Jak na začátku založit žákovský parlament? (4. díl)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Jak na začátku založit žákovský parlament? (4. díl)
Tento článek je součástí seriálu o tom, jak podporovat demokracii ve školách. První rok fungování anebo přestavba stávajícího parlamentu má v sobě obsaženy konkrétní milníky. Když je hned na začátku zvládnete ošetřit, máte takřka vyhráno. Škola často parlament chce, ale neví, co pro jeho zdravé založení musí udělat. A právě o tom bude dnešní článek.
Na co všechno je třeba myslet?
Rozsáhlé možnosti metodické podpory školám při zavádění žákovských parlamentů (dále jen ŽP) byly pro účely pokusného ověřování redukovány na ty, které jsme vyhodnotili jako minimální, přesto potřebné pro to, aby byl ŽP úspěšně zaveden [3]. Na základě pozorování a zpracování poznatků a po jejich pečlivé analýze byla formulována sada doporučení pro zavádění ŽP.
Doporučení jsou směřována ke škole jakožto celku, i když se někdy týkají vedení školy, někdy osoby, která parlament koordinuje, a někdy obou. Doporučení nejsou přísně řazena za sebou v chronologickém pořadí, ale měla by se uskutečnit a hlavně dokončit v průběhu prvního roku fungování ŽP. Některé školy postupují velmi poctivě od přípravy a zjišťování si informací přes postupné budování vlastní zkušenosti k metodické podpoře. Jiné školy do toho „vlítnou rovnýma nohama” a v průběhu roku svou nabytou zkušenost zužitkovávají k postupnému usazování ŽP ve své škole. Každá škola si tak může zvolit vlastní postup a opřít se při tom o uvedená doporučení.
1) Zjistěte si, jak žákovský parlament vypadá a co jeho zavedení obnáší.
2) Věnujte dostatek pozornosti přípravné fázi z pohledu vedení školy.
3) Dodejte koordinátorovi žákovského parlamentu výraznou podporu.
4) Definujte si základní parametry svého žákovského parlamentu.
Mít základní informace
Pod ŽP si každý představí něco jiného, jelikož zkušenosti s tímto nástrojem jsou velmi rozmanité. Doporučujeme proto hledat informace u organizací, které se tématem dlouhodobě zabývají, podobně jako v případě několika zúčastněných:
„Nás zajímalo, jak to funguje na školách jiných, takže jsme s kolegou v lednu oslovili gymnázia, která se do projektu školních parlamentů zapojila. Ozvala se nám čtyři, ta se s námi setkala a předali jsme si zkušenosti, řekli si, jak to u nás funguje.” (Reflexe ŽP 2017a)
obraťte se na školu, která má letité zkušenosti a říká o sobě, že má tento nástroj občanského vzdělávání celostně metodicky uchopený a je ochotna tuto svou zkušenost sdílet (jedná se především o krajská konzultační centra pro žákovské parlamenty: http://www.skolaprodemokracii.cz/metodicka-podpora/konzultacni-centra.html);
jděte na vzdělávací seminář o tom, jak zavádět ŽP.
Opřít se o jasný postoj vedení školy
ŽP nelze zavádět bez intenzivní podpory vedení školy, což ilustruje následující citace:
„Z parlamentu jsou děti nadšené, koordinátorku jsem přesvědčila, aby byla taky nadšená, děti jí také dodaly elán, takže po této stránce to funguje. Nicméně komunikace mezi členy parlamentu se rodí a oni si sedají do těch rolí, narážejí na nepochopení ze stran některých pedagogů, naráží na neaktivitu svých spolužáků. ... já jsem ředitelkou, já jsem ten, kdo inicioval, že jsme do projektu šli, takže to si myslím, že je jedna z věcí, která je velice podstatná, proto aby vedení školy sdílelo to, že parlament chce.” (Reflexe ŽP 2017b)
Vedení školy tedy musí mít jasno v tom:
kam v prioritách ŽP řadí a co to pro školu znamená;
jaké zvolí strategie vedoucí k tomu, že bude ŽP ve škole chtěnou a funkční záležitostí;
jak mezi pedagogy najde vhodného koordinátora ŽP.
Výrazně podpořit koordinátora
Koordinátor se musí během jednoho roku „přeměnit“ z učitele v koordinátora ŽP, který umí uplatňovat konstruktivistický přístup při předávání odpovědnosti dětem, pracovat se skupinovou dynamikou a používat prvky zážitkové pedagogiky, což vyžaduje z jeho strany vysoké nasazení a dostatečný prostor a čas, aby nedocházelo k tomu, co se přihodilo jednomu ze zúčastněných:
„... není to kvůli tomu, že bych tomu parlamentu nevěřila nebo neměla pozitivní cíle dotáhnout ho tak, aby u nás fungoval, jak bychom chtěli. Mně to letos vzalo strašně moc energie, možná jsem už byla přetížená i jinými aktivitami a ten parlament mě místy až dorážel.” (Reflexe ŽP 2017a)
Stanovte mu jasně danou finanční odměnu;
uberte mu z jiných povinností ve škole;
podpořte ho ve vzdělávání např. v systému DVPP;
dopřejte mu individuální profesní rozvoj (např. v podobě jednoho až dvou mentoringů za školní rok).
Definovat parametry parlamentu
ŽP na každé škole vypadá trochu jinak, jelikož má jiný počet žáků, jiné vzdělávací cíle či jinou strategii, proč a jak byl zaveden. Je proto nezbytné si stanovit, jak bude váš ŽP vypadat, jaké bude mít parametry a cíle. Seznamte s tím pedagogy i žáky své školy.
Klíčové se ukazuje především nastavení délky zasedání na alespoň 45 minut při frekvenci zasedání 1x týdně;
je proto potřeba v rozvrhu školy najít takové místo, aby se parlamentu mohli účastnit žáci ze všech zainteresovaných tříd a schůzky byly pro ně v přijatelném čase;
definujte i ostatní, avšak méně významné parametry: mechanismus voleb (počet žáků ze tříd, zapojené třídy, volební období a obměna parlamenťáků), místo scházení ŽP, kompetence a oblasti činností ŽP atd.
Analýza dat z výzkumu pokusného ověřování ukazuje, že výše uvedené je velmi důležité a v průběhu zavádění či realizace ŽP se s nastavením zásadních parametrů ŽP potýkala většina zúčastněných. Ilustrujícím příkladem může být následující záznam rozhovoru (Rozhovor B2, 2018):
Q: Scházíte se pravidelně?
R: Řekla bych, že ano. Na schůzi se vždy domluví datum. Tlačila jsem je, aby se naučili, když se dělá zápis ze schůze, tak si říct, kdy bude příští. Tak z osmdesáti procent nám to vychází.
Q: Takže chápu to správně, že to není tak, že by na to měli vymezený pravidelný čas?
R: Ano, vždycky se domluví na zasedání. Teď se ale domluvilo, že jim paní zástupkyně vyjde vstříc a zkusí udělat rozvrh tak, aby jeden den v týdnu buď celá škola končila dřív, nebo aby tam byla volná hodina a tím jim dát pevný prostor v rozvrhu. To si myslíme, že bude lepší řešení.
Q: Čí to byl nápad?
R: Paní zástupkyně, ta jim to nabídla.
Q: Že jim umožní se takto setkávat?
R: Ano, že to zakomponuje do rozvrhu.
Q: A ten požadavek přišel ...?
R: Ten požadavek přišel kvůli četnosti těch schůzek, protože jakmile jedna třída končí šestou a druhá devátou hodinu, tak je to neprůchodné.
Q: Rozumím. Kdo to inicioval?
R: Nová předsedkyně parlamentu. Říkala, že v tom chce udělat nějaký systém. Kluk, co parlament vedl předtím, odmaturoval a ukončil, ten vždycky vyhlásil termín schůzky rozhlasem.
Získat si sborovnu
Pro efektivní realizaci zvolené strategie vedením školy, pro poklidnou práci koordinátora a pro úspěšné zapojení třídních učitelů je klíčové nemít proti sobě a proti ŽP pedagogický sbor, což bylo ilustrováno výše a což dokládá i zkušenost jedné ze zapojených škol:
„Došlo ke školení sboroven, které proběhlo velmi emotivně ze stran pedagogů. Zprvu jsme z toho byli velmi špatní, z toho, co se tam vyříkávalo, jak parlament je proti pedagogickému sboru, chodí žalovat na učitele apod. Pak už to vypadalo tak, že na sebe řvali navzájem, bylo to skutečně velmi nepříjemné. Nicméně se vyčistila voda, vzduch je úplně čistý.” (Reflexe ŽP 2017c)
Sdílejte s kolegy dlouhodobý vzdělávací cíl ŽP a to, co škole a žákům přinese;
přesvědčte je, že parlament jim žádnou práci nepřidělá a naopak jim v dlouhodobém horizontu může v lecčems pomoci;
nechte kolegy sdělit jejich obavy a očekávání směrem k ŽP a následně se pokuste u obojího popsat, jak jim budete předcházet, resp. se jim věnovat a pravidelně se k tomu na poradách vracejte;
pozvěte si do vaší sborovny lektory-odborníky, kteří vám s tím vším pomohou a navíc mohou v dobrém slova smyslu fungovat jako externí „hromosvod”.
Pokud se ve vaší škole budete řídit těmito základními doporučeními, můžete mít čisté svědomí, že jste pro založení ŽP udělali maximum. A pak už nezbývá nic jiného, než se do toho pustit a nechat vše prověřit realitou…
Pokusné ověřování občanského vzdělávání realizoval v letech 2016–2018 Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Centrem občanského vzdělávání FHS UK a Centrem pro demokratické učení v rolích odborných a metodických garantů. Zdroje pro články připravil autorský kolektiv ve složení Tomáš Hazlbauer, Alena Hesová, Ondřej Horák, Milan Hrubeš, Terezie Vávrová.
[3] Cílem tak bylo mimo jiné ověřit minimální potřebnou (efektivní i ekonomickou) podporu pro budoucí systémová opatření. Oproti standardní podpoře, která je školám poskytována, nebyly např. zařazeny adaptační kurzy pro žáky z žákovského parlamentu.
[4] Doporučení jsou záměrně formulována ve druhé osobě, aby měla maximálně praktické využití.
