Jak posuzovat funkčnost žákovského parlamentu? (6. díl)

Parlamenty a hodnocení

Vzhledem k tomu, že žákovský parlament (dále jen ŽP) je komplexní občanskovzdělávací nástroj, který má potenciál zapojovat velké množství žáků a mít vliv i na klima školy a další cílové skupiny než jen na skupinu žáků, neobejde se bez procesu reflexe či zpětné vazby.

Tím je myšleno jednak průběžné ohlížení se za jednotlivými a dílčími aktivitami a činnostmi ŽP a členů parlamentu (co se žáci naučili, v čem se zlepšují...) – zajímá nás také situace ve skupině, atmosféra skupiny a naladění jednotlivých účastníků, jelikož členové ŽP jsou hlavními hybateli dění a koordinátor se stává facilitátorem reagujícím na proces. Významné je ale také průběžné ohlížení za fungováním ŽP jako celku v systémové úrovni školy (v jakém je stavu, kam se posunul, co potřebuje pro svůj rozvoj…). Obojí dvojí pak v důsledku podporuje efektivní učení žáků a dělá z ŽP plnohodnotný vzdělávací nástroj.

Zatímco reflexe se žáky během zasedání ŽP je nezbytnou, ale velmi konkrétní a metodicky různorodou záležitostí každého koordinátora, hodnocení celého ŽP vychází z dlouhodobé práce s rozličnými typy ŽP a má tak univerzální podobu. Jeho rámcem je práce s klíčovými oblastmi (sférami), které ovlivňují funkčnost ŽP. Z nich vycházejí 3 základní faktory, v jejichž rámci jsou stanovena kritéria (v podobě popisů cílových stavů), podle kterých je možné hodnotit ŽP.

V případě, že je některý z faktorů úplně opomenut, případně je v rámci faktoru naplněno malé množství kritérií, může škola zjistit, jednak kde ji „tlačí bota“ a jednak porozumět tomu, proč její ŽP ve škole není funkční. Smyslem takového hodnocení ŽP není mezi sebou srovnávat ŽP na různých školách a říkat, které fungují či nefungují, ale dodávat školám podporu v tom, aby si dokázaly analyzovat, jak si stojí a jaké důvody k tomu vedou; případně díky hodnocení zjistit, co všechno funkční parlament obnáší a zda je to cesta, kterou se škola chce vydat.