Námět do výuky dějepisu, rozvíjející čtenářskou a digitální gramotnost. Žák získá základní informace o počátcích přemyslovských Čech, že vyhledá informace z dostupných informačních zdrojů. Je schopen definovat zdroj svých informací a posoudit jejich relevanci a spolehlivost. Pokud je informace doplněna chybně, je učitelem veden k správnému řešení, ideálně dle zásad formativního hodnocení.
Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní pedagogický institut České republiky (NPI ČR).
Stupeň vzdělávání, období:
2. stupeň ZŠ, 7. ročník
Vzdělávací oblast / vzdělávací obor:
Člověk a společnost / Dějepis
Očekávaný výstup v RVP:
žák objasní situaci v počátku Přemyslovských Čech, a to okolo osob sv. Václava a Boleslava I.
žák uvede vztah bratrů sv. Václava a Boleslava a rozdíly v pojetí státu obou panovníků
žák uvede základní informace z období počátků českého státu
Rozvíjená gramotnost:
Čtenářská gramotnost
Žák:
orientuje se v neúplném textu
samostatně (průběžně a podle potřeby) hledá a propojuje výslovné i skryté informace v textu
pátrá, jaké vynechané informace jsou v textu požadovány na základě dodaných informací zadaných v textu. Všímá si, jaké informace jsou požadovány a hodnotí jejich důležitost v závislosti na zdrojích, odkud čerpá hledané informace. Dovede uvažovat o příčinách historických událostí a jejich následcích vyplývajících z dostupných informací
Digitální gramotnost
Žák:
odlišuje seriózní zdroje informací na internetu a umí posoudit kvalitu poskytovaných informací
popíše, proč jsou různé elektronické zdroje různě kvalitní a pravdivé ohledně získávání požadovaných informací
Cíl činnosti:
Žák získá základní informace o počátcích přemyslovských Čech, že vyhledá informace z dostupných zdrojů, ať už internetových stránek, učebnic, či učitelem nabídnuté odborné literatury. Je schopen při kontrole definovat zdroj svých informací a posoudit jejich relevanci a spolehlivost. Pokud je informace doplněna zcela nelogicky a nesmyslně, vede učitel diskuzi a práci k jejímu správnému doplnění tak, aby žáci dospěli ke správnému poznatku, ideálně dle zásad formativního hodnocení.
Popis činnosti:
Historická doplňovačka – profil je aktivita, která se dá použít pro různé očekávané výstupy v předmětu Dějepis. Příklad, který níže popíši, pracuje zejména s tématem Počátky českého státu a jeho následný vývoj. Toto téma je obsahem RVP v rámci celku Křesťanství a středověká Evropa, který je často vyučován v 7. ročníku.
Základem aktivity je připravit text, v kterém jsou vynechány informace, jež jsou považovány za doplnitelné v návaznosti na porozumění předložených materiálů a pracují především s pochopením příčinné následnosti historie. Obsah textu by se měl týkat vymezeného úseku dějin v konkrétní oblasti nebo konkrétního tématu (např. Počátky českého státu, Mnišské řády a další.), kde lze aplikovat výše zmíněný princip. Obsah závisí na učiteli a fázi učení, do které je Doplňovačka zařazena. Níže popsaný příklad prezentuje situaci, kdy učitel seznamuje žáky se základním učivem formou vyhledávání informací.
První část
Každý žák dostane stejný papír s Doplňovačkou (příklad Doplňovačky viz Příloha). Žáci mají chvíli na to, aby si prostudovali celý text. Poté mají za úkol vyplnit text dle přístupných materiálů. Učitel by měl dodat různé učebnice či knihy a při této aktivitě dát žákům možnost používat internet, ať už na vlastních zařízeních (telefon, tablet), či školním počítači. Cílem činnosti je doplnit všechna chybějící slova a letopočty tak, aby byl text srozumitelný a ideálně fakticky správný. Je zcela na vyučujícím, zda umožní práci ve dvojicích, ve skupině, nebo zda umožní pracovat pouze samostatně. Tento výběr je daný především třídou jako takovou a aspektem, který chce vyučující sledovat. Práce jednotlivce poukáže na vlastní schopnosti a dovednosti práce s textem, práce ve dvojici či ve skupině pak prohlubuje schopnosti spolupráce a management úkolů. Doplněný text žáci učiteli odevzdají. Tím končí první část úkolu.
Druhá část
V druhé části dochází k práci s chybou. Vyučující předem označí, kolika chyb v textu se žák dopustil. Neoznačuje chyby samotné, pouze jejich počet. Pokud je nutné, může odlišit, zda jsou chybná doplněná data či slovní výrazy. Žáci mají následně možnost svůj text sami opravit opět s využitím informačních zdrojů, s nimiž pracovali v první fázi úkolu. Ideální je v tomto případě práce ve dvojici nebo menších skupinách, kde dochází ke skupinové analýze, a tato práce umožňuje aktivizovat žáky jako zdroje učení pro sebe navzájem dle strategie formativního hodnocení.
Důležité je, že doplněné informace v rámci profilů nemusí mít pouze jednu správnou variantu či formulaci. Mezi žáky tedy může docházet ke konfliktu, kdy budou prosazovat své řešení. V tomto případě je vhodná intervence vyučujícího, který zavede řízenou diskuzi mezi účastníky konfliktu.
S vyhledáváním míst v textu, která jsou chybně nebo nepřesně vyplněna, může pomoci také slovní komentář vyučujícího, ve kterém vyučující zhodnotí klady i zápory odevzdané práce a poukáže na oblasti, ve kterých se žák chyb či nepřesností dopustil.
Druhá fáze úkolu končí po časovém limitu, který je dán vyučujícím dle počtu chyb, kterých se žáci v textu dopustili, či osobním rozhodnutím vyučujícího.
Třetí část
Ve třetí části aktivity přichází na řadu vyhodnocení a rozbor. Učitel se žáky rozebírají jednotlivé části textu a kontrolují správné odpovědi. V případě opravdu chybné či nesmyslné odpovědi společně analyzují, proč žák chybnou odpověď zvolil. Žák při tom uvádí, ze kterého zdroje informace čerpal. Učitel následně otevře krátkou diskuzi o věrohodnosti informačního zdroje, odkud chybná informace byla, a jako moderátor diskuze vede žáky k tomu, aby sami zhodnotili dané médium. Důležité je přitom pracovat s možností žáka jako takového. V případě, že došlo k chybnému pochopení textu a žák tak zpracoval chybně informaci, hodnotí žáci formu média, ze kterého chybující informaci získal. Zaměří se především na důvod, proč žák informaci špatně doplnil a zda je hlavní podíl chybovosti na straně média či žáka samotného. Při doplnění správné možnosti se vyučující zaměřuje na důvod výběru dané možnosti, a zda tato možnost byla uvedena ve více médiích, s kterými žák pracoval.
Žáci následně hodnotí, proč jsou jednotlivé doplňované informace důležité, včetně jejich osobního náhledu na problematiku. Stěžejní by mělo být zaměření na příčinu a následek v dějinách, tedy jak jsou dané informace důležité pro další vývoj dějin, v popisovaném příkladu vývoj českého knížectví.
Žáci by tak měli být vedeni k tomu, aby informace čerpali z více médií a porovnávali získané informace mezi sebou.
Při tvorbě Doplňovačky je důležité, aby byl text i s vynechanými místy srozumitelný. V případě profilu je možné, aby byl text doplněn více způsoby. V tomto případě je hlavní posuzovatelem správnosti vyučující. Počet správných odpovědí je však zcela závislý na počtu žáků, zpracovávaných médiích i dosavadních znalostech žáků samotných.
Komentář:
Komentář z pohledu vzdělávacího oboru:
Cílem aktivity je seznámit žáky s učivem nebo prohloubit jejich znalosti dané historické látky interaktivním způsobem, kdy jsou naplňovány principy formativního hodnocení, a to především poskytování zpětné vazby, která podporuje učení a posouvá žáky vpřed, a aktivizování žáků jako zdrojů učení pro sebe navzájem. Žáci čtením analyzují základní text a při práci s prameny jej doplňují dle osvojených nebo již získaných znalostí.
Aktivita učí žáka samostatnosti ve chvíli zpracovávání tohoto úkolu. Vyžaduje po něm, aby samostatně přemýšlel nad zadaným textem a doplňoval informace dle svého nejlepší vědomí. Vyžaduje po něm také, aby správně vyhodnocoval jednotlivá média jako nositele informací a posuzoval jejich hodnověrnost a kvalitu. Je dobré položit žákům otázku, z jakých čerpali především médií a proč. Případně, proč se omezili jen na určitý druh média a co je vedlo k použití pouze jednoho zdroje (spolehlivost, rychlost atd.). Aktivita tedy vede žáky i k zamyšlení nad procesem získávání informací.
Komentář z pohledu gramotností:
Čtenářská gramotnost.
Aktivita rozvíjí primárně základní linii čtenářské gramotnosti, zejména složku porozumění textu a interpretace jeho obsahu spolu s propojováním dosavadních znalostí. Žák propojuje text s nově získávanými informacemi či s informacemi již známými. Aktivita z pohledu čtenářské gramotnosti vede žáka k tomu, aby si pozorně přečetl text, analyzoval ho a doplnil dle zadaných pokynů. V druhé části pak dochází ke kontrole textu a druhotné analýze. Ve třetí fázi pak rozebírá doplněné informace a obhajuje jejich doplnění.
Digitální gramotnost
Při aktivitě se žák snaží porovnávat jednotlivá média jako nositele informací, a to včetně webových stránek na internetu. Žák by si měl uvědomit, že jednotlivé internetové stránky si nejsou rovny svou kvalitou stejně jako tištěné nebo psané nosiče a že mnoho stránek je tvořeno lidmi, kteří čerpají své informace z různých prostředí, a pokud nejsou uváděny zdroje, je věrohodnost stránek ošemetnou záležitostí. Žák by měl být tedy veden ke kritice informací získávaných z prostředí internetu. Dovednosti používané během první a druhé části práce pak akcentuje digitální gramotnost ještě více.
Možnosti individualizace a diferenciace výuky:
Individualizaci i diferenciaci výuky lze vytvořit podpořit úkolem, který předchází samotné realizaci herní a diskusní části aktivity. Žákům lze zadat vytvoření v rámci domácí přípravy text k doplňování. Učitel by měl určit pouze téma a rozsah práce. V rámci diskuze se otevírá prostor pro analyzování, zda žák umí vhodně určit, které informace lze vynechat v textu tak, aby bylo možné text doplnit jednoznačně.
Dále je možnost zaměřit výsledný rozbor na vyobrazení jednotlivých osob či tematických okruhů v porovnání s obrazem jednotlivých dějepisných období. Lze se zaměřit, jakým způsobem byla daná problematika popisována na počátku českého dějepisectví v 19. století a jakým způsobem se její obraz měnil. Dobré je v tomto případu od začátku rozdělit třídu na jednotlivé skupiny, kdy každá skupina pracuje se zdroji z daného historického období. Součástí výsledného rozboru je pak analýza postupného vývoje náhledu na danou problematiku, a tedy zjišťování proměnlivosti obrazu dějin v návaznosti na soudobý náhled na společnost a historii. Tento postup je však doporučen na specializované semináře či žáky středních škol.
V rámci využívání digitálních technologií je možné text distribuovat elektronicky a vyžadovat vyplnění v prostředí platforem jako Google Classroom či jiných online formulářů. Výstupem může pak být statistika či seznam citovaných zdrojů včetně citací. Používání digitálních technologií vyžaduje odpovídající kompetence vyučujícího i žáků.
Postřehy z ověřování:
Výukovou aktivitu Doplňovačka lze zařadit do různých ročníků vzdělávání, a to především druhého stupně ZŠ.
Prvním přínosem je především možnost seznámit se s prekoncepty a dosavadními znalosti žáků v případě, že je aktivita použita před probíráním látky samotné. V případě práce v kolektivu lze pak zcela očekávat, že skupiny jsou odrazem sociálních vztahů v kolektivu. Dle dosavadního pozorování jsem zjistil, že u nižších ročníků hraje především roli přátelská roviny vztahů, kdežto u ročníků vyšších (zejména 9. ročník), je pozorován výběr na základě studijních výsledků a znalostí.
Žák je v této aktivitě veden k práci s prameny. Dle své práce s literaturou i internetovými stránkami je veden ke schopnosti nalézt požadované informace. Mnoho, zvláště mladších dětí, neumí hledat informace v knihách a často ani neví, že existují obsahy či rejstříky. Mnoho dětí pak spoléhá pouze na internetové zdroje, zvláště Wikipedii a považují ji za nosnou. Často jsou pak překvapeni, že právě Wikipedie může být v některých oblastech problematická. Opět zvláště mladší žáci jsou často mylně přesvědčeni, že informace na internetu jsou pravdivé, i když není uveden žádný zdroj informací.
V této aktivitě by žáci měli být vedeni k práci s psaným textem, i když jejich vztah k takové práci může být různý. Vzhledem k badatelské povaze úkolu je však třeba dopomoci s úkolem pouze u žáků s SPU a u žáků s OMJ, kde je vhodné pomáhat průběžně s úkolem osobně nebo využít pomoci asistenta pedagoga, pokud je ve třídě přítomen.
Problémovější je pak rozbor chybných odpovědí zvláště, když si žáci nepamatují nebo si nezapsali, kde danou informaci získali. V tomto případě záleží, zda byli žáci k podobnému postupu vedeni a pokud tomu tak není, měl by jejich postup hlídat vyučující a během aktivity připomínat, že i tato informace bude pro práci důležitá.
Sledování pokroku žáka (Důkazy o učení):
Žák doplní správně jména chybějící v doplňovačce.
Žák doplní na základě relevantních zdrojů informací význam sv. Václava a Boleslava I. pro … do textu doplňovačky.
Žák vyhodnotí na základě kritérií pro určení relevance (Je uveden autor informace?; Je uvedeno jeho celé jméno a příjmení?; Je zdroj / internetová stránka důvěryhodná – historický ústav, muzeum, škola...?; Z kolika zdrojů článek / internetová stránka čerpá?) relevanci a kvalitu použitého média jako nositele informace.
Žák identifikuje v konkrétním informačním zdroji nabídnutém učitelem prvky, které svědčí o jeho relevantnosti a spolehlivosti.
Žák nalezne a opraví chybu v doplňovačce ve spolupráci se spolužáky.
