Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Úvod do problematiky sociálních sítí
4,0 (2 hodnocení)
Sociální sítě představují nesporně jeden z největších sociálních, ekonomických i kulturních a komunikačních fenoménů dnešní společnosti. Téměř všude se o nich mluví, píše a diskutuje. Přesto má jistě smysl se podívat na to, co to vlastně sociální síť je, či na několik konkrétních příkladů.
Tímto článkem otvíráme sérii textů, které se budou sociálním sítím věnovat ze všech stran. Jde o mimořádně důležité a frekventované téma, ve kterém by měli mít žáci i pedagogové jasno. Současná situace je často paradoxní v tom, že řada pedagogů má teoretickou představu o tom, jak sociální sítě fungují, a žáci naopak nedisponují žádnou teorií, ale mají velice dobrou zkušenost s jednou konkrétní aplikací. Dnešní článek je tak spíše úvodem do celé problematiky, na který budeme navazovat dalšími tématy, jako je bezpečnost sociálních sítí, jejich rizika či možnost měření vlivu na těchto platformách. Samostatný článek budeme věnovat tomu, jak mění sociální sítě komunikaci a sociální interakci mladých lidí.
Zřejmě největším problémem, se kterým se všechny úvody do této problematiky setkávají, je nabídnutí nějaké uspokojivé definice toho, co to sociální síť vlastně je. Ostatně termín není zcela správný a do určité míry koreluje s představou určitého sociální zabezpečení. Běžně se můžeme setkat ještě s označením komunitní web. Osobně se domnívám, že skutečnost nejlépe vystihuje anglický termín „social network“ čili společenská síť. Tento termín se ale v našem prostředí téměř nepoužívá.
Jde o druh služby, který umožňuje komunikaci a sdílení informací, a to více méně trvalým způsobem, čímž se odlišuje od chatu či telefonu. V současné době se nejčastěji užívá pro jejich budování Internetu, ale principiálně si lze představit například firemní sociální síť založenou na nástěnkách, obálkách a dalších prvcích neelektronické formy. Dalším charakteristickým rysem je existence profilů, které prezentují osoby. Ty by (podle většiny obecných ustanovení) měly odpovídat reálným osobám či firmám, což ale nemusí být nutně pravda.
„Social network“ je obvykle spojena s existencí přátel či jiných odběratelů obsahu, kteří mají k osobě určitý vztah. V současné době ale již existují projekty, kde se tyto skupiny dynamicky mění, například na základě toho, kde se osoba s mobilním telefonem aktuálně nachází (př. Color). Jde tedy o dosti různorodou skupinu služeb. Právě proto je tak obtížné nabídnout nějakou všeobjímající definici. Je třeba mít na paměti, že sociální síť není jen známý Facebook či Twitter, ale patří sem také Google Plus, Orkut, LinkedIn a řada menších projektů, jako je již zmíněný Color, Spolužáci, Lidé, LíbimSeTi a řada dalších.
V tomto kontextu je třeba si také uvědomit silné lokální rozdíly v užívání společenských sítích. Například v Brazílii byla až donedávna nejrozšířenější sítí Orkut, která je u nás téměř neznámá (je oblíbená také třeba v Indii a některých dalších oblastech). V Rusku je populární Vkontakte, ve Španělsku Tuenti atd. Také se silně mění obliba těchto projektů. Dříve neotřesitelná jednička trhu MySpace měl více než sto miliónů aktivních členů, ale dnes jde o spíše menší síť, která je zaměřená na hudbu a hudební fanoušky.
Pokud jde o možná dělení, pak lze mluvit o lokálních projektech (již zmíněné Vkontakte, Lidé či Tuenti) a těch celosvětových (Facebook, Twitter, Plus, LinkedIn). Někde na pomezí se pak nacházejí weby, které jsou úspěšné v několika málo zemích, ale mají obecně globální záběr (Orkut, H5). Dále je možné je dělit na základě toho, zda je dominantním obsahem text (Facebook), video (YouTube) či fotografie (Flickr, Color). Podobných členění by mohlo být ale mnohem více – třeba podle témat (všeobecné, výtvarné, hudební, knižní, ...), využití lokalizace, míry integrace s mobilním telefonem atp.
Existuje řada služeb, které se nacházejí někde na pomezí mezi sociální sítí a klasickou webovou službou. Příkladem může být Blogger, který nabízí možnost tvorby blogů, ale současně je možné určitým jiným blogům fandit, být pravidelným čtenářem a mít na síti vlastní profil. Osobně bych jej ale do kategorie „social network“ neřadil, neboť primární zde není sociální interakce, ale jednosměrná publikace informací na blogu.
Spektrum sociálních sítí je tedy velice široké a není možné říci, že jde jen o Facebook, který je sice nejpoužívanější, ale rozhodně ne jediný. Současné trendy jsou takové, že stále více lidí bude užívat větší množství sociálních sítí. Ať již kvůli rozdílným službám, zaměření nebo míře ochrany soukromí.
V rámci různých sociálních sítí je možné rozlišit také diference v oblasti komunikace a míry uchovávání soukromí. Například Google Plus si stále uchovává určitou úroveň v oblasti odbornosti. Naleznete zde odhady růstu ultrabooků pro příští rok, novinky ze světa webových služeb nebo odkazy na zajímavé články. Zcela minoritní jsou ale informace velmi osobního charakteru. Naopak na Facebooku hrají právě tyto informace prim a zpravodajství či odborné názory hledají uživatelé obvykle jinde.
Pokud se chce člověk zapojit do některé sítě, je třeba, aby se alespoň částečně seznámil s tím, jakým způsobem zde probíhá komunikace, jaká témata se zde řeší atp. Rozdíly jsou skutečně velice podstatné, stejně jako míra potvrzování přátelství či odběrů.
Zajímavé je také sledovat, jak jsou jednotlivé sociální sítě využívány firmami. Zatímco u Spolužáci či Lidé je nějaký potenciál pro firemní profily téměř nulový, u Twitteru či Facebooku jde o velmi významné položky. Řada firem užívá sítě pro soutěže, propagaci značky či reklamu. Může tak činit prostřednictvím různých fanouškovských stánek, her, skrze profil a řadou dalších aktivit. Zvláště u Facebooku znamená zúčastnění se podobných aktivit často také vlom do soukromí.
Právě otázka ochrany soukromí je jednou z klíčových při hodnocení sociálních sítí jako takových. V dnešní době se velmi aktivně diskutuje a my se jí budeme věnovat v některém z dalších článků podrobněji.
Příklady sociálních sítí
V této části se pokusíme nabídnout určitou ukázku různých sociálních sítí a doprovodíme je stručným komentářem. Těchto služeb jsou stovky, takže není možné zde nabídnout ani zdaleka celkový souhrn. Půjde nám spíše o zmínění těch nejznámějších nebo typově zajímavých.
Facebook
Největší sociální síť současnosti má asi 900 miliónů uživatelů, nabízí sdílení statusu (nějaké informace – např. Jak se mám či cítím). Přikládat je možné také videa, obrázky či odkazy. Základem celého projektu je zeď, na které se zobrazují informace o tom, co dělají vaši přátelé. Síť není nijak tematicky vyhraněná a slouží především k neformální komunikaci a zábavě. Velký význam zde mají také hry, do kterých se zapojují milióny uživatelů.
Twitter
Byl založený v roce 2006, aktuálně má asi 200 miliónů uživatelů. Jde o službu, která umožňuje uživatelům posílat a číst příspěvky zaslané jinými uživateli (tweety). To jsou textové příspěvky dlouhé nejvýše 140 znaků (nově je možné přikládat také obrázky), které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho odběratelů (followers). Je silně spojený s mobilní platformou a je možné na něm najít nejaktuálněji zprávy ze světa. Je podstatně rychlejší než renomované agentury.
LinkedIn
Další zajímavou sociální sítí je LinkedIn, který je určený pro budování profesní kariéry. Uživatelé zde mohou zveřejňovat své životopisy, navzájem se doporučovat a získávat reference. Mimo to jsou k dispozici také běžné diskuse či e-mailové korespondence. Také je možné tvořit zájmové skupiny, ve kterých probíhá výměna názorů či novinek z oboru.
Google Plus
Nejrychleji rostoucí sociální síť má asi 90 miliónů uživatelů (leden 2012) a umožňuje sdílení fotografií, videí, textu, odkazů či hraní her. Je silně integrovaná do dalších služeb Google a propojená s mobilními telefony využívajícími Android. Má stále spíše formálnější a odbornější charakter a není tak osobní. Funkčně se nachází někde mezi Facebookem a Twitterem.
Spolužáci
Oblíbená česká sociální síť je založená na vazbách, které vznikají ve škole. Je tak možné se zde „setkat“ s bývalými spolužáky, snadno zorganizovat třídní sraz atp. Současně ale slouží pro komunikaci aktivních tříd, probíhá zde sdílené studijních materiálů, starších písemek atp.
Color
Představuje zajímavý koncept sociální sítě, který je založený na sdílení fotografií pořízených mobilním telefonem. Prostřednictvím klienta na mobilním telefonu se zobrazí vaše fotografie všem, kdo mají aplikaci také nainstalovanou a pohybují se v okruhu asi 45 metrů.
Foursquare
Jde o tzv. geolokační službu založenou na tom, že pomocí mobilního telefonu sdílíte s dalšími uživateli, jaké a kde provozujete aktivity. Může být použit pro setkávání v restauraci, na tipy na výlet atp. Systém je doplněn o celou řadu dalších prvků, jako je hledání přátel se stejnými oblíbenými místy či získávání bodů.
Závěr
Jak je vidět, modelů v oblasti sociálních sítí může být celá řada, a porovnáme-li například Twitter a Color, je možné najít společných rysů jen velmi málo. Přesto je možné říci, že se stále nacházíme v době, kdy se těmto službám velice daří a rostou jako houby po dešti. Je proto vhodné, aby se v nich dokázal zorientovat žák i pedagog.
Autor seriálu článků se rozhodl k velmi obšírnému průzkumu fenoménu současné doby, o kterém již byla napsána řada článků zaměřených na nebezpečí, jež souvisejí především s patologickými aspekty sociálních sítí. Inu, "dobrý sluha, ale zlý pán" dalo by se říci. Sociální sítě však také přinášejí mnoho užitečných služeb, jen je třeba se v nich orientovat. Tento článek považuji za přínosný a rozhodně užitečný pedagogům, kteří digitální technologie využívají výlučně v rámci profese a uniká jim, jakými směry se život mládeže ubírá.
