Technologické zahlcení jako důsledek špatné komunikace

Autor: vectorjuice, freepik.com

Po uzavření škol a přechodu na plně online výuku na jaře loňského roku jsme problémům se zahlcením žáků čelili poprvé. Zahltili jsme je tehdy hned dvakrát – obsahem a používanými technologiemi. Důvody prvního zahlcení vycházely z obavy nebo přesvědčení, že se žáci doma bez nás učit nebudou, a nepřímo též potvrdily známou skutečnost, že totiž každý učitel si často myslí, že právě jeho předmět je ten nejdůležitější.

Příčinou druhého zahlcení pak většinou byla naše nepřipravenost, když jsme ve školách neměli jednotné školní vzdělávací prostředí, pomocí něhož bychom naši synchronní i asynchronní výuku organizovali a vedli, a tak každý učitel začal používat buď to, co znal sám (Zoom, Skype, Messenger), nebo to, co mu poradili žáci, protože to sami používali (Discord).

Stávající zahlcení pod kontrolou

Řešení, jak obě uvedená zahlcení odstranit, jsme představili například v zásadách online pedagogiky. Důležitost správné volby vzdělávacího prostředí pro online výuku pak vysvětlili v článku 10 důvodů, proč je volba vhodného vzdělávacího prostředí pro online výuku tak důležitá.

Nyní, po téměř roce, ve kterém převládala online výuka nad tou prezenční, se tedy zdá, že problém předchozích forem zahlcení máme více méně pod kontrolou. Mohla k tomu dopomoci i úprava online výuky, konkrétně omezení celkového počtu synchronních setkání v jednom dni, a současně zkrácení doby připojení pomocí videokonference (například místo 45 minut 15), a určitě také potřeba