Pohádková dramatika ‒ „Sněhová královna“, II. část
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohádková dramatika ‒ „Sněhová královna“, II. část
2,3 (3 hodnocení)
Volné pokračování dramatických her motivovaných pohádkou Hanse Christiana Andersena Sněhová královna.
Úvod
Druhý díl dramatických her motivovaných známou dětskou pohádkou Hanse Christiana Andersena „Sněhová královna“. Pohádkový příběh nabízí rozehrávání improvizací a nenásilnou formou nutí děti k přemýšlení nad jednotlivými částmi příběhu. Tyto své poznatky pak mohou velice dobře aplikovat do samotných dramatických činností. Článek může sloužit jako inspirace učitelkám mateřských škol jak v každodenní vzdělávací nabídce, tak i při kroužku tvořivé dramatiky. Hry jsou také nenáročné na pomůcky, a proto je můžeme snadno aplikovat v jakémkoli prostředí.
Sněhová královna
Autor: Michael Novotný
V zemi chladné, bez ohledu, zlá královna vládne všem. Místo srdce má kus ledu, všechno zmrazí pohledem.
1. Královno, královno, chyť si mě
Časová dotace: 3–5 minuty Věková kategorie: 5–6 let Cíl: rozvoj rychlosti a obratnosti Počet dětí: neomezeno Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Děti se posadí po obvodu kruhu a budou představovat sněhové královny. Jedno dítě (Gerda), které určí paní učitelka, chodí okolo kruhu a vybírá si jednu ze sněhových královen a říká „já jsem Gerda a jdu si pro tebe, královno“. Až si nějakou vybere, dotkne se jí. Ta vyskočí a začne honit Gerdu kolem kruhu po nebo proti směru hodinových ručiček (směr pohybu určíme před hrou). Gerda se může zachránit tím, že vběhne do kruhu. Pokud však bude královnou chycena, stává se ona sama královnou a usedá do kruhu. Z královny, která Gerdu chytila, se stává Gerda. Dejme před hrou dětem instrukce, ať si vybírají děti, které ještě nesoutěžily, aby se všechny děti vystřídaly.
2. Na ledovou sílu
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let
Děti se za doprovodu hudby pohybují volně po vymezeném prostoru, který by měl být dostatečně velký. Když paní učitelka vypne hudbu, řekne nějaké, nejlépe od jedné do pěti, a děti se podle vyřčeného čísla spojí dohromady. Pokud nějaké děti přebývají, například máme patnáct dětí a volíme číslo dvě, pak děti utvoří dvojice a jedna skupina bude po třech. Hra pokračuje dále a paní učitelka čísla obměňuje.
3. Tuhá zima
Časová dotace: 5–7 minut Věková kategorie: 4–6 let Cíl: rozvoj smyslového vnímání Počet dětí: neomezeno Pomůcky: šátek, různé předměty Prostorová organizace: školní třída
Popis hry:
V ledovém království je taková zima, že Gerda s Kájem vůbec necítí ruce, úplně jim znecitlivěly a fouká ledový vichr, že není vůbec nic vidět. Jednomu dítěti zavážeme oči šátkem a dáme mu informaci, že po celou dobu hry musí mít ruce za zády. Pak před něj postavíme nějaký předmět a dítě musí za pomoci ostatních smyslů (vyjma zraku a hmatu) a částí těla rozpoznat, o jaký předmět se jedná. Takto se všechny děti ve hře vystřídají.
4. Rýma
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: rozvoj rychlosti a obratnosti, sluchové vnímání Počet dětí: neomezeno Pomůcky: zástupný předmět Prostorová organizace: školní třída
Popis hry:
Děti sedí po obvodu kruhu a mají zavřené oči. Jedno z nich, které určí paní učitelka, je nachlazené. Chodí dokola a naříká „jí mám ale rýmu“. V ruce drží zástupný předmět (jako kapesník) a na jakémkoli místě za zády dětí jej upustí. Děti, které sedí v blízkosti dopadu předmětu, se „po očku“ podívají, zda předmět neleží za jejich zády. Pokud tomu tak je, předmět sebere a snaží se chytit dítě, které kapesník upustilo. To se zachrání tak, že si sedne na místo dítěte, které honí. Děti se v rolích vystřídají.
5. Ledové sochy
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: estetické vnímání, vyjadřování se tělem Počet dětí: neomezeno Pomůcky: CD přehrávač Prostorová organizace: školní třída
Popis hry:
Paní učitelka určí dětem čísla od jedné do pěti, které rozdělí dětem. Pod každým číslem se bude skrývat nějaká věc (například 1 – sněhulák, 2 – rampouch, 3 – sáně, 4 – sob, 5 – bruslař). Paní učitelka pustí hudbu. Když hudba vypne, tak řekne nějaké číslo, a děti, které mají toto číslo přiděleno, předvedou věc, která se pod tímto číslem skrývá, tak že vytvoří na dané téma „štronzo“ sochu. Pro větší obtížnost je vhodné po prostřídání všech čísel, přidělit dětem jiná čísla.
6. Dejme hlavy dohromady
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 3–6 let Cíl: spolupráce Počet dětí: sudý počet Pomůcky: CD přehrávač Prostorová organizace: školní třída
Popis hry:
Děti se volně pohybují po herním prostoru za doprovodu nějaké rytmické hudby. Když paní učitelka hudbu vypne, řekne nějakou část těla (například čelo, nos, ucho, koleno, palec aj.). Děti na tento povel vytvoří dvojice a spojí se tou částí těla, kterou jim paní učitelka řekla. Jako obměnu mohou děti vytvářet trojice i čtveřice. Toto však doporučuji, až budou mít hru zažitou ve dvojicích.
7. Kdo jsi?
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 6 let Cíl: rozvoj rychlosti, spolupráce, rozvoj komunikativních dovedností Počet dětí: sudý Pomůcky: dvojice obrázků Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Před začátkem hry si připravíme dvojice obrázků se zimní tematikou (sněhulák, lyžař, rampouch, vločka aj.) a podlepíme je oboustrannou lepicí páskou. Potom si děti postavíme do řady a na čelo jim každému přilepíme obrázek. Obrázky jsou v páru, takže každé dvě děti budou mít stejný obrázek. Potom chodí po prostoru mezi sebou, zastavují se u kamarádů a zjišťují, jaký má kdo obrázek (popisují ten, který má jejich kamarád na čele a naopak). Při popisování jednotlivých obrázků však nemohou říct název objektu, který má kamarád na čele. Popis obrázku tedy může vypadat třeba nějak takhle: „máš na čele něco ze sněhu, nejprve jej z toho sněhu musíš vyrobit tím, že budeš na malou kouli sněhu nabalovat další sníh, až vznikne velká koule. Tyto koule potřebuješ tři od největší po nejmenší...“ atd. Pokud se dvojice najdou, odcházejí mimo herní prostor.
Závěr
První hra je obdoba klasické honičky. Je nezbytné před hrou seznámit děti s bezpečností při hře. Volíme raději větší prostor, aby děti měly dostatek místa na běhání.
Hru „Na ledovou sílu“ bude řada učitelek v mateřských školách znát pod názvem molekuly. Jak je z popisu hry zřejmé, dá se velice dobře přemotivovat i na dané téma. Přesto, že je hra známá, je mezi dětmi velice oblíbená. Smyslové hry jsou dětmi velice vyhledávány.
Jinak tomu není ani u hry „Tuhá zima“. Děti jsou zvyklé používat zejména hmat a zrak a je zajímavé pozorovat, jak si s vyloučením těchto smyslů s úkolem poradí.
Hra „Rýma“ je obdobou „honiček“ obohacená o smyslové vnímání v tomto případě sluchu.
„Ledové sochy“ je hra, která dětem poskytuje velký prostor pro vyjádření svého osobitého způsobu vnímání jednotlivých věcí nebo postav. Všímejte si všech dětí, jak rozmanitě dovedou sochy vyjádřit.
Při hře „Dejme hlavy dohromady“ může nastat jeden velký „problém“, a to, že děti nebudou chtít skončit. Z vlastní zkušenosti vím, že si děti při této hře užijí mnoho legrace.
U hry „Kdo jsi“ je nutné dětem vštípit to, aby neříkaly přímo název objektu, který má kamarád na čele, ale aby se k výsledku dostaly jiným způsobem. Děti láká vyřknout název předmětu přímo.
Všechny tyto hry jsem si ve své praxi učitele v mateřské škole vyzkoušel a mohu je všem vřele doporučit.
