Pohádková dramatika „O perníkové chaloupce“ – II. část.
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Pohádková dramatika „O perníkové chaloupce“ – II. část.
3,0 (2 hodnocení)
Tento inspirativní článek pokračuje v nabídce dramatických her motivovaných pohádkou O perníkové chaloupce autora Františka Hrubína. Učitelky mateřských škol je mohou využít jak ve vzdělávací nabídce, tak v kroužku tvořivé dramatiky.
Úvod
Druhá část Pohádkové dramatiky navazuje dramatickými hrami a činnostmi na díl první. Využívají se zde různé techniky dramatické výchovy včetně velice oblíbené pantomimy a narativní pantomimy. Tyto hry rozvíjejí u dětí vzájemný respekt, učí je kooperovat ve skupinách a rozvíjí jejich obrazotvornost, fantazii a představivost. Inspirativní činnosti publikované v tomto článku mohou učitelky mateřských škol využít při vzdělávací nabídce nebo při kroužku tvořivé dramatiky. Hry jsou nenáročné na pomůcky, a proto je mohou děti hrát i v přírodním prostředí na vycházce nebo na zahradě mateřské školy.
Perníková chaloupka
Autor Michael Novotný
V lese se ztratili, chaloupku spatřili. Mařenko, Jeníku! Je celá z perníku!
1. Upeču si Jeníka
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 6 let Cíl: pohotovost reakce, oční kontakt Počet dětí: max. 15 Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí
Děti stojí po obvodu kruhu (kruh by měl být velký, aby měly děti dostatek času na reakci). Určíme jedno dítě, které bude ježibaba, a postaví se doprostřed kruhu. Ježibaba si vybere jedno dítě z kruhu a k němu se přibližuje s nataženýma rukama. Dítě, ke kterému se takto ježibaba přibližuje, má jedinou možnost, jak se zachránit. Musí očním kontaktem někoho požádat, aby vyslovil jeho jméno. Pokud tak kamarád učiní, je zachráněn a ježibaba si vybírá někoho jiného. Doporučuji, aby se děti v roli ježibaby vystřídaly.
2. Informace pro Jeníčka
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: sluchová orientace, soustředění Počet dětí: 15–20
Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Na začátku hry určíme jedno dítě, které bude představovat Jeníčka. Toto dítě odejde za dveře (v případě, že hru hrajeme v přírodě, pak někam do míst, kde nebude slyšet, co se děje u zbytku dětí). Ostatní děti se posadí po obvodu kruhu a určí si, jakou informaci chtějí Jeníčkovi sdělit, například „dej si pozor na ježibabu“. Poté paní učitelka řekne jednotlivým dětem po směru hodinových ručiček, jakou hlásku budou pořád dokola opakovat. První dítě v kruhu bude dokola říkat „dej-dej-dej“, druhé dítě „si-si-si“, třetí „po-po-po“, čtvrté „zor-zor-zor“, páté „na-na-na“, šesté „je-je-je“, sedmé „ži-ži-ži“, osmé „ba-ba-ba“, deváté „bu-bu-bu“. Poté zavolá paní učitelka Jeníčka zpět k dětem. Děti pak začnou každé opakovat svoji hlásku pořád dokola a Jeníček se bude snažit odposlechnout informaci, kterou mu děti chtějí sdělit. Je důležité, aby hlásky šly po obvodu kruhu za sebou. Doporučuji také volit takové věty, aby vyšly hlásky přesně na počet dětí a věta tím byla uzavřena (pokud tedy máme větu o deseti hláskách, pak je vhodné mít ve hře deset nebo dvacet dětí).
3. Pantomimické ztvárnění příběhu
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 6 let Cíl: rozvoj představivosti a fantazie Počet dětí: podle postav v pohádce Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Na úvod lekce se děti posadí po obvodu kruhu a paní učitelka jim přečte pohádku O perníkové chaloupce. Potom s dětmi bude rozebírat to, co se jim na příběhu líbí a co by ony samy chtěly v příběhu změnit. Poté paní učitelka rozdělí role, ve kterých budou děti v příběhu vystupovat (pokud však máte zdatnější skupinu, která již má větší zkušenosti s pantomimou, pak jim role nepřidělujte a nechte je, ať se do pantomimy zapojují samy a role si tak určí mezi sebou). Děti začnou rozehrávat příběh tak, jak si jej předtím v kruhu samy upravily. Doporučuji do pantomimy nezasahovat a nechat děti celou pohádku dohrát. Děti si také mohou některé postavy do příběhu domyslet, například zvířátka, pohádkové fantazie apod.
4. Narativní pantomima
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 5–6 let Cíl: improvizace, sluchové vnímání Počet dětí: podle postav v příběhu Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Narace v pantomimě spočívá v tom, že paní učitelka čte nebo vypráví pohádkový příběh a děti podle vyprávění ztvárňují děj příběhu. Osvědčilo se mi si příběh během jeho vyprávění dětem při narativní pantomimě upravovat a vkládat do něj různé postavy nebo děje. Děti na tyto změny dovedou velice rychle zareagovat a zakomponovat je do příběhu. Nechte také děti samostatně „vplouvat“ do příběhu, tzn. ať si samy určují podle vývoje pohádky, jakou postavu chtějí ztvárňovat. Vůbec se nemusíte bát, že by děti nechtěly hrát záporné postavy.
5. Co z chaloupky zmizelo?
Časová dotace: 7–10 minut Věková kategorie: 4–6 let Cíl: zraková orientace, estetické cítění Počet dětí: neomezen Pomůcky: hračky, prostírání, stolečky, židličky, dětské nádobí, molitanové kostky aj. Prostorová organizace: školní třída
Necháme děti v herně, aby si samy upravily a vybavily svoji vlastní perníkovou chaloupku podle svých představ a fantazie. Určíme jim tedy vymezený prostor v herně a dáme jim informaci, že si do perníkové chaloupky mohou dát cokoli, co se jim líbí. Když mají děti svoji perníkovou chaloupku vybavenou a zařízenou, pořádně si ji prohlédnou a snaží se zapamatovat, kde věci v chaloupce leží. Pak odejdou všechny za dveře a paní učitelka tři až pět věcí buďto úplně z chaloupky odstraní, anebo jen pozmění jejich umístění. Poté zavolá děti zpět a ty se snaží poznat, které věci z chaloupky zmizely, popřípadě změnily své místo.
6. Jeníčku a Mařenko, pojďte ven
Časová dotace: 3–5 minut Věková kategorie: 4–6 let Cíl: improvizace, rozvoj komunikativních dovedností Počet dětí: neomezen Pomůcky: žádné Prostorová organizace: školní třída, přírodní prostředí, zahrada MŠ
Paní učitelka určí dvě děti, které budou předvádět Jeníčka a Mařenku. Ostatní děti budou ježibaby. Paní učitelka pak řekne dětem, že když byla ježibaba v lese pro dříví, tak Jí Jeníček s Mařenkou vlezli do chaloupky. A jak ji slyšeli přicházet, tak se v chaloupce zamkli. Úkolem ježibab tedy bude, aby jakýmkoli verbálním způsobem, přesvědčily Jeníčka s Mařenkou, ať je pustí do chaloupky. Ježibaby mohou přemlouvat, vyhrožovat, prosit, slibovat aj. Je jen na Jeníčkovi s Mařenkou, jestli ježibabám uvěří a pustí je do chaloupky.
Závěr
Tvořivá dramatika je v mojí třídě předškolních dětí, vzhledem k velké oblibě, aplikována každý den v běžné vzdělávací nabídce. Před každou lekcí provádíme s dětmi průpravnou hru, aby se organismus dostatečné připravil na hlavní činnost. Po skončení lekce se mi osvědčilo posadit se s dětmi do kruhu, kde se postupně vyjadřují k pocitům, které v nich dramatická lekce zanechala. Je vhodné nechat děti také vyjádřit, jestli pravidla hry byla dobrá, nebo zda by je nějakým způsobem děti upravily, a v další lekci si pak takto dětmi upravenou hru můžeme zahrát.
Dramatická hra, „Upeču si Jeníka“ se může zdát zpočátku pro děti náročnější. Doporučuji tedy nejprve si oční kontakt s dětmi natrénovat a pak teprve jej uplatnit v samotné hře. Byla by škoda tuto hru z dramatických činností vynechávat, protože je mezi dětmi velmi oblíbena. Při hře „Informace pro Jeníčka“ si děti užily mnoho legrace a myslím, že vás velmi mile překvapí systém, jakým se Jeníček dopídí sestavení věty. Paní učitelky, posaďte se do křesla nebo na koberec a pozorně pozorujte děti při pantomimickém ztvárnění pohádky. Myslím, že nevyjdete z údivu, jaké detaily z příběhu děti ve hře předvedou a jak dovedou skvěle spolupracovat.
Doporučuji také vyzkoušet si narativní pantomimu a uvidíte, že ji děti budou neustále vyžadovat. Je důležité, aby při naraci paní učitelka neustále mluvila, ale pokud je někde vhodná dramatická pauza, pak ji opravdu do příběhu vložit. Při hře „Co z chaloupky zmizelo?“ vás myslím děti velmi mile překvapí, jak rychle přijdou na to, co jste z chaloupky odstranili nebo v ní pozměnili. Při poslední hře mě děti velice mile překvapily, jaké si dovedou vymyslet „přemlouvací techniky“, aby dosáhly vstupu do chaloupky. V této hře je nutné dohlédnout na to, aby děti neměly sklon k používání neslušných nebo hanlivých slov.
