Národnostní situace Československé republiky v roce 1921
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Národnostní situace Československé republiky v roce 1921
2,0 (2 hodnocení)
Žáci s pomocí historického textu a dějepisné mapy určí národnostní menšiny žijící na území nově vzniklé Československé republiky a popíší změny v národnostním postavení Slováků a Němců v novém státě. Při činnosti žáci rozvíjejí čtenářskou i matematickou gramotnost, mohou pracovat samostatně i ve skupině. Aktivitu je vhodné zařadit jako doplňující do výkladu o vnitřních problémech Československa ve 20. letech 20. st.
Článek vznikl v rámci projektu Podpora práce učitelů (PPUČ). Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.
Aktivitu je vhodné zařadit do výuky soustředěné na národnostní problémy v Československé republice po jejím vzniku, které jsou obvykle součástí výuky v devátém ročníku. Velký potenciál dlí zejména v možnosti procvičit a rozvinout čtenářskou i matematickou gramotnost a uplatnit tak šíře vlastní znalosti a dovednosti, které by již žáci měli mít.
Samotnou aktivitu je lepší využít teprve poté, co učitel s žáky zopakuje základní obsah látky týkající se (nejen) národnostních problémů spojených se vznikem Československé republiky, aby si připomenuli základní pojmy a fakta.
Před činností s pracovním listem je potřeba žáky seznámit s cílem aktivity (bližší seznámení se s národnostní problematikou v ČSR) a dát jim možnost využít během práce dějepisné atlasy a učebnice pro 9. ročník základní školy, kalkulačky, slovník cizích slov, nejlépe i počítač s přístupem k internetu.
Pracovní list s úvodním textem, mapou a otázkami (nakopírovaný pro dvojice), slovník cizích slov (online nebo v tištěné podobě), dějepisný atlas nebo učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ, ideálně počítač s přístupem k internetu
Pracovní listy nakopírované (ideálně barevně, aby se předešlo problémům při práci s dějepisnou mapou) pro skupiny nebo dvojice pak učitel rozdá žákům, na samotnou práci s listy by mělo stačit zhruba dvacet minut, je však potřeba počítat i s časem na patřičnou opravu a reflexi po práci samotné. Dá se předpokládat, že se někteří žáci zdrží u hledání vhodného matematického postupu pro získání potřebných dat o počtu Němců v ČSR. Důsledně je potřeba také ohlídat (nejdéle při reflektování práce s textem a mapou), že skutečně vnímají hloubku úvodního textu nejen ve smyslu porozumění pojmům jako je „loajální“ nebo „krajan“, ale i v uchopení souvislostí, které z nich v rámci textu a historického kontextu vyplývají.
Závěr hodiny je pak potřeba věnovat reflexi zjištěných informací a jejich uvedení v důsledky, které z toho ve 20. letech pro obyvatele Československa plynuly. Ačkoliv se to může na první pohled zdát náročné, struktura otázek pomáhá velmi dobře žákům téma pojmout.
Text pracovního listu
Přečti si pozorně úryvek prohlášení československé vlády z 28. 10. 1918 a prostuduj mapku s legendou:
„… Věrni své minulosti a svým demokratickým tradicím nechceme své krajany – postaví-li se loajálně na půdu našeho státu – nijak zkracovat v kulturním a jazykovém jejich vývoji. Náš stát bude ovšem českým státem, tak jak jsme jej vydobyli krví a utrpením. Ale naší hrdostí a touhou by bylo, aby nikdo zde u nás, kdo není Čechem, necítil se utiskovaným a nesvobodným. …“
(Z prvního prohlášení československé vlády, Karel Kramář)
Učební činnosti:
1. Koho chápou členové československé vlády jako krajany Čechů?
2. Odhadni a následně si ověř počet Němců žijících na území Československa podle sčítání obyvatel z roku 1921. Víš, že ČSR měla v té době 13 374 364 obyvatel a Němců zde žilo asi 23 % z celkového počtu obyvatel.
3. Porovnej počet Slováků a Němců žijících v Československé republice v roce 1921, když víš, že Slováků zde žily asi tři miliony.
4. Jaké bylo národnostní postavení Slováků a jaké Němců v Československé republice?
Řešení:
1. Především Němce (ale i ostatní národnostní menšiny).
2. Asi 3 076 104 (3 123 568) německých obyvatel.
3. Počet Slováků a Němců byl přibližně stejný. Slováků asi 3 000 870 (2 958 557).
