Národnostní situace Československé republiky v roce 1921

Aktivitu je vhodné zařadit do výuky soustředěné na národnostní problémy v Československé republice po jejím vzniku, které jsou obvykle součástí výuky v devátém ročníku. Velký potenciál dlí zejména v možnosti procvičit a rozvinout čtenářskou i matematickou gramotnost a uplatnit tak šíře vlastní znalosti a dovednosti, které by již žáci měli mít.

Samotnou aktivitu je lepší využít teprve poté, co učitel s žáky zopakuje základní obsah látky týkající se (nejen) národnostních problémů spojených se vznikem Československé republiky, aby si připomenuli základní pojmy a fakta.

Před činností s pracovním listem je potřeba žáky seznámit s cílem aktivity (bližší seznámení se s národnostní problematikou v ČSR) a dát jim možnost využít během práce dějepisné atlasy a učebnice pro 9. ročník základní školy, kalkulačky, slovník cizích slov, nejlépe i počítač s přístupem k internetu.

Pracovní listy nakopírované (ideálně barevně, aby se předešlo problémům při práci s dějepisnou mapou) pro skupiny nebo dvojice pak učitel rozdá žákům, na samotnou práci s listy by mělo stačit zhruba dvacet minut, je však potřeba počítat i s časem na patřičnou opravu a reflexi po práci samotné. Dá se předpokládat, že se někteří žáci zdrží u hledání vhodného matematického postupu pro získání potřebných dat o počtu Němců v ČSR. Důsledně je potřeba také ohlídat (nejdéle při reflektování práce s textem a mapou), že skutečně vnímají hloubku úvodního textu nejen ve smyslu porozumění pojmům jako je „loajální“ nebo „krajan“, ale i v uchopení souvislostí, které z nich v rámci textu a historického kontextu vyplývají.

Závěr hodiny je pak potřeba věnovat reflexi zjištěných informací a jejich uvedení v důsledky, které z toho ve 20. letech pro obyvatele Československa plynuly. Ačkoliv se to může na první pohled zdát náročné, struktura otázek pomáhá velmi dobře žákům téma pojmout.