Myšlenky, které si odnáším z online výuky

Autor: stories, freepik.com

Co si odnášíte z online výuky?

Při postupném návratu žáků do prezenční výuky se tato otázka poměrně nabízí. A to i proto, že tímto návratem online výuka nekončí. Jen bude mít v následujícím období pravděpodobně trochu upravenou podobu.

Myšlenky, které si z předchozího období online výuky odnáším já, jsou zde. Vybral jsem jen ty, na které momentálně myslím asi nejvíce.

Co se žáci naučí v tvé přítomnosti, není nejdůležitější

Mnohem důležitější je, co se dokážou naučit sami bez tebe. Starej se, jak to uděláš, abys v nich podnítil zájem o danou věc a oni se pak už nechtěli věnovat ničemu jinému.

Neber sebe a svou výuku tolik vážně

I když jsi hluboce přesvědčen, že bez konkrétních dovedností v předmětu, který učíš, se tví žáci v životě neobejdou, oni to patrně budou vidět jinak. Vzpomeň si, jak jsi to v jejich věku viděl ty a co bys tenkrát chtěl, aby tvůj učitel udělal jinak.

Nejprve dostaň sebe a žáky do pohody a potom společně vytvořte něco úžasného

Pokud nejsi sám v pohodě, najdi si způsob, jak se do ní dostat. A to stejné chtěj po svých žácích. A když to sami nedokážou, pomoz jim v tom. I kdyby to mělo trvat 80 % vašeho setkání. Zbývajících 20 % může stačit na to, aby se vám podařilo něco mimořádného.

Když se tví žáci pravidelně nezapojují, děláš pravděpodobně něco špatně

Přestože chyba může být i někde jinde, nejprve ji hledej u sebe. Co jsi ne/řekl, ne/udělal nebo co nevíš o žácích a jejich aktuálním rozpoložení. Chybou je i samotná představa toho, že se musí zapojit všichni.

Udělej všechno pro to, aby se žáci do výuky těšili