Konzultační centrum VÚP – odpovědi k problematice gymnaziálního vzdělávání, I. část
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Konzultační centrum VÚP – odpovědi k problematice gymnaziálního vzdělávání, I. část
Článek shrnuje odpovědi pracovníků Konzultačního centra Výzkumného ústavu pedagogického v Praze na zaslané dotazy týkající se problematiky gymnaziálního vzdělávání.
Existuje nějaký elektronický dokument s obsahem učiva víceletých gymnázií v angličtině?
Škola má samostatně zpracovaný školní program EVVO. Musí být v tomto případě v ŠVP výslovný odkaz na tento dokument jako na přílohu ŠVP? (Metodický pokyn MŠMT k zajištění EVVO – 2.3.: „školní program EVVO tvoří zpravidla přílohu ŠVP”.)
Ano. V ŠVP musí být výslovný odkaz na školní program EVVO. Ten je pak zpravidla uveden jako příloha ŠVP, ale vždy tomu tak být nemusí – oba dokumenty pak mají svou autonomii.
Lze nabízet ve třetím a čtvrtém ročníku takové volitelné předměty, aby se někteří absolventi profilovali humanitně a jiní přírodovědně?
Při zachování pravidel stanovených v RVP lze žákům nabídnout volitelné předměty, které vedou k profilaci jak humanitní, tak přírodovědné.
Máme u nás na gymnáziu následující problém:
Vyučující naukových předmětů mají pocit, že RVP G je co do obsahu učiva stejně obsáhlý jako dřívější osnovy. Jedná se především o vyučující biologie. Chci se jen ujistit, zda je nutné probírat všechno učivo tak, jak tomu bylo dříve, nebo zda je na zvážení vyučujících, na kterém učivu budou naplňovat jednotlivé výstupy. Uvedu příklad: Biologie bakterií Učivo – Stavba a funkce bakterií.
Mám za to, že je na vyučujících, do jakých podrobností budou se studenty probírat stavbu bakterií a kolik druhů bakterií budou zmiňovat. Jde mi o uklidnění obav u vyučujících, kteří mají pocit, že nemohou danou látku stihnout se studenty probrat.
RVP G neurčuje hodinovou dotaci jednotlivým oborům oblasti Člověk a příroda ani podrobnosti v rámci obsahu učiva. Stanovuje závazné očekávané výstupy a učivo. Rozsah učiva pro jednotlivé vyučovací předměty, které v rámci učebního plánu v ŠVP vzniknou, stanovuje škola v učebních osnovách jednotlivých předmětů. Tato konkretizace uvedená v ŠVP je pro školu závazná. Škola může k odlišení různé úrovně žáků (ti, co budou z předmětu maturovat, a ostatní žáci) využít vnitřní diferenciaci ve výuce zadáváním různě náročných úkolů nebo volitelné předměty. V nich si žáci s hlubším zájmem o konkrétní obor mohou základní vědomosti, dovednosti a návyky rozšířit a uplatnit je např. při přijímacích zkouškách na vysokou školu.
Je možné ve školním učebním plánu pro nižší stupeň osmiletého gymnázia zařadit do vzdělávací oblasti Umění a kultura tři vzdělávací obory, a to Hudební výchova, Výtvarná výchova a Dramatická výchova, při zachování předepsané minimální časové dotace 10 hodin?
V rámcovém učebním plánu je vzdělávací oblast Umění a kultura zastoupena dvěma povinnými vzdělávacími obory, a to Hudební výchovou (HV) a Výtvarnou výchovou (VV), s celkovou minimální časovou dotací 10 hodin. Dramatická výchova (DV) jako doplňující vzdělávací obor svým pojetím a koncepcí z oblasti Umění a kultura vychází a rozvíjí ji o další druh uměleckého vzdělávání. Do minimální časové dotace 10 hodin však realizace vzdělávacího obsahu DV zahrnuta není. Pokud bude DV vyučována jako samostatný předmět, je třeba využít disponibilní časovou dotaci. Další možností je nevyučovat DV jako samostatný předmět, ale integrovat vzdělávací obsah DV do osnov HV a VV. I v tomto případě je však vhodné navýšit minimální časovou dotaci těchto předmětů.
Existuje nějaké doporučení, jak známkovat matematiku? Při známkování příkladu o více početních operacích při chybném výsledku se hodnotí za 5, nebo se zohlední některé správně vyřešené operace a hodnocení může být i lepší známkou? Je také možné zohlednit postup řešení příkladu, i když je chyba v některém výpočtu?
Obecně platí, že klasifikace je plně v kompetenci učitele. V matematice je však potřeba zohlednit v klasifikaci i správný postup řešení a chybám dávat různou váhu. Jestliže je úloha obsáhlejší a žák hned v začátku sečte dva zlomky špatně a s chybným výsledkem dál správně úlohu řeší, nelze jen na základě celkového chybného výpočtu dát žákovi nedostatečnou. Jiná situace nastane, jestliže se žák učí sčítat zlomky a úloha ověřuje pouze tuto dovednost. Klasifikace by v každém případě měla sloužit k motivaci žáka.
Kolik hodin z časové dotace vzdělávací oblasti Člověk a příroda je škola povinna věnovat předmětu biologie?
Časová dotace u jednotlivých vzdělávacích oblastí není explicitně věnována jednotlivým oborům. Je v kompetenci školy, jaké předměty ze vzdělávacích oborů vytvoří a jakou jim přidělí hodinovou dotaci. Při sestavování UP je nutné mít na zřeteli vzdělávací obsah vzhledem k hodinové dotaci.
Musí každý vyučovací předmět rozvíjet všech šest klíčových kompetencí? A musí každý předmět rozvíjet ve všech klíčových kompetencích i všechny dílčí kompetence tak, jak je formuluje RVP G? Např. klíčová kompetence k učení přináší čtyři dílčí kompetence, musí tedy fyzika rozvíjet všechny čtyři?
Aby absolventi školy dosáhli dobré úrovně u všech šesti klíčových kompetencí, které jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia (RVP G), je cílem každé školy. Některé klíčové kompetence žáků mohou rozvíjet všichni učitelé bez ohledu na konkrétní vyučovací předmět. K tomu slouží výchovné a vzdělávací strategie na úrovni školy, které musí být ve školním vzdělávacím programu (ŠVP) popsány. Jednotlivé předměty ale nemusí rozvíjet všechny klíčové kompetence stejnou měrou, ani všechny úrovně prioritních klíčových kompetencí pro daný předmět (fyzika tedy nemusí rozvíjet všechny čtyři úrovně kompetence k učení). Učitelé by se však měli snažit nalézt a uplatňovat maximum takových postupů, které co nejvíc podpoří rozvoj kompetencí. V tomto případě hovoříme o výchovných a vzdělávacích strategiích na úrovni předmětu. Tyto strategie musí být rovněž v ŠVP popsány. Oba typy výchovných a vzdělávacích strategií by měly být nastaveny tak, aby umožnily rozvíjet klíčové kompetence žáků v plné šíři, aby výsledky vzdělávání byly co nejlépe a co nejdéle využitelné v dalším vzdělávání jedince, v jeho osobním i profesním životě.
Jak správně postupovat při hodnocení ve výtvarné výchově? Vedením školy nám bylo řečeno, že musíme striktně dodržovat pravidelné známkování a vkládat je pravidelně do systému Bakalář. Hodnocení ve výtvarné výchově je natolik specifické, že je problematické termíny jako tvořivost, rozvoj fantazie, uplatnění prožitků, pojmenování vizuálně obrazných vyjádření atd. převádět pravidelně do stupnice hodnotové škály 1–5. Vždy jsme postupovali způsobem ústního hodnocení v pololetí zakončeného souhrnnou známkou.
Školský zákon (§ 51 pro základní vzdělávání, § 69 pro střední vzdělávání) stanovuje hodnocení výsledků vzdělávání žáků vzhledem ke konci každého pololetí. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je na vysvědčení vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Jakým způsobem bude žák hodnocen průběžně během pololetí, je plně v kompetenci ředitele školy. Škola musí ve svém školním vzdělávacím programu vymezit, jakým způsobem budou žáci hodnoceni, a tento způsob musí být podložen kritérii hodnocení. Takto stanovené hodnocení je závazné pro všechny. Jestliže učitelé výtvarné výchovy nesouhlasí s takto nastaveným hodnocením, mohou požádat ředitele školy o změnu.
Ráda bych se seznámila s publikací Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol v tištěné nebo i elektronické podobě. Kde ji můžu sehnat?
Publikace je k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách VÚP v sekci Dokumenty a publikace – Publikace VÚP ke stažení (http://www.vuppraha.rvp.cz/publikace-vup).
Přizpůsobí VŠ své požadavky RVP G? K čemu budou u přijímacích zkoušek na VŠ našim žákům praktické dovednosti a aktivity, když ony chtějí vědomosti?
Po plošném zavedení RVP G a RVP pro střední odborné školy budou všichni žáci vzděláváni podle těchto nových učebních dokumentů. Vysoké školy budou tedy nutně muset počítat s tím, že jiní žáci „na trhu“ takzvaně nejsou. Na druhé straně již dnes platí, že zvláště ty vysoké školy, o které je značný zájem, formulují požadavky podle svých představ, a pokud se na takovou školu chce žák dostat, musí pro to nutně udělat něco navíc.
