Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Seriál
Tento text je úvodním článkem seriálu o tom, jak podporovat demokracii na školách. Příspěvek krátce popisuje projekt Pokusné ověřování občanského vzdělávání – co to bylo, jaký byl smysl a jaké typy výstupů vznikly. Na příspěvek navazují další články, které se věnují praktickým a ověřeným tipům pro fungování žákovských parlamentů a dalším možnostem, jak realizovat občanské vzdělávání na školách.
Současná demokracie čelí mnoha rizikovým faktorům – od teroristických útoků přes narůstající projevy nesnášenlivosti až po klesající důvěru občanů v demokratické instituce a nízkou mírou jejich zapojení do občanských aktivit. Jedním z účinných způsobů, jak na tyto výzvy reagovat, je podporovat demokracii přímo na školách a rozvíjet tak občanské kompetence žáků. A právě na podporu demokracie na školách byl zaměřen projekt ve formě pokusného ověřování, s jehož výstupy – praktickými a ověřenými tipy a doporučeními – budeme čtenáře tohoto seriálu seznamovat.
Pokusné ověřování občanského vzdělávání bylo schváleno MŠMT 9. 2. 2016, probíhalo od 1. března 2016 do 31. srpna 2018 a realizoval jej Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s odbornými a metodickými garanty z Centra občanského vzdělávání FHS UK a z Centra pro demokratické učení. Oficiální název projektu byl Soustavná podpora občanského vzdělávání na školách (Stabilizace role žákovských parlamentů v občanském vzdělávání formou pokusného ověřování) [1].
Do pokusného ověřování občanského vzdělávání bylo zapojeno 21 pilotních škol, z toho 8 základních škol a 13 středních škol, z nich pak bylo 7 gymnázií (5 gymnázií je víceletých) a 6 středních odborných škol. Pokusné ověřování ovlivnilo pilotní školy ve školním roce 2016/2017 a 2017/2018. Seznam pilotních škol je připojen v příloze článku.
Smyslem pokusného ověřování bylo rozvíjet občanské kompetence žáků, proto bylo zaměřeno především na účinné zavádění efektivně fungujících žákovských parlamentů. Dále pak byl připravován systém efektivního hodnocení žákovských parlamentů nebo byly zkoumány možnosti koordinace občanského vzdělávání na školách.
Stěžejním cílem pokusného ověřování byla formulace doporučení pro budoucí systémovou podporu občanského vzdělávání na školách. Tato doporučení jsou formulována především na základě zavádění, zkoumání a reflexe postupů a nástrojů občanského vzdělávání na pilotních školách. Nástroje občanského vzdělávání (žákovské parlamenty, návštěva demokratické instituce, výuka kontroverzních témat, mediální vzdělávání, učení v místní komunitě aj.) byly představovány a realizovány pouze jako prostředek rozvíjení občanské kompetence žáků a posilování demokratické kultury školy.
V dalších dílech seriálu Podpora demokracie na školách představíme popisy základních vzdělávacích nástrojů, metodické tipy pro školy a také závěrečná zjištění a doporučení vztahující se k systematické podpoře občanského vzdělávání na školách, k žákovským parlamentům a ke koordinaci občanského vzdělávání na školách.
Veškeré publikované výstupy pokusného ověřování občanského vzdělávání jsou dostupné také v digifoliu https://rvp.cz/pokusne-overovani-obcanske-vzdelavani.
Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.
[1] Dále je používáno zkrácené označení pokusné ověřování, případně zkratka PO, nebo PO OV.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
