Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu? (6. díl)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu? (6. díl)
Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. Jakmile parlament šlape a máte pocit, že by ve škole mohl zůstat napořád, začne vás zajímat, jak poznáte, jestli nestagnuje, případně jak se mu daří. Neexistuje jednoduchá odpověď na to, jestli je, nebo není funkční. Ale existuje soubor kritérií, pomocí kterých se můžete zaměřit na klíčové oblasti, a zjistit tak, jak na tom váš parlament vlastně je.
Parlamenty a hodnocení
Vzhledem k tomu, že žákovský parlament (dále jen ŽP) je komplexní občanskovzdělávací nástroj, který má potenciál zapojovat velké množství žáků a mít vliv i na klima školy a další cílové skupiny než jen na skupinu žáků, neobejde se bez procesu reflexe či zpětné vazby.
Tím je myšleno jednak průběžné ohlížení se za jednotlivými a dílčími aktivitami a činnostmi ŽP a členů parlamentu (co se žáci naučili, v čem se zlepšují...) – zajímá nás také situace ve skupině, atmosféra skupiny a naladění jednotlivých účastníků, jelikož členové ŽP jsou hlavními hybateli dění a koordinátor se stává facilitátorem reagujícím na proces. Významné je ale také průběžné ohlížení za fungováním ŽP jako celku v systémové úrovni školy (v jakém je stavu, kam se posunul, co potřebuje pro svůj rozvoj…). Obojí dvojí pak v důsledku podporuje efektivní učení žáků a dělá z ŽP plnohodnotný vzdělávací nástroj.
Zatímco reflexe se žáky během zasedání ŽP je nezbytnou, ale velmi konkrétní a metodicky různorodou záležitostí každého koordinátora, hodnocení celého ŽP vychází z dlouhodobé práce s rozličnými typy ŽP a má tak univerzální podobu. Jeho rámcem je práce s klíčovými oblastmi (sférami), které ovlivňují funkčnost ŽP. Z nich vycházejí 3 základní faktory, v jejichž rámci jsou stanovena kritéria (v podobě popisů cílových stavů), podle kterých je možné hodnotit ŽP.
V případě, že je některý z faktorů úplně opomenut, případně je v rámci faktoru naplněno malé množství kritérií, může škola zjistit, jednak kde ji „tlačí bota“ a jednak porozumět tomu, proč její ŽP ve škole není funkční. Smyslem takového hodnocení ŽP není mezi sebou srovnávat ŽP na různých školách a říkat, které fungují či nefungují, ale dodávat školám podporu v tom, aby si dokázaly analyzovat, jak si stojí a jaké důvody k tomu vedou; případně díky hodnocení zjistit, co všechno funkční parlament obnáší a zda je to cesta, kterou se škola chce vydat.
Klíčové oblasti
Na základě analýz dostupných zdrojů zaměřených na evaluaci a hodnocení klimatu ve školách (vč. popisu formálních podmínek ovlivňujících činnost ŽP na školách dle metodiky Centra pro demokratické učení) byly stanoveny klíčové oblasti pro posuzování funkčnosti žákovských parlamentů a tím pádem i pro vývoj kritérií hodnocení. Kritéria hodnocení pak vymezují opatření a činnosti, které ve škole musí být realizovány, aby byl ŽP funkční a co nejvíce efektivní, čímž definují fungování ŽP. Klíčové oblasti pro funkční ŽP se obecně týkají 3 sfér školního života:
systémová opatření uvnitř školy, která nastavuje vedení školy
zapojení a podpora pedagogických zaměstnanců (všech, kteří s parlamentem spolupracují)
realizace činností parlamentu samotnými žáky
Kritéria fungujícího parlamentu
Vzhledem k tomu, že ŽP i přes svou rozšířenost napříč republikou nejsou závazně ukotveny v kurikulárních dokumentech, chyběla zde také vodítka pro jejich hodnocení. Nebylo jasně definováno, jak s tímto nástrojem participace zacházet, jak jej uchopit. Proto je výsledná podoba ŽP takřka vždy v rukou ředitele školy a v důsledku také koordinátora ŽP. Funkčnost ŽP ve škole v konečném důsledku vždy závisí na lidech, kteří s parlamentem mají přímou interakci (vedení školy, koordinátor parlamentu, členové parlamentu, třídní učitelé). A proto jsou faktory hodnocení spojeny s osobami, které činnosti ŽP ovlivňují.
Nicméně pro formulování optimálních cílových stavů fungování ŽP není možno do hodnocení zapojit kritéria týkající se cílové skupiny žáků, která je současně objektem samotných vzdělávacích aktivit. Proto se popisy cílových stavů vymezují pouze na dospělé účastníky školního života (vedení školy, koordinátor parlamentu, třídní učitelé), kteří svým působením vytvářejí podmínky, prostředí a stavy pro rozličnou funkčnost ŽP a tím pádem pro učení žáků.
Výsledná kritéria slouží tomu, aby si škola, která již má ŽP nebo jej zavádí, mohla ověřit, zda jde správnou cestou – která kritéria splňuje a ve kterých by se naopak měla zlepšit. Jde o nástroj pro rychlé a orientační zhodnocení aktuálního stavu toho kterého žákovského parlamentu. Kritéria jsou přiřazena ke třem klíčovým faktorům ovlivňujícím činnost ŽP: vedení školy, koordinátor parlamentu, třídní učitelé.
Popis cílových stavů
Kritéria jsou formulována jako cílové stavy, kterých by škola měla v daných oblastech optimálně dosahovat. Na základě dosavadních zjištění a zkušeností [5] se ŽP na základních a středních školách byly stanoveny takové cílové stavy, které jsou relevantní jak pro základní, tak pro střední školy.
Funkční žákovský parlament má zapojeny všechny tři faktory a naplňuje základní kritéria u každého faktoru. Pokud škola naplní všechna kritéria, ukazuje to na to, že její parlament je funkční a má předpoklady pro to být dokonce efektivně fungující. Základním postupem pro práci s kritérii je ověření, že škola má zapojeny všechny 3 faktory (vedení, koordinátor, třídní učitelé). Pokud jeden z faktorů chybí, není reálné ve škole mít funkční ŽP.
Vedení školy
Vedení školy zajišťuje základní podmínky ve škole pro efektivní fungování ŽP a základní podporu koordinátorovi parlamentu, žákům z parlamentu.
Vedení zajistí, že … (popis cílového stavu)
Zasedání ŽP probíhá alespoň 1x za dva týdny a trvá minimálně 45 minut.
Zasedání ŽP probíhá v čase, kdy se ho mohou účastnit žáci ze všech tříd (v tu dobu neprobíhá výuka, případně jsou žáci uvolněni z vyučování).
Pedagogický sbor bude vedením pravidelně (alespoň 5x za rok) informován o přínosech ŽP pro školu i žáky, o činnosti a smyslu ŽP a konkrétních aktivitách, které přínosy demonstrují).
Koordinátor ŽP má zajištěny podmínky pro svou práci (finanční ohodnocení, prostor pro komunikaci parlamentních témat s pedagogy a vedením školy, pravidelné plánování činnosti a cílů ŽP s vedením školy a možnost volit si DVPP).
Koordinátor parlamentu
Pedagog, který žáky provází zasedáními parlamentu, zajišťuje efektivní realizaci ŽP ve škole, rozvoj dovedností žáků a jejich následný trénink, zajišťuje kontinuitu a vzdělávací přesah.
Koordinátor zajistí, že … (popis cílového stavu)
Za většinu dění a činností v parlamentu mají odpovědnost žáci a koordinátor s nimi tuto zkušenost reflektuje. Koordinátor je v roli vzdělavatele, který uplatňuje koučovací přístup, případně zasáhne, pokud je to prostor pro žáky se něčemu naučit.
Žáci mají rozděleny role tak, že každý za něco zodpovídá (včetně moderování zasedání) – pokud někdo nemá roli, je aktivním reprezentantem své třídy a tím pádem účastníkem zasedání, který se zapojuje do diskusí a řešení situací. Vesměs se rovnoměrně zapojuje většina žáků.
Nápady na projekty, kterým se ŽP věnuje, přicházejí alespoň z 80 % od žáků z ŽP a ze tříd (ŽP se nezabývá jen podněty vzešlými od vedení, koordinátora, rodičů, dalších učitelů…)
Třídní učitelé
Třídní učitelé nejen že respektují ŽP, ale i participují na jeho činnosti – vytvářejí podmínky ve třídách pro větší přesah ŽP do celé školy.
Třídní učitelé… (popis cílového stavu)
Většina třídních učitelů udělá volby ve třídách dle jednotného postupu, který nastaví koordinátora ŽP.
Před volbami žáky pestrým způsobem motivují a informují je, jaká práva a povinnosti je čekají a také jim sdělí, jak probíhá volební proces.
Znají kompetence parlamentu, které jsou jasně formulovány a zveřejněny ve stanovách žákovského parlamentu. Stanovy jsou veřejně dostupné a vznikly v rámci konsenzu v pedagogickém sboru, příp. diskusí se žáky.
Dávají zástupcům parlamentu pravidelně prostor (ve stejné frekvenci jako je zasedání ŽP) pro informování své třídy o činnosti žákovského parlamentu.
Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.
