Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Poznej historii rozšiřování Evropské unie
5,0 (2 hodnocení)
Článek je součástí souboru námětů učebních činností pro rozvoj gramotností na 2. stupni ZŠ.
Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
Žák uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy.
Žák popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv občanů ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování.
Rozvíjené gramotnosti a jejich složky
Čtenářská gramotnost
Porozumění textu a interpretace; posuzování obsahu a formy textu.
Matematická gramotnosti
Schopnost individuálně i v diskusi analyzovat procesy, pojmy, vztahy a situace v oblasti matematiky; porozumění různým matematického textu a aktivní používání či dotváření různých matematických jazyků.
Popis námětu na učební činnost žáka
Poznej historii rozšiřování Evropské unie je evokační aktivita, pomocí které se žáci seznámí s tématem Evropské unie, konkrétně členskými státy a základními daty, jež s vznikem společenství souvisí. Základem aktivity je příběh, který popisuje, jak Unie vznikla. Učitel má dvě možnosti práce s textem: rozdat ho žákům a nechat je pracovat samostatně (případně ve skupině) s psanou formou, nebo jim příběh předčítat.
Základním úkolem žáků je odhalit státy ukryté v příběhu a vytvořit časovou osu, na kterou zakreslí významné události v procesu evropské integrace, které jsou v textu zmíněny. Po těchto prvotních krocích je vhodné s příběhem dále pracovat. Možností se nabízí více, záleží na učiteli, jaký výukový cíl sleduje.
Primárně lze diskutovat o vybraných aspekty Evropské unie, díky kterým se žák seznámí s evropským společenstvím z více rovin. Základní informace o Evropské unii (historie a motivy jejího vzniku) jsou předpokladem k tomu, aby mohli žáci následně k evropské integraci zaujmout hodnotící stanoviska a zamýšlet se nad vlastní názorem na členství České republiky v Unii. Z vybraných aspektů, které příběh zmiňuje, je vhodné věnovat pozornost motivům pro vznik evropského společenství a chronologii rozšiřování. Z dalších oblastí by měly být zmíněny podmínky pro vstup do Evropské unie, ale představeny i postoje evropských států, které v Unii z různých důvodů nejsou. Všechny informace je vhodné předávat žákům v přímé návaznosti na každodenní příklady, s nimiž se potkávají, aktuálně řešené otázky aj. Vhodná je forma příběhů, novinových článků, zpráv, zprostředkování vlastních zkušeností.
Dále doporučuji zaměřit pozornost na obsah šifer o jednotlivých státech – odkazy na fakta i na národní stereotypy. Otázka stereotypů nabízí další podněty – na základě čeho stereotyp vzniká, jakým způsobem se šíří, jaké jsou možnosti k jeho vyvrácení aj.
V neposlední řadě je text vhodné využít k rozboru s využitím žákovských čtenářských kompetencí. Žáky lze směřovat k vyjádření názoru na takovýto typ textu (Jak na tebe text působil? Četl jsi někdy podobně „šifrovaný“ text? K jakému žánru bys ho zařadil? Zkus vytvořit text na podobném principu ale na jiné téma.)
Základní verze příběhu (úpravy jsou samozřejmě možné dle preferencí učitele a zkušeností se třídou)
Jak to tenkrát všechno bylo
Vanda Vaníčková
Bylo nebylo, za velehorami jménem Alpy na kontinentě evropském začaly se díti velké věci. Skončila druhá světová válka, a proto bylo potřeba podniknout nějaká opatření, aby se taková hrůza již neopakovala. Do akce se pustilo pár zemí, které se rozhodly, že je potřeba zabezpečit situaci v Evropě a zajistit mír. Padesát jedna let po začátku nového století (již dvacátého) založilo šest států Evropské společenství uhlí a oceli. A kdo to byl? Jednou byla velká zem, v níž si Labe užívají více než my, Češi. Dále se připojila země pana Eiffela a malý stát, v němž leží vesnice Schengen. Přidala se známá pizzová velmoc a země, kde přese všechny tulipány není vidět na cestu. Šestým byl stát známý pro krajky i kulinářsky vyšperkované vafle.
Vzniklé spojení se zalíbilo dalším státům a pět let po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy se k šestce přidaly tři další státy. První, kde jsou domy spíše z lega než z cihel. Druhý, zelený ostrov sv. Patrika, a třetím byl stát, v němž je důležitější Yesterday než dnes.
Uplynulo přesně tolik let, kolik je √64, a byl tu další zájemce. Známe ho jako rodnou hroudu Dia, Árese nebo třeba Athény.
Léta běžela dál a dál, až jich uběhlo dva + dva + ještě jeden rok. Přišel čas na další rozšíření Společenství. Šance se chopil jih Evropy. Království, kde se býci pořádně proženou, a republika, v níž se snad do každé druhé kolébky povil mořeplavec.
Přesně padesát let po konci druhé světové války se rozhodla Evropská unie (ano, to byl již oficiální název) rozšířit své řady. Mezi nováčky byla země, kde v uších zní Mozartovy symfonie, a dva skandinávské státy. Oba jsou hokejoví a florbaloví kabrňáci, jedna země však uděluje Nobelovy ceny, druhá láká turisty na tisíce jezer.
O devět let později přišlo největší rozšíření Evropské unie. Na poli evropské integrace se ocitl národ Masaryka, trojlístek pobaltských států s hlavními městy Tallinn, Riga a Vilnius. Prémiově se mohla modrá vlajka se žlutými hvězdami hrdě vztyčit i tam, kde bez koření a papriky nedají ani ránu, ale i na dvou ostrovech v jižní části Evropy. Nově je členem Unie i stát, kde si lidé dlouhou chvíli krátí jazykolamem v mateřštině „stół z powyłamywanymi nogami“. Přistoupila i dvojice států, co podobně zní, ale podobná si není. Jedna je krajinou, kde Jánošík po Tatrách chodil a druhá... to je jasné, ne?
Už jsme skoro u konce, ale chybí ještě historka o rozšíření z roku 2000 a ještě sedm k tomu, kdy se přidala Drákulova zem a stát, kde je ta nejhlavnější ze všech Sofie. Pokud dobře počítáte, víte, že jsme na čísle 3 x 9, ale to nám ještě jeden státeček chybí. No, státeček, je to TOP českých letních dovolených u moře.
A tak si pod vlajkou s dvanácti hvězdami prozpěvuje Ódu na radost 28 států. A jestli k sobě někoho dalšího nepřijaly, tak si takhle notují dodnes.
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru
Tematika Evropské unie bývá pro žáky náročná a příliš vzdálená, byť jsme jako Česká republika členy Evropské unie a toto členství se nás každodenně dotýká. Z několikaleté zkušenosti s lektorováním seminářů o Evropské unii potvrzují, že práce se „zašifrováním“ členských států Unie je pro žáky zábavná a motiv hádanky atraktivní. Naproti strohému učebnicovému výčtu názvů států, které do Unie patří.
Uvedený příběh je vhodný jako jedna z evokačních aktivit, kterými lze téma Evropské unie otevřít. Aktivita cílí nejen na kognitivní rovinu (žákovské znalosti získané), ale i na kulturní a společenský kontext, který je založený na sledování dění kolem sebe. Aktivita je primárně vztažená k výše uvedeným očekávaným výstupům, je ji ale možné aplikovat i v rámci společenských témat jako ilustraci kulturních odlišností mezi jednotlivými státy, které se nacházejí na jednom kontinentu a tvoří spolu jeden politickohospodářský svazek. Cenná je z didaktického hlediska diskuse, která následuje po ukončení práce s textem, v níž učitel pokládá otázky k evropské spolupráci a globální podobě světa.
Komentář z pohledu gramotností
Aktivita rozvíjí čtenářskou a matematickou gramotnost.
Čtenářská gramotnost je primárně rozvíjena prací s textem, a to ať učitel zvolí psanou formu (žákům text rozdá), nebo mluvenou formu (předčítá jim příběh sám). Primárně rozvíjí aktivita základní linii čtenářské gramotnosti, zejména složkou porozumění textu a interpretace jeho obsahu spolu s propojováním s mezioborovými znalostmi, kulturním a společenským kontextem. Kritickou linii čtenářské gramotnosti v aktivitě reprezentuje složka posuzování obsahu a formy textu v kontextu vlastní zkušenosti žáka, zejména s návštěvou daných zemí.
Matematická gramotnost je zaměřená na uplatňování získaných schopností provádět základní matematické operace v ne zcela tradičním matematickém textu. Uvedené příklady nejsou nijak složité, vyžadují ovšem, aby je žák zpracoval ve spojení s beletristickým žánrem. Na takovouto formu práce s matematickými úkoly není žák standardně zvyklý. Nyní je na něm, aby pro správnou interpretaci „zašifrovaných“ dat v textu matematické příklady rozpoznal a správně vyřešil. Aplikaci získaných dat prokazuje při tvorbě časové osy, která vizualizuje historii procesu evropské integrace.
