Diskuze s extremisty v třídním kolektivu - 1. část
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Diskuze s extremisty v třídním kolektivu - 1. část
5,0 (2 hodnocení)
Cílem tohoto textu je pomoci pedagogovi zvolit vhodné techniky při primární i sekundární prevenci ve třídě, kde se případně již extremistické postoje nebo chování projevily.
Extremismus je obvykle zařazován mezi takzvané bariérové postoje, stejně jako xenofobie nebo fanatismus. Lidé sympatizující s extremistickými ideologiemi zaujímají krajní, výstřední a radikální postoje, jejichž prostřednictvím hovoří o svých cílech a prezentují se navenek.
Dospívající žák prochází vývojovým údobím hledání sebe sama, poznává své potřeby a formuluje své zájmy, ze kterých si vytváří svůj vztah k okolnímu světu a svou pozici v něm. Při tomto hledání vlastní identity je žák oslovován mnohými vlivy včetně myšlenek a postojů extremistických organizací a hnutí.
Kvůli jejich jednoduchosti a líbivosti mohou někteří dospívající snadno začít s podobnými myšlenkami sympatizovat. V první fázi nedochází k profilování dlouhotrvajících postojů, které by je zavedly na extrémní pozici, ale už v této situaci je důležité s těmito žáky začít systematicky pracovat.
Jako pedagog byste se v tomto případě neměl/a cítit bezmocný/á a měl/a byste být schopen/ schopna kompetentně vystupovat v situacích, kdy budete konfrontován/a s postoji, s nimiž bytostně nesouhlasíte.
Techniky řešení konfliktních situací ve třídě
Pro zvládání konfliktních situací, do kterých se můžete dostat se žákem sympatizujícím s různou formou extremismu, využijete stejné komunikační dovednosti jako při řešení jakékoliv konfliktní situace.
Jde například o techniky aktivního naslouchání. Nejdůležitější jsou z tohoto pohledu technika objasňování a technika shrnování. Obě techniky mají za úkol otevřít dialog bez okamžitého použití vlastních argumentů. Technika objasňování slouží k tomu, aby se pedagog ubezpečil, že argumentům, které žák uvádí na obhajobu svého postoje, dobře rozumí. Pedagog by díky této technice neměl mít pochybnosti o tom, co mu chtěl žák sdělit. Využití této techniky umožňuje pedagogovi, aby zůstal v dialogu. Umožňuje mu zastavit vývoj konfliktní situace v jejím zárodku.
Technika objasňování dává pedagogovi čas k volbě dalšího postupu a zvyšuje kontrolu pedagoga nad vývojem dialogu. Pokládejte studentovi například otázky:
„Můžete mi vysvětlit svůj názor?“, „Odkud jste získal tyto informace?“, „Jaké jsou vaše cíle?“, „Čeho konkrétně chcete vy osobně dosáhnout?“
Technika shrnování má stejný účel – zabránit rozvoji konfrontační situace v jejím počátku. Využívá slovní obraty, které pedagogovi umožní zopakovat studentem prezentované názory: „Říkáte, že…“, „Rozuměl/a jsem správně, že…“
Obě zmíněné techniky jsou jedním ze vstupních nástrojů pedagoga, pokud se dostane do konfliktní situace. Jsou odrazovým můstkem k navázání dialogu a k získání informací, díky nimž může pedagog lépe argumentovat. Pokud se dostanete do konfliktní situace se stoupencem extremistického hnutí, je důležité hned zpočátku usilovat o to, aby přistoupil na to, že s vámi povede dialog. Podmínkou úspěšného dialogu je, aby se obě strany slyšely a aby byly ochotny se slyšet. Když dialog vy nebo student ukončíte, je důležité dbát na to, aby se tak stalo ve smířlivé atmosféře a abyste nabídli možnost pokračování dialogu v budoucnosti, vyhradit si na něj čas, případně připravit program, který vytvoří bezpečné prostředí pro řízenou diskusi.
Jak vést diskusi s žákem s kontroverzními názory?
Záleží na tom, k čemu žák své kontroverzní názory používá a komu jsou adresovány. Pokud tyto názory slouží k upoutání pozornosti vrstevníků ve školním kolektivu nebo ke zvýšení prestiže své osoby a jsou používány při každé vhodné příležitosti, jste jako pedagog vyzýván ke konfrontaci. Na tento specifický způsob jednání byste měli být připraveni. Nejprve je třeba, abyste se rozhodli, zda přijmete, nebo odmítnete konfrontační rámec diskuse s tímto žákem. V takových případech se totiž často jedná o výzvu ke konfrontaci na bázi provokace. Z takové pozice lze těžko vést smysluplný dialog. Proto je odmítnutí konfrontace z vaší strany v tomto případě zcela namístě. Abyste umožnili budoucí dialog, nesmíte takového žáka okamžitě, stroze a jednoznačně odmítnout. I odmítnutí má různé podoby, které mají určitý stupeň naléhavosti.
Nejmírnější formou vyjádření nesouhlasu pedagoga s kontroverzním názorem žáka je zopakování názoru žáka doplněné ověřovací otázkou: „Je to tak?“ a následně otevřená formulace nesouhlasu: „S tímto názorem nesouhlasím.“ Můžete však použít i další asertivní dovednosti a stupňovat nesouhlas: „S tímto názorem nesouhlasím.“ a případné zopakování: „S tímto názorem rozhodně nesouhlasím.“ Tímto způsobem můžete odmítnout podílet se na konfrontační formě dialogu. Zároveň je však důležité udržet kontrolu nad dialogem a položit základ k jeho smysluplnosti. Musíte se snažit udržet iniciativu. Například takto: „Naše názory na … se rozcházejí. Chci se dozvědět více o tvém/vašem názoru na … a chci, abys i ty/vy znal můj názor. Chci, abychom se dohodli na určitých pravidlech, která v průběhu naší diskuse budou platit. Navrhuji, abychom si neskákali do řeči, aby pokud jeden či druhý nebudeme s něčím souhlasit, uděláme si poznámku na svůj list papíru…“ atd.
Proto, aby dialog nesklouzl do chaosu, je důležité stanovit si pravidla pro jeho průběh. Během diskuse s žákem je proto dobré vytyčit si body shody a neshody, pojmenovat je a podat návrh k pokračování diskuse k bodům neshody v jiném domluveném čase. Z uvedeného vyplývá, že proto, aby byl váš dialog se studentem s kontroverzními názory efektivní, měli byste přerámcovat stávající konfrontační styl diskuse v konstruktivní.
Razantnější, ale žáka respektující podoba odmítnutí kontroverzního postoje se skrývá pod slovy: „Zneklidňuje mne, když ..., protože, … potřebuji ...“ V praxi tento přístup může vypadat takto: „Zneklidňuje mne, když poslouchám tvůj názor, protože s ním nemohu souhlasit, a potřebuji, abychom si rozdílnosti v názorech vyjasnili.“ Takto se jednoznačně distancujete od kontroverzního názoru žáka, ale zároveň nabízíte pokračování dialogu, který budete kontrolovat.
Dalším způsobem, jak se vyrovnat s žákem s kontroverzními názory, je osobní rozhovor. Ten můžete navázat například v průběhu přestávky. Cílem takového rozhovoru by mělo být zjištění motivů jeho chování a upozornění na možné důsledky.
Při tom všem je důležité si uvědomit, že i dialog a racionální argumenty mají své meze. Naše postoje mají kromě racionální složky důležitou emotivní složku, která bývá v našem kulturním prostoru podceňována. Často je vnímána jako něco méněcenného vzhledem k racionální stránce naší osobnosti. Emoce je nutné kultivovat a pracovat s nimi. Potřebujeme rozvíjet pozitivní emoce jako soucit, empatii a vyrovnávat se s emocemi negativními – hněvem, strachem, nenávistí. Zde můžeme využívat možností zážitkové pedagogiky, samozřejmě přiměřeně danému tématu.
Při práci se žáky a studenty s kontroverzními názory můžeme využít blízkých historických témat, jako je výuka o holocaustu, kde je jasná souvislost s ústředním problémem extremistického zaměření jedince. Vhodný je zážitek z návštěvy Terezína, Osvětimi, využití práce s deníky a vzpomínkami, upozornění na souvislost neonacismu právě s holocaustem. Četba knih, např. Klid je síla, řek´ tatínek Zdeňky Fantlové, i v nižších ročnících má velký emocionální náboj a velký vliv na žáky. Projektů s tímto zaměřením je dobré využít. Některé možné aktivity nabízíme v samostatně vydané publikaci Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Aktivity a pracovní listy.
Důležité je však uvědomění si širšího kontextu. Postoje jedince mohou vyplývat z neutěšené situace v rodině, z problému s citovým vyrovnáváním se s průběhem dospívání, z problémů s vlastním sebepojetím nebo s hledáním autority. Nabízí se tedy celá řada témat, kde máme možnost pracovat s rozvíjením pozitivních postojů a kde hned „okatě“ nenarážíme na ústřední problém nebo spíše jeho manifestaci. Při sledování širšího komplexu témat máme také možnost lépe pochopit motivy žákovy orientace. Důležité je hledat „místa“, kde je žák přístupný dialogu nebo jiné formě oslovení. Opět je důležité vědomí dlouhodobosti celého procesu.
Další možnosti, jak vést diskusi se žákem s extremistickými názory, uvádí německá učebnice Molthagen, Klärner, Korgel, Pauli a Ziegenhagen, Gegen Rechtsextremismus: Handeln für Demokratie, Bonn 2008
Pokládejte otevřené otázky
Namísto uzavřených otázek: „Jsi proti cizincům?“ se raději ptejte: „Jak to myslíš?“ Otázky, které umožňují odpověď pouze ano/ne, nejsou tak vhodné jako otevřené otázky: Proč? Jak? Co? Kdo?
Nespolupracujte při změně tématu
Pokuste se při diskusi zůstat u jednoho tématu. Zastánci extrémních názorů mají jen málokdy zájem o skutečný rozhovor, přesto se snažte udržet je při diskusi o různých aspektech jednoho tématu, zatímco se budou snažit přinášet do diskuse stále nová a nová témata.
Zůstaňte klidný
I když se druhá strana dostane do emočního vypětí, zůstaňte klidní a mluvte tiše. Kdo křičí, má problémy s hodnověrností. Uvědomujte si řeč těla a mimiku. Demonstrativní klid a uvolněná pozice s jednou rukou v kapse působí přesvědčivěji než zkřížené ruce.
Vyhýbejte se hlavnímu řečníkovi
Nezapomínejte, že máte před sebou celou skupinu. Zapojujte proto do debaty pravidelně i ostatní. Nic není pro posluchače nudnější než rozčilený dialog dvou hádajících se kohoutů. Mnohem důležitější jsou pro vás ti nerozhodnutí, kteří vás poslouchají a zatím si nevytvořili pevný názor. Hledejte proto při diskusi spojence a ptejte se ostatních: „Co si o tom myslíš ty? Jak se stavíš k tomuto problému?“
Pracujte s humorem
Proč by se při diskusi měla smát jen jedna strana? I vy reagujte humorem nebo sebeironií, vyprávějte veselé příhody, které se k tématu hodí. Třída může mít k tématu společné zážitky, které můžete připomenout, aniž by někoho zahanbovaly.
Argumentujte na osobní rovině
Často se diskutuje o okolnostech, které ve skutečnosti nikoho nepotkaly, se kterými diskutující nemají osobní zkušenost. Ptejte se tedy diskutujících, zda se jejich argumentace zakládá na osobním požitku, nebo to, o čem mluví, znají jen z doslechu. Pokud máte se třídou vztah založený na důvěře, můžete před ní představit svou osobní zkušenost s tématem, která může vyvrátit již řečené.
Upozorňujte na důsledky
Některé výroky, které v diskusi zazní, mohou naplňovat skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti. Vzhledem k tomu je potřeba mladistvé inklinující k extremistickým názorům upozornit na to, že jejich jednání může mít trestněprávní důsledky. Neznamená to, že na ně hned budete volat policii. Je však důležité uvést, proč existují paragrafy, které tyto a podobné výroky staví mimo zákon (ochrana jednotlivce, menšin…).
Odmítejte zjednodušení
Často dojde na to, že žák s extremistickými názory bude při své argumentaci zjednodušovat. Upozorněte jej na to, že svět je komplexnější. K mnoha tématům se můžete ve škole vracet a věnovat se jim podrobněji. Nemáte-li na to čas v hodině, kdy diskuse probíhá, nebo na to nejste dostatečně připraveni, přesuňte jej na další hodinu a důkladně se připravte. Nebraňte se tomu souhlasit s určitými aspekty a upozorňovat přitom na ty další („V tomto máš pravdu, to také nepovažuji za úplně v pořádku, zároveň si myslím, že…“).
Nemoralizujte
Lidé reagují velmi citlivě na morální odsouzení. Zůstaňte věcní, zdůvodňujte své stanovisko. V diskusi by nemělo být zakázáno vyřčení jakýchkoli myšlenek kromě těch, které jsou míněny jako čistá provokace.
Článek je zpracován na základě metodické příručky Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství. Metodická část. Kolektiv autorů, Praha: Asi-milovaní, 2013. ISBN 978-80-905551-1-2.
Třídílná publikace Demokracie versus extremismus. Výchova k aktivnímu občanství, je určena zejména pedagogům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence a dalším pedagogickým pracovníkům. Vyšla v srpnu 2013, je určena k bezplatné distribuci do škol, které nás o ni požádají, a je rovněž k dispozici volně je stažení ve formátu pdf na webu Možnosti demokracie.
