Aktivita Žíznivé úspory je příkladem propojení rozvoje čtenářské, digitální a matematické gramotnosti prostřednictvím velmi aktuálního tématu – spotřeba vody. Pro pochopení všech souvislostí je určena pro žáky osmých nebo devátých ročníků.
Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
Vyučovací předmět
Matematika a její aplikace
Ročník
osmý
Výstup na úrovni ŠVP a jeho souvislost s očekávaným výstupem/očekávanými výstupy RVP ZV
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.
provádí statistické šetření, vyhledává a třídí informace a vyvozuje závěry
statistické šetření
vyhodnocování informací
umí určit aritmetický průměr, popř. medián, modus a rozumí jejich významu
znak, soubor, četnost, ar. průměr, modus, medián
chápání grafických záznamů
(diagramů, histogramů)
vytváří a čte diagramy
diagramy
Z – složení obyvatel, průmysl (práce s atlasem)
Rozvíjené gramotnosti
Matematická, čtenářská, digitální
Složky rozvíjených gramotností
Čtenářská gramotnost
schopnost dekódovat text a nalézt v něm požadované informace
vysuzování z textu (inference) a jeho obsahové posouzení
kritický odstup při čtení
kladení otázek týkajících se čteného
shrnování a předvídání
schopnost porovnat text s vlastní zkušeností a znalostmi
porovnávání informací z textu s informacemi z dalších zdrojů
ověřování zdroje:
na jaké je to webové stránce, v jakém druhu publikace,
je to interaktivní zdroj,
jak jsem se k němu dostal, kdo mi jej nasdílel
Matematická gramotnost
Žák:
používá různé formy textu
využívá text lineární, diagramy, grafy, tabulky, schémata, myšlenkové mapy, fotodokumentaci, obrázky apod., a umí s nimi funkčně pracovat
kriticky analyzuje různé typy textů z matematického pohledu
vyhledává informace vhodné k řešení problému
posoudí věrohodnost používaných informačních zdrojů
posoudí relevantnost získaných informací
dokáže ve sdělení rozlišit podstatné informace od nepodstatných
využívá své argumentační schopnosti
prezentuje výsledky své či týmové práce
dokáže obhájit svůj postup řešení, vyvrátit nesprávné nebo zavádějící postupy řešení
Digitální gramotnost
Žák:
Vyjádří potřebu informací. Získává data, informace a obsah z různých zdrojů v digitálním prostředí. Při vyhledávání informací používá různé strategie.
Analyzuje, porovnává a kriticky hodnotí věrohodnost a spolehlivost zdrojů dat, informací a digitálního obsahu. Analyzuje, porovnává a kriticky hodnotí věrohodnost a spolehlivost dat, informací a digitálního obsahu i jejich relevanci a úplnost pro vyřešení konkrétního problému.
Cíl aktivity
Ověření informací, které byly uvedeny v denním tisku, pomocí jednoduchého šetření.
Časová dotace
Domácí příprava a dvě vyučovací hodiny
Pomůcky, prostředí, podmínky
Školní a domácí prostředí, počítač připojený k internetu, dataprojektor, kreslicí čtvrtky většího formátu
Realizace aktivity
Upraveno podle grafu z Mladé fronty dnes, 14. 2. 2017
Motivací pro předkládanou aktivitu byl graf uvedený v Mladé frontě dnes 14. 2. 2017 (viz obrázek). Vysoké teploty počátkem června i nedostatek vody v řadě lokalit České republiky byly vhodným zasazením tohoto grafu do výuky matematiky žáků 8. třídy pardubické základní školy. Před zadáním domácí přípravy, na kterou měli žáci několik dnů, se vyučující zmínila o potřebě šetřit vodou a vyzvala žáky k odhadu, jaká je denní spotřeba vody pro jednoho člověka. Žáci sami projevili zájem zjistit, zda jejich odhad je odpovídající. Žáci se rozdělili do sedmi skupin, obdrželi zadání aktivity Žíznivé úspory (viz Příloha 1) a připravený pracovní list (viz Příloha 2). Výše uvedený graf žákům vyučující ještě neukázala, aby neovlivnila jejich měření.
První hodina matematiky po provedeném domácím šetření se konala v počítačové učebně. Žáci vyhledávali na internetu další potřebné údaje (spotřeba myčky, objem vody při spláchnutí apod.) a doplňovali svá domácí pozorování. V následující hodině prováděli výpočty naznačené v pracovním listu. Na závěr hodiny je vyučující seznámila s výše uvedeným grafem, který byl uveden v Mladé frontě dnes. Žáci porovnali výsledky šetření, které se ve skupinách lišili a hledali odpověď na otázku, kde odlišnosti vznikly.
Třetí hodina byla věnována závěrečnému shrnutí a upevnění představ žáků o velikosti objemu válce, do kterého by se odhadnutá spotřebovaná voda vešla. Vyučující rozvíjela představy žáků o velikosti objemu pomocí válce, který byl vyroben z kreslicí čtvrtky.
Poté vyučující přinesla k velkému překvapení žáků ve třídě i velký model válce, na kterém měli žáci vyznačeny objemy 50, 100, 150 a 200 litrů.
Během diskuse se žáky, která se opírala o výsledky šetření skupin žáků, vyučující využila též prezentaci, kterou připravila z různých zdrojů. Žáci překvapivě dobře reagovali na následující snímky:
Na závěr hodiny vyučující zhodnotila práci jednotlivých skupin. Vítězná skupina dostala kartičku, na které je napsáno: „Držitel této karty je oprávněn si smazat jednu jakoukoli známku z matematiky.“ Žáci takovou kartičku dostávají za úspěchy v matematické olympiádě, Pythagoriádě apod. Druhá skupina získala jedničku do klasifikace, ostatní skupiny dostaly razítka (za určitý počet razítek si pak žáci vybírají tzv. „jedničky za aktivitu“. V celkovém počtu cca 30 známek, které žáci za pololetí obdrží, má získaná „odměna“ význam převážně motivační.
Klíč řešení
Aktivita Žíznivé úspory nemá žádné jednotné řešení. Důležité je odpovídající vyplnění pracovních listů (vyplněné číselné údaje však záleží na konkrétní situaci v rodině (zda je nainstalováno WC s výběrem množství vody při splachování, zda je v domácnosti vana nebo jen sprcha apod.).
Doporučení pro individualizaci výuky (SVP, nadaní, žáci-cizinci)
Pracovní list může být učitelem upraven vzhledem k potřebám jedince či celé skupiny. V Příloze 2 je uveden pracovní list, ve kterém je domácí příprava mnohem jednodušší a aktivita je vedena ke správné představě objemu cca 100 litrů. Představa je upevňována pomocí balené vody, kterou žáci mohou vidět běžně při nákupech v obchodech.
Směrem k nadaným žákům je možno zvýšit důraz na využití digitálních technologií, pomocí kterých lze graficky reprezentovat zjištěné údaje.
Poznatky z ověřování, autorská reflexe, ukázky prací žáků
Žáci si při aktivitě Žíznivé úspory uvědomili, jak lze spotřebu vody během dne ovlivnit a jak je důležité s vodou šetřit. Žáci se do práce zapojovali aktivně. Je samozřejmé, že výsledky jednotlivých skupin vykazovaly rozdíly. V Příloze 3 je uvedeno řešení jedné skupiny.
Co o připravené aktivitě napsali žáci:
bylo to zajímavé
naučili jsme se rozdělovat úkoly a komunikovat
společně nám to šlo lépe a rychleji
hrozně nás překvapilo, kolik utrácíme za vodu
měli bychom více šetřit vodou.
Co práce se žáky přinesla paní učitelce:
Třídu, se kterou jsem se rozhodla úlohu řešit, jsem v poslední době považovala za třídu bez zájmu o vzdělávání, bez ochoty udělat něco navíc, třídu, která je rozdělena na skupinky, které se spolu nebaví (důsledek dřívější mírné kyberšikany).
O to více mne překvapilo, jak se k úloze žáci postavili. Rozhodla jsem se pro skupinovou práci. Hned u první (domácí) části si většina skupin rozdělila úkoly, a téměř všichni skutečně zjistili, jak dlouho se sprchují a kolik vody se při tom spotřebuje, a vše ostatní, co bylo uloženo.
V druhé fázi jsme dohledávali některé informace na internetu. Pozorování žáků bylo pro mne velice zajímavé a obohacující. Zjistila jsem například, který žák je na osmý ročník již hodně vyzrálý či který se naopak v běžném životě ještě téměř neorientuje. Děti mi také, alespoň částečně, vyvrátily můj mylný dojem o tom, kdo se s kým baví či ne. Ve dvou pracovních skupinách se dokonce spojili chlapci a dívky, které bych sama dohromady vůbec nedala.
Při samotných propočtech jsem dětem zadala nejprve jednoduchý pracovní list. Zjistila jsem, že se v něm téměř neorientují, a na následující hodinu jsem tedy vytvořila podrobnější a přehlednější. Všechny skupiny ochotně vše z předešlé hodiny přepočítaly. I když pro dospělého člověka vypadá věc velice jednoduše, dětem jsem musela hodně pomáhat a vysvětlovat.
V závěrečném zhodnocení a uzavření týdenní práce mne opět někteří jedinci překvapili hodně dobrým odhadem o množství spotřebované vody, kterou jsme pomyslně naplnili vytvořený papírový válec.
Závěrem bych chtěla poděkovat za možnost na tomto tématu spolupracovat. Každý učitel se jistě někdy cítí vyčerpaný a má pocit, že výsledky jeho práce neodpovídají vynaloženému úsilí. Já jsem díky týdnu věnovanému tématu o spotřebě vody znovu našla cestičku k dětem, o které jsem si myslela, že už se pomalu ztrácí.
Jedná se o odborný článek, který ukazuje, jak využít reálné a volně dostupné zdroje při výuce matematiky. Aktivita rozvíjí také čtenářskou gramotnost a logicko-matematickou gramotnost. Pomocí informací z článku lze připravit prezentaci pro žáky nebo si dohledat aktuální data z šetření ČSÚ. Myšlenka uvedená v článku je modifikovatelná na další očekávané výsledky učení v matematice.
