Úvod do sociálních sítí: měření vlivu

Zajímavé je, že zatímco u nás není Twitter nijak dominantní aplikací, například v USA musí baseballisté během přestávek v zápase povinně posílat na tuto síť své postřehy, pocity a dojmy, aby byla i tato část hry pro diváky zajímavá a přitažlivá. Je možné s žáky projít různé strategie úspěšného růstu, nastavení vzhledu, vyplnění BIO atp. Záleží na tom, kolik má daný vyučující času. Zvláště tam, kde se předpokládá, že se žáci budou věnovat médiím, žurnalistice, HR či PR, velmi doporučuji, aby se těmto věcem věnovala náležitá pozornost. 

Školní projekt pak může spočívat třeba v tom, že se žáci pokusí během měsíce dosáhnout co nejlepších výsledků ve stanovených indexech (viz níže). Je samozřejmě nutné stanovit přiměřená pravidla, která se budou týkat například míry možnosti odhalení soukromí žáka na síti (zde doporučuji velmi restriktivní opatření). Každý týden na úvod hodiny je možné s nimi probrat, jak se jim daří, co je na síti zaujalo a s čím mají naopak problémy. Znalost využívání Twitteru u nás chybí a přitom jde o světově nejrychlejší zdroj informací.

Žáci se mohou během tohoto projektu naučit publikovat zajímavý obsah pro příjemce, vyhledávat informace a pracovat s celou touto sociálně informační sítí. Ač může být vše pojato jako soutěž, je dobré žáky pravidelně upozorňovat na to, že tyto indexy jsou spíše relativní než absolutní veličiny. Ve skutečnosti může být jejich vypovídací hodnota poměrně malá. Nicméně je třeba říci, že zvláště žáky s mírně egoistickými sklony může podobná aktivita velice bavit a mohou najít dlouhodobou zálibu ve zvyšování si indexů a skóre, což ale není nic škodlivého.

My se v následující části pokusíme ukázat několik zajímavých nástrojů, které slouží na měření vlivu v sociálních sítích. Výběr je do značné míry selektivní, ale doufáme, že zachycuje především ty nejvýznamnější projekty.

Klout

Zřejmě nejznámější a nejčastěji užívanou službou pro měření vlivu na sociální sítě je Klout, který není omezený jen na jedinou platformu, ale v rámci jediného skóre je schopen analyzovat více sítí současně. Podporovány jsou například Facebook, Twitter, Last.fm, Google Plus, LinkedIn, YouTube, Blogger a řada dalších. Pro registraci je nutné mít buď twitterový či facebookový účet. 

Aplikace spočítá (na základě toho, s kolika sítěmi se uživatel v rámci Klout propojí) celkový vliv na sociální sítě a dokonce jej zahrnuje do dlouhodobého grafu. Jistou nepříjemností může být to, že se čas od času změní algoritmy výpočtu a v grafech jsou pak oblasti nespojitosti. Mimo zmíněné skóre, které nabývá hodnot od nuly do sta (čím více, tím lépe), se služba věnuje také dalších údajům. Vypisuje informace o tom, na koho má uživatel jaký vliv a kdo naopak působí na něj. Jeho pozice vlivu je zakreslena do diagramu a je mu přiřazena role – od začátečníka po celebritu.

Ke každé roli je současně připojeno několik doporučení, která by měla vést k tomu, že se vliv dané osoby zvýší. Analyzuje se tak počet přátel, interakce s nimi, množství komentářů a reakcí na ně atp. Výhodou Klout je, že se snaží analyzovat více sítí a pro každou z nich má speciální algoritmy, které by měly co nejlépe odpovídat specifickému fungování jednotlivých služeb. 

U přátel je možné vidět jejich hodnotu Klout score – pokud nejsou na Klout zaregistrováni, tak se bere jen na základě té sociální sítě, se kterou jste je do Klout nahráli, pokud jsou, tak samozřejmě koresponduje s realitou. Přesto má služba řadu drobných nedostatků. Pokud ji například propojíte se sítí, kterou příliš nepoužíváte, bude vám index snižovat, což je poněkud nelogické (člověk by očekával spíše aditivní model). Přesto je možné ji pro školní použití bez obav vyzkoušet.

Peer index

Peerindex jedním ze dvou nejvýznamnějších ukazatelů vlivu v sociálních sítích s tím, že se konkrétně zaměřuje na Twitter (jiné sítě bohužel nepodporuje). Výhodou je, že pro základní informace není potřeba se registrovat. Výsledkem analýzy je číslo v rozmezí od nuly do sta s tím, že hodnota nad čtyřicet označuje deset procent nejvyšších účtů. Služba se dále snaží u registrovaných účtů ukázat, jaké zdroje daný účet používá, na co se specializuje a o čem píše. Nechybí ani graf zobrazující naslouchající či reagující čtenáře. Tento index je považován za nejspolehlivější a zřejmě nejkvalitnější. Pokud se rozhodnete pro „soutěž“ naznačenou v předchozí části článku, jde o nejobjektivnější hodnocení.

TwiDAQ 

TwiDAQ je analogií burzy, která se snaží ukázat hodnotu jednotlivých účtů. Hodnotu účtu ovlivňuje množství retweetů a zmínek na Twitter. V graficky zajímavém provedení je pak možné sledovat, jak se jednotlivým účtům daří. Ač nejde o nijak uznávaný index, žáky může zaujmout to, že mohou sledovat aktuální vývoj „ceny“ jednotlivých účtů. Jde o velice zábavnou hříčku, která může mít dobré didaktické využití. Obecně by mělo platit, že čím větší kvalita Tweetů a množství čtenářů, tím vyšší hodnota „akciového“ indexu.

Závěr

Různých indexů vlivu uživatele či značky v sociálních sítích existuje celá řada, namátkou je možné zmínit Twitalyzer, Tweetlevel, Tweetgrader či Howsociable?. Na druhou stranu je nutné vidět, že žádný z uvedených projektů nedosahuje kvality Klout či Peer index.

Osobně velice oceňuji, když se ve středoškolské výuce objeví nějaká oblast, kde je možné nechat žáky kreativním způsobem pracovat, není jasný optimální postup a přitom je reálně možné měřit jejich výsledky. Právě díky zpětné vazbě jednotlivých indexů se mohou žáci naučit pracovat se sociálními sítěmi zcela novým a netradičním způsobem a uvědomí si, že ne vždy jde o informace či společenské vazby, ale velice často hraje prim zisk, snaha vytvořit nějaký dojem či pocit a možnost manipulace s veřejným míněním.

Žáci nejen že si tyto základní techniky mohou během projektu vyzkoušet a osvojit si je, ale také získají přirozenou odolnost proti těmto metodám v podání druhých. Neméně významná je také zkušenost, která se jim může hodit při hledání pracovního uplatnění. Jde stále o oblast, které nemnoho lidí rozumí, ale přitom má velký potenciál a je o ni na trhu práce relativně zájem. Současně si myslím, že může jít o činnost, kterou bude většina žáků hodnotit jako zábavnou a zajímavou.