Shrnutí klíčových zjištění a doporučení projektu na podporu demokracie ve školách (10. díl)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Shrnutí klíčových zjištění a doporučení projektu na podporu demokracie ve školách (10. díl)
Tento článek uzavírá celý seriál o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Ve stručnosti shrnuje klíčová zjištění ve vztahu k základním otázkám, kterými se projekt Pokusného ověřování občanského vzdělávání ve školách zabýval, a představuje jeho klíčová doporučení.
Následující text uzavírá celý seriál Podpora demokracie na školách, jenž představuje výstupy projektu Pokusné ověřování občanského vzdělávání na školách (více o projektu viz úvodní článek). Ve své první části se snaží zpřehlednit základní zjištění a odkázat se na další články, které se problematikou zabývají detailněji. Ve své druhé části představuje soubor doporučení adresovaných různým aktérům.
V úvodu je ještě vhodno uvést, že celý projekt pokusného ověřování byl plánován a částečně i realizován ve zcela jiném kontextu, než který panuje nyní. Jak s ohledem na celospolečenskou situaci, tak ve vztahu ke stavu vzdělávacího sektoru jako celku.[i] Přesto věříme, že zjištění a doporučení, která na základě zavádění a reflexe postupů či nástrojů občanského vzdělávání na 21 pilotních školách představujeme, poslouží čtenářům jako cenná inspirace. A to jak těm, kdo se zabývají rozvojem občanské kompetence žáků či posilováním demokratické kultury škol přímo ve školách, tak například i tvůrcům vzdělávacích politik.
10.Shrnutí klíčových zjištění a doporučení projektu na podporu demokracie ve školách (10. díl)
ČÁST I: Základní otázky a zjištění
V rámci úvah o tom, jak koncepčně podpořit občanské vzdělávání (osvědčený prostředek rozvoje občanské gramotnosti žáků) ve školách, jsme si kladli otázky a ověřovali hypotézy ve vztahu ke dvěma základním tématům:
k žákovským parlamentům, coby jednomu z ověřených nástrojů občanského vzdělávání;
k systematickému uchopení občanského vzdělávání ve škole jako celku, a to pomocí nové role tzv. koordinátora občanského vzdělávání.
Základní otázky a zjištění k žákovským parlamentům
Žákovské parlamenty (ŽP) jsou dobře prozkoumaným komplexním občanskovzdělávacím nástrojem (více viz článek Jak vypadá funkční žákovský parlament?). Proto se naše otázky orientovaly více směrem k jeho případné plošné instalaci v rámci vzdělávacího systému a k jeho hlubšímu ukotvení do kultury školy. A to vždy s důrazem na praktické využití přímo ve školách.
Jak žákovské parlamenty efektivně hodnotit?Podaří-li se parlament na škole rozjet, bude důležité brzy najít způsoby, jako jeho kondici nadále sledovat. Jak mít jistotu, že je opravdu funkční a že funguje efektivně. V článku Jak posuzovat funkčnost žákovských parlamentů?představujeme soubor kritérií, která mohou pomoci vybrat klíčové oblasti, na které se zaměřit.
Je třeba k zavádění a stabilizaci ŽP přistupovat rozdílně v závislosti na typu školy, nebo lze využít jednotnou metodologii?Výzkum realizovaný v rámci projektu potvrdil jednu z našich základních premis: k žákovským parlamentům lze přistupovat stejně – volit stejné postupy a metodologii – bez ohledu na typ školy. (Přestože např. gymnázia očekávají, že při zavádění ŽP na jejich typu školy je potřeba postupovat jinak než na základních školách apod.[ii])
Naše zkušenost tak potvrzuje, že žákovský parlament je univerzální vzdělávací nástroj s velkým potenciálem, který lze při dodržení navržených postupů a zajištění potřebných podmínekzavést na každé škole – a to nikoli jen formálně.
Základní otázky a zjištění k systemizaci občanského vzdělávání ve škole
Možností, jak podpořit demokracii ve školách a jak rozvíjet občanskou gramotnost žáků, je nepochybně více. V rámci projektu jsme se rozhodli prozkoumat cestu systémovějšího uchopení občanského vzdělávání (OV) ve škole, a to pomocí nové role, tzv. koordinátora občanského vzdělávání. Oproti ŽP, který představuje konkrétní nástroj s širokým, přesto limitovaným dopadem, měl tento přístup zajistit proměnu celé školy.
V čem spočívá role tzv. koordinátora občanského vzdělávání? Kdo ji zastává? Jak ji zavádět? Za jakých podmínek? Na tyto i další otázky stručně odpovídáme v článku Jakým způsobem účinně realizovat občanské vzdělávání ve školách? Článek zmiňuje i nástroje občanského vzdělávání, který by – v našem případě primárně učitel – v roli koordinátora mohl používat, a nastiňuje i cestu jeho dalšího rozvoje a zvyšování dopadu jeho působení.
Jakým překážkám při systemizaci občanského vzdělávání může škola čelit a jak je překonat?Asi nikoho nepřekvapí, že zavedení nové role ve škole se neobejde bez různorodých výzev a bez změny celkového nastavení školy. V článku Jakým překážkám čelí občanské vzdělávání ve škole? se jim věnujeme a přinášíme i doporučení, jak je překonat a jak občanské vzdělávání ve školách dále rozvíjet.
Je koordinátor občanského vzdělávání účinným institutem? Přispívá k podpoře demokracie ve škole?Na klíčovou otázku, kterou si v tomto ohledu projekt kladl, lze odpovědět kladně. Role koordinátora OV na základě našeho pozorování i zjištění výzkumu přispívá k zavádění, systemizaci a rozvoji OV ve školách[iii], resp. k rozvoji občanských kompetencí žáků[iv]. Dále tato role legitimizovala a usnadňovala výuku OV ve škole, podněcovala inspiraci a přispívala k nárůstu sebevědomí učitelů na poli OV[v]. Více o proměnách, které se ve škole zavedením koordinátora OV odehrály, pojednává článek Co víme o podpoře demokracie na školách z výzkumu?.
Projekt i na něj navazující aktivity, zkušenosti a konzultace tak potvrdil, že pro podporu demokracie ve škole je role někoho, kdo o toto téma soustavně pečuje, klíčová. Pozitivním je i zjištění potvrzené samotnými účastníky: při splnění základních podmínek a postupů – vč. zajištění metodické podpory koordinátora OV – může zavedení této role zvládnout každá škola.
A právě podpora jak zevnitř školy (primárně ze strany vedení, ale i kolegů ze sboru), tak z venku (experti, ale i např. rodiče) je pro úspěch zásadní. Pokud se podaří všechny relevantní aktéry propojit na celoškolní úrovni, zajistit jejich synergii a vzájemnou důvěru (klíčová je aktivní komunikace), je dosaženo klíčového předpokladu pro skutečnou proměnu a rozvoj demokratické kultury a klimatu školy. Bez té je rozvoj občanské gramotnosti žáků těžko představitelný. Demokratické klima je tak předpokladem úspěšné realizace OV i jejím důsledkem.
ČÁST II: Doporučení
Základní zjištění popsaná výše se vztahovala primárně k situaci, kdy se škola již rozhodne pro systémové uchopení OV, či alespoň zavedení konkrétního nástroje – primárně žákovského parlamentu. To předpokládá její zájem, ale i přístup k podpoře na různých úrovních. V této situaci a nastavení se však bohužel drtivá většina škol v ČR nenachází.
Proto představujeme výtah z doporučení, která jsme na základě našeho projektu i další praxe a zkušeností zformulovali. Vztahují se k různým příjemcům a věříme, že i přes v úvodu nastíněnou změnu kontextu celého projektu a situace ve vzdělávacím sektoru, mohou přispět k tomu, aby se na více školách dařilo podporovat demokracii a rozvoj občanských kompetencí žáků.
Klíčová doporučení pro tvůrce RVP
1) Akcentovat jak demokratickou kulturu a demokratické jednání, tak participaci žáka a občana v průřezových částech RVP – jako součást celoškolního přístupu.
2) Upravit kompetenci občanskou tak, aby více zohledňovala žákovskou a občanskou participaci jako nástroj účasti na demokratických procesech a zapojování se do rozhodování o záležitostech, které se žáka, resp. občana týkají.
3) Popsat žákovské parlamenty jako jeden z doporučených komplexních občanskovzdělávacích nástrojů.
4) Popsat koncept demokratické školy jako součást kultury školy.
5) Akcentovat oblast participace žáků na životě školy jako součást autoevaluace školy.
Klíčová doporučení pro tvůrce DVPP
1) Zaměřit se na demokratické řízení školy.
2) Zaměřit se na profesní a osobnostní rozvoj pedagogů v oblasti občanských kompetencí formou koučování a mentoringu.
3) Zohledňovat celoškolní přístup k občanskému vzdělávání – žádoucí a účinné je pracovat s celým pedagogickým sborem, ideálně pak i s rodiči a komunitou.
4) Promítnout do vývoje DVPP poptávku pedagogů po vzájemném sdílení zkušeností s občanským vzděláváním a s participačními procesy ve škole.
5) Zaměřit se na činnosti, které vedou k péči o prostředí, kde žáci tráví čas, a na utváření a posilování třídní, školní, případně obecní komunity (např. formou žákovské samosprávy nebo místně zakotveným učením).
Metodická doporučení pro školy
Doporučení pro školy lze rozdělit do dvou kategorií:
Konkrétní popisy, návody, postupy a podmínky, které je třeba dodržet, aby byla maximalizována šance, že na škole bude úspěšně a efektivně zaveden jeden z osvědčených nástrojů občanského vzdělávání – žákovský parlament – či nově ověřený institut – role koordinátora OV, najdete výše v kapitolách k základním zjištěním k těmto tématům.
Doporučení se širším záběrem, která se týkají specificky zavádění a realizace občanského vzdělávání, ale i obecnějších pedagogických přístupů, které efekty OV podporují a pomáhají jej rozvíjet, představujeme níže. Doporučení jsou směřována ke škole jako celku, k vedení školy i ke konkrétním realizátorům OV na školách. Primárně sice nesměřují k žákům, ale jejich hlavní efekt by se měl odrazit právě v dopadu na žáka a v rozvoji jeho občanských kompetencí.
Specifická doporučení pro zavádění a realizaci občanského vzdělávání
1) Vycházejte z ústavy a držte se jejího hodnotového rámce
V souvislosti s občanským vzděláváním – při úvahách o něm, jeho definování, plánování, zavádění i realizaci – se na úrovni hodnot vždy pohybujte v rámci, který stanovuje ústava (primárně tedy Ústava ČR a Listina základních práv a svobod). S těmito dokumenty pracujte i přímo ve výuce a opírejte se o ně v diskuzích.
2) Začleňte OV do vizí a strategií školy
Přisuďte občanskému vzdělávání ve vaší škole význam a pozici v rámci výchovně-vzdělávacího procesu. (V závěru pokusného ověřování zapojení učitelé pojmenovávali význam OV jakožto „princip, který prostupuje celou školu“.)
Občanské vzdělávání explicitně pojmenovávejte – jak mu rozumíte, co pro vás znamená, co znamená pro vaši práci, jakých aktivit se týká – hovořte a diskutujte o něm napříč celou školou.
Seznamte celý pedagogický sbor s významem OV (viz výše) a navrhujte a diskutujte, jak se na něm mohou vaše kolegyně a kolegové podílet. (Pro úspěch OV ve škole je nastavení a „nálada” sborovny klíčová.)
3) Uchopte OV ve škole systematicky
Systematizujte občanské vzdělávání ve školních kurikulárních dokumentech. Pojmenování a usazení agendy s ním spojené legitimizuje a usnadňuje jeho výuku či jednání koordinátora OV. (Pokusné ověřování ukázalo, že systematické zavádění OV přináší kýžené změny.)
Zaměřte se na koordinaci OV napříč celou školou. Věnujte zvýšenou pozornost výběru osoby, která bude za koordinaci či realizaci OV ve škole zodpovědná. Klíčové je to, aby tato osoba přijala svou roli dobrovolně a byla k činnosti motivována.
Ukotvěte žákovský parlament v rozvrhu a v úvazku koordinátora ŽP. Jde o jeden z klíčových předpokladů funkčního parlamentu, coby komplexně vzdělávacího nástroje.
4) Podporujte realizátory a aktéry OV ve škole
Z pozice vedení školy podporujte realizátory na úrovni morální, personální, a je-li možno i finanční – ať už jde o koordinátora ŽP, koordinátora OV, či jiného pracovníka.
Zajistěte realizátorům OV vstupní a průběžnou metodickou podporu – školení, mentoring, konzultace ad. (Výrazně tím zvýšíte šanci na úspěšnost občanskovzdělávacího procesu ve škole.)
Obecnější pedagogická doporučení podporující občanské vzdělávání
1) Uplatňujte celoškolní a spolupracující přístupy – veďte ke spolupráci v předmětových komisích a napříč předmětovými komisemi.
2) Zmapujte další aktéry občanského vzdělávání mimo školu a přizvěte je ke spolupráci.
3) Navazujte meziškolní spolupráci, síťujte se s dalšími školami – sdílejte své vize, přístupy, aktivity, úspěchy s jinými školami a přinášejte si z jiných škol inspiraci.
4) Pořádejte komunitní akce, otevírejte svou školu veřejnosti – propojujte OV s praktickým životem, budujte vztahy a důvěru s okolím školy.
5) Prezentujte aktivity a úspěchy občanského vzdělávání ve škole i mimo ni. Příklady táhnou. Úspěchy prezentované kolegům i mimo školu mají pozitivní dopad na další rozvoj žákovského parlamentu i koordinátora občanského vzdělávání.
Detailnější informace k jednotlivým otázkám nad rámec tohoto, či ostatních článků seriálu, poskytne na vyžádání autorský kolektiv – realizační tým projektu.
Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.
[i] Příprava Pokusného ověřování probíhala v průběhu roku 2015. MŠMT jeho realizaci umožnilo i jako součást plnění závazků tzv. Pařížské deklarace reagující na teroristické útoky na redakci časopisu Charlie Hebdo.
[ii]„Já jsem tady minulý rok nebyla, byl tady pan ředitel, to si asi pamatujete. Přišel s tím, že parlament na gymnáziích funguje jinak než na základních školách a že není potřeba vytvářet tmelící prvky, scházet se mimo školu, dělat tričko apod. Já jsem si to taky původně myslela, když mi to v září bylo předáváno, ale velmi záhy jsem zjistila, že to je chyba lávky, protože se studenti na parlamentu neznali ani jménem a že spolu nedokáží participovat, když jednání skončí. Dokázali se o všem možném bavit, ale pak byl problém provádět věci, na kterých se domluvili.“ (učitelka G, reflexe ŽP 2017)
[iii]„Já jako občankář si myslím, že OV se v ČR učí systémově špatně. Upínáme se k tematickým plánům, ale děti to vlastně nebaví. Pro mne systém výuky OV je nejednotný. Koordinátor OV pro mne byla možnost, jak vytvořit systém metodiku, jak dělat OV ve škole. Nerad dělám tematické plány, protože do nich se schová všechno a nic. Štve mne, že občanka nemá takovou váhu, a pořád přemýšlím nad způsobem, jak udělat OV na podobné úrovni jako v Německu a Rakousku. Ve výsledku šidím tematické plány a dávám žákům prostor vyjít ven zmapovat město, navštívit instituce. OV v ČR stojí na mrtvém bodě. V roli koordinátora jsem si našel cestičky, jak oživit OV (návštěva poslance), jak jít do praxe. Pořád čekám, že tohle by mohl být signál pro změnu praxe – spojit občanku s životem.“ (učitel G, červen 2018)
[iv]„Na naší škole by občanské vzdělávání bez koordinátora vůbec neprobíhalo. Nemáme občankáře a učí se frontálně. Takže si to bez koordinátora nedokážu představit. Bez něj, který učitelům radí, připravuje jim akce, domlouvá návštěvy komunity, by se OV nikoho nedotklo. Bez koordinátora to v takové škole, jako naše, vůbec nejde.“ (učitelka SOŠ, červen 2018)
[v]„Já koordinátora vnímám jako garanta, zastřešující osobu (ode mne jdou informace a ke mně taky), jsem zodpovědná za naplňování vize školy. Začleňuji spontánní aktivity do plánu, dávám pobídky.“ (učitelka ZŠ, červen 2018); „Funkce koordinátora je dobrá i pro spontánní studentské aktivity. Studenti vědí, na koho se se svými nápady obracet a kdo ve škole jim může pomoct.“ (učitelka G, červen 2018)
