí ve středovýchodní Evropě (nabídnuto k publikaci do Bezpečnostní teorie a praxe), 2013
.. Maršák, J.: Postavení extrémně pravicových stran ve stranickém systému ČR. Politologická revue, roč. 13, č. 2, 2007, s. 3-34
.. Merari, A.: Terrorism as a Strategy of Insurgency, Terrorism and Political Violence, Vol. 5 Nr. 4., 1993, pp. 213-251
.. Mezihorák, F.: Hry o Moravu. Separatisté, iredentisté a kolaboranti 1938–1945. Mladá fronta, Praha 1997
.. Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2000. MVČR, Praha 2002
.. Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2002. MVČR, Praha 2003
.. Ministerstvo vnitra České republiky: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2010 a vyhodnocení koncepce boje proti extremismu pro rok 2010 a ke koncepci boje proti extremismu pro rok 2011. MVČR, Praha 2011 http://www.mvcr.cz/clanek/extremismus-vyrocni-zpravy-o-extremismu-a-strategie-boje-proti-extremismu.aspx [cit. 16. 10. 2011]
.. Okresní soud v Kroměříži: 1T 115/2008 – 76, 2009
.. Ondráčková, D.: Sekty a nová náboženská hnutí: bezpečnostní hrozba? Kriminalistika, Praha, 3, roč. 42, 2009, s. 187-200
.. Pečínka, P.: Pod rudou vlajkou proti KSČ. Osudy radikální levice v Československu. Doplněk, Brno 1999
.. Pejčoch, I.: Fašismus v českých zemích 1922–1945. Fašistické a nacionálněsocialistické strany a hnutí v Čechách a na Moravě. Academia, Praha 2011
.. Policie České republiky. Městské ředitelství policie Brno. Územní odbor SKPV MŘ Brno, 3. Oddělení obecné kriminality: Č. j. KRPB-33268-26/TČ-2012-060273-HK, 2012
.. Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha I, Služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, 9. oddělení obecné kriminality: Č. j.ORI-13080-17/TČ-2010-001179-1, 2011
.. Rataj, J.: Vliv české nacionální politiky v soudobých konceptech krajní pravice v České republice. In Němec, J. – Šůstková, M. (ed.): III. Kongres českých politologů Olomouc 8.-10. 9. 2006, Česká společnost pro politické vědy, Praha, Olomouc, s. 170-191
.. Smolík, J.: Subkultury mládeže. Grada, Praha 2010
.. Smolík, J. – Bastl, M. – Mareš, M. – Vejvodová, P.: Krajní pravice a krajní levice v ČR, Grada, Praha 2011 (v tisku)
.. U. S. Attorney’s Office, Southern District of New York: Swedish Citizen Kassir Found Guilty of Providing Material Support to al-Quaeda, 2009. http://www.fbi.gov/newyork/press-releases/2009/nyfo051209.htm [cit. 22. 10. 2011]
.. Ústavný súd ČSFR: Nález Ústavného súdu Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky (pléna) zo dňa 4. septembra 1992 sp. zn. Pl. ÚS 5/92, 1992
.. Vojtíšek, Z.: Encyklopedie náboženských směrů. Náboženství, církve, sekty a duchovní společenství. Portál, Praha 2004
.. Vrchní soud v Olomouci: 6 To 19/2011-4377, 2011
.. Vrchní soud v Praze: 8 To 23/03, 2003
.. Vrchní soud v Praze: 7 To 63/2007, 2007
.. Vrchní soud v Praze: 1 Tmo/ 2/2011, 2011
Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Teoretická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-0-5.
Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.
