Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohádková dramatika - Čarodějnice I. část
3,4 (5 hodnocení)
Inspirativní článek nabízí učitelkám mateřských škol zásobník dramatických her s autorskou říkankou, motivované známou českou tradicí pálení čarodějnic.
Úvod
Při práci s dětmi v mateřské škole lze velmi dobře využít kromě pohádkových textů také texty pověstí, vztahujících se nějaké historické události, které se staly tradicí, protože byly postupem času verbálně předávány z generace na generaci. Jedním takovým tradičním historickým námětem je tradice pálení čarodějnic. V úvodu každé dramatické lekce na toto téma je vhodné děti seznámit s historickými fakty, které se k této události vztahují.
V našich krajích je magické datum 30. dubna, kdy si připomínáme upalování čarodějnic ve Velkých Losinách na Šumpersku v 16. století. Je dobré dětem osvětlit pravdu, která doprovázela tyto události našich dějin, protože dějiny jsou neměnné, ať byly jakkoli kruté, a zároveň tyto pověsti upravit takovým způsobem, aby byly vhodné k dramatizaci v mateřské škole. Jistě se mnou bude drtivá většina předškolních pedagogů souhlasit, že tradice pálení čarodějnic je u dětí v preprimárním vzdělávání velice oblíbena. Tento inspirativní článek nabízí dramatické činnosti na téma čarodějnice, vhodné jak pro vzdělávací nabídku v mateřské škole, tak pro kroužek tvořivé dramatiky. Tyto dramatické činnosti jsou nenáročné na pomůcky, proto je lze aplikovat v lekci okamžitě, bez zdlouhavých příprav. Před započetím tohoto dramatického bloku doporučuji, aby si děti vymyslely jména, pod kterými budou vystupovat jako čarodějnice.
Čarodějnice
Autor Michael Novotný
Milé děti, koště není, jen a pouze k uklízení. Ježibabám z pahorku, nahrazuje motorku.
1. Oživování čarodějnic
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: sladit pohyb s hudbou, rozvoj komunikativních dovedností Počet dětí: neomezen Pomůcky: koště z proutků, CD přehrávač a tajemnou hudbou Prostorová organizace: školní třída
Děti ztvárňující čarodějnice se rozmístí po herním prostoru a udělají štronzo v jakékoli podobě, kterou si vyberou. Jedno dítě bude hlavní čarodějnice Agáta. Když jsou ke hře všechny děti připraveny, paní učitelka pustí tajemnou hudbu. Agáta chodí po prostoru a v ruce drží koště. Koho se koštětem dotkne, ten procitne a začne se protahovat, „jakoby“ se probouzet a chodit po herním prostoru. Tímto způsobem Agáta probudí všechny spící čarodějnice. Poté se k chodícím čarodějnicím přidá i Agáta a všichni se začnou mezi sebou potkávat. Setkávají se ve dvojicích a vzájemně se představují jmény, které si samy vymyslí, například „já jsem Hlavonožka z Kocourkova“ nebo „já jsem Břichomluvka z Muchomůrkovic“. Při představování si obě čarodějnice navzájem podají ruce. Jako alternaci se mohou děti představovat podle své nálady (vesele, smutně, bázlivě, sebevědomě apod.). Na závěr hry pak můžete s dětmi v asociačním kruhu rozebrat jejich pocity a to, zda si někdo pamatuje jméno svého kamaráda nebo kamarádky.
2. Když se bába bojí, dělá…
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: komunikativních dovednosti Počet dětí: neomezen Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Děti se postaví po obvodu kruhu a jedno bude uvnitř jako Agáta. Agáta pak říká větu „když se bába bojí, dělá…“ a ukáže na jedno z dětí stojících po obvodu kruhu (pokud si již pamatuje čarodějnické jméno vyvolaného dítěte, může slovo bába nahradit oním jménem). Dítě, na které Agáta ukáže, pak předvede, jak se bojí (lze postoj těla doprovodit i nějakými verbálními projevy, ať už slovy nebo jen zvuky). Jako alternativou pak může být nahrazení slůvka bojí jakýmkoli jiným, například nudí se, raduje se, usíná apod.
3. Odpuštění hříchů
Časová dotace: 5–7 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: komunikativních vlastností, rozpoznávání dobra a zla Počet dětí: neomezen Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Děti (čarodějnice) se posadí do tureckého sedu po obvodu kruhu. První dítě v kruhu, které určíme nebo se samo nabídne, pak říká svůj největší hřích (nemusí se týkat přímo tématu čarodějnic). Poté, co svůj hřích vyřkne, ostatní děti této čarodějnici hřích odpouští. Dialog pak může vypadat nějak takhle: „Mým největším hříchem je, že jsem v noci tajně chodila do spíže mlsat marmeládu, i když vím, že jsme ji zítra chtěli použít na palačinky.“ Některé z ostatních dětí pak: „To určitě není hezké, měla sis o ni říct, ale my to odpouštíme, protože jsi nám pomáhala s vařením kouzelného lektvaru.“
4. Čáry, máry, staré báby
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 4–6 let Cíl: rozvoj komunikativních dovedností, koordinace pohybů Počet dětí: neomezen Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Před začátkem samotné dramatické hry si určíme činnosti, které se budou skrývat pod čísly 1, 2 a 3 (například číslo 1 třikrát vyslovit ABRAKADABRA a doprovodit pohyby rukou, číslo 2 sednout si do tureckého sedu a třikrát zamíchat bublající lektvar a číslo 3 let na koštěti s následným pádem a sténáním). Určíme jedno dítě, které bude Agáta. Ostatní děti se pohybují v prostoru. Agáta pak vyslovuje čísla od 1 do 3. Když nějaké číslo vysloví, ostatní děti (čarodějnice) musí předvést činnost, které se pod daným číslem skrývá. Nechávám děti, aby si činnosti k číslům vymýšlely samy.
5. Rytmizace
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 6 let Cíl: rozvoj smyslového vnímání Počet dětí: neomezen Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Děti se postaví po obvodu kruhu. Dítě, které chce začít, vstoupí do kruhu a začne vytleskávat nějaký rytmus (buďto klasicky dlaněmi, nebo třeba o kolena, prsa, hýždě apod.). Ostatní děti se pak snaží tento rytmus zopakovat. Poté jej vystřídá další dítě. Jako alternativu lze zvolit místo vytleskávání rytmu zvolit nějaký pohyb, buď jen pantomimický, nebo doprovázený verbálním projevem (slovo, věta, zvuk aj.).
6. Skupinová souhra
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 6 let Cíl: rozvoj komunikativních dovedností, rytmizace, koordinace pohybů Počet dětí: dvě skupiny po max. 10 dětech Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Popis hry:
Děti rozdělíme do dvou čarodějnických skupin a každá se postaví na jinou stranu herního prostoru. Jedna skupina pak začne pořád dokola opakovat nějaké slovo, na kterém se předtím domluvila. Druhá skupina se pak pokouší v rytmu tohoto slova pohybovat nebo třeba i tancovat. Poté se role obou skupin vystřídají.
Závěr
Všechny hry publikované v tomto inspirativním článku jsem si s dětmi v mateřské škole vyzkoušel a všechny se mi osvědčily. Děti do rolí suverénním způsobem a bez ostychu vstupovaly a hry se jim moc líbily.
„Oživování čarodějnic“ je velmi dobrá seznamovací hra (děti se totiž mohou představovat svými pravými jmény) a procvičuje paměť. Zkuste se při vašem pozorování soustředit na to, jaké si děti volí jména. Já osobně jsem do hry nezasahoval a nechal jsem děti, ať ji rozehrají samy. Druhá hra nabízí dětem velký improvizační prostor. Pokud bude skupina dětí ještě dramaticky nezkušená, pak se zapojte do role i vy (pozor! nikdy ne však do role hlavní.). Jako nejvhodnější se mi však osvědčilo střídmé boční vedení. Děti rády ztvárňují určité nálady, proto s touto hrou určitě sklidíte veliký úspěch.
Hra odpuštění hříchů by se mohla zdát pro děti předškolního věku těžká. Opak je pravdou. Pokud bude kolektiv dětí jen trošku extrovertní a dramaticky zručný, jsem přesvědčen o tom, že vás velmi pěkně překvapí. Děti mají tendenci jeden druhému odpouštět, takže tato hra jim nebude činit problém. Hra „Čáry, máry, staré báby“ děti velmi baví, protože je v ní hodně spontánního pohybu a děti rády plní úkoly. Doporučuji do hry nezasahovat ani v případě, že nějaké dítě předvede jiný pohyb, než se skrýval pod daným číslem. Dítě se v dalším kole samo opraví a již udělá správný pohyb.
Při rytmizaci si zkuste všímat, zda všechny děti vytleskávají správně. V opačném případě bych raději začal alternativou s předváděním pohybu a rytmizaci bych nacvičoval prozatím individuálně. Při „Skupinové souhře“ mají děti tendenci předvádět hlavně pohyby spojené s indiány tančícími kolem ohně nebo totemu. Toto však vůbec nevadí, důležité je, aby pohyb byl sladěn s rytmem slova.
Není na škodu po skončení každé lekce hru s dětmi rozebrat v asociačním kruhu. Je možné se jich ptát také na to, jak by některá pravidla her změnily nebo vylepšily. Pár her jsem již takto z podnětů dětí „vylepšil“.
Autor nás ve svém inspirativním článku seznamuje s praktickým využitím jednoduchých dramatických her u dětí předškolního věku, motivovaných tématem "čarodějnice".
